Letadlo odpovídající zničenému DC-9. Repro ze stránek www.izun.eu

Připomenutí letecké tragédie na Suchdole v roce 1975

„Věděli jsme, že padáme.“

Před čtyřiceti lety, ve čtvrtek 30. října 1975, kolem 9:20 hodin, se nad suchdolskou zahrádkářskou kolonií, zhruba v místech, kde se počítá s podvrtáním obce, zřítil čtyři roky starý americký stroj DC-9, převážející z černohorského Tivetu 115 československých turistů, vracejících se z odborářské rekreace. Zázrakem se nestal obětí nikdo ze Suchdolských.

Dnes v 17 hodin si obec tuto událost připomene uctěním památky obětí havárie při pietním aktu, který se bude konat poblíž křižovatky ulic Na Rybářce a Na Pasece.

Hlas pamětníků

Podle všech zpráv seděli za kniplem charterového letu dva zkušení muži. Čtyřicetiletý kapitán Miodrag Marovič, který měl nalétáno téměř pět tisíc hodin, a o rok mladší druhý pilot, se zkušeností dokonce šesti a půl tisíce hodin.

Let prý probíhal bez komplikací. Problémy začaly nad severním krajem našeho města, kde se letoun musel otočit, aby mohl dosednout v Ruzyni. Letadlo podle závěrečné zprávy Úřadu pro civilní letectví v Praze Ruzyni zavadilo hlavními podvozky o kamennou zídku a smetlo pravým hlavním podvozkem zděnou chatu. Druhý náraz levým podvozkem poškodil další chatu, odtrhlo se pravé křídlo a několik chat vzplanulo. Třetí náraz, tentokrát trupu o zem a následné rozlámání letadla, dokonalo zkázu v zahrádkářské kolonii.

Počty zraněných i obětí se různí, podle výše zmíněné zprávy ze 115 cestujících a 5 členů posádky nepřežilo 73 pasažérů a 4 členové posádky. Zraněných osob bylo celkem 43.

Autentický snímek z tragédie. Repro ze stránek www.izun.eu

Autentický snímek z tragédie.
Repro ze stránek www.izun.eu

Mezi pamětníky té události patří i MUDr. Runa Glosová, stomatoložka pracující v té době na Suchdole. Podle zprávy, kterou s odstupem čtyřiceti let zachytila redakce Suchdolských novin, se na záchraně havarovaných měla také podílet.

Tancovali do nástupu do letadla

„Není pravda, že jsem byla mezi zasahujícími lékaři. To byl obvodní lékař MUDr. Ivan Lazák a dětská lékařka paní MUDr. Ludmila Štěpinová. Od pacientů jsem se samozřejmě o tragédii dozvěděla a ihned jsem volala na polikliniku do Dejvic. Odpověděli mi, že už sanitky vyjely,“ řekla zpravodaji Suchdolských novin.

Bohužel oba zasahující suchdolští lékaři už nejsou mezi námi a tak redakce vyhledala další pamětníky.

Mezi přeživšími byl i pan Emil Bušta, předseda Odborového výboru Dopravního podniku hl. města Prahy. Nadřízený paní Ludmily Vavříkové, který se se svými pocity velmi zdrženlivě, přesto svěřoval. V jeho kanceláři v Křižíkově ulici v Karlíně se po řadu let setkávalo minimálně dvanáct přeživších.

„Do večera před odletem do republiky jsme se bavili a tancovali,“ vyprávěl pan Bušta nejbližším.

„Seděli jsme se ženou v zadní části letadla, které se po nárazu od letadla oddělilo a kutálelo se po louce. I když jsem nebyl ze Suchdola, tak jsem viděl, že padáme, Byl to hrozný pocit beznaděje. Přitom nebyla mlha, nic mimořádného,“ svěřoval se po řadu let přátelům.

Jeho svědectví podporuje vyjádření Jana Malaníka z Jablonce, který ho poskytl Jabloneckému deníku v roce 2009.

„Bylo to bezmístenkové letadlo. Snad Bůh chtěl, abych si sedl tam, kam jsem si sedl. Na sedačku vzadu. A právě těch pár lidí, co přežilo, sedělo na konci u ocasu letadla,“ řekl tehdy pan Malaník.

MUDr. Lazák měl vyčerpat všechny léky na tišení bolesti

Emil Bušta měl do konce života vytlučené zuby, ukazoval přátelům jizvu v půlce těla, kde mu následná operace zachránila život. Jeho žena Miluška, která s ním také seděla v zádi letadla, kulhala do konce života. Stále si pamatovali spoušť lidí bez končetin, prostředí plných krve. Všem podle jeho vyjádření tato tragédie zkrátila pozemskou pouť. Možná i proto měli přeživší potřebu se scházet.

Podle paní Vavříkové vzpomínal MUDr. Lazák, že vyčerpal všechny léky, které měl na tišení bolesti. MUDr. Štěpinová měla ihned po tragédii volat na letiště, co se vlastně děje. „Nevíme nic. Letadlo se nám přestalo ozývat,“ měla se podle svědectví paní Vavříkové dozvědět.

Dispečer na ruzyňské věži posádku upozornil, že na letišti nefungují dva systémy, které ulehčují přistání. Piloty to evidentně zaskočilo, prý dokonce zvažovali pokračování na jiné letiště, ale nakonec se rozhodli přistát. Od té doby se už neozvali. Dispečer si myslel, že mají poruchu odpovídacího zařízení, a pokračoval v jednosměrném udílení pokynů.

Pohled na místo tragédie podle paní Vavříkové měl i malíř Jaroslav Šerých. „Apokalypsa,“ řekl o své vzpomínce.

Mezi přeživšími byla i letuška Taťána Rijavecová. Zázrakem následovala svou kolegyni Vesnu Vulovičovou, která dne 26. ledna 1972 přežila tragédii nedaleko Srbské Kamenice, kdy v rovněž jugoslávském letadle vybuchla ve výšce 10km nastražená nálož.

Statečnost a schopnost lékařů

„Šlo o největší akci, u jaké jsem kdy byl. Posledního zraněného se nám podařilo odvézt za dvaatřicet minut od chvíle, kdy náš dispečink přijal první zprávu. To je čas, který si pamatuji celý život,“ líčil v roce 2010 v časopisu sedmička.cz tehdy sedmasedmdesátiletý lékař Zdeněk Schwarz, který zásahu v Suchdole velel.

„Doktor záchranky nesmí do případů zapojovat city. Musí postupovat technicky, čistě a systematicky. Jinak udělá chybu,“ vysvětloval. Čtyři desítky sanitek rozvezly do nemocnic dvaapadesát zraněných. Nejčastěji se zlomeninami a úrazy hlavy.

Vyšetřování nikdy neodhalilo jednoznačnou příčinu pádu letadla. Pravděpodobně se však jednalo o chybu pilota, který nedodržel nařízenou výšku letu a narazil do skalnatého svahu nad Vltavou.

„Příčinu nedodržení trajektorie letu se nepodařilo zjistit. K nehodě mohla přispět snížená viditelnost v místě dopadu letadla,“ uvádí zpráva kriminalistického ústavu z 19. listopadu 1975. Vyšetřovatelům nepomohla ani nalezená černá skříňka. Její nahrávací zařízení se zastavilo čtvrt hodiny před nehodou. Byl v ní kratší pásek, než určovaly tehdejší předpisy. Odborníci alespoň vyloučili výbuch během letu, požár na palubě, technickou závadu i střet s jiným předmětem.

S148 Sanitka

Záběr ze seriálu Sanitka. Foto: archiv Františka Cingera

Předloha seriálu Sanitka

Letecké neštěstí se stalo vrcholem děje seriálu Sanitka scenáristy Jiřího Hubače a režiséra Jiřího Adamce, který před časem na Suchdole s rodinou bydlel. Natočil ho v roce 1984. Autenticitu televizního podání potvrdil v roce 2010 v časopise Aha! neděle Vladimír Mlynář, pracující tehdy u pražské záchranky.

„Scéna v seriálu byla celkem věrohodná, ale s tím, co jsme viděli, když jsme tam přijeli, se to opravdu nedá srovnat,“ řekl časopisu. První zprávy o tragédii byly velmi zmatené, původně prý šlo o pád nějakého nejspíš malého letadla.

„Okamžitě jsme vyrazili, a když jsme na Kulaťáku v Dejvicích potkávali další hasičské, sanitní a policejní vozy, tušili jsme, že půjde o něco vážnějšího,“ vzpomínal po letech. „Na místě zmatek. Na zemi byli doslova poházeni mrtví a zranění. Vzpomínám si, že už tam nebyl žádný oheň, jen části letadla byly rozmetané daleko po okolí. Často se mi ten výjev ještě v průběhu let vracel,“ popsal pan Mlynář tehdy svoje pocity.

Sanitka-02

Záběr ze seriálu Sanitka. Foto: archiv Františka Cingera

„Kousek od nás, u nějaké zahrádky napolo seděla nějaká žena, nejspíš letuška. Byla nápadně bílá, jako sníh. Potom se mě můj kolega, známý vtipálek, zeptal, jestli jsem už někdy viděl růst z trávy trojky prsa. Podíval jsem se směrem, kam ukazoval, a v trávě skutečně ležela utržená ženská prsa. Potom jsme objevili muže připoutaného k sedadlu a chroptící ženu, která ležela o kus dál na zemi. Byla v bezvědomí. Muž sice vnímal, ale jak po dopadu rotoval i se sedadlem po zemi, z nártů a ze hřbetů zápěstí mu trčely zlomené kosti. Jelikož byl v šoku, bolest necítil. Když jsme ho nakládali do sanitky, náhle se zeptal, kam ho vezeme. Potom protestoval, že do nemocnice nechce, protože večer je v televizi fotbal, který nemůže propásnout,“ dodal upřímně pan Mlynář.

„Když jsme tu paní přenášeli, zdálo se, že celá chrastí, jak byla rozlámaná. Byla v bezvědomí, chroptěla a kolega byl přesvědčený, že ji živou nedovezeme. Společně s tím zraněným fotbalovým fanouškem jsme je dopravili na chirurgii do Londýnské ulice, kde na ně již čekal připravený operační sál,“ vyprávěl záchranář, kterého tenkrát ani ve snu nenapadlo, že se s dotyčnou ženou ještě někdy setká. Stalo se tak podle časopisu Aha! neděle o osm let později.

„Jednoho dne jsme převáželi nějakou paní z Ďáblic do rehabilitačního ústavu a během řeči se z pacientky vyklubala žena, kterou jsme tenkrát málem odepsali. Její dojemný příběh by vydal na filmový scénář. Jak jsme se dozvěděli, letěli tenkrát s manželem na první společnou dovolenou, kterou jim navíc zaplatili rodiče. Ti také hlídali i jejich děti. Cesta zpátky však pro ně skončila tragicky. Její manžel seděl přes uličku a neštěstí nepřežil. Před letem jim prý nabízeli nějakou levnou pojistku, kterou odmítli, a tak na tom dotyčná žena byla po tragédii špatně i finančně. Naštěstí jí však pomohli rodiče,“ vracel se k šťastnému setkání záchranář Vladimír Mlynář.

Suchdol byl uzavřen

„Vzpomínám, že tramvajová doprava z náměstí k hotelu International byla uzavřena, stejně jako autobusová doprava odtud na Suchdol,“ řekl redakci paní Ludmila Vavříková. Bylo zřejmé, že vše bylo podřízeno záchraně přeživších i likvidaci následků tragédie.

Díky rychlému zásahu záchranné služby byli tehdy během 26 minut všichni životaschopní transportováni na operační sály po celé Praze, hasiči mezitím bojovali s následným požárem. Odborníci se později shodli, že vyššímu počtu obětí zabránila právě okamžitá a profesionální reakce pražských záchranářů.

Jedna z  posledních zpráv z února 2015 říká, že tragický pád letadla v pražském Suchdole by po čtyřiceti letech rád pomohl objasnit Petr Bílý z Vratislavic u Liberce. Ve Spojených státech proto koupil kokpit vyřazeného dopravního letadla a přestavoval vše v prostoru bývalé textilky na unikátní letecký simulátor. Na světě žádný podobný neexistuje.

„Až budeme mít funkční simulátor, který v době suchdolské nehody neexistoval, budeme schopni celý let velmi věrně nasimulovat včetně odpojení některých systémů,“ vysvětloval tehdy pro MfD pan Bílý.

 

Zajímavé odkazy k tomuto tématu:
http://www.historiesuchdola.cz/havarie.php
http://www.izun.eu/out-of-czu/pred-37-lety-se-do-poli-na-suchdole-zritilo-letadlo-co-letecke-nestesti-zapricinilo
http://www.ct24.cz/kalendarium/34117-p…na-prazskem-suchdole-zahynulo-74-lidi/
http://www.ct24.cz/domaci/34117-suchdo…ialu-autenticke-zabery-ale-neexistuji/
http://zpravy.idnes.cz/40-let-od-padu-letadla-v-suchdole-dmo-/krimi.aspx?c=A150925_115617_domaci_cen
http://relax.lidovky.cz/rozhazena-tela-a-75-mrtvych-suchdol-si-pripomina-nejhorsi-leteckou-katastrofu-ceska-gzp-/zajimavosti.aspx?c=A151030_081444_ln-zajimavosti_gib

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna