Foto webu historiesuchdola.cz poskytl J. Kozák

Zastupitelstvo MČ Praha-Suchdol udělilo čestné občanství bojovníkům proti nacismu i obětem holocaustu

Ve čtvrtek dne 10. listopadu 2016 udělilo zastupitelstvo na návrh starosty ing. Petra Hejla čestné občanství Suchdola za osobní statečnost a hrdinství in memoriam 22 občanům, jejichž jména jsou uvedena na pomníku protifašistického odboje před budovou základní školy. O identifikaci většiny z nich se zasloužil Josef Jánský, s mnoha spolupracovníky i pamětníky na stránce historiesuchdola.cz i v Suchdolských listech.

Jde o osobnosti, které zahynuly během německé okupace v letech 1939 až 1945. S využitím údajů na stránkách historiesuchdola.cz přibližujeme základní údaje jejich osudů.

Se dvěma výjimkami jde o lidi, kteří se nedožili padesáti let.

Čest jejich památce.

 

  1. Behenský Josef

behensky-josef-1936
Josef Behenský v roce 1936
(Foto poskytla paní M.Borýsková-vnučka J.B.)

Narozen: 28. 8. 1898, Chalupy u Přeštic
Popraven: 30. 6. 1942, Praha

Zaměstnán v Janečkově zbrojovce na Pankráci. Údajné držení vysílačky a sabotáž při výrobě střeliva. Zatčen v březnu 1942. Zastřelen v Kobylisích 30. 6. 1942.

 

  1. Benetková Marie

benetkova-marie-jetelova-j-sm

Narozena: 11. 5. 1898, Kralupy
Popravena: 22. 2. 1945, Praha

Stýkala se s hledaným manželem. Dávala mu jídlo. Byla prozrazena agentkou gestapa. Z tohoto důvodu popravena gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci dne 22. 2. 1945 pro velezradu.

 

  1. Bouška Antonín

bouska-antonin-sm

Narozen: 23. 11. 1897, Černý vůl
Zemřel: 30. 4. 1942, Mauthausen

Zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin. Odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě.  Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen dne 30. 4. 1942.

 

  1. Franc Josef

SONY DSC

Narozen: 5. 12. 1913
Zemřel: 18. 8. 1944 (popraven v Drážďanech)

Podílel se na zajišťování tisku a distribuce letáků. Pomáhal při ukrývání a ukrýval členy odboje. Mimo jiné v den vzpomínky na rok 1918 vyvěsil státní vlajku na stožár el. vedení u Roztok a v Podbabě. Byl považován za nejobratnějšího a nejspolehlivějšího pracovníka odboje. Dne 6. 11. 1942 byl zatčen na základě výpovědi jednoho z členů skupiny.

6. 11. 1942 – 30. 3. 1943 Pankrác
30. 3. 1943 – 18. 6. 1943 Terezín
18. 6. 1943 – 12. 8. 1943 Pankrác
12. 8. 1943 – 15. 10. 1943 Budyšín
15. 10. 1943 – 18 .8. 1944 Drážďany 12. 4. 1944 odsouzen k smrti

Popraven v Drážďanech 18. 8. 1944.

 

  1. Gryč Josef

c-gryc-josef
(pravděpodobná podoba)

 

  1. Hudec Jan

 

  1. Chvátal Václav

chvatal-vaclav
(pravděpodobná podoba)
Narozen: 6. 12. 1908, Buštěhrad
Zemřel: duben 1942, Mauthausen

Zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin. Odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen, duben 1942.

 

  1. Jabůrek Josef

f-jaburek-josef
(pravděpodobná podoba)

Obviněn, že je členem odbojové organizace „V boj“. V lednu 1943 zatčen na Suchdole. Odvezen do koncentračního tábora Osvětim kde zemřel.

 

  1. Jossová Eliška

Narozena: 22. 5. 1887
Zemřela: 1942, Treblinka

V roce 1942 odsunuta do koncentračního tábora Terezín potom Treblinka. Zde zemřela. Poslední bydliště před deportací bylo v Suchdole. Transport Bf, č. 715 (08. 09. 1942 Praha > Terezín). Celkem deportováno osob: 1005, zahynulo: 871, přežilo: 134. Transport Bu, č. 518 (08. 10. 1942 Terezín > Treblinka). Celkem deportováno osob: 998, zahynulo: 996, přežili: 2.

 

  1. Kobza R.

 

  1. Kozák Václav

kozak-vaclav-1935-kozak-j-sm-vod

Narozen: 21. 7. 1910, Ervěnice
Zemřel: + duben 1945 (nezvěstný)

Usvědčen z podpory postižených rodin a předání psacího stroje. V dubnu 1945 zahynul při pochodu smrti do Dachau.

 

  1. Kučera Jaroslav

 Narozen: 6. 1. 1905, Víchová nad Jizerou
Zemřel: 6. 5. 1945, Praha

V květnovém povstání v Praze 1945 reagoval na volání o pomoc na obranu rozhlasu. Byl zastřelen 5. 5. 1945 v Bubenči.

kucera-jaroslav-pametni-deska-sm

(Foto: Spolek pro vojenská pietní místa) pamětní deska v  Čínské ulici

kucera-jaroslav-pam-deska-cinska-885-sm

(Foto: Spolek pro vojenská pietní místa) pamětní deska v Čínské ulici

 

  1. Lanc Josef

g-lanz-josef
(pravděpodobná podoba)
Podílel se na tisku Rudého práva. Ukrýval se s ostatními v brdských lesích. Neopatrná neteř jej prozradila. Měla známost s pomocníkem Gestapa, s kterým přijela na návštěvu svého strýce. Ten jej potom udal. V únoru 1944 proveden zátah a byl postřelen. Na následky zranění a mučení zemřel v klatovské nemocnici.

 

  1. Lehnertová Růžena  

Narozena 16. 5. 1898
Zemřela 1942, Lublin

V roce 1942 odsunuta do koncentračního tábora Terezín potom Lublin. Zde zemřela.

Poslední bydliště před deportací: Suchdol. Transport Au, č. 821 (12. 05. 1942 Praha -> Terezín). Transport Ay, č. 723 (17. 05. 1942 Terezín > Lublin).

 

  1. Lehnert Harry E.  

Narozen 29. 5. 1926
V roce 1942 odsunut do koncentračního tábora Terezín potom Lublin. Poslední bydliště před deportací: Suchdol. Transport Au, č. 819 (12. 05. 1942 Praha -> Terezín). Transport Ay, č. 721 (17. 05. 1942 Terezín > Lublin). Zemřel 1942, Lublin

 

  1. Lehnert Karel  

Narozen 18. 10. 1891
Zemřel 20. 6. 1942, Majdanek

V roce 1942 odsunut do koncentračního tábora Terezín potom Lublin. Zemřel v táboře Majdanek.

Poslední bydliště před deportací: Suchdol. Transport Au, č. 820 (12. 05. 1942 Praha -> Terezín). Celkem deportováno osob: 1002, zahynulo: 938, přežilo: 64. Transport Ay, č. 722 (17. 05. 1942 Terezín -> Lublin). Celkem deportováno osob: 1000, zahynulo: 1000.

 

  1. Maštalíř Š.

Člen spolku J. K. Tyl.
Nasazen na práci v Německu. V roce 1944 po náletu zemřel.

 

  1. Palas Václav

palas-vaclav-sm

Narozen 11. 3. 1894, Suchdol
Popraven 9. 9. 1943, Praha

V únoru 1943 byla vykradena jeho chata. Zloděj, Antonín Zikmund, vzal i ukryté zbraně. Byl chycen a prozradil, kde zbraně našel. Byl popraven gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci dne 9.9.1943..

noviny-nar-politika-11-9-1943-roz-smrti-palasova-vendvod-sm               palas-vaclav-nar-1924-otec-na-koni-2-zprava-1944palasova-vendvod-sm

(Poskytla V. Palasová)
novinová zpráva o popravě
(Poskytla V. Palasová)
syn V. P. Václav (nar. 1924), druhý zprava, 1944

 

  1. Stříbrský Josef

stribrsky-josef

Narozen 1903, Praha
Popraven 19. 12. 1944, Mnichov

V odboji pracoval od začátku okupace. Byl členem trojky v Horním Sedlci. Do roku 1943 pracoval jako řidič v autobus. dopravě. Od roku 1943 pracoval v Českomoravských strojírnách v Libni. Zde byl členem vedoucí trojky, která organizovala rozšiřování letáků, časopisů, sabotáže výroby.

stribrsky-josef-upr                      fajmonova-josefa

Bydlel v ulici U Nového Suchdola.
Zde ukrýval s manželkou
členy odboje.
Například Josefu Fajmonovou
(* 18. 8. 1911),
která po krutých výsleších 12. 10. 1943
spáchala ve vězení sebevraždu.

Josef Stříbrský byl 7. 9. 1943 zatčen a 19. 12. 1944 popraven v Mnichově.

vzpomínka v novinách
z roku 1947
(poskytl B.Sommer)
Byl vyznamenán
Čsl. válečným křížem 1939.

V roce 1973 byla po něm pojmenována ulice Stříbrského v Praze 11- Jižní město.

 

  1. Taufer František

a-taufer-fr
(pravděpodobná podoba)
Narozen 16. 8. 1887, Býkov
Zemřel v dubnu 1942, Mauthausen

Zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin. Odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen v dubnu 1942.

 

  1. Trost Julius

Narozen 19. 2. 1891, Vinoř
Popraven 1. 12. 1944, Praha

Řezník (Kamýcká č.p. 225). Dával maso postiženým lidem, bez potravinových lístků.

Na udání Němky z Horoměřic a německého důvěrníka ze Suchdola byl popraven gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci 1. 12. 1944 pro schvalování atentátu na Hitlera.

 

  1. Votava Jaroslav

Narozen 25. 1. 1923, Klánovice
Popraven 9. 3. 1945, Praha

Popraven gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci dne 9. 3. 1945.

 

votava-jaroslav-sm
(Foto poskytl J. Kozák)

 

Náhledový obrázek, tryzna na památku obětí 2. světové války, restaurace U Urbanů, rok 1946.

Fota i základní údaje spolu s charakteristikou obětí z jednání zastupitelstva jsou publikována s využitím stránek historiesuchdola.cz.

 

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna