Suchdolské noviny ke 4. adventu: Verše i písně s textem Jiřího Tepera

Chvíle nefalšovaného rozjímání či přímo kontemplace, místo pobíhání po obchodních centrech, což je osud lidí nakupujících pozornost pro blízké skoro naposledy, si žádá i nové inspirace. Jako jsou třeba písničky neopěvující Santa Clause či rolničky, které začínají zvonit. Nabízejí je lidem dobré vůle básník Jiří Teper a skladatelé Antonín Hnilička a Jan Vávra.

První z nich nyní vydal sbírku veršů Staré říkanky české, s ilustracemi Nepraktovými, v nichž nově pojal příběhy známé od Aloise Jiráska. Nakonec maličko se vrátit do doby, kdy Čechové hledali své hrdiny, není od věci ani ve chvíli adventní, ba i vánoční. Takže si dovolím ocitovat dvě z nich.

O KARLOVĚ MOSTĚ

Císaři Karle, vřelé díky,
že povolal jsi stavebníky,
ať Praze dají nový most.
Dnes kamenný je z něho skvost.

Po právu nese tvoje jméno
a jméno tvé buď velebeno!
Jest zádrhel jen maličký,
jak je to s těmi vajíčky?

Do malty prý je přidávali,
by po staletí most byl stálý.
Vozili vejce z celých Čech.
Jen z Velvar jeli pro posměch.

Musela to býti scéna…
Velvarští vejce doručili,
natvrdo však uvařená!
Co ty na to, Karle milý?

Ta historka nic neupírá,
že stvrdila se tvoje víra.
Jak kázal jsi ho stavěti,
tak most už stojí staletí.

O BLANICKÝCH RYTÍŘÍCH

Poslyšte pověst poslední
a proroctví, jež dosud platí.
Až jedenkrát se rozední
a cizí vojska budou státi

jak u Labe, tak u Vltavy
a Čechům bude hrozit zánik,
tu nebe náhle zpopelaví
a otevře se hora Blaník.

Rytíři statní v těžké zbroji
a svatý Václav v jejich čele
vyhrnou se z hory směle,
a nepřátelé neobstojí.

Po tři dny a po tři noci
země se zbarví krví rudou.
S rytířskou však dopomocí
Češi navrch míti budou.

Zdali to všechno nastane
a zmodrá zas nebe nad Blaníkem?
Jak u proroctví bývá zvykem,
možná ano, možná ne…

No a dovolím si dodat jeho upřímná slova doprovázející dvě písně, jedné zcela vánoční.

„Nedá mi to, abych vám v tento adventní čas neposlal dvě písničky, u kterých jsem autorem textu. Většině z vás už jsem je nutil v minulých letech, ale když já jsem na ně tak nějak zatížen…

A přidám něco málo kolem jejich vzniku. Píseň Den dobré vůle složil můj kamarád a jeden z nejlepších skladatelů moderní hudby, které znám, Tonda Hlavička. On  někdy provozoval takovouhle ekvilibristiku…, když měl chuť skládat a neměl zrovna od Mistra (jako já, víte) vhodný text, půjčil si nějaký anglický textík od Johna Lennona nebo Paula Mc Cartneyho a napsal si k tomu svou melodii… Představte si, v uších musíte mít notoricky známý hudební originál od Beatles a vy si k tomu jejich textu přesto  napíšete úplně jinou a přitom (dle mého) stejně chytlavou melodii. Takže původním textařem Dnu dobré vůle je John Lennon (tuším, že text je z alba Double Fantasy) J, já jsem autorem české verze…

No a ta koledička Hleďme tuhle na chlapečka…, já jsem celá léta spřádal takové plány (jako milovník vánoční atmosféry), že napíšu něco jako je text České mše vánoční od pana Ryby…nebo ještě něco většího, krásného, co by se zhudebnilo a každé Vánoce by se to všude zpívalo a hrálo… Ale jak šel čas, mé plány se jaksi umenšovaly a krátily, až vznikl jednoduchý text jako ozvuk starodávných koled a kamarád Honza Vávra jej ve šťastném rozpoložení stejně jednoduše a chápavě zhudebnil…

Protože už slyším, jak říkáte, nech si ty kecy na koledu, končím, ale budu rád,  když si ty dvě maličkosti znovu poslechnete… jako malou změnu po všech těch rolničkách, jehličí, sněhu padání, kaprech, vánočkách a stromečkách a objevných konstatování, že je tu zas ten vánoční čas, co nám pouštějí ze všech rádií… J.“

Váš

Jiří Teper

Krejčík Honza:

Den dobré vůle