Historické okénko: Dříve pole, dnes škola

Při procházení několika map s hledáním místa naší školy zjistíte, že jsme v historii Prahy nováčky. Kde nyní stojí budovy kampusu, rostly dříve klasy a možná sem tam nějaký ten brambor. Věděli jste, že místo, kde se nachází náš kampus, se dá dohledat pod místopisným označením Na Kladivách? To, i mnohem více v následujících řádcích a snímcích z historických map.

Na mapě Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 nalezneme spíše schématicky značena místa, která známe. I přesto se ale jedná o jeden z prvních dokumentů, kde lokalita naší školy vstupuje na „papír“.

 mul 8 list.png

 Využiji možnosti a ukáži Prahu dříve, její centrum se však nachází na jiném mapovém listu. Je možné spatřit ultrastarou cestu linky 107. Samozřejmě, v té době vykonávanou pouze trakařem.

mul 13 list.png

Dalším v pořadí je Stabilní katastr. Náš otisk Lysolaje, původně Lisolleg (Lisollege) byl pořízen při mapování v roce 1840. Stabilní katastr je brán jako jeden z nejpřesnějších mapových materiálů a přihlédneme-li k období pořizování, klobouk dolů. Mimo jiné se stal vodítkem k tvorbě pozdějších katastrálních map, jelikož jeho přesnost byla vynikající.

 obr 3

Naše místo nalezneme na I. vojenském, někdy také zvaném jako Josefském, mapování Čech na mapovém listu č.107 (již v 18. století je možno spatřit symboliku rudé saně, jež vozí zemědělce do školy)

Toto mapování vycházelo z podkladů Müllerovy mapy. V rozmezí let 1764 -1768 a 1780 – 1783 důstojníci vojenské topografické služby procházeli území a metodou „by očko“ zaznamenávali stav. Jde tedy o zkreslenou skutečnost. Velkou pozornost však důstojníci věnovali komunikacím (které jsou rozlišeny podle sjízdnosti: císařské silnice atd.), řekám a potokům, druhům využití území jako pole, louky, pastviny. Mapy byly ručně a precizně kolorované. Díla zachycující území Čech, Moravy a Slezska jako celku v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.

 I. vojenské.png

Dalším dokumentem, na kterém můžeme sledovat změny lokality naší školy je II. vojenské mapování nebo také zvané  Františkovo. Jedná se o dokument pořizovaný v letech 1836 až 1852, v měřítku 1:28 800, přičemž na tento úsek – list č. 8 – přišla řada a byl vyhotoven v letech 1850 až 1851. Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1:2 880, což přesnosti výrazně přispělo. Toto mapování vznikalo v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50 % a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. Tuto mapu vřele doporučuji, lze na ní vidět malý počet zastoupení remízů, lesů obecně. O to větší kontrast tvoří mapa při srovnání s dnešní situací, kdy se počet zastoupení lesních složek zlepšil a snaží se připodobnit 18. století.

II. vojenské (Františkovo) mapování.png

III. vojenské mapování, známo jako Františko-josefské probíhalo v letech 1877-1880, jelikož Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, roku 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o novém mapování. V tomto vydání je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž přetiskem vznikly mapy speciální (1:75 000) a generální (1:200 000), které již byly tištěny černobíle. Naše lokalita byla zaznamenána na přelomu roku 1877 a 1878.

3 voj 25 tis.png

3 voj 75 tis.png

Fotografickým snímkováním vznikla mapa Česka v roce 1953. Stav je zachycen těsně před započetím rušné výstavby naší alma mater.

1953.png

 Autor:
 Foto:
Military Survey, Austrian State, Archive/Military Archive, Vienna
Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně – www.geolab.cz
Ministerstvo životního prostředí ČR – www.env.cz
Historický ústav AV ČR – www.hiu.cas.cz

Váš komentář ( 1 )

  1. / Odpověděting. arch. Ivan Vavřík
    Děkuji, moc pěkný článek. Ivan Vavřík

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna