Záchranu živočichů při sečích usnadní nová mobilní aplikace. Dnes ji představili ministr Richard Brabec a prorektor ČZU Petr Heřmánek

Lány, 2. června 2016 – Záchrana živočichů každoročně ohrožených při senosečích bude jednodušší. Dobrovolníkům, zemědělcům a myslivcům ji usnadní nová mobilní aplikace, kterou naprogramovali během soutěže studenti České zemědělské univerzity. Tu loni v červnu vyhlásila ČZU a MŽP na ni přispělo 100 000 korunami. Aplikaci pro chytré mobily a tablety, jež doplňuje loni spuštěný webový portál SENOSEC.CZU.CZ pro použití přímo v terénu, dnes představili veřejnosti v Lánech ministr životního prostředí Richard Brabec a prorektor ČZU Petr Heřmánek.

Loni 22. května ministr Richard Brabec spolu s rektorem ČZU Jiřím Balíkem a s podporou dobrovolníků z iniciativy Za živou krajinu odstartovali kampaň za záchranu živočichů ohrožených při sečích. Veřejnosti dali k užívání nový komunikační nástroj – webový portál SENOSEC.CZU.CZ.

„Jsem rád, že letos můžeme nabídnout další usnadnění pro záchranu zvířat, která každoročně hynou při senosečích, a to jednoduchou aplikaci pro mobily a tablety. Ta umožní zadávat data přímo z terénu, čímž, věřím, ještě zlepší komunikaci mezi zúčastněnými skupinami dobrovolníků, zemědělců a myslivců. Nastartovat spolupráci tam, kde po ní všichni zúčastnění dlouhodobě volají, je důležité. Jen tak je možné minimalizovat ztráty [1], které seče každoročně provázejí,“ prozrazuje ministr Richard Brabec a dodává: „To, že projekt má smysl, dokazují čísla za loňskou sezónu, kdy portál zaznamenal 7000 návštěv, zaregistrovalo se do něj skoro 2100 uživatelů [2] a hlavně se díky němu podařilo zachránit celkem 112 dospělých zvířat nebo mláďat.“

„Těší mne úspěch práce studentů naší univerzity a cením si konkrétního pozitivního přínosu v praxi. Nejlepší studentské aplikace jsme ocenili letos v únoru při vyhlášení vítězů soutěže. Aplikaci Senoseč pro Android vytvořili Pavel Junek a Radomil Holík a doplňkovou verzi pro Windows Phone Ladislav Böhm a Jakub Podroužek. Naši studenti aplikaci nyní dopracovali pro ostrý provoz. Věřím, že v praxi se dobře osvědčí a že o ni bude mít veřejnost i odborníci zájem,“ vysvětluje prorektor ČZU Petr Heřmánek.

„Aplikace pro operační systém Android nabízí stejně jako portál přihlášení pro profily dobrovolníka, zemědělce a myslivce [3]. Dobrovolník hlásí úhyny či nálezy živých zvířat, zemědělec zadává místo a čas seče a myslivec zakládá akce, na něž se pak můžou dobrovolníci hlásit,“ shrnuje Jan Bartoška z Provozně ekonomické fakulty ČZU, který spolu s Romanem Kvasničkou metodicky vedl soutěžící studenty při programování vhodných aplikací.

„Výhodou mobilní aplikace např. je, že můžete data zadat do systému rovnou na poli, i když nemáte zrovna internet. Data se uloží v offline režimu a do databáze se nahrají, jakmile se chytrý telefon dostane k datovému signálu,“ uvádí k aplikacím pro chytrá mobilní zařízení Pavel Junek, jeden z oceněných studentů v soutěži o nejlepší aplikaci.

„V letošní sezóně sečí ČZU, která provoz portálu zajišťuje, eviduje k 1. červnu na 10  000 návštěv (za oba roky tedy 23 736). Jinak celkově se už do portálu zaregistrovalo na 3000 uživatelů, z toho 102 zemědělských podniků a 186 mysliveckých sdružení. Zachránit se podařilo dohromady 206 dospělých zvířat či mláďat. To ale není vše, sezóna sečí ještě běží, takže tato čísla se budou ještě měnit,“ vypočítává Roman Kvasnička, proděkan Provozně ekonomické fakulty ČZU.

„Portál nám umožňuje rychlou a operativní domluvu, a to i díky SMS bráně, která rozesílá informace o změnách například při přesunech časů způsobených třeba nepříznivým počasím. Naše komunikace bude díky mobilní aplikaci ještě rychlejší a hlavně příjemnější, protože vše půjde udělat přímo na poli,“ prozrazuje Miloslava Landová z iniciativy Za Živou krajinu, které se aktivně účastní akcí v terénu a pomáhá s organizací dobrovolníků.

„Zkušenosti s portálem jsou pro nás myslivce zatím v zásadě pozitivní, a to přestože si lidé práci s ním v loňské sezóně zatím takzvaně osahávali. Věřím ale, že nově vytvořená studentská aplikace pro chytré mobily pomůže zájem odborné i laické veřejnosti zvýšit. Pomáhají nám také sociální sítě, konkrétně na Facebooku už má skupina k senosečím a záchraně zvířat přes 5000 členů, kteří aktivně spolupracují při přípravě akcí v terénu, a to po celé České republice,“ říká Lubomír Hajný z honebního společenstva Staříč na Ostravsku. Záchraně zvířat před sečením travních porostů se věnuje už několik let a rád by zapojil do společné záchrany zvířat i do užívání portálu a aplikace více mysliveckých spolků.

„Tento projekt se nám líbí. Věříme, že pokud se do něj zapojí dostatečný počet lidí, přispěje ke snížení počtu ztrát na zvěři, které každý rok při sečích evidujeme. Proto má portál i aplikace naši plnou podporu, našim členům budeme obojí doporučovat skrze naše webové stránky a časopis,“ uzavírá jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná, která přislíbila širší propagaci projektu mezi členy, jichž je v ČMMJ na 63 000.

Poznámky:

[1] Senoseče každoročně představují smrtelnou hrozbu pro mláďata srn, zajíců, ale i drobných savců, koroptví, chřástalů, čejek nebo dalších ptáků. Statistiky, kolik zvířat zemědělská technika usmrtí, neexistují. Odhady myslivců jen u srn hovoří zhruba o 50 zabitých mláďatech na 1000 ha travních porostů.

[2] V sezóně 2015 se zaregistrovalo celkem 76 zemědělských podniků a 99 mysliveckých spolků.

[3] Doplňková aplikace pro Windows Phone nabízí přihlášení rovněž pro všechny tři profily: zemědělec, myslivec a dobrovolník.

Josef Beránek
ČZU

Přílohy, tabulky:
Zvířata zraněná při zemědělských pracích přijatá do záchranných stanic (statistika zahrnuje údaje z NSZS, tj. 31 stanic)

2013

2014

2015

Uvedený počet je jen malé množství skutečně nalezených zvířat, dá se předpokládat, že vzhledem k intenzivnímu způsobu hospodaření v zemědělství a rozloze orné půdy  nás ročně hynou tisíce zvířat, týká se to zejména na zemi hnízdících druhů ptáků (např. sovy a dravci též vzácní bahňáci), drobných ptáků hnízdících v porostech (např. rákosníci), drobných savců (ježci, lasicovité šelmy, hlodavci, např. křeček aj.), vodní ptáci zalétající na pole za potravou a příležitostně hnízdící (méně časté), černá i jiná zvěř (nejčastější případy), stejně tak plazy, případně obojživelníci, obecně platí, že čím menší živočich tím menší pravděpodobnost nálezu (řada těchto poraněných a uhynulých zvířat se stane potravou jiných živočichů).