Aleš Rudl říká: Když se podaří dopátrat historie stromu, získá na hodnotě
Autorem webové stránky Pražské stromy (http://www.prazskestromy.cz) je dendrolog ing. Aleš Rudl, který je provozuje od jara roku 2010. Upozorňuje v nich na památné i významné stromy a tím vlastně i na dějiny města. S jejich pomocí proběhlo už čtrnáct soutěží a datum 31. srpna 2016 je konečným termínem pro odevzdání snímku do té současné nazvané Fotografická soutěž na téma Pražské stromy. Web mezi památnými stromy připomíná i suchdolskou lipovou alej v Gagarinově ulici. I proto jsme ho požádali o rozhovor.
■ Jak vás napadlo zřídit internetovou stránku věnovanou pražským stromům hodným pozornosti?
Stránky byly založeny v dubnu 2010 v rámci diplomové práce na České zemědělské univerzitě v Praze Suchdole, kdy jsem se rozhodl zmapovat památné stromy na území hlavního města a pátrat po jejich historii. Informace o památných stromech do té doby nebyly dosud nikde veřejně publikovány a ani jejich fotografie nebyly snadno k nalezení. Snažil jsem se proto zprvu stránku postavit na fotogalerii památných stromů Prahy zachycených v různých obdobích, aby si každý mohl prohlédnout, jak se mění v průběhu roku. Mnohé doplňují i dobové fotografie pro porovnání stavu, jak strom vypadal dřív.
Velkou posilou byla skutečnost, že na konci listopadu téhož roku byly stránky vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchováván do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.
■ Existovaly vůbec v České nebo Československé republice nějaké tradice zájmu o významné stromy?
Památné stromy byly postupně vyhlašovány od roku 1956, kdy začal platit první zákon na ochranu přírody, a samostatná kategorie byla daná v roce 1992 novým zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, odkdy jsou památné stromy vyhlašovány jako zvláště chráněné. Mnohdy to jsou právě nejstarší a nejmohutnější stromy jak ve městech, tak i v extravilánu, které podléhají zvláštní ochraně. Jsou to jak jednotlivci, tak skupiny i stromořadí. Požívají zvláštní ochrany. Je zakázáno je poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Ošetřování těchto stromů je možné jen se souhlasem orgánu, který jejich ochranu vyhlásil. Každý památný strom má navíc kolem sebe ochranné pásmo, v němž není dovolena žádná pro strom škodlivá činnost. Příkladem může být výstavby, terénní úpravy, odvodňování a chemizace.
■ Kolik je u nás či v Praze památných stromů?
V celé zemi je dnes více než 25 tisíc památných stromů. V Praze se k vyhlašování přikročilo později, než jinde v republice. Jako první památný strom byla v roce 1994 vyhlášena lípa srdčitá v Chabech na Praze 13. Odhadované stáří má 260 let, obvod kmene měří 665 centimetrů. Další byly pak vyhlašovány od roku 1998 kontinuálně až do dneška.
Lípa srdčitá v Chabech.
V hlavním městě nyní je 202 památných stromů. Problém však byl, že tyto stromy nebyly nikde prezentovány. Zprvu to bylo i pro mě veliké pátrání, kdy jsem stromy hledal na základě jednoduchého popisu, jako třeba lípa u kapličky nebo hraniční strom při okraji porostu.
■ To se asi nehledalo lehce…
Podnikal jsem výpravy, během nichž jsem stromy podle těchto chatrných údajů hledal, objevoval a dokumentoval a zároveň pátral po jejich minulosti. Postupoval jsem ve spolupráci s místními pamětníky, s městskými částmi, navštěvoval jsem archivy a knihovny. Myslím si, že když se podaří dopátrat historie stromu, získá na hodnotě a lidé si ho budou ještě více vážit.
Web měl ukázat památné stromy i jako cíle výletů pro Pražany a návštěvníky města. Umisťoval jsem na něj plány vycházek za stromy a postupně i doporučené cyklistické trasy, které spojují vybrané jedince v okrajových částech metropole.
Takže dnes už stačí si nahrát do turistické GPS doporučenou trasu, a pak stačí šlápnout do pedálu a vydat se objevovat památné stromy.
■ Máte nějaký oblíbený strom, nebo strom spojený s mimořádným zážitkem?
Důležité je říci, že každý strom je úplně jiný a nikde nenajdeme stejný, takže každý má své kouzlo. Nejhezčí jsou ty, u nichž může vyniknout jejich tvar, jejich habitus, nejvíce to jsou krajinné dominanty.
Takovým nejkrásnějším stromem je Švehlův dub v Hostivaři, který má opravdu nádhernou korunu a zajímavostí k němu ještě je, že pod ním sedával Antonín Švehla, předseda tří československých vlád, který se v Hostivaři narodil a po otci převzal rodinný statek. Později tam za ním jezdil z Koloděj prezident T. G. Masaryk a pod tím dubem i v jeho okolí rozebírali různé názory, problémy, co v republice řešit a jak, takže dub to má vše zapsáno ve svých letokruzích.
Švehlův dub v Praze-Hostivaři
Pěkné stromy jsou v oboře Hvězda, kde najdeme monumentální buky staré také více než dvě stovky let. Vypravit se tam na jaře, nebo když se na podzim barví listí do zlatova, to je opravdu jedinečný zážitek.
■Jak je vůbec možné získat označení, že ten který strom je významný?
Všechny památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochranu přírody, který vede Agentura ochrany přírody. Pokud je
strom vyhlášen za památný, což je v Praze v pravomoci magistrátu, tak je vždy označen malým státním znakem.
Pokud bychom se podívali na další zajímavé stromy, které bychom mohli zařadit do kategorie významné, což jsou stromy, které například nesou nějaké poselství, nebo byly vysazeny při důležité události či to jsou krajinné dominanty nebo jedinci nadprůměrní vzrůstem a věkem, tak u nich označení často nenajdeme, protože záleží na vůli městské části nebo toho, kdo daný strom sázel či o něj pečuje. V takovém případě je těžké se dopátrat mnohdy zajímavé historie, a zjistit, který strom pamatuje důležitou událost.
Protože je takových stromů po Praze celkem dost, pustil jsem se po zmapování památných stromů do mapování dalších zajímavých tzv. významných stromů a opět ve spolupráci s městskými částmi, s veřejností a odborníky vzniká databáze významných stromů. Prostřednictvím webu se každý může podívat, kde se takoví nejzajímavější jedinci nalézají. Dozvědět se víc o jejich historii a klidně se za nimi vydat.
■ Seznámili jsme se při příležitosti diskuse nad čtyřicetičetnou alejí lip v ulici U Kruhovky na Suchdole, která je jednou tak delší než zatím označená dvacetičetná alej v ulici Gagarinově, vyhlášená v roce 1998 jako nejdelší pražská lipová alej. Jak lze dosáhnout, aby byla jakákoliv další významná alej označená jako památná. A má to vůbec smysl?
Určitě to smysl má. Stromy, které jsou něčím pozoruhodné, je správné zviditelnit a zařadit je do databáze. Tím, že ta informace vstoupí ve všeobecnou známost, strom či alej se stává v podstatě nedotknutelným a lidé si jich více váží.
Důležité také je, že při plánování úprav daného prostranství může být brán daleko větší důraz na to, že tam strom je a pokud se navrhuje revitalizace, tak se mu přizpůsobuje, aby zůstal nerušeně na svém stanovišti. I proto je dobré dávat o takových stromech vědět a nenechávat si informaci pro sebe. Vyšším stupněm ochrany je vyhlášení stromu či aleje za památný. Ten získává ještě větší ochranu i odbornou péči.
K té aleji v Gagarinově ulici bych řekl, že nebylo vůbec jednoduché získat o jejím vzniku nějaké záznamy. Teprve díky mnoha setkáním s lidmi v ní se mi podařilo zjistit, že alej byla vysazena zásluhou členů místního zahrádkářského svazu Vojtěcha Smetany a Václava Tůmy. A získat i fotografie z doby jejího zrodu v roce 1941. Připomněl bych ještě Lípu svobody, zasazenou na podzim 1968 před suchdolskou základní školou nebo Vrbu Zapomenutou ze soutoku Horoměřického a Únětického potoka.
■ Loni jste vydal téměř třísetstránkovou publikaci Pozoruhodné stromy Prahy, Průvodce po památných a významných stromech Prahy. Nyní vyšel svazek Památné a významné stromy Prahy 12, tedy území Modřan, Břežanského údolí, Točné, Cholupic… Jak taková práce vznikala?
Většinou je to detektivní pátrání. Tady to bylo realizováno při příležitosti grantu, který poskytla Městská část Praha 12 a publikace obsahuje všechny památné a dosud zmapované významné stromy, které se na jejím území nacházejí. Šlo se v lokálním měřítku do hloubky, bylo možné umístit i historické fotky například z výsadeb předmětných stromů nebo dobové snímky, takže je vidět, jak se velkoměsto rozšiřovalo a jak se mění veřejný prostor ve vztahy k dřevinám. Zároveň je možné si prohlédnout i největší a nejstatnější stromy, které se na jihu Prahy nacházejí.
Takovou zajímavostí, pokud by se někdo do Modřan chtěl vypravit, vede tam první pražská audio stezka, která propojuje tamější památné stromy, a na jednotlivých zastaveních si návštěvníci mohou poslechnout jejich příběhy. Stačí k tomu mít chytrý mobilní telefon s internetem a po načtení příslušného QR kódu se vám spustí audio soubor a můžete nerušeně poslouchat zajímavosti o daném stromu.
■ Začali jsme vyprávění vlastně vaším studiem na České zemědělské univerzitě. Jak vzpomínáte na Suchdol?
Na studium na ČZU vzpomínám velice rád, protože mi to otevřelo hodně oči a umožnilo mi zaměřit se na oblast zahradní architektury a ochrany přírody, která mě od malička zajímala. Díky tomu jsem nasbíral potřebné znalosti, které jsem dál mohl rozvíjet.
Foto: web Pražské stromy
http://www.prazskestromy.cz/stromy/pamatne-stromy/co-jsou-pamatne-stromy/