Zastupitel a radní MČ Praha-Suchdol Jan Zoubek říká: Prioritou jsou pomoc mládeži, vybudování kanalizace a lepší chodníky
Suchdolský rodák Jan Zoubek je od posledních voleb zastupitelem za hnutí ANO 2011 i radním MČ Praha-Suchdol, členem komise občanské aktivity. Mladí lidé a znalci bojových umění a sebeobrany ho znají především jako hlavního trenéra školy Praha 6 – Suchdol, 2.HG (Higher Grade) WingTsunu, hlavního vedoucího dětských táborů i organizátora volnočasového festivalu s názvem Suchdolské alšoviny, který je zaměřen právě na propagaci WingTsunu.
Tomuto bojovému umění sebeobrany se věnuje od roku 2002. Dosáhl úrovně trenér 3. stupně, což je téměř vrchol na území republiky. V roce 2007 převzal výuku WingTsunu na Kladně, kde působil šest let jako hlavní trenér. A v roce 2014 založil školu na Suchdole.
■ Jak se ctitel bojových umění Takewonda, Valetudy, což je boj na zemi, či několikanásobný vítěz soubojů v Escrimě, kde se soupeří s šedesáticentimetrovými ratanovými tyčemi, dostal do místní politiky?
Má to svou historii. Moje rodina žije na Suchdole spoustu let i generací. Prapraděda František Petržilka pomáhal zakládat Sokol, hasiče, záložnu, měl obchod smíšeným zbožím i hospodu, než o ni v roce 1951 přišli. Díval jsem se kolem sebe a viděl, že plno věcí si zasluhuje větší péči, třeba chybějící kanalizace. Tak jsem si říkal, že si s kamarády založíme nějaké hnutí, stranu a půjdeme do toho. Mluvil jsem o tom samozřejmě i s tátou a ten se na nějaké akci setkal s Veronikou Žilkovou, protože mladší brácha chodí s Kordulkou Stropnickou do třídy. Obratem mi volala, jestli s nimi nechci jít jako sympatizant. Takže víc než politika ANO 2011 mě chytla možnost něco na Suchdole a pro Suchdol udělat.
■ Rozhodl jste se kandidovat. Získali jste 15,16 % hlasů, druhé místo za Sdružením občanů Suchdola a dva mandáty v zastupitelstvu…
Bylo nás asi patnáct, kteří jsme tu s ANO 2011 začínali. Veroniku znám hromadu let, s cíli i plány hnutí souhlasím, to je v pohodě. Všechno šlo strašně rychle, někdy mám pocit, že jsem k tomu přišel jako slepý k houslím. Byl jsem na pátém místě kandidátky, Veronika ještě níž, ale byli jsme vykroužkovaný, takže jsem skončil za ní jako druhý. Měli jsme mít vlastně tři místa, ale díky přepočtu části procent hlasů získala SOS o jedno víc. Ještě je v zastupitelstvu ODS a ČSSD po jednom člověku.
Trval jsem na kanalizaci,
jak jsem o tom už mluvil, a skutečnost,
že sem přiteklo víc než 33 milionů na kanalizaci,
dodává pocit, že naše úsilí má už výsledek
■ Jak bylo složité formulovat volební program?
Docela jo, protože přístup k informacím nebyl jednoduchý. Nedalo se zjistit úplně všechno, získávali jsme spíš jen kusé údaje. Přesto jsme formulovali konkrétní plány. Trval jsem na kanalizaci, jak jsem o tom už mluvil, a skutečnost, že sem přiteklo víc než 33 milionů na kanalizaci, která se bude dělat v části ulice Kamýcká, v ulicích Lysolajská, Budyňská, Výjezdní, Suchdolská, Májová, Osvobození a Stehlíkova dodává pocit, že naše úsilí má už výsledek.
Tehdy jsem se také staral o nemocného dědu, tak jsem se zajímal o sociální věci, o možnosti umístění lidí do středisek dennodenní péče. Byl jsem i v Horizontu, ale zjistil, že tam není prostor pro nechodící pacienty. Plus sport. Tady vedu děti, kroužky. Jsem rád, že jich je na Suchdole docela dost, ale vím, že rozvíjet dětskou aktivitu je potřeba stále. Děcka dneska seděj u počítačů, mají potíže s pohybem. To jsem si vzal také pod sebe.
■ Na táborech s vámi a s vašimi spolupracovníky byly v několika turnusech už desítky dětí. Dala vám zkušenost z jejich přípravou cosi, co můžete využít na radnici?
Určitě. Člověk jedná s rodiči dětí, s majiteli kempů a ta organizační část má hodně společného s tím, co se musí dělat na radnici. Třeba když jsme seděli nad granty, mohl jsem využít přehled, který mám o cenách věcí i služeb. Navíc s takovou zkušeností mohu poradit i dalším, kdo tábory nebo podobné akce pořádají, na koho se obrátit, kde je připravujou o peníze, takže z toho všeho plyne i taková malá pomoc.
■ A jak se vám daří při práci na radnici?
Třeba pro mladé fotbalisty Slavoje, pro Sokol i mladé hasiče se podařilo letos domluvil větší částku peněz, než v minulých letech. Navíc ty prostředky dostávali takříkajíc vázané na konkrétní projekty, kdežto nyní je získali na chod, takže si sami mohou rozhodnout, na co je využijou. Každá taková aktivita je finančně náročná a naším zájmem přece je, aby kluby nepadly a děti měly kde i jak sportovat. Jsou to finance z obce i z Prahy z výnosů z automatů. Letos jsem vyhádal větší částku než loni a to kluby dostaly také přidáno, takže se celková dotace už druhý rok zvedá. Kdyby to tak šlo i příští rok, bylo by to fajn. Každá tisícovka pro prcky se vyplatí, než zasadit třeba o dva stromy navíc. Si myslím.
Mám pocit,
že kdybychom tu neměli svoji radnici,
tak nám tady tak maximálně posekají trávníky
■ Suchdol byl po roce 1968 součástí Prahy, od roku 1990 je relativně samostatnou Městskou částí Praha-Suchdol. Vzpomínám na důvody diskuse o odloučení Dolní Sedlce po povodních v roce 2002, respektive před připojením k Praze 6 v roce 2005. Co podle vás poskytuje Suchdolu jeho samostatnost? Předseda finančního výboru Ondřej Imlauf mi řekl, že kdyby si MČ rozhodovala o svých penězích sama, tak by, co se týče např. výstavby kanalizace a oprav komunikací, šlo všechno určitě rychleji. Myslíte si to taky?
Vím, že se v tomhle názory dělí skoro tak, že co člověk, to odlišný pohled. Nedokážu to posoudit ve všech souvislostech, ale mám pocit, že kdybychom tu neměli svoji radnici, tak nám tady tak maximálně posekají trávníky. Peněz by sem šlo určitě daleko míň, než kolik tu máme. Kdybychom byli úplně odloučeni od hlavního města, měli bychom jistě víc prostředků na rozvoj, ale přineslo by to zase daleko víc problémů.
Neexistují na to srovnávací studie, ale skutečnost, že máme vlastní radnici, že my si můžeme konkrétní peníze rozdělit podle toho, jak chceme, a ne že o tom rozhoduje někdo na Praze 6, je pro mě důležitá. Myslím si, že jí i celé Praze jsme tak trochu trnem v oku, takovou koulí na noze, alespoň tak nás vnímají. Nemít tu radnici by bylo určitě horší. Samozřejmě že se Praha 6 stará o větší balík peněz, ale existuje plno věcí, na které stejně nemá vliv. Třeba silnice vlastní Technická správa komunikací, takže bez ní rozhodovat stejně nemůže…
■ Jak by se měl podle vás Suchdol bezprostředně rozvíjet? Jaké jsou podle vás priority? Mluvil jste o kanalizaci. Málokdo ví, že plno domků nejen kolem Kamýcké žádnou nemá.
Je to smutné. Každé hlavní město Evropské unie by mělo mít životní podmínky pro lidi, ať je to dostupnost vody, kanalizace, vyřešeny. My je nemáme a málokomu to vadí. Nejvíc samozřejmě lidem, kterým to chybí. Jakmile sjedete do Dejvic, nikdo to netuší. Pro ty lidi je finančně náročnější vyvážet žumpu, určitě je kanalizace i hygieničtější řešení. Proto se rozšiřuje čistička v Roztokách, aby pojmula i odpad ze Suchdola, který se stále rozrůstá. Pak máte místa, kde kanalizace je, ale musejí řešit něco jiného.
Záleží na lidech, zda se rozhodnou, že kanalizace je jejich hlavním problémem. Důležité je také vědět, že jako radnice nemůžeme rozhodovat o všem. Některé projekty můžeme nárokovat, ale jsme závislí na rozhodování jiných. Navíc existuje plánovací a schvalovací kolečko, než se začne něco budovat…
Řekl bych i chodníky. Hodně starších lidí, kteří chodí po obci s holemi, si stěžují na výmoly, nerovnosti, na díry. Plán, jak vše postupně řešit, vzniká. Další požadavek souvisí s neexistencí hřbitova. Suchdol má dlouhou tradici sahající až k základům české státnosti, ale občané musejí být pohřbívání v okolí. Měl by snad vzniknout, takže i lidé, kteří tu žili, budou tady moct zůstat natrvalo.
My nakonec můžeme hlasovat,
jak chceme,
když se většina, kterou má SOS,
rozhodne. Toť vše
■ Mluvil jste o chodnících. Jde i o silnice. Vzorem je úprava Starého Suchdola. Kdy si myslíte, že podobné budou na Výhledech, na Budovci?
Závisí to na financích, které pustí celá Praha. Výhodou je, že se budou předělávat vodovodní trasy a nejenom voda, ale i třeba přívod elektrického proudu nebo plynu. Je tu šance, že by i silnice mohly být lepší. Musíme formulovat požadavky. I na sport, že se k tomu vracím.
Škola praská ve švech a je třeba, aby se mohli děti víc hýbat, sportovat. Aby neměly přibývající celopopulační nemoce. Aby uměly běhat, skákat, chytit míč, kopnout do něj. Aby uměli hasit, měli povědomí, jak se používá hydrant, na co je která hadice. Také jde o investice do starších lidí. Funguje rozvoj jídla z Horizontu, ale nemáme místa, kam by si mohli jít lehnout na celodenní péči.
■ Jak to zařídit?
Usilujeme o dohodu s LDN, aby pro nás byly zajištěno, vlastně předplaceno třeba jedno, dvě místa, kam by se přednostně vzali lidi ze Suchdola. Samozřejmě to stojí peníze, kapacit není tolik, ale jde o pilotní projekt, který když vyjde, ukáže se směr, kudy jít.
■ Když mluvíme o prioritách suchdolské budoucnosti, vraťme se do loňského podzimu, kdy byl zrušen výbor pro rozvoj Suchdola. Kde ovšem SOS neměla většinu. Vedla ho Veronika Žilková. Co jste si o tom myslel?
Myslím si, že můj názor nikdo slyšet nechce. A jestliže ano, byl by asi nepublikovatelný…
■Tak se o to pokusme.
Jak jsem to sledoval, tak výbor, který pracoval a přinášel dobré nápady, byl zrušen se slovy: „Myslím si, že je to zbytečné…“ To není věta ode mě, ale od jiných zastupitelů. Kdo se o to zajímá, může se na stránkách radnice podívat, kdo jak hlasoval. My nakonec můžeme hlasovat, jak chceme, když se většina, kterou má SOS, rozhodne. Toť vše.
■ Na stránkách Historie Suchdola jsem se dočetl, že se po pozemkové reformě v letech 1922 až 1925 při výstavbě domků při dnešní Kamýcké ulici „pro časté hádky mezi novými sousedy začalo říkat Na rafandě.“ Podle zkušenosti mám pocit, že se ta tradice při rozdělování lidí snad uměle udržuje. Zvlášť ve věci okruhu a letiště, bez snahy o smysluplnou komunikaci stran, jichž se řešení těchto projektů týká. Co si o tom myslíte? Souvisí s tím samozřejmě rozložení politických sil na radnici, kde si, jak jste řekl, většina SOS schválí, co považuje za správné, třeba i zrušení radničního výboru pro rozvoj obce…
Diskuse není ve vedení radnice jenom jednosměrná. V řadě věcí, které třeba navrhnu a uznají se za potřebná, se shodneme. V tom je koordinace docela dobrá. Ohledně okruhu a letiště je to ovšem jiné.
Já jsem odmalička zvyklý na letadla nad sebou. Když se sem přistěhuje či přijede někdo, kdo tu zkušenost nemá, může nabýt dojmu, že ho to ruší. Určitě u Starosuchdolské restauraci na kopci, kde létají níž, než jinde. Do určité míry chápu, že ne každý by chtěl mít nad hlavou letadla, zároveň letiště se musí nějak rozvíjet. Někdo to vždycky odnese, důležité je, aby to nemusel odnášet Suchdol…
■ Mluvil jste o hlavních městech Evropské unie. V nich se vše řeší komunikací rozšiřovaných letišť s okolními obcemi. Tady už přece také existuje sdružení Prague Airport Region, které se zapojilo do společenství obcí kolem velkých evropských letišť Airport Regions Conference. Hledá se tam koncensus rozvoje a kompenzací… Tady nikoliv. V záříjových Suchdolských listech starosta ing. Petr Hejl připomněl svou nabídku z roku 2008, kdy mj. požadoval ročně 50 milionů korun jako kompenzaci rozvoje i smlouvu na 50 let. Když jsem se na to ptal vedení letiště, tak jsem se mimo protokol dozvěděl, že mu opravdu odpověděli po roce a půl, protože tomuto požadavku moc nerozuměli, dokonce ho považovali až za korupční. Naštěstí se maličko daří komunikovat prostřednictvím řady projektů, například Dobré sousedství Letiště Praha. Neexistuje cesta, že by Suchdol mohl z rozvoje letiště víc profitovat?
Letiště poskytuje Suchdolu prostředky, to je pravda. Nejde o zvýšení profitu a zároveň o zvyšování naštvanosti lidí. To se musí najít určitá rovnováha, aby lidi nevyházeli z oken ty, kdo se stavbou dalších a dalších drah souhlasili. Samozřejmě že široký okruh lidí, kteří letiště využívají, s rozvojem či stavbou další dráhy souhlasí. Otázka je, co je pro nás prioritní a co ne. Více prostředků by bylo jistě lepší, ovšem když se o nich jedná s těmi, kdo se snaží zastavit rozvoj letiště, snaha poskytnout víc asi nebude.
Já jsem odmalička
zvyklý na letadla nad sebou.
Když se sem přistěhuje či přijede někdo,
kdo tu zkušenost nemá,
může nabýt dojmu, že ho to ruší
■ A Pražský okruh? Další bolestivé téma, o kterém se pomalu nesluší mluvit.
Slyšel jsem, že jsou tři návrhy. Jeden přes Suchdol, druhý by měl vést mimo a třetí snad ještě dál.
Určitě jsou na Suchdole lidé, kteří okruh chtějí, i ti, kdo se mu brání. Samozřejmě že se víc ozývá ten, kdo něco nechce, než ten, kdo souhlasí. Tak to prostě v životě je. Bude to stát spoustu peněz, které Praha na stavbu na svém území nemá. Na projekt směřující mimo její území lze prý získat granty Evropské unie. Navíc je levnější. Takže pro mě je otázka i odpověď jasná.
Domnívám se, že ti, kdo rozhodují, znají i další parametry celé věci, vědí, také, jaké zájmy vlastně za tím kterým řešením jsou skryté. Na druhou stranu si myslím, že když existují studie ministerstva dopravy a ukážou, že je nějaké řešení nejvýhodnější, tak si to udělají a bude jim jedno, kde.
■ Suchdolská radnice stojí v čele žaloby řady obcí a občanů směrem k hlavnímu městu a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)proti aktualizaci Zásad územního rozvoje (ZÚR), které s okruhem počítají. Hlavním argumentem je údajná nezákonnost při jeho přijetí i fakt, že ZÚR nepočítají s variantou mimo Prahu. Městský soud žalobu odmítl, s čímž se i suchdolská radnice nesmířila a obrátila se na Nejvyšší správní soud. Myslíte, že to je ideální způsob komunikace s Prahou a ŘSD?
Určitě to není ideální, ale alespoň nějaký způsob obrany. Když se to bude dát vést za hranicemi Suchdola, bylo by to lepší. Já viděl plány jak na povrchové řešení, které by Suchdol určitě rozdělilo, stejně jako na tunel po obcí.
■ A myslíte si, že veřejnost má k dispozici dostatek informací ohledně rozšíření letiště nebo Pražského okruhu? Podle poslední verze projektu by měla být Kamýcká ulice prakticky zaslepena u Kozích hřbet a byla by tak zrušena radiála, kterou teče do Prahy proud aut prakticky od Kralup, Velkých Přílep, Horoměřic.
Hlavně aby se lidi mohli potom napojit na komunikaci směřující do Prahy, když jedou do práce. Slyšel jsem o tom projektu. Pokud se nepostaví okruh, tak se situace na Kamýcké ulici jistě nezmění.
O všeobecné informovanosti si nemyslím, že je dokonalá, ale informace jsou a kdo se chce o tom všem víc dozvědět, tak si to zjistí. Jakmile vedení státu nebo spíš ministerstva dopravy vysloví nový verdikt, začne schvalovací kolečko nanovo. Včetně žalob proti tomu řešení. Takže mám pocit, že budeme mít ještě nějaký čas klid. Je to spíš téma pro politiku, než jako reálná velká hrozba.