Petr Bílý informuje o unikátním projektu simulátoru DC-9

Redakci Suchdolských novin oslovil Petr Bílý, jednatel společnosti Whitesoft. „Shodou okolností jsem si přečetl váš článek o Suchdolské nehodě, kde ve spodní části píšete o simulátoru DC-9, jehož jsem autor. Pokud byste potřebovali jakékoliv další informace nebo fotky k přestavbě DC-9, rád Vám je poskytnu.“ A připojil aktuální odkazy. Vybrali jsme úvod „jejich“ stránky http://www.dc-9.eu/o-projektu/ a potom jeden z doporučených novinářských ohlasů.

S přátelským pozdravem

Petr Bílý

 

O PROJEKTU

Kdyby mi někdo před 7 lety řekl, že se pokusím v oblasti letectví o světový unikát, těžko bych mu uvěřil. Jak se taková výzva v životě obyčejného člověka přihodí? Příběh je poměrně dlouhý.

V roce 2005 jsem uviděl u kamaráda na stěně jeho pokoje obrovskou mapu plnou čar, čísel a znaků. Protože jsem věděl o jeho zálibě v simulované létání, pochopil jsem, že se bude jednat o leteckou mapu. Ale co je na ní mi bylo záhadou. Za týden jsem měl již koupený FS 2004 a začal jsem se učit létat. Lekce ve FS 2004 mi přišly srozumitelné a já prošel všechny od začátku do konce.

V roce 2006 jsem se odhodlal k registraci na VATSIM. Chvíli jsem poslouchal, snažil si instalovat různé softwary a nakonec jsem s bušícím srdcem zakoktal do mikrofonu. Netrpělivě jsem čekal, kdo se ozve. Věty, které jsem přeříkával, jsem četl z vytištěného manuálu pro začátečníky. Provedl jsem svůj první let. Několikrát se mi dostalo upozornění a několikrát jsem nevěděl na co se mě vlastně řídící ptá. Ale časem jsem se zdokonalil a na VATSIMu poznal partu skvělých lidí, kteří mě naučili jak se řídí letový provoz.

V roce 2007 jsem se rozhodl udělat si PPL a zkusit si to v opravdovém letadle. V roce 2008 jsem uskutečnil svůj první let do oblak a věřte, že mi srdce bušilo úplně stejně jako tehdá na VATSIMu. Protože se mi narodil druhý syn a já neměl dostatek času na létání, začal jsem létat více a více doma na simulátoru. Vybudoval jsem si pěkný kousek doma v kotelně, ale pořád to byla jen směska budíků, které jsem různě nakupoval a skládal podle prostoru, nikoli podle reálného letadla.

Pak mě napadla myšlenka pořídit si simulátor Boeingu 737, protože s tím letadlem jsem létal nejraději. Domluvil jsem se s kamarády na VATSIMU (konkrétně s Pavlem Brodským a Radomírem Jedličkou) a vyrazili jsme se podívat na jeden takový simulátor do Berlína. Byl moc pěkný.

Propracovaný, funkční, prostě ten, co bych chtěl. Ale po obdržení nabídky jsem pochopil, že je to opravdu drahá sranda a budu muset ještě chvilku šetřit. Asi po roce a půl jsme s Pavlem Brodským začali pracovat na myšlence vlastního podobného simulátoru. Něco takového, jako mají někteří v Klášterci nebo v Praze v panelákovém bytě. Cíl naší cesty však nebylo komerční využití, ale propagace VATSIMu, vlastní potěšení a zábava.

Prohledali jsme mnoho webů a vytušili, že stavba bude poměrně náročná. Tak jsme si řekli, zda by nebylo lepší koupit si starý kokpit a ten postupně doplnit nakoupeným simulátorovým vybavením. Prohledali jsme stovky webů a hledali Boeing 737. Jenže věc zprvu snadná se ukázala býti nerealizovatelnou.

Jednoho dne mi zavolal Pavel. Úplně nadšený, že něco objevil a já to musím hned vidět. Jeden kanadský nadšenec Perry prodával starý uříznutý kokpit DC-9 kompletně vybavený avionikou, která byla pravděpodobně fukční.

Pavel mě přesvědčil, že toto je ta správná volba. Já byl zprvu skeptický, mám raději glass cockpit, než zastaralé budíky s ručičkou, ale něco mi říkalo: přemýšlej nad tím. S B737 dnes umí létat “každý”, dokonce i já (samozřejmě na simulátoru), ale při pohledu na DC-9 jsem nevěděl k čemu polovina budíků a přepínačů vlastně slouží. Byla to výzva. Když mi Pavel řekl, že nenašel nikoho, kdo by podobný projekt realizoval, řekl jsem ano. Jdeme do toho a to naplno. Dne 27.4.2013 ve 14:38 jsem napsal Perrymu:

“I am very interested in purchasing cockpit of DC-9. Is it still available? Can you please send me some more detailed photos?”.

 

kokpit-cesta

To byl právě ten den, kdy obyčejný člověk začal doufat ve  světový unikát. Byl to den, kdy jsem se opět přesvědčil, že i malá skupinka chytrých lidí plných optimizmu a nadšení v malé České republice může dokázat něco velkého. Smlouvy, nakládka, transport, … nebylo to úplně snadné, ale 9.8.2013 jsem se DC-9 prvně dotkl.

Při prvním posazení do kokpitu mi tlouklo srdce úplně stejně jako tenkrát prvně na VATSIMU, či tenkrát prvně sám v Z142. Dne 10.8.2013 jsme s naším malým týmem začali naplno pracovat. Jak to všechno dopadne nikdo neví, ale myslím, že tento projekt prostě nemůže již z principu a odhodlání skončit jinak, než dobře.

Děkuji všem, kteří nám vyjadřujete podporu, děkuji všem, kteří přikládáte ruce k dílu a děkuji zejména Pavlovi Brodskému a Jindrovi Machalínkovi, kteří umí vzít šroubovák a pájku do ruky a změní historii jedné zachráněné DC-9 před šrotem. Kdo to neviděl na vlastní oči, nepochopí, jaká škoda by to byla.

 

Držme si palce!

Petr Bílý

dc-9

DC9

McDonnell Douglas DC-9 je americké dvoumotorové dopravní letadlo určené pro krátké tratě. Jde o první model z rodiny letounů podle návrhu firmy McDonnell Douglas, kterou později získala společnost Boeing. Krátce po sloučení společnosti Douglas Aircraft s McDonnell Aircraft Corporation v roce 1963, začal McDonnell Douglas projekt. Cílem bylo vytvořit osobní dopravní letadlo středního doletu menší než předešlý čtyřmotorový DC-8. První let prototypu letadla DC-9 se uskutečnil dne 25. února 1965. První společností, která letoun zavedla do provozu, byla americká Delta Air Lines. Letouny DC-9 byly vyráběné v několika verzích:

DC-9-10 – Nejstarší a nejmenší verze letadla DC-9. Celkem bylo vyrobeno 137 letounů DC-9-10.
DC-9-20 – Verze DC-9-20 byla charakteristická lepšími křídly a silnějšími motory. Bylo vyrobeno jen několik letadel verze DC-9-20.
DC-9-30 – Verze DC-9-30 vstoupila do provozu v roce 1967. Byla o 4,5 m delší než původní verze. Bylo vyrobeno 662 ks letadel verze DC-9-30.
DC-9-40 – Letouny DC-9-40 byly uvedeny do provozu v roce 1968. Mohly nabrat až 125 cestujících. Celkem bylo vyrobeno 71 letadel verze DC-9-40.
DC-9-50 – Nejdelší ze všech verzí; měla o 2,5 m delší trup oproti předešlým. Díky tomu mohly letouny přepravovat až 135 cestujících. DC-9-50 do provozu vstoupily v srpnu 1975.

Přejato z www.wikipedia.org

V České republice je DC-9 nechvalně známá díky letecké nehodě v Praze v roce 1975, kterou se po dokončení našeho simulátoru pokusíme zrekonstruovat.

suchdola

 

V Liberci přestavují kokpit dopravního letadla na simulátor

V tovární hale ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci se dokončuje letecký simulátor (na snímku z 19. prosince). Vzniká přestavbou kokpitu vyřazeného dopravního letadla DC-9. (Petr Bílý vpravo.)

V tovární hale ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci se dokončuje letecký simulátor (na snímku z 19. prosince). Vzniká přestavbou kokpitu vyřazeného dopravního letadla DC-9. (Petr Bílý vlevo.)

V tovární hale ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci se dokončuje letecký simulátor (na snímku z 19. prosince). Vzniká přestavbou kokpitu vyřazeného dopravního letadla DC-9.

Vratislavice nad Nisou (Liberec) – V tovární hale ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci dokončují letecký simulátor. Vzniká přestavbou kokpitu vyřazeného dopravního letadla DC-9. V republice sice několik simulátorů je, tento ale bude podle autora projektu Petra Bílého unikátní. Veřejně přístupný by měl být do několika měsíců. Využívat ho budou zřejmě hlavně letečtí nadšenci, mezi něž se Bílý řadí.

„Našim cílem je vybudovat simulátor, který bude co nejreálnější,“ uvedl.

Žádný jiný letecký simulátor v republice podle něj zatím nevznikl přestavbou z dopravního letadla. Nejbližší takový je zřejmě v Mnichově. Vyřazený stroj, který létal na vnitrostátních linkách v USA v letech 1969 až 2010, získal Bílý před třemi lety. Na přestavbě kokpitu pracuje hlavně Jindřich Machalínek. „Denně na něm dělám deset hodin,“ uvedl Machalínek. Hotovo by mělo být do několika týdnů. Na kolik přestavba přijde, nechtěl Bílý prozradit. Platí ji hlavně z vlastních zdrojů a peníze se pokouší získat i přes portál hithit.

Simulátor po dokončení nebude sloužit k výuce pilotů pro nová letadla, v kokpitu totiž nejsou žádné moderní digitální přístroje. Kabina vypadá jako v době, kdy byla v provozu – se spoustou „budíků“, ručiček a páček. To je záměr. Podle Bílého zvolili světově ojedinělý způsob přestavby se snahou modelovat přístrojům podmínky letu. „Časově to bylo asi dvacetkrát náročnější. Obvykle se instrumenty, přístroje rozeberou a dávají tam krokové motory. Ručička řízená počítačem pak simuluje, co má ukazovat,“ uvedl. Takové přístroje jsou podle něj velmi přesné, což ve skutečnosti nebývalo. „V reálu docházelo k určitému zpoždění, třeba u výškoměru. A občas se muselo na ručičku poklepat, aby se pohnula,“ řekl.

„Budíkové“ přístroje jsou dnes podle něj jen ve sportovních letadlech, právě pro jejich piloty může být simulátor zajímavý. Vyzkoušet si ho ale může i naprostý amatér. Bílý chce nabízet zážitkové akce pro skupiny lidí na několik hodin. „Za tu dobu se dá zvládnout velmi zjednodušený výcvik, aby byli schopni s letadlem pojíždět, vzlétnout, přistát,“ dodal.

kokpit-2

Simulátor podle Bílého také umožní navodit situace před skutečnými leteckými katastrofami. „Nechceme simulovat leteckou nehodu, ale stav, který tomu předcházel,“ uvedl. Piloti si budou moci například vyzkoušet, co dělat, když přestane fungovat motor nebo vypukne požár. Stejný typ letadla, DC-9, byl u největší letecké katastrofy v tuzemsku. Při havárii v roce 1975 v Praze – Suchdole přišlo podle vyšetřovací zprávy o život 71 cestujících a čtyři členové posádky. Podle některých zdrojů ale měla celková bilance neštěstí vystoupat na 77, nebo dokonce 79 mrtvých.

Podle Bílého se na simulátoru chtějí pokusit zjistit, co se tehdy mohlo na palubě stát. „Bylo několik hypotéz a k jedné z nich se vyšetřovatelé přiklonili,“ uvedl. Příčinu nehody zjišťovala zvláštní komise, její výsledky ale zůstaly utajeny. Na veřejnosti se tak objevily „zaručené informace“ o špatném technickém stavu letadla či o sklenkách alkoholu, které měly během letu putovat do pilotní kabiny. Nejpravděpodobnější příčinou se ale jeví nedodržení stanovené výšky letu v kombinaci se špatnou viditelností.

 

Zdroj: České noviny

 

Další podrobnosti na

Hrubé rysy: www.hithit.com/dc-9
Delší články a náš postup: www.dc-9.eu
Aktuální krátké informace, fotky a videa: www.fb.com/CZDC9
http://www.dc-9.eu/novinky/blizime-se-do-finale/

 

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-zajimavosti/438278/v-liberci-prestavuji-kokpit-dopravniho-letadla-na-simulator.html
http://www.tyden.cz/rubriky/veda/v-cesku-vznika-unikatni-letecky-simulator-prestaveny-z-letadla_410371.html

Komentářů ( 2 )

  1. / OdpovědětAlča
    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, přítel je nadšenec do létání a myslím , že bych mu udělala radost prohlídkou u Vás. Od kdy bude možnost využít této možnosti. Děkuji za odpověď. Alča
  2. / OdpovědětFrantišek Cinger
    Redakce se obrátila na p. Petra Bílého, který 20. 3. 2017 promtně odpověděl: "Shodou okolností dnes vyšel článek na iDnes: http://liberec.idnes.cz/haldu-hlinikoveho-srotu-zmenil-na-letecky-simulator-pcr-/liberec-zpravy.aspx?c=A170320_084320_liberec-zpravy_jape Simulátor je hotový. Nyní připravujeme web s informacemi co všechno můžeme nabídnout. Ten spustíme na www.dc-9.eu. Doufám, že bude hotový do 14 dnů. S přátelským pozdravem Petr Bílý Jednatel společnosti Whitesoft. www.whitesoft.eu

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna