Lépe propojíme městské části, plánuje náměstek primátorky
V budoucnu mají spojovat například Podbabu s Bohnicemi, Smíchov s Podolím, Holešovice s Karlínem, nebo se stát alternativou mostu na Výtoni. Řeč je o nových mostech přes Vltavu, o jejichž výstavbě vážně uvažuje náměstek primátorky a radní hlavního města pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Vychází z toho, že jednotlivým „povltavským“ městským částem zoufale schází alternativní místní spojení právě přes řeku. Na fakt, že Praha potřebuje několik nových nízkokapacitních a nízkovodních mostů, upozornila v nedávné době tak- zvaná Metropolitní ozvučná deska, odborná diskuse předních architektů a urbanistů s věcně odpovědnými zástupci hlavního města.
„Momentálně jsou reálné dvě stavby. Konkrétně Dvorecký most a most Holešovice Karlín. Na oba již existují ověřovací studie, dostupné na Institutu plánování a rozvoje hlavního města. Zvažuji ovšem také další varianty, například most v Sedlci,“ sdělil Dolínek Pražskému deníku.
Iniciativní jsou ale i samotné městské části. Například Praha 6 už požádala, aby byl do územního plánu zanesen most spojující Podbabu s Bohnicemi. Potvrdila to tamní zástupkyně starosty Petra Kolínská (SZ)
K zoufale chybějícímu alternativnímu místnímu propojení dvou městských částí by podle náměstka primátorky a radního hlavního města pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) v budoucnu mohl posloužit nový most Holešovice Karlín. Především pro pěší a cyklisty. Prý se totiž neuvažuje, že by na něj měly vyjet tramvaje, protože zdejší územní podmínky vesměs neumožňují.
„Most byl zatím prověřován ve variantách. Platný územní plán tuto stavbu vymezuje jako spojnici ulic Komunardů Thámova. Do řešení tohoto mostu vstoupily limity pro konstrukci mostů díky povodním 2002, a tudíž možnostem navázat na výškové řešení nábřeží. To je komplikované zejména na Holešovické straně, kde by bezprostředně sousedil s tržnicí,“ vysvětlil současnou situaci Dolínek s tím, že na tuto konkrétní stavbu, stejně jako na takzvaný Dvorecký most, který má propojit Smíchov a Podolí, již existují ověřovací studie.
Důležitá stavba pro tramvajovou dopravu
„Dvorecký most bude nesmírně důležitý pro tramvajovou dopravu, prováže systémy na obou březích, což je potřebné nejen pro pravidelný provoz, ale i pro mimořádné události z hlediska flexibility tramvajové sítě,“ popsal náměstek primátorky.
Stavba má být podle něj zárodkem budoucí, takzvané jižní tramvajové tangenty Smíchov Pankrác. Podle platného územního plánu je prý sledován jako most pro veřejnou dopravu, pěší a cyklisty. „Na Smíchovské straně se napojuje do oblouku ulice Na Zlíchově těsně před nadjezdem železniční tratě do Berouna za zastávkou tramvaje Lihovar, na druhém břehu Prahy 4 jde po severním okraji Žlutých lázní, zhruba 380 metrů od křižovatky Podolského nábřeží s Jeremenkovou ulicí,“ shrnul Dolínek.
Na téma polohy mostu a jeho funkce jsou jeho slovy neustále vedeny polemiky a zpravidla městské části zastávají protichůdné názory. „Tramvajová trať na Dvoreckém mostě však byla identifikována jako jedna z nejvyšších priorit rozvoje tramvajové sítě,“ zdůraznil.
O Dvoreckém mostě se mimo jiné hovoří také v materiálu pro Ministerstvo životního prostředí, v němž Praha 2 navrhuje opatření ke snížení znečištění ovzduší na svém území odklonem automobilové dopravy z území místní památkové rezervace. Některé úvahy totiž dříve na most umísťovaly i automobily. To radnice Prahy 4 opakovaně zamítla. Vize aut na Dvoreckém mostě se zásadně nelíbí ani obyvatelům Podolí a Pankráce. Když už nový most, pak jedině bez aut, vzkázala opakovaně Praha 4.
Naopak pro Prahu 2 výstavbu mostu i pro automobilovou dopravu několikrát urgovala. Ne jen kvůli zlepšení ovzduší, ale také kvůli údajné hrozbě vyškrtnutí ze seznamu ohrožených památek UNESCO. „V souladu s projednanou změnou územního plánu je most určen primárně pro městskou hromadnou dopravu,“ sděluje v souladu s Dolínkem Institut plánování a rozvoje.
Náměstek primátorky dále sdělil, že uvažuje také o jiných nových spojnicích přes Vltavu. Některé by mohly sloužit dokonce automobilům, nebo alespoň autobusům MHD, jiné opět pouze chodcům, cyklistům nebo záchranářům a hasičům. „Ve hře jsou i další varianty. Například most v Sedlci,“ prozradil Dolínek.
Šestka chce spojnici pro MHD
Iniciativa je ale v otázce stavby nových mostů i na konkrétních městských částech. Například Praha 6 by si představovala nízkovodní most, spojující Podbabu a Bohnice. Dejvická radnice prý už navrhla, aby se stavba stala součástí nového územního plánu. Částečně i jako kompenzační dopravní opatření po otevření tunelového komplexu Blanka, na něž Praha 6 zatím výrazně doplácí.
Podle zástupkyně starosty městské části pro dopravu a členky dopravního výboru městského zastupitelstva Petry Kolínské (SZ, Trojkoalice) se na mostě počítá i s jedním pruhem pro automobily a případně také s rezervou pro tramvajovou trať.
„Takový most by Praze 6 slušel. Určitě více, než most silniční, který má být součástí úseku Pražského okruhu u Suchdola. Ten, jak doufám, nikdy nevznikne,“ zmínila Kolínská.
Původní záměr, který je v dané lokalitě zanesen i ve stávajícím územním plánu v trase vedoucí přes severní cíp Císařského ostrova, jižně od podbabského přívozu, hovoří o tak- zvaném Mostu Podbaba Troja, respektive Podbabském mostu. Podle sedm let starého zápisu z jednání dopravního výboru městského zastupitelstva a také podle Modré knihy rozvoje Prahy 6 z roku 2005 měl být most na levém břehu napojen do Podbabské ulice.
Na pravém břehu se pak měl napojit na ulici Pod Hrachovkou. Podbabský most byl účelově míněn totožně, jako výše popsaná spojnice Podbaby a Bohnic. Jeho výstavba však byla podmíněna právě dokončením Pražského okruhu u Suchdola, včetně Suchdolského mostu.
Projekt obecně odmítaný
Další zásadní stavbou, zanesenou i v dosavadním územním plánu, je Výtoňský most, určený zatím pro silniční dopravu. Je situován souběžně s tamním železničním mostem, tedy mezi Výtoní na pomezí Nového Města a Vyšehradu na pravém břehu a Smíchovem na levém. Vyústění mostu pak má vést Vnislavovou ulicí a Rašínovým nábřežím na pravém břehu a Hořejším nábřežím na levém břehu.
Tento záměr ale dlouho budí velké vášně hlavně mezi architekty. Těm vadí možné narušení panoramatu historicky cenného železničního mostu ze začátku 20. století. Rovněž zvažovaná varianta sloučení Výtoňského mostu se železničním je silně kritizována.
Odmítavě se k projektu staví Praha 2 i Praha 5. Podle závěrů obou městských částí by most v navrhované podobě přivedl do Pražské památkové rezervace nežádoucí tranzitní osobní i nákladní dopravu. Nyní se zvažuje „lehčí“ varianta mostu s vyloučením nákladních i osobních aut.
Autor: Jakub Krupka