Suchdol a spol. proti Praze a letišti prohráli

Senát Městského soudu v Praze s předsedkyní JUDr. Ivankou Havlíkovou a soudci JUDr. Naděždou Řehákovou a Mgr. Martinem Křížem v pátek při druhém jednání zamítl žalobu MČ Praha-Suchdol, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice, Praha-Lysolaje i Praha-Nebušice, dále Geologického ústavu, Ústavu experimentální botaniky i Ústavu chemických procesů AV ČR a dvou fyzických osob, Evy Konečné z Prahy-Lysolají a ing. Václav Vika ze Suchdola, na nezákonnost přijetí opatření veřejné povahy v případě aktualizace Zásad územního rozvoje (AZÚR) zastupitelstvem Hlavního města Prahy v roce 2014 ohledně plánované výstavby další dráhy Letiště Václava Havla Praha.

Zásady územního rozvoje po schválení je třeba přijmout

Předsedkyně senátu ve zdůvodnění rozsudku uvedla, že se soud důkladně zabýval všemi žalobnými návrhy a dospěl k závěru, že žádný z nich opodstatněný není.

„Podle judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu je třeba nahlížet na opatření obecné povahy, kterými jsou v tomto případě Zásady územního rozvoje (ZÚR), jako na akt, který je do značné míry ovlivněn politikou daného státu. Je třeba si uvědomit jistou hierarchii dokumentů územně plánovací dokumentace i skutečnost, že jejich schválení je vrcholným aktem plánování na území celého státu, který přijímá vláda,“ uvedla JUDr. Havlíková.

„Zásady jsou dalším krokem ke konkretizaci, který vláda k té dané věci přijala. Zásady mají být ne příliš konkrétní, ale zároveň nemohou svazovat ruce příštím schvalovacím aktům. Zároveň mají být více konkrétní, než je tomu u politiky územního rozvoje. U obou těchto aktů a zejména u ZÚR, které jsou předmětem soudního přezkumu, platí, že je to akt vycházející z politické vůle zastupitelstva obce,“ řekla a dodala: „Je to výkon samosprávy té obce, a jestliže značná část navrhovatelů žaloby jsou součástmi města Prahy, nezbývá jim, než aby po procesu, který předchází schválení ZÚR a poté, kdy uplatnily svá vyjádření, stanoviska a připomínky, bez ohledu na to, jak je to upraveno v právní normě, aby se vyjádřily a brojily proti tomu, co je v zásadách upraveno v konkrétní části, pak jim ale stejně, v případě, když jsou zásady přijaty, nezbývá, než je přijmout.“

Podoba pražského letiště s paralelní dráhou

Spor o posudek ing. Josefa Drahoty z firmy J.D.S. – Životní prostředí – sekce hluku

Jednání navazující na první stání z 5. února se zabývalo dokazováním. Značná část důkazů navrhovaných žalobci byla součástí právního spisu, takže je obě strany uznaly za nesporné. Spor se naopak vedl ohledně odborného posudku ing. Josefa Drahoty z firmy J.D.S. – Životní prostředí – sekce hluku s názvem Informace k dotazům z oblasti akustiky v rámci návrhu na zrušení opatření veřejné povahy.

Zástupce hl. města Prahy JUDr. Pavel Uhl odmítl uznat osobu ing. Drahoty za nestrannou, schopnou nestranně posoudit danou věc. Důvodem podle něho je jeho dlouhodobá spolupráce se žalující stranou, navíc v situaci, kdy byla s ním před časem ukončena spolupráce jako s pracovníkem Letiště Praha. Předsedkyně senátu přerušila jednání, aby si mohla znovu prostudovat stanovisko ing. Drahoty.

Po čtyřiceti minutách při obnoveném jednání právní zástupce žalující strany JUDr. Michal Bernard uvedl, že spolupráce letiště byla s dotyčným sice v roce 2006 ukončena, ovšem bez soudního řízení, a navíc není mnoho odborných firem schopných posoudit dopravní hluk. Jeden ze žalobných důvodů bylo právě přesvědčení o tom, že nebyly dostatečně posouzeny dopady hluku během denních i nočních letů chystané dráhy.

Byla vzata na vědomí aktivní legitimace zástupce AV ČR ohledně toho, že používají zařízení citlivá na letecký hluk a vibrace i vyjádření MČ, pověřujících zastupováním právě JUDr. Bernarda. Byl posuzován výkres č. 1 mapy před a po veřejném projednávání aktualizace Zásad územního rozvoje. Žalující strana nebyla schopná doložit, kdo vypracoval údajnou proměněnou mapu u výkresu č. 1, týkající se hranic hlukového území (tzv. izofóny) plánované nové dráhy. Odpůrce uvedl, že všechny aktualizované údaje byly a jsou k dispozici na internetu u zmíněné AZÚR beze změn.

Během závěrečného návrhu řekl JUDr. Bernard, že podle názoru žalobců všech 16 žalobných námitek dokázalo, že AZÚR zasahuje do veřejných a osobních práv dotčených žalobců a ohrožuje jejich právo na zdraví. K vykreslené oblasti zasažené hlukem zdůraznil nepřezkoumatelnost velikosti této oblasti. Za chybné označil i nezpracovaný vliv hluku na zdraví obyvatel Středočeského kraje.

Zástupce Prahy a vlastně i Letiště V. Havla Praha JUDr. Uhl zdůraznil, že AZÚR je souhrn nejobecnějších záměrů a tedy připomínky vhodné k dalším řízením zamýšleného záměru výstavby nové dráhy je možné uplatnit až poté. A tedy že k nezákonnému přijetí AZÚR zastupitelstvem hl. města Prahy nedošlo. Odmítl rovněž, že by došlo z výměně map po veřejném projednání AZÚR.

Předsedkyně senátu poté na 55 minut jednání přerušila a až poté vynesla rozsudek.

Zdůvodnění rozsudku

„Ve vztahu k rozsudku Nejvyššího správního soudu týkajícího se opatření obecné povahy – což jsou akty územně plánovací dokumentace, Ústavní soud zasahoval do jeho rozhodnutí, když konkrétně přezkoumával tato opatření, a judikoval, že zasahuje do samosprávy obcí,“ uvedla předsedkyně senátu ve zdůvodnění rozsudku. Soud je podle ní vázán optikou, že do ZÚR může zasahovat jenom v případě, pokud v průběhu procesu jejich přijímání došlo k nějakým zásadním hrubým podstatným změnám, které způsobují, že ty zásady nadále neobstojí. Soud ale takové hrubé vady neshledal.

„Je třeba si ještě uvědomit,“ řekla dále JUDr. Havlíková, „že politika, respektive její výkon soudu nepřísluší přezkoumávat, i že je vždycky realizací určitých zájmu. Ten, kdo vykonává politiku, je ten, kdo k tomu byl nadán, tzn. volbami. Jestliže v určitém čase přijme nějaký záměr, závěr, tak ho není možné s odstupem času s ohledem na jinou politickou garnituru zpochybňovat.“

„Myslím,“ řekla dále, „že se mýlí zástupce navrhovatelů, který míní, že nynější zastupitelstvo hl. města Prahy by se na celý AZÚR dívalo jinak. Je to irelevantní.

Soud přezkoumává zásady územního rozvoje ve stavu, jak byly schváleny. Jestliže došlo potom k nějakému vývoji, politické změně postojů aktérů, je třeba, aby se to promítlo do právního dokumentu. S touto situací soud nic nenadělá a nemůže ho to ovlivnit při přezkumu zákonnosti.“

Jsou zájmy celku, někdy protichůdné k zájmům jednotlivců

„Konkrétně bych chtěla uvést k tomu, co zaznělo při dnešním i minulém ústním jednání,“ uvedla předsedkyně senátu: „Soud vnímá to, že značná část veřejnosti, představitelů městských částí, nesouhlasí se záměrem rozšíření letiště. Snažili se proti tomu nějak brojit. Je důležité si ale současně uvědomit, že vždycky jsou nějaké zájmy celku, které bývají místy v nějakém daném rozsahu protichůdné se zájmy jednotlivců. ZÚR jenom podrobně konkretizují záměr politiky územního rozvoje, který spočívá v rozšíření území letiště. Zásady vymezovaly a hledaly varianty takového rozšíření.

Soud nepřezkoumává proces, který vznik zásad provázel, a není nadán, oprávněn k tomu, aby řekl: Tato varianta je správně, tato je špatně. Rozšíření se vůbec nemá dělat. V tom žádnou ochranu soud žalovatelům dát nemůže. Co může, je přezkoumat zákonnost procesů. K žádným podstatným vadám ale nedošlo.“

„Vracím se k tomu,“ řekla dále JUDr. Havlíková, „o čem se mluvilo při minulém i dnešním jednání o výroku AZÚR. Zdá se, že to je stěžejní bod. Ale k samotnému výroku. Žalovatelé brojili proti textaci výroku, proti tomu, jak byl uchopen. Tvrdili, že po projednání námitky investora došlo ke změně a že ta změna je podstatná a že mělo být postupováno podle ustanovení stavebního zákona. Soud se ve shodě s odpůrcem domnívá, že k podstatné úpravě návrhu ve smyslu § 39, odstavec 5 stavebního zákona nedošlo. Lze přisvědčit navrhovatelům, že tam dochází k určitému nepřesnému vyjadřování pojmů hladiny hluku ve vztahu k vládnímu nařízení, které bylo citováno v mnoha podáních. Ale základ je pořád stejný.

Když se podíváme do základu spisového materiálu, jsou tam mapy, je tam popis, jak se vyhodnocuje hluk, je tam z akustické studie zřejmá metoda, jak subjekty, které pro odpůrce odbornou část zpracovávaly, postupovaly při vyhodnocování různých hodnot, aby dostály legislativním pravidlům. Právě v podkladech toho výroku je základ, který se snaží textovou částí přenést do slovního vyjádření. V podkladech jsou mapy, je tam jistá metodika, jak výpočet probíhal, jaké koeficienty se používaly, a lze z toho dovodit, že je tam rozlišena denní doba, noční doba i další údaje, které jsou tam uvedeny, jsou tam v souladu s vládním usnesením uvedeno. Jestliže potom došlo po veřejném projednání jenom k upřesnění, nejsou to žádné podstatné vady, které by způsobovaly nezákonnost,“ dodala JUDr. Havlíková.

Rozhodování o území hlavního města Prahy

„Pokud dnes při ústním jednání zástupce navrhovatelů v rozporu s tím, co uvádí v žalobě, kde brojí proti textu a na str. 9 říká: Vzhledem k omezené podrobnosti příslušných výkresů, absenci popisu, míní tím text popisu, který uvádí a srovnává, zásadní pro vymezení oblasti SL/1…, a pak nám při ústním jednání tvrdí, že tato část je nesprávná i z hlediska toho, že došlo ke změnám grafické dokumentace, pak soud považuje takovou námitku jako za nový návrhový bod, kde ovšem existuje zápověda ve smyslu § 101, písmeno b Soudního řádu správního, kdy nelze po uplynutí lhůty rozšiřovat návrh na další části dosud nenapadené ani rozšiřovat návrhové body.

Žalobce původně tvrdil, že mu vadí text toho výroku, dnes mu začíná vadit i výkres. Začal spatřovat nedostatky ve výkresu, ačkoliv v původním návrhu uváděl text. Soud z tohoto úhlu pohledu vnímá takové tvrzení jako novotu. Pro úplnost uvádím, ale i kdyby došlo ke změně v průběhu času v tom smyslu, že by výkres byl změněn, jak bylo uvedeno při minulém ústním jednání, že se tam objevila tečkovaná část izofóny, přece by to neměnilo nic na tom, že AZÚR je rozhodováním o území hlavního města Prahy a nikoliv o území Středočeského kraje. I kdyby tam byla vytečkovaná izofóna na území Středočeského kraje, jaký vliv by to mohlo mít na zákonnost zásad, které se týkají jiné obce?“

*

Předsedkyně senátu na závěr uvedla, že po přijetí písemného rozsudku mají strany v případě nesouhlasu možnost podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Podle ČTK budou městské části zvažovat podání kasační stížnosti a podle starosty MČ Praha – Suchdol Petra Hejla (STAN/SOS) ji nejspíš podají.

video – vizualizace nové dráhy
Informace Letiště V.Havla Praha k nové dráze 
vyjádření_letiště
Informace na webu MČ Suchdol