Suchdol a spol. proti Praze ve věci okruhu také prohráli

Předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. Ing. Viera Horčicová zamítla dnes žalobu Městské části Praha – Suchdol a dalších jedenácti městských částí a obcí Středočeského kraje, plus šesti občanů z Černého Mostu, Dubče, Běchovic, Dolních Počernic a pana Jiřího Elicara ze Suchdola proti Hlavnímu městu Praha na zrušení části aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR) Hl. města Prahy č. 1 ze dne 1. října 2014 jako nezákonně přijatému opatření obecné povahy.

Proti tomuto rozhodnutí se mohou odvolat kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) do čtrnácti dnů po obdržení rozsudku. Soud podle JUDr. Horčicové pečlivě přezkoumával a důsledně se zabýval každou námitkou uplatněnou ve 25 žalobných bodech.

„Hodnocení, proč ani jednu z nich neměl za důvodnou, je uvedeno ve stotřicetistránkovém rozsudku, který bude účastníkům řízení doručen do datových stránek po skončení jednání,“ řekla přímo s tím, že se proti rozhodnutí mohou obě strany odvolat kasační stížností k NSS do čtrnácti dnů od obdržení písemného znění rozsudku.

Vymezení ZÚR po novele stavebního zákona je ještě víc obecné

„Opatření obecné povahy není standardním správním rozhodnutím, není právním předpisem ani typickým správním rozhodnutím, je částečně normativním a částečně individuálně správním aktem,“ uvedla dále. „Judikatura NSS dlouhodobě zdůrazňuje, že při přezkumu opatření obecné povahy, pokud soud zvažuje jeho zrušení, je nutno uplatnit přiměřený, zdrženlivý přístup zaměřený zejména na hlediska zákonnosti v procesu při jeho pořizování. Judikatura Ústavního soudu poukazuje na zasahování do aktů místní samosprávné moci, do kterého lze zasahovat jen způsobem zcela nezbytným. U ZÚR je požadavek nezasahovat nepřiměřeně do tohoto typu opatření obecné povahy s výraznou skutečností, že vymezení ZÚR po novele stavebního zákona je ještě více obecné, i když i před novelou se jednalo o správní akt obecně relativně abstraktního charakteru, u něhož míra možného dotčení, jak žádá navrhovatel, je obecně nižší, než v případě územního nebo regulačního plánování,“ uvedla ještě předsedkyně senátu.

Žalobci nepřinesly konkrétní tvrzení o nezákonnosti přijetí ZÚR

Soud by podle jejího výkladu přistoupil ke zrušení opatření obecné povahy jen v tom případě, pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, respektive v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení.

Na základě těchto teoretických východisek posuzoval návrhy žalobců, zda jsou důvodné v takové míře nezákonnosti, která podstatným a nezanedbatelným způsobem mohla mít vliv na utváření politické vůle zastupitelstva v případě přijímaného opatření.

„Skutečnost, že (opatření obecné povahy – pozn. redakce) jsou nejen odborným, ale ve značné míře politickým rozhodnutím, neznamená, že by správní soudy rezignovaly na jeho přezkum, jak tvrdil zástupce navrhovatele, když mluvil o mantře pojímání zásad jako politického rozhodnutí,“ komentovala připomínku JUDr. Michala Bernarda z jednání dne 17. února.

„Podle novely stavebního zákona ZÚR ani vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležící svým obsahem k územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím,“ uvedla ještě a ke konkrétním žalobným bodům sdělila: „Navrhovatelé kromě obecného tvrzení o nezákonnosti přijetí ZÚR nepřinášejí žádná konkrétní tvrzení, jakým způsobem tato nezákonnost zasáhla jejich práva, aby je bylo třeba zrušit.“

Stavební zákon nepožaduje varianty návrhů

K podstatné připomínce žalobců postrádajících variantnost návrhů Pražského okruhu v ZÚR soudkyně uvedla, že stavební zákon „nestanoví povinnost zpracování variant“. U pravomocí krajských úřadů schvalujících návrhy se praví: „…pokud je návrh zpracován ve variantách, vybere tu nejvhodnější.“ Jak soudkyně upozornila, z významu použité spojky „pokud“ v zákoně rovněž vyplývá, že variantnost není povinností.

Podle zprávy ČTK žalobci zamítnutí návrhu očekávali. Pražský městský soud totiž před dvěma týdny zamítl podobnou žalobu, která se týkala plánované dráhy letiště Václava Havla v Praze – Ruzyni. I v tomto případě zvažují obce podání kasační stížnosti.

„Hlavně nás mrzí, že nebyly posouzeny varianty. Kde jinde by měly být posouzeny, než v přípravě zásad územního rozvoje,“ řekl podle ČTK novinářům starosta MČ Praha-Suchdol ing. Petr Hejl (STAN/SOS) po skončení jednání. Dodal také, že to je jeden z důvodů, proč žalobci pravděpodobně využijí mimořádného opravného prostředku a kasační stížnost podají.

Po celou dobu vynesení rozsudku i jeho slovního zdůvodnění byl však starosta jednání přítomen a slyšel nepochybně vysvětlení předsedkyně senátu, že stavební zákon ani jiné další zákonné normy nepožadují povinnost zpracovávat varianty. A tedy že žaloba postavená na tomto požadavku nemá naději na úspěch.

Zástupce Hl. města Prahy JUDr. Pavel Uhl rozhodnutí soudu vítá. „Předpokládám, že základní spor je tímto v podstatě odklizen,“ uvedl.

Petr Dolínek: Blanka nemohla být zkolaudována kvůli nepostavenému okruhu

Rovněž náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) vyjádřil s verdiktem spokojenost.

„Je to dobrá zpráva, protože hrozilo další zdržení této mimořádně důležité stavby, která má již dnes výrazné zpoždění a kvůli jejímu nedobudování nemohla být zkolaudována Blanka. Musíme udělat vše proto, abychom dobudování okruhu, který staví stát, co nejvíce urychlili,“ řekl ČTK.

Dolínek bude usilovat o vznik samostatného zákona o okruhu.

„V něm by bylo jasně stanoveno, jakým způsobem bude dostavba co nejdříve realizována,“ dodal.

*          *          *

Zhruba osmdesátikilometrová stavba Pražského silničního okruhu je rozdělena do jedenácti úseků, z nichž sedm je už v provozu. Chybějí žalovaná část mezi Ruzyní, Suchdolem a Běchovicemi a další mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Celkové plánované náklady na stavbu mají přesáhnout 106 miliard korun.

Žalující radnice proti trase okruhu protestují už řadu let, v minulosti uspěly u Nejvyššího správního soudu, který zrušil platnosti části pražských i středočeských ZÚR. Praha zrušené zásady aktualizovala v říjnu 2014, kraj loni v červenci. Při schválení aktualizovaných zásad uvedl tehdejší primátor Tomáš Hudeček, že Praha se s výtkami vypořádala.

Schválení zásad územního rozvoje je prvním krokem při přípravě stavby, následuje územní řízení, které se věnuje dopadům na životní prostředí podrobněji. Posledním krokem je řízení o vydání stavebního povolení.