Tisková mluvčí letiště Marika Janoušková říká: Probíhá-li dialog pravidelně a intenzivně, dá se leccos domluvit

Každodenními společníky života suchdolských občanů jsou letadla směřující na i z Letiště Václava Havla Praha. Proto jsme navštívili tiskovou mluvčí Mgr. Mariku Janouškovou, abychom se dozvěděli poslední novinky týkající se života i předpokládaného rozvoje letiště. Včetně tolik diskutované paralelní dráhy a jejího vlivu na prostor Suchdola. Této otázce se budeme věnovat i v dalším zvláštním rozhovoru a ve statích odborníků rozebírajících projekt z mnoha ohledů.

Pohled na Terminál 2 z tzv. bonbónku: řídící věž, spojovací most, odlétající letadlo… Foto: archiv Letiště V. Havla Praha.

  ■ Kolik letadel a cestujících odbavíte ročně?

Letos doufáme, že dokážeme atakovat pomyslnou rekordní hranici dvanácti miliónů cestujících. V několika posledních letech se to nedařilo, protože během finanční krize zaznamenala letecká doprava po roce 2008 mírný propad, samozřejmě se v posledních letech projevila i ukrajinská krize a odliv ruských turistů.

V letošním roce by to mělo být od onoho roku 2008 poprvé, kdybychom dosáhli hranice dvanácti miliónů cestujících. V meziročním srovnání je to o 7,5 % více než v loňském roce. Přitom samotné počty pohybů spíše stagnují. Znamená to, že se nám daří motivovat dopravce k vyšší obsazenosti a využívání větších letadel místo častějších frekvencí menšími stroji.

■ Jak se měří nebo monitoruje zatížení životního prostředí kolem letiště z hlediska hluku, spadu leteckého benzínu a dalších možných rizik, které samozřejmě zajímají lidí z okolních obcí?

Nepřetržité monitorování hluku z leteckého provozu a letových tratí provádí pro letiště jako službu akreditovaná zkušební laboratoř MaREXCOM pomocí mezinárodně uznávaného systému ANOMS 9 fy Bruel and Kjaer.

Podobné systémy této společnosti fungují na více než 130 světových letištích. Je to v podstatě jedno z nejmodernějších zařízení, která v současné době letiště využívají. Dokáže nejenom měřit hluk, ale také sledovat dodržování letových trajektorií leteckými dopravci. Díky němu přesně víme, jaké letadlo způsobilo jaký hluk a zda se neodchýlilo z letové tratě.

Výsledky monitoringu jsou nejen nezbytným nástrojem k řešení hlukové problematiky, ale slouží i k vyhodnocení soutěže Nejtišší dopravce, kterou již několik let vyhlašujeme ve spolupráci s Prahou 6, abychom pomohli motivovat letecké dopravce k využití modernějších technologií a tišších strojů ohleduplnějších k životnímu prostředí. Tato soutěž je za několik posledních let vnímána mezi dopravci velmi pozitivně a stává se pomalu cenou prestižní. Aerolinky samy mezi sebou soutěží a jejich představitelé neváhají přiletět do Prahy, aby si cenu převzali. Je to pro ně jisté zadostiučinění.

■ Co vše se dál sleduje?

Kromě monitoringu hluku sledujeme i další vlivy provozu letiště na jednotlivé složky životního prostředí. Provádíme monitoring půdy, vody, a to jak povrchové tak podzemní, monitoring zemědělských plodin a ovoce a v neposlední řadě monitoring kvality ovzduší.

Všechny výsledky jsou k dispozici veřejně na našich webových stránkách, kde lze sledovat, jak letiště ovlivňuje nejbližší okolí. Cílem tohoto průběžného sledování a vyhodnocování je předcházet znečišťování a snižovat důsledky provozu na kvalitu vod, ovzduší, půdy atp.

Největší novinkou posledních let je biomonitoring stavu prostředí pomocí včelstev. Když si uvědomíte, že včela při sběru pylu létá v okolí letiště do vzdálenosti až několika kilometrů, máme díky včelaření z této oblasti nasbírané unikátní vzorky. Jak samotný pyl, tak následně med procházejí analýzou certifikovaných odborných laboratoří. Výsledky jsou v normách. Med dokonce splňuje i přísné kvalitativní požadavky pro dětskou výživu. Takže kvalita péče o životní prostředí je veliká.

■ A kdo se stal zatím posledním vítězem jako nejtišší přepravce?

V letošním roce to byla společnost KLM. Soutěž vyhrála již několikrát, poprvé v roce 2008. Je to náš rekordman, tedy nejčastější výherce za dobu, co soutěž běží.

Provoz na letištní ploše. Foto: archiv Letiště V. Havla Praha

■ Existuje nějaké srovnání třeba s berlínským nebo vídeňským letištěm z hlediska zatížení životního prostředí?

Monitoring jednotlivých složek životního prostředí probíhá na většině letišť, ale v různém rozsahu a ne všechny výsledky se zveřejňují. Srovnávat zatížení životního prostředí mezi letišti lze jen částečně. Platí různé národní limity a pro různé podmínky.

Např. hlukové limity v České republice nejsou stejné jako limity v okolních státech. Číselně někde ano, ale ne pro časové úseky, ke kterým se tyto limity vztahují. Dále by se musela vzít v úvahu velikost provozu, převažující směr proudění větru, orientování jednotlivých drah dráhového systému a mnoho dalších okolností. Z našeho hlediska je důležité, abychom dodržovali zákonné limity České republiky.

■ Lze doplnit čísla, či jinak konkretizovat třeba ve srovnání „kdysi a dnes“? Případně na co se kladou největší nároky a proč?

Naší ambicí je detailně znát vliv svého provozu na jednotlivé složky životního prostředí, tj. měřit nepřetržitě, moderním zařízením a mít výsledky v reálném čase. Proto bude od příštího roku na letišti umístěna stanice imisního monitoringu, která bude neustále měřit množství oxidů dusíku a prachových částic v ovzduší. Cílem vůbec všech našich činností prováděných na ochranu životního prostředí je nezvyšovat zatížení jednotlivých složek životního prostředí při rostoucích výkonech letiště a tam, kde je to možné, zavádět nové šetrnější technologie a obsah znečišťujících látek snižovat.

V rámci našeho členství v iniciativě Airport Carbon Accreditation uskutečňujeme opatření, která vedou ke snížení uhlíkové stopy. Letiště Praha se zavázalo snížit svoji uhlíkovou stopu do roku 2017 o 9 % oproti roku 2009. Díky uskutečněným opatřením se ji podařilo snížit již o 8 %.

■ Jaké jsou další plány letiště na provoz i perspektivní rozvoj. Proměny za posledních řekněme i deset let jsou zřejmé na první pohled z hlediska stavebního i zlepšené péče o pohodlí cestujících.

Za poslední rok jsme udělali na letišti ohromný kus práce. Dokázali jsme původní koncepci služeb orientovaných převážně na cizince přeměnit na nabídku, kde si umí každý něco najít. Přišli jsme s novým programem „Měníme letiště pro vás“, v rámci kterého se snažíme celkově vycházet vstříc přáním a potřebám našich cestujících. Jedná se o dlouhodobý projekt.

V letošním roce se podařilo mimo jiné zlepšit poměr ceny a kvality našich služeb, rozšířit nabídku restaurací, nově třeba garantujeme možnost zakoupit si ve všech automatech balenou vodu do 27 Kč (1 euro) i za pasovou a bezpečnostní kontrolou.

V případě parkovacích služeb se povedlo kromě zlepšení cen i vytvořit silnou značku Aeroparking, kterou lépe dostáváme do povědomí lidí. Výsledkem je výrazný nárůst počtu on-line objednávek parkování a také návštěvníků námi provozovaných restaurací.

Vize veřejných prostor ruzyňského letiště v nové podobě. Archiv Letiště V. Havla Praha.

■ A co chcete změnit v roce 2016?

Když se podíváme na další plány, v příštím roce chceme pokračovat nejen ve zlepšování služeb, ale zaměříme se i na změny interiéru. Připravujeme redesign Terminálu 1, kterého se ujme firma Chapman Taylor. Ta má za úkol proměnit vnitřní prostory Terminálů 1 a 2 tak, aby se v nich více promítala symbolika Prahy, respektive České republiky. Dále se zaměříme na prosvětlení, sjednocení a zjednodušení příletové haly. Nový koncept by se měl do podoby terminálů promítat postupně.

První výraznou změnou, kterou cestující zaregistrují, bude nové informační centrum pro návštěvníky v Terminálu 1. Tady by mělo být na jednom místě soustředěno vše, co cestující na letišti nejvíce na letišti hledají, jako jsou letištní informace či informace o dopravě z letiště.

Neustále se snažíme reagovat na poptávku, která v České republice roste, a rozšiřovat nabídku přímých spojení i komfortních spojů s přestupem do celého světa. S tím souvisí i vize posilovat pozici Letiště Václava Havla Praha jako možného sekundárního, myšleno alternativního hubu, což znamená přestupní bod, pro zahraniční turisty z východu. Zájem o Prahu narůstá a příchozí turisté generují českým podnikatelům zajímavé zisky, tento trend chceme podpořit i komfortním a snadným spojením. Zajímavý potenciál vidíme třeba v Číně, která představuje obrovský trh.

Snažíme se přemýšlet o tom, jakým způsobem se terminály a jejich bezprostřední okolí mohou přizpůsobit nárůstu cestujících i jak dostát budoucím požadavkům na obslužnost.

V tomto směru by mělo v delším horizontu postupně dojít k úpravám venkovního veřejného prostoru, který se stává nevyhovujícím. Původním záměrem byla reorganizace dopravy, kdy jsme chtěli potlačit to, aby se cestující v předprostoru terminálů cítil jako na parkovišti. Tyto úvahy nakonec přerostly do větší ambice získat širší řešení pro celý veřejný prostor v horizontu pro rok 2030, která se stala i jednou z částí zadání urbanisticko-dopravní soutěže.

■ A stanovili jste si nějaké další termíny?

V polovině prosince jsme vyhlásili vítěze soutěže, kterým se stal architektonický ateliér Rala. Jakmile bude ukončeno období pro podání námitek, zahájíme s autorem vítězné koncepce navazující jednání o další spolupráci. V první fázi bude následovat územní studie, tedy dopracování konceptu řešení, podle kterého budou stanoveny další kroky.

Naší prioritou bude nové řešení dopravy s moderní a přehlednou navigací řidičů, organizace taxi služeb či parkování v areálu letiště. Komplexní příprava projektu si vyžádá nějaký čas, ale máme vizi, jakou cestou se chceme vydat.

■ A další dlouhodobé plány?

Letiště V. Havla Praha. Foto: archiv Letiště V. Havla Praha.

Do budoucna pokračuje záměr zvýšit kapacitu dráhového systému a to je projekt paralelní dráhy.

■ Co si od toho konkrétně slibujete?

Jde o tři základní pozitiva. Paralelní dráha by utlumila provoz na vedlejší dráze, jejíž využívání zatěžuje hlukem na desítky tisíc obyvatel Prahy a Kladenska. Umožnila by efektivnější a k životnímu prostředí šetrnější provoz na dvou souběžných drahách. Třetí je ekonomický aspekt, kdy ve vzdálenější budeme muset řešit otázku kapacit.

V současné sobě v některých dnech a v určitých časech, což se nedá paušalizovat, nejsme schopni aerolinkám nabídnout tzv. sloty, tedy požadované časy příletů či odletů. Což může být důvodem, že si pak vyberou jiné letiště.

■ Starosta Únětic Vladimír Vytiska, který je od letoška předsedou sdružení Prague Airport Region, nám řekl o většinovém souhlasu obce s projektem paralelní dráhy, v případě suchdolské radnice je tomu opačně. A vyjádřil lítost nad malým využitím ve světě běžně využívaných mediačních metod. Kdy se nepořádá jedno, ale desítky setkání k jednotlivým aspektům projektu, které vede nestranný mediátor. Kdežto u nás se zatím sešly dvě strany, které se, řečeno jeho slovy: „…poštěkaly, domluva žádná.“

Podpořili jsme již dva projekty, které pan starosta Vytiska v rámci Prague Airport Region inicioval. Jednalo se o projekt D-Air a projekt Mediace, jehož cílem bylo podpořit šíření mediace a otevřené komunikace mezi letištěm a okolními obcemi, aby znaly své možnosti a měly přístup k informacím. Seminář o mediaci proběhl mimo jiné i v Suchdole na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity. Řešily se zde témata jako kvalita života v letištních regionech či Zákon o mediaci a jeho aplikace.

Letadla nad Suchdolem, foto: František Cinger

■ Jak vůbec hodnotíte spolupráci se sdružením Prague Airport Region, jehož je Suchdol členem? A co děláte pro okolní obce?

Rozdělila bych to do několika částí. Probíhají grantové programy spojené s financováním určitých projektů, a pak nefinanční pomoc a spolupráce.

Letiště vytvořilo dva základní grantové programy. Jeden existuje od roku 2004, jmenuje se Žijeme zde společně, a je zaměřen na projekty spojené s ochranou životního prostředí. V rámci tohoto programu získávají obce peníze třeba na likvidace černých skládek, na bezprašné povrchy cest či zazeleňování atd.

V roce 2007 jsme zavedli program Dobré sousedství s cílem podporovat také další aktivity související s každodenním životem místních občanů. Tento program je rozdílný v tom, že má podporovat veřejně prospěšné činnosti, přispívá tedy na projekty v oblasti kultury, sportu, vzdělávání nebo zdravotnictví, dále činnost hasičů, policie a na aktivity v sociální sféře.

Další rozdíl spočívá v tom, že o peníze nemusí žádat jen obce a městské části, ale i přímo subjekty, které v obcích a městských částech sídlí. Běžně tak žádají o podporu také občanská sdružení, sportovní kluby, dobrovolní hasiči a jiné neziskové organizace.

■ Kolik prostředků je na tyto programy vyčleněno?

V programu Žijeme zde společně letiště rozděluje 24 miliónů korun ročně. Je to samozřejmě odvislé od provozu, kdy se letiště zavázalo, že když bude provoz oproti referenčnímu roku narůstat, tak odpovídajícím způsobem budou růst i finanční částky. U Dobrého sousedství je to pak kolem 9 miliónů korun ročně.

Když se podíváme na nefinanční čerpání, tak podpora je poskytována v řadě dalších oblastech. Například obce mohou žádat pro své základní a střední školy, či v rámci programů pro seniory o exkurze zdarma. Poskytujeme je ve volném čase, když termíny nejsou vyprodány.

Před dvěma roky jsme nabídli možnost využít letištní zdravotní pohotovost, ambulance tu funguje 24 hodin. Plno okolních obcí mělo nejbližší pohotovost ve větší vzdálenosti, a protože to mají blíže na letiště, mohou využívat tu u nás.

■ To je báječná i velkorysá nabídka. U toho vše nekončí…

Dále spolupracujeme v řadě dalších případů. Sem patří třeba pomoc s prořezy stromů, akce pro děti nebo pro seniory, na kterých se podílíme, nebo se jich účastní naši zaměstnanci, třeba naši hasiči jezdí do některých okolních obcí na dětské dny.

Letos vznikl pilotní projekt dobrovolnictví, a abychom nejezdili dobrovolničit mimo okolí letiště, vybrali jsme veřejně prospěšné organizace v našem nejbližším okolí. Jednou byla organizace pečující o seniory Domov sv. Karla Boromejského sídlící v Praze-Řepích, druhou Domov sv. Rodiny z  Prahy 6, který poskytuje dlouhodobou péči osobám s mentálním postižením. Vybrané pečovatelské domy i naši zaměstnanci ho hodnotili velmi pozitivně, nás to obohatilo o řadu nových zkušeností a zároveň jsme pomohli dobré věci.

Před třemi roky jsme na základních školách v okolí spustili projekt ekologické výchovy s panem Včelkou. Tento maskot upozorňuje na již zmiňovaný biomonitoring čistoty ovzduší pomocí včelstev. Koneckonců včely obvykle děti nejvíce zaujmou, když se přijedou podívat na letiště…

■ Omlouvám se, ale co děláte s tím medem?

Rozdáváme ho partnerům, není ho bohužel mnoho.

Když se ale vrátím k  ekologická výchově, ta je určena pro žáky čtvrtých a pátých tříd základních škol a cílem je naučit děti přistupovat k ochraně životního prostředí zodpovědně. Je rozdělena na čtyři semináře s tématy: hluk, emise, ochrana vod a odpadové hospodářství. Snažíme se pomocí kvalitních lektorů a školy hrou děti informovat o ekologických otázkách a způsobech ochrany životního prostředí a vést je k tomu, jak by samy mohly chránit životní prostředí před negativními vlivy.

Podstatnou složkou spolupráce s okolními obcemi je pak informovanost. Proto jsme zavedli několik zdrojů, jimiž předáváme občanům nové údaje. Jednak je to časopis Spolu, který vychází jednou za čtvrt roku a chodí lidem do schránek. Na měsíční bázi posíláme starostům pravidelné newslettery. Někteří starostové ho vyvěšují na obecních nástěnkách či dokonce přeposílají dále, pokud mají e-mailové adresy zájemců. Tam informujeme o aktuálních tématech, průběžně zhodnocujeme provozní výsledky a zpětně také měsíční ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro denní a noční dobu.

Kromě toho děláme společná setkání se starosty, minimálně jednou ročně v rámci Sdružení právnických osob dotčených provozem Letiště Praha, a pak vybraní zástupci letiště navštěvují starosty v průběhu roku, pokud je potřeba něco společně řešit, či je o něčem informovat. Tím chceme zajistit, aby starostové o všech důležitých změnách věděli s určitým předstihem, aby o tom mohli informovat obyvatele.

Letadla na Suchdolem, foto: František Cinger

■ To se týká i Suchdola?

Samozřejmě. Kromě setkání se starosty a pravidelných zpravodajů jsme před několika lety zavedli také tradici setkání s rodinami z okolí letiště. Na začátku školního roku pořádáme setkání pro rodiny s dětmi, které pozveme na zábavně-informační odpoledne na dráze 22. Zde jsou k dispozici i naši odborníci na hluk a monitoring. V informačním stanu se návštěvníci mohou seznámit i s dalšími aktivitami, které v okolních obcích a městských částech děláme, jako je například již zmiňovaná ekologická výchova na základních školách.

■ A máte přehled o prostředcích, které byly v posledních letech poskytnuty Suchdolu?

Pokud se budeme bavit o finanční podpoře, od zavedení programů, to znamená od roku 2004, bylo Suchdolu vyplaceno kolem 11 miliónů korun. Myšleno v obou grantových programech, kdy naprostá většina prostředků byla využita v rámci péče o životní prostředí.

V programu Žijeme zde společně jsou prostředky věnovány prostřednictvím Sdružení právnických osob dotčených provozem Letiště Praha, které je rozděluje podle určitého klíče. Máme na to se Sdružením smlouvu. U programu Dobré sousedství je princip rozdělování jiný. Podpořené projekty vybírá ze všech došlých žádostí komise ve složení zástupci letiště, zástupce magistrátu hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Komise posuzuje zejména přínos projektu pro danou lokalitu.

■ Říkáte, že o granty mohou žádat nejen obce, ale i jednotlivé organizace. Dá se procentuálně říci, jak se daří oslovovat neobecní subjekty?

Využíváme k tomu spolupráci s obcemi a městskými částmi. S předstihem informujeme o vyhlášení dalšího ročníku starostu dopisem s podrobným popisem, jak se lze přihlásit.  Informace o vyhlášení je zároveň zveřejněna na našich webových stránkách, v newsletteru pro starosty a v tištěném občasníku Spolu. Na našich webových stránkách je pak po dobu sběru žádostí k dispozici online formulář, kde se už subjekt může přihlásit přímo, nemusí to činit prostřednictvím úřadu.

Co se týká programu Dobré sousedství, žadateli jsou většinou subjekty mimo radnice. Většinou se jedná o zájmová sdružení, domy pro seniory, mateřské školky, kulturní případně církevní zařízení. Když to zjednoduším, jsou to zařízení pro potřebné, kam směřuje nejvíce prostředků.

Co se týče Suchdola, z tohoto programu byl podpořen třeba dům pro seniory Horizont nebo mateřské školy, které získaly finance na zařízení hřišť, případně na sociální zařízení.

■ A jak byste si představovali ideální spolupráci s okolními obcemi nad míru současné podoby?

Představa ideálního sousedství je oboustranná snaha vést konstruktivní dialog. Probíhá-li dialog pravidelně a intenzivně, myslím, že se strany mohou vždy domluvit. Proto se snažíme o velkou informovanost o věcech týkajících se změn v provozu i dlouhodobých projektů, které naše okolí ovlivňují.

Jsme v pravidelném kontaktu s předsedou Sdružení i se všemi starosty a jsme otevřeni další spolupráci. Poskytujeme jim s předstihem informace a naše představa či přání je, aby se ty zprávy dostávaly dál až k cílovým subjektům, což jsou jak organizace tak především obyvatelé v obcích. Informovat se snažíme i prostřednictvím tiskovin a pořádaných akcí, o kterých jsem již mluvila. V minulosti jsme několikrát vyslali naše odborníky přímo do obcí v rámci informačních road show. Pro okolní obyvatele je stále otevřená možnost navštívit nás po předchozí domluvě s konkrétními dotazy.

Rádi bychom vzájemně spolupracovali na rozvoji regionu, např. na vytváření možností pro volnočasové aktivity – třeba budování cyklostezek v okolí apod.

Plánujeme pokračovat v grantových programech i nefinančních aktivitách, a pokud bude možnost spolupráce v dalších oblastech, jsme otevřeni námětům.

■ Starosta Únětic Vladimír Vytiska nám ještě řekl, že proti paralelní dráze jsou především Suchdol a Hostivice. Co byste chtěli udělat pro to, abyste názor tamních radnic či lidí změnili?

Faktem je, že jsou tady historicky obce i letiště, to je dáno a nic se na tom nezmění. Ani projekt paralelní dráhy není žádnou novinkou, už při stavbě současné hlavní dráhy 06/24 v 60. letech se počítalo s tím, že v případě potřeby bude dráhový systém paralelní dráhou doplněn. Na počátku 70. let byla tato dráha zapracována do územně plánovací dokumentace.

Nemyslím si, že dokážeme změnit mínění lidí v tom směru, že z paralelní dráhy budou všichni nadšeni. Nicméně Česká republika se rozvíjí, rozvíjí se i dopravní infrastruktura, zvyšuje se poptávka přímých spojení naší země se světem, což klade nároky na vzrůstající kapacitu.

Jednou z našich hodnot je transparentnost a o tu se snažíme také směrem k okolí. Aby vše bylo v ideálním stavu, o němž jsem mluvila, je důležité šíření informací z radnic dál.

■ Chtěla byste něco sdělit veřejnosti na závěr našeho rozhovoru?

Popřát všem krásné vánoční svátky, aby si je lidé užili v klidu a pohodě se svými blízkými. A do nového roku hodně štěstí a spokojenosti.