Na hradě Okoři…
Čím zřícenina nedaleko hlavního města tak zaujala a inspirovala ke vzniku notoricky známé odrhovačky, která je pro svou jednoduchost a rozvernou melodičnost již dlouhá léta oblíbenou stálicí snad u všech táborových ohňů?
Hrad Okoř, jenž se nachází ve stejnojmenné vesnici asi patnáct kilometrů severozápadně od Prahy, byl vystavěn ve druhé polovině 13. století a doba, po kterou zde stojí, se na něm významně podepsala – proto dnes již nemluvíme ani tak o hradu, jako spíš o jeho zřícenině, která je nicméně jednou z nejcharakterističtějších dominant středočeského kraje a zároveň patří k našim nejzobrazovanějším zříceninám. Nejspíše je to díky velmi tajemnému, a tudíž mimořádně atraktivním tvaru.
V místech, kde Okoř stojí, se na začátku 13. století nacházela pouze honosná kaple s opevněním. O samotném hradu, vystavěném původně v gotickém stylu, máme písemné zmínky až z roku 1359, kdy jej získal bohatý měšťan František Rokycanský. Touto dobou již hrad nabízel plnohodnotné využití a jeho největší chloubou byla pětipatrová obytná věž hranolovitého tvaru, jejíž torzo do dneška neodmyslitelně ční do kraje a dotváří jeho charakter.
Bydlení pro chudinu
Během padesáti let přešel hrad z vlastnictví Rokycanských do rukou jiného měšťanského rodu a v průběhu dalších století vystřídal mnoho majitelů, mezi nimi i husity či jezuity. Jezuité hrad po třicetileté válce, ve které byl výrazně poničen, přestavěli do barokního stylu. V roce 1800 se však zřítila část věže a hrad byl dále využíván pouze chudinou jako nouzové obydlí.
Dnes trosky patří státu a jsou ve správě Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Zároveň jsou chráněny jako kulturní památka. Ačkoli se z větší vzdálenosti zdá, že není daleko k tomu, aby se zřícenina sesunula k zemi úplně, po úpravách z dvacátých let minulého století je bezpečná a nabízí čtyřicetiminutovou prohlídku, kterou můžete absolvovat buď sami, nebo s proškoleným průvodcem. Při prohlídce vstoupíte přímo do trosek hradu a můžete si zblízka prohlédnout zbytky věže, jejíž tvar je pro Okoř tak typický, i ruiny původní kaple.
Okolí zříceniny je pro hrad naopak poměrně netypické – leží pod úrovní okolních kopců v údolí Zákolanského potoka a ze tří stran jej těsně obklopuje rybník, který spolu s mohutným opevněním sloužil jako část obrany hradu. Louka před hradem se zase stala každoročním dějištěm letního open air hudebního festivalu a pravidelně hostí i akce historického rázu, jako jsou ukázky středověkého šermu a podobně.
Díky své poloze, krásné přírodě a nenáročnému terénu je Okoř vyhledávaným turistickým cílem. Výletnickou cestu na hrad v minulosti prošlapali trempové, které okouzlila jeho romantická podoba a kteří v okolí založili několik osad. Zřejmě z jejich dílny pochází i ona slavná „odrhovačka“ o bílé paní, která dovádí v podhradí se šerifem. Melodie této stálice táboráků se však údajně v kraji zpívala už před mnoha staletími. Zřejmě šlo o kramářskou píseň. Nebyla by jediná, na jarmarcích a poutích se kdysi zpívala i píseň O rytířském hradu Okoři, jež pojednávala o nešťastné lásce dvou mladých lidí, kterým rodiče bránili ve štěstí.
Vlídným terénem
Turistické stezky vedoucí na Okoř jsou rozmanité a směrem od Prahy jich máte na výběr hned několik, přičemž nejoblíbenějšími jsou značené stezky ze Suchdola nebo Roztok u Prahy (po modré), z Dejvic (zelená) do Horoměřic (dále po červené). Ani jedna z těchto tras není delší než patnáct kilometrů a obě jsou vhodné i pro netrénované jedince. Provedou vás krásnou přírodou a po cestě narazíte na další zajímavé objekty, například památník sv. Juliány při cestě lesem z Horoměřic. Na konci cesty se navíc můžete těšit nejen na samotnou zříceninu – jistě oceníte hradní cukrárnu a restauraci, které se nacházejí na nádvoří. Díky vlídnému terénu je okolí hradu vhodné i pro rodiny s dětmi, kočárky i seniory.
Pokud byste chtěli zvolit Okoř pouze jako součást výletu po okolí autem, nezbývá než doporučit nejbližší zajímavosti – vesnici Lidice s památníkem věnovaným dětským obětem války, přemyslovské hradiště Levý Hradec či Roztoky a jejich zámeček, který slouží jako muzeum. A nemůžete-li jet autem, turistika ani kolo vás nelákají, a přesto byste chtěli Okoř navštívit, nezoufejte – autobus číslo 350 jezdí z pražské zastávky Dejvická jednou až dvakrát za hodinu a doveze vás přímo do vesnice Okoř. Jestli ani autobus není pro vás to pravé, zkuste romantickou projížďku vlakem, který vás z pražského Masarykova nádraží odveze do stanice Noutonice, odkud vás k hradu čeká ještě dvoukilometrová procházka.
O víkendech můžete Okoř navštívit až do konce listopadu, a to vždy od 10 hodin do 16.30. Rodinné vstupné činí 185 korun.
Zdroj: Lidové noviny