Trenér přípravky Marek Švarc říká: Zahrát si proti Spartě, Slavii, Plzni se nepoštěstí každý den

Sobotního turnaje se na suchdolském hřišti přípravek ročníku 2009 se zúčastní samozřejmě i mužstvo Slavoje Suchdol. Trenérem je Marek Švarc.

Marek Švarc

■ Jak dlouho trénujete?

Tři, čtyři roky. Je to podobnej příběh jako u druhých. Jsem ze Suchdola a chodili sem moji kluci a trenéři nejsou a nebudou, protože to nikdo dělat nechce. Vyžaduje to spoustu volnýho času. To máte dva tréningy v týdnu, a pak zápas. Na Suchdole je krásná tráva, tak jsem chtěl, aby kluci hráli fotbal.

■ A kolik času tedy fotbalu věnujete?

Dvakrát týdně tréning, minimálně hodinu, často víc. Navíc si musíte udělat přípravu, nejde přijít na hřiště a hurá… Musíte se zamyslet, co s nima dělat. Musíte odejít z práce dřív. Souvisí to i s tím, že člověk musí vyzvednout i svoje děti. Zápas o víkendu, někam se i jede. Takže strávíte týdně minimálně devět hodin fotbalem.

■ A jak je složité cestování za soupeři?

Naštěstí se jezdí jenom po Praze a rodiče většinou berou děti auty. Je to v pohodě. Zrovna jste to mohl dneska vidět, domlouval se pro někoho odvoz…

■ Myslíte na sobotní turnaj? Dopoledne turnaj a odpoledne zápas?

No, my to v tuto sobotu máme kombinovaný, turnaj i zápas. Dopoledne mají kluci oboje, takže část dětí musí odjet do Horních Počernic na mistrovský zápas. Tam pojedou starší kluci, kteří by se turnaje nemohli zúčastnit. Část přípravky tak zůstane tady na turnaji. Vzhledem k tomu, že jsou děti i na škole v přírodě, tak je to trošku napnutější.

Úklid míčů a domluva

■ Jak se těšíte na turnaj.

Těšíme se, ale je to víc práce, než zábavy. Jinak se všichni samozřejmě těšej. Kluci to možná asi tak nevnímají, protože je to turnaj jako každý jiný, i když zahrát si proti Spartě, Slavii, Plzni se nepoštěstí každý den. Tím je to pro ně větší sláva.

■ A jakou máte zkušenost s turnaji?

Hlavně v zimě, hraje se v hale. Tady ji nemáme, takže jezdíme jinam. Na to jsou občanský sdružení, který pořádají bezvadný turnaje. Člověk radši zaplatí, než aby to organizoval…

■ Když jdete na turnaj, co to pro ně znamená?

Soutěžení, zábavu. Nesmí to trenér vyhecovat, aby to bylo pro ně něco strašně důležitého. Měli by tam jít s pocitem, že si jdou zahrát. Chtějí vyhrát, to je jasný. Ale když prohrajou, tak na to stejně za pět minut zapomenou.

■ A co vám jako trenérovi dělá největší radost.

Když vidím, že se kluci zlepšujou a že je to baví. Některý to taky nebaví, to se stává. Nejhezčí je, když z tréningu odcházejí s rozzářenýma očima.

Nejmenší fotbalisti

Foto: František Cinger