Rozvoj dalšího kvalitního života v Suchdole je podmíněn dvěma základními okruhy (úvaha)

A) Za prvé je to vnitřní kompaktnost a užší spolupráce různých částí Suchdola, které mají různé ekonomické a sociální podmínky

B) Za druhé je to napojení a akceptování širších souvislostí a podmínek, které ovlivňují pozici Suchdola v kontextu Prahy a Středočeského kraje.

A) Charakterově je možno Suchdol rozdělit do několika oblastí, které mají svůj specifický lokální život, daný historickým vývojem, charakterem zástavby a sociální strukturou bývalých a současných obyvatel.

Starý Suchdol – historická zástavba, údolí, žijí zde převážně původní starousedlíci.

Stržná – K Roztokům – původně drobná zástavba dělnického obyvatelstva směrem k Roztockému háji a ulici Havraní prolínající se s prvorepublikovými vilami a novou zástavbou po 2. světové válce.

Budovec – zástavba střední třídy vilová, racionálně založená na ortogonálním schematu směrem východním ke Skalkám, velice klidná a dobrého standardu.

Výhledy – mají podobný charakter uspořádané výstavby, ale je zde větší zastoupení novodobější zástavby, která bohužel byla měřítkově narušena výstavbou v okolí ulice Holubí, kde již bydlí obyvatelé, kteří na Suchdole nemají žádné historické kořeny.

Na Vinici – zcela nová výstavba, která nemá se Suchdolem nic společného než to, že se nachází na jejím katastru. Obdobně je to i se vztahem obyvatel zde žijících, je to satelit u Prahy, využívající pěknou lokalitu s dobrým dopravním spojením do centrální části Prahy-

Česká zemědělská univerzita – nejdynamičtější část Suchdola, která je zdrojem velkého intelektuálního a ekonomického potenciálu, který Suchdol stále nevyužil. Jedná se o jedinečný universitní kampus budovaný ve velkém stylu evropských měst, který nemá v České republice obdoby jak z hlediska velkorysého urbanismu, tak i kvality budov a vybavení. Česká zemědělská univerzita zabírá zhruba 1/5 zastavěné plochy Suchdola a přináší Suchdolu neuvěřitelné příležitosti z hlediska služeb a společenského života, včetně ekonomického přínosu. Díky tomu není Suchdol pouze předměstskou čtvrtí Prahy, ale život, který kampus s sebou přináší přes den, je velkým ekonomickým přínosem. Díky universitě a jejím absolventům je navíc Suchdol známý po celé republice i v zahraničí.

Zde je spolupráce vedení Suchdola zcela zanedbávána a přitom je to největší zaměstnavatel a ekonomický partner na jeho katastru (27 tisíc studentů a pedagogů).

Závěr: je nutné využít kvalit a potenciálu jednotlivých oblastí Suchdola, vzájemně je propojit a ukázat, že nelze oddělovat zájmy jednotlivých oblastí, např. obyvatel okolo ulice Kamýcké proti obyvatelům Na Rybářce, a zároveň spoluprací všech zúčastněných využít lidského a ekonomického potenciálu České zemědělské univerzity, která jistě má zájem na tom, aby hostitelská obec vzkvétala.

B) Suchdol leží na okraji Prahy mimo souvislou městskou zástavbu, která končí Dejvicemi. Nedaleko leží letiště, které vzniklo ve 30tých letech 20. století a rozvíjí se úměrně nynější letecké dopravě. Již od roku 1935 je na Suchdole rezervován pás nezastavitelného území, který má sloužit dopravě z hlediska celoměstského. Tento pás odděluje původní starý Suchdol a zástavby rostoucí východně k Háji od oblasti Budovec a Výhledy které jsou také založené a postupně zastavované před 2. světovou válkou.

Celoměstská koncepce dopravy je logická, ví se o ní již od roku 1935 a je tedy nyní nelogické, aby tato trasa, která má odlehčit vnitřní Praze i Suchdolu, by měla být vedena jinudy a dál od pražské zástavby. Je tu navíc naděje proměny Suchdola v klidovou zónu bez průjezdu automobilů; jen dosáhnout, aby stavba ohrožovalo obec co nejméně,

Za prvé obce ležící ve Středočeském kraji s tím nepočítají ve svých územně plánovacích dokumentacích a dále oddalování okruhu nebude sloužit příměstské dopravě. Příklad toho chybného uvažování je oddálení stavby okruhu od Libuše, Kunratic a Újezdu, kde stávající uliční síť je v současnosti zahlcena, neboť zcela logicky řidiči v této stopě původního obchvatu jezdí a nepoužívají komunikace oddálené a vedené a v trase Jesenice, Modletice, Říčany. Domnívám se, že je chybou negativně vedené politické úsilí strany SOS, které ve výsledku podvazuje kvalitativní rozvoj Suchdola, neguje celoměstskou koncepci a vynakládá neúčelně peníze na obhajobu okruhu mimo Suchdol. Vybudování obchvatu za Černým Volem atd. neodvede příměstskou dopravu, která vede přes Suchdol od příměstských satelitů směrem do centra. Důsledkem toho je zahlcenost ulice Kamýcké, která slouží jako přivaděč. Pokud se tato doprava zachytí na hranicích Suchdola směrem na Bohnice a Ruzyň, tak dojde k výraznému zklidnění tranzitní dopravy přes Suchdol.

Suchdol v rámci širších vztahů má i díky ČZU možnost se transformovat v pěkné obytné „universitní město“ v rámci Velké Prahy.

Závěr

Pokud by tedy došlo ke zklidnění tranzitní dopravy, pak ve spolupráci s největším investorem ČZU může dojít i za pomoci Prahy k úžasnému zobytnění ulic, vybudování solidního obytného parteru, jehož parametry můžeme vidět i v areálu ČZU. Znamená to vybudování obytných ulic, založení stromořadí, přebudování křižovatek (z nich zcela ostudná je díky politice stávajícího vedení SOS křižovatka a okolí ulice Internacionální a Kamýcké.)

Pokud chceme Suchdol posunout z hlediska obytné kvality do jiného standardu typického pro Evropská města, musíme začít komunikovat s vedením Prahy. Zároveň musíme usilovat o to, aby dopravní infrastruktura vedoucí Suchdolem v reservě staré 80 let byla co nejhumánnější pro celý obytný prostor, nejen pro okrajové části, jako je Na Rybářce.

Vzhledem k tomu, že obchvat Prahy vede ve velké části po území Suchdola v podzemí ve výše zmiňované spáře mezi Starým Suchdolem, Budovcem a Výhledy, naopak je potom možné využít tento prostor tak, aby se tyto části Suchdola spojily celoměstskými investicemi, například řádnou parkovou úpravou a veřejným vybavením. Tím by se z dnešního oddělujícího koridoru naopak stal jednotící prvek, který by využívali obyvatelé všech částí. Obchvat vedený v tunelu zatíží ekologicky z hlediska hluku a emisí asi jako tunel Mrázovka okolní obytnou zástavbu na Smíchově.

Za zmínku stojí dát si jako podmínku uvolnění dopravního koridoru pro celoměstskou investici vybudování tramvajového spojení s Prahou.

Je to pouze věc pozitivního politického vyjednávání s partnery na Suchdole (ČZU a další) a praktické, realistické spolupráce s Hlavním Městem Praha a okolními obcemi Středočeského kraje.

 

31.7.2014 ing. arch. Ivan Vavřík

Váš komentář ( 1 )

  1. / Odpovědětmarketti
    Vážený pane architekte, plně s Vámi souhlasím! Bydlím tady v místě plánovaného okruhu a i přesto jsem 100% pro okruh na původním místě. Původně pocházím ze Spořilova a zkuste si tam teď bydlet. Berlínská zeď byla proti současným "protihlukovým" stěnám plůtek! Raději budu mít vedle domu park s případným sportovním a rekreačním vyžitím než zanedbané pole s vysokým napětím. Zároveň souhlasím i s tím, že i když zde máme jednu z nejstarších vysokých škol, její okolí se vůbec nepodobá kampusovému městečku, jako je tomu v zahraničí, ale spíše české zanedbané vesnici (kanalizace, chodníky, silnice, kulturní vyžití). Děkuji za Vaši iniciativu.

Napsat komentář: marketti Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna