Ilustrační foto

Ochrana před hlukem ustoupí stavbě silnic

Stát přestane soustavně měřit hlukovou zátěž na desítkách míst. Dotčené obce se bouří

„Dálnice nepovedou jen přes,Václavák‘ a náměstí Svobody v Brně,“ hodnotí novou hlukovou vyhlášku státu aktivista Petr Firbas. Dokument, který má začít platit od 1. ledna 2017, rázně osekává počet míst, kde se pravidelně měří úroveň hluku. Ministerstvo pro místní rozvoj přiznává, že ke změně sáhlo kvůli výstavbě dopravní infrastruktury.
Odborníci a obyvatelé dotčených sídel se bojí, že to znamená jediné: stavbu lomozících silnic, obchvatů a dálnic přímo za humny. „Aglomerace se uměle scvrkly. Nová vyhláška v podstatě říká, že nebudeme stavět pouze tam, kde by se muselo bourat,“ popisuje Firbas, který je známý svým bojem proti nadměrné hlukové zátěži na Brněnsku.
Nová vyhláška, která je nyní v připomínkovém řízení, přitom právě v moravské metropoli a jejím okolí snižuje počet míst, kde se úroveň hluku pravidelně a cíleně sleduje, na polovinu. Vypadnou třeba Adamov, Bystrc, Kuřim, Obřany nebo Šlapanice.
Redukce se dotkne i dalších oblastí. V Praze se počet monitorovaných katastrálních území sníží zhruba o dvě třetiny. Vyhláška nepočítá s Běchovicemi, Černošicemi, Dolními a Horními Počernicemi, Říčany, Uhříněvsí či Úvaly.

Olomouc má smůlu

V Ostravě klesne množství sledovaných míst o čtvrtinu a v ústeckoteplické oblasti o tři čtvrtiny. Nejhůř je na tom ale Olomouc – z nových map vypadne úplně. Aspolu s ní také Bystrovany, Velká Bystřice či Velký Týnec. Může za to snížení počtu obyvatel v aglomeraci. Zatímco dříve jich měla 105 000, dnes to není ani celých 100 000 lidí, což je spodní hladina, od níž stát hlukovou zátěž pravidelně sleduje.

Ministerstvo jako důvod změny uvádí nutnost co nejvíce zprůchodnit stavby, které patří do klíčové evropské dopravní sítě. To, jak jsou aglomerace pro měření hluku definovány dnes, je podle úřadu dávno passé. „Současný rozsah nevyhovuje nové potřebě průchodnosti pro vedení tras transevropské dopravní sítě TEN-T,“ argumentuje ministerstvo v důvodové zprávě k vyhlášce.
Nově proto stav upravuje, tak aby silnice mohly vést v místech s méně souvislou zástavbou. To se ale nelíbí některým obcím.

„Změna jde proti smyslu původní hlukové vyhlášky,“ namítá starosta pražského Suchdola Petr Hejl. „Mělo jít o snižování hlukové zátěže, ale v novém návrhu přiznávají, že jim jde hlavně o zprůchodnění komunikací TEN-T v zastavěném území,“ podotýká.

Jeho městská část má přitom štěstí, z aktualizovaných map určených ke zjišťování a srovnávání úrovně hluku na rozdíl od jiných nevypadla. Starosta Petr Hejl se ale i tak o problém zajímá, Suchdol je totiž součástí plánů na stavbu silničního obchvatu hlavního města.

Na místech, která spadají pod vyhlášku, musí stát soustavně sledovat úrovně hlukové zátěže. Má tak přehled, kolik obyvatel je zasaženo lomozem z dopravy nebo průmyslových závodů. Hraniční hodnota dělá ve dne 70 decibelů pro silnice a železnice, 60 decibelů pro letadla a 50 pro průmysl. V noci přípustná mez klesá o deset bodů, u železnice o pět.
Podle loňských údajů Státního zdravotního ústavu je hlavním zdrojem nadměrného rámusu právě silniční doprava. Předčí jak vlaky, tak i podniky těžkého průmyslu. Nadlimitní zátěži, která může uškodit zdraví, jsou vystaveny desítky tisíc lidí.

„Pokud přestaneme hluk v některých místech mapovat, rovnou tím říkáme, že nepředstavuje problém. To ale není pravda,“ zní proto nejčastější námitka proti záměru ministerstva pro místní rozvoj. Někteří odborníci, kteří se hlukem zabývají, hovoří o nové vyhlášce s nadsázkou dokonce jako o konspiraci ze strany státu.

„Když jsem návrh viděl, byl jsem dost překvapen. Kolem velkých měst stále vznikají nové zóny pro bydlení, kde by měl být klid. Pokud ale z vyhlášky vypadnou, znamená to, že je tamní obyvatele možné zatěžovat nadměrným hlukem,“ říká kritik vedení rychlostní silnice R43 brněnskou Bystrcí Petr Firbas. „Stát se snaží, aby stavbě obchvatů velkých sídel nebránily hlukové limity,“ dodává předseda Dětí země Miroslav Patrik.

Ministerstvo v důvodové zprávě tvrdí, že vyhláška respektuje zákon o veřejném zdraví. „Přispěje k ochraně veřejného zdraví obyvatel, a to tím, že bude jedním z relevantních podkladů pro posuzování hlukových zátěží z dopravy v souvislých zástavbách,“ uvádí.

Podle úřadu navíc díky tomu, že umožní postavit obchvaty velkých měst, ochrání vyhláška jejich obyvatele před rámusem z tranzitní automobilové i vlakové dopravy.
Kde bude stát hluk pravidelně sledovat? Základní kritéria jsou: celkový počet obyvatel v aglomeraci buď nad 100 000, nebo nad 250 000 (pro Prahu, Ostravu a Brno), vysoká hustota zalidnění (nad 2000 lidí na kilometru čtverečním) a souvislá zástavba.

Nejhorší jsou dálnice

Z výzkumů vyplývá, že hlučná jsou především místa v bezprostřední blízkosti dálnic, hlavních tahů železnic, silnic první třídy v obydlených oblastech a v hustě obydlených městech a obcích.
Stížnosti na rámus z dopravy přibývají v kanceláři ombudsmanky Anny Šabatové. Počet podnětů se letos zdvojnásobil. Týkají se hlavně opakovaně udělovaných výjimek z dodržování hlukových limitů. „Je nepřijatelné znovu a znovu prodlužovat výjimku, aniž by se po vlastníkovi nebo provozovateli komunikace vyžadovala protihluková opatření,“ uvedl zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Zdroj: Lidové Noviny

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna