Suchdolské cesty, stezky, stezičky po půl roce

Únorové číslo Suchdolských listů otisklo vlastně fejeton dr. Oldřicha Vacka z Katedry zahradní a krajinné architektury ČZU týkající se údajné Aleje do Horoměřic. Vzhledem k tomu, že je to akce mající několik významů, má jistě cenu se k tématu vrátit po půl roce.

Šlo o přetištění statě uveřejněné předtím v našich Suchdolských novinách. Odborník vyjádřil lítost, že se organizátoři akce neobrátili na jednu ze tří fakult ČZU, kde pracují odborníci, jež by se mohli k projektu kvalifikovaně vyjádřit.

Konstatoval, že podle historických map přímá cesta ze starého Suchdola do Horoměřic byla zaznamenána už znamenána na mapě I. vojenského mapování z let 1780 až 1783. Postupem času však zanikla. Alej není patrná ani na leteckých snímcích z let 1938 a 1953.

Obnovovat dávnou cestu či nikoliv?

Pravda, na snímku z roku 1938 je patrno, že cesta sloužila především k zajištění obhospodařování polí mezi starým Suchdolem a Horoměřicemi, kdy téměř přímo spojovala Brandejsův statek s hospodářským dvorem zámku ve vedlejší obci. Z vyjádření starosty Horoměřic pro naše noviny zároveň vyplynulo, že souhlasili s aktivitou suchdolských kolegů, když vzpomínal na dobu, kdy se chodilo z Horoušek na autobus na konec naší obce. A že slíbili cestu končící uprostřed polí protáhnout až na směr do jejich obce. Což se i stalo.

Tři otázky však zůstávají. Ta základní, nakolik má nikoliv alej, nýbrž stromořadí v době spojení mezi našimi obcemi zejména automobilovou dopravou svůj smysl uprostřed, pravda, kdysi scelených polí. Druhá se týká skutečnosti, že radnice Suchdola přesvědčila minimálně šedesát občanů Suchdola, aby obětovali 1500 korun za vysazení jednoho stromu vybraného velmi amatérsky, respektive neodborně, aniž jim sdělili, že jde o prostor plánovaný pro trasování Pražského okruhu. Nebo naopak to bylo smluveno s podobnou perspektivou, kdy se chtěl tehdejší prezident Václav Klaus přivázat k bagru, aby nemohl hloubit základy plánované stavby Státní knihovny nedaleko stanice Metra Hradčanská? Či se máme v případě prosazení stavby připravit na ochranu několik let předtím vysazené nikoliv aleje, ale stromořadí?

Třetí a poměrně důležitá otázka se týká péče o vysazené stromy. Nejde jenom o kvalitu vybraných stromů, kdy dr. Vacek upozornil na to, že jde o aktivitu nanejvýš nevhodnou, kdy „v přírodních rezervacích, v okolí například v Tichém údolí nebo Šárce, orgány ochrany přírody ve spolupráci s lesníky a dobrovolnými ochranářskými organizacemi, nákladně eliminují cizokrajné dřeviny jako je dub červený,“ což je strom vysazený v rámci této akce. Jak je však o stromy pečováno?

Může se každý přesvědčit cestou kolem, nebo na přiložených snímcích. Jestli téměř desetina pomalu osychajících stromů, z toho lípa srdčitá s ohryzaným kmenem, nebude potřebovat větší než malou údržbu? Či výměnu, má-li být projekt nadále životaschopný – minimálně do doby, než se bude protestovat na místě plánované stavby za záchranu vysazených stromů? To ovšem vědí jen organizátoři akce.

Redakce Suchdolských novin nabízí fotoreportáž z procházky stromořadím, s malým připomenutím stavu před půl rokem. I s podobou stromů vysazených ve Stromovce, kde Hl. město Praha pečlivě a uvážlivě pečuje o prostor mající historickou perspektivu již od časů Přemysla Otakara II., poničeného nedávnými povodněmi. Tam je jistě prostor pro aktivity občanů Prahy. Možnost „relaxovat“ ve stromořadí za benzinovou pumpou, nechť posoudí čtenář sám.

Stromovka

Mj. Lípa Srdčitá v roce 2015 a nyní.

Foto: František Cinger