Ředitel IPR Praha Petr Hlaváček říká: Dobře vím, že vedení okruhu je pro mnoho občanů a starostů bolestné téma
Ing. arch. Petr Hlaváček je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha), který je hlavním koncepčním pracovištěm města v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje a tvorby města a spolupracuje na významných rozhodnutích v těchto oblastech. Proto jsme ho požádali o rozhovor.
■ Co je podle Vás nejdůležitější pro udržení rozumného a harmonického vývoje Hlavního města Prahy?
Co se týče územního rozvoje Prahy, právě se nacházíme v poněkud rozpačité fázi, která nikoho příliš netěší: občané, developeři, politici – a my jako IPR také – vnímáme jako klíčovou věc nově a srozumitelně stanovit pravidla výstavby. K tomu také směřuje největší díl našeho úsilí. Věříme, že brzy bude obnovena platnost Pražských stavebních předpisů – a v horizontu několika let by měl začít platit Metropolitní plán.
■ Jak vnímáte Prahu v kontextu Evropy?
Všichni víme, že Praha je mimořádně krásným městem. Co se týče architektonického dědictví, hraje bezpochyby první evropskou ligu. Současnost ovšem trošku pokulhává: nedá se říci, že by Praha dnes Evropě nabízela něco jedinečného – tak, jak to dělá Vídeň svým důrazem na kulturu a kvalitu veřejného prostoru, Berlín svým kreativním svobodomyslným ovzduším, Kodaň svým tahem na branku v oblasti ekologické udržitelnosti, anebo světový Londýn. Bylo by skvělé, kdybychom si i my dokázali vytyčit nějaký ambiciózní cíl, kdybychom se dokázali shodnout na nějaké vizi.
■ Jaké jsou priority dalšího rozvoje?
Myslím, že je nejvyšší čas, aby se Praha přestala nekoordinovaně rozlévat do polí a luk na okrajích Prahy. To je základ – sídelní kaše na periferii je neestetická, neekologická i neekonomická. Naše vize pro Prahu je proto namísto zabírání další krajiny začít vyplňovat hluchá místa v podobě brownfieldů a dalších transformačních ploch, kterých je v Praze mnoho.
V tom již podnikáme i první kroky: na Smíchově začne na základě výsledků architektonické soutěže vznikat nová městská čtvrť, chystáme soutěž na budoucí podobu Nákladového nádraží Žižkov – a o budoucnosti dalších ploch se vede intenzivní diskuse. Pozitivní zprávou je, že se k této vizi hlásí stále víc zástupců odborné i laické veřejnosti.
■ Jak se díváte na vybavení Prahy z hlediska infrastruktury hromadné dopravy a individuální dopravy?
Co se týče hromadné dopravy, Praha disponuje jedním z nejlépe fungujících systémů v Evropě. Podíl lidí, kteří pro dopravu po městě preferují právě hromadnou dopravu, je vysoký – a je to dobře. Ideálním vývojem by nyní bylo, kdyby se přiměřeně snižoval počet lidí, kteří do práce či jinam vyrážejí autem, a naopak zvyšoval počet cestujících jinými druhy dopravy.
Musíme podporovat kvalitu hromadné dopravy včetně příměstské železnice a obecně integrovat veřejnou dopravu v Praze a Středočeském kraji. Díky tomu bude pro Středočechy při cestě do práce komfortní přijet vlakem na okraj Prahy a jednoduše přestoupit třeba na metro nebo tramvaj. To pomůže snížit zatížení hlavního města automobilovou dopravou. V horizontu příštích 10 let by mohlo vzniknout 6 nových přestupních zastávek.
■ Jaké jsou možnosti dobudování Silničního okruhu kolem Prahy?
Pražský okruh je jednou z dopravních priorit, protože hlavní město potřebuje řešit přetížené ulice. Jeho realizace ale také zlepší dopravní napojení v regionálním i mezinárodním významu. Čím dál od hranice hlavního města bude, tím méně bude schopný odlehčovat vnitroměstské dopravě.
Dobře vím, že vedení okruhu v severním segmentu města je pro mnoho občanů a starostů bolestné a kontroverzní téma. Současná poloha je výslednicí hledání dnes již třetí generace urbanistů a politiků a je otázkou, jestli se podaří vyhledat vhodnější polohu.
■ Jaké jsou možnosti letišť? Zejména to mezinárodního v Ruzyni?
Nedávno jsme ve spolupráci s Českým Aeroholdingem uspořádali veřejnou architektonicko-urbanistickou soutěž na podobu veřejných prostranství před Terminály I a II. Výsledky jsou kvalitní a já věřím, že se letiště brzy dočká nového impulsu v podobě jejich realizace.
Hlavně je ale důležité zajistit rychlé spojení mezi letištěm a centrem. Proto by se měla upravit železnice mezi Prahou a Kladnem s odbočkou na ruzyňské letiště. Díky tomu by se návštěvníci mohli dostat z letiště přímo do centra – na Masarykovo nádraží do 20 minut.
■ Jak si myslíte, že mohou městské části se podílet na koncepčním řešení Prahy?
Aktuálně probíhá již čtvrté kolo konzultací mezi zástupci městských částí a urbanisty IPR Praha, kteří připravují Metropolitní plán. Takže se snažíme o blízkou spolupráci při nastavování směru, kam by se Praha měla rozvíjet. Zároveň můžou městské části tlačit na konání architektonických soutěží nebo je aktivně iniciovat. IPR jim v tom bude rád pomáhat. V neposlední řadě se nám také podařilo úspěšně rozjet zapojování občanů při přípravě rekonstrukcí klíčových ulic, náměstí a parků a rádi budeme s městskými částmi spolupracovat i v tomto směru.
■ Co si myslíte o žalobách, které podaly některé městské části na Hl. Město Praha v kontextu Zásad územního rozvoje Prahy?
ZÚR vycházejí na obrovském množství dat, porovnávacích studií, rešerší, posudků apod. Přesto je ale otázkou, jestli je možné najít variantu, se kterou budou spokojeni všichni. Nicméně městské části mají na žaloby samozřejmě právo a já ho plně respektuji.
■ Co byste přál Praze v nejbližších desetiletích?
O rozvoj města se zajímá čím dál více lidí, což je dobrá zpráva. Je potřeba dál budovat důvěru mezi občanskou společností, veřejnou a soukromou sférou. Proto bych Praze přál, abychom tady spolu uměli stále lépe a věcněji diskutovat.
IPR proto připravuje ve svých prostorách Centrum architektury a městského plánování (CAMP), což bude místo, kde se lidé budou moct seznámit se stavebními projekty, které mají v Praze vyrůst, ale i s dalšími záměry a plány, kam se má hlavní město rozvíjet. Zároveň tady ale lidé budou moct městu předávat své představy. Bude to místo otevřené všem.