Pražské letiště oslaví 80. narozeniny, chystá akce pro veřejnost

Zítra tomu bude přesně 80 let od začátku fungování největšího a nejmodernějšího letiště České republiky. Na počest tohoto významného jubilea připravilo Letiště Praha pro cestující i veřejnost mnohá překvapení. Celoroční oslavy odstartuje 5. dubna výroční let na trase Praha-Piešťany-Brno-Praha s následným nahlédnutím do vize budoucnosti letiště.

 

Přesně na den výročí 5. dubna chystá pražské letiště ve spolupráci s Českými aeroliniemi a letišti v Piešťanech a Brně rekonstrukci letu, o němž se dobové zdroje zmiňují jako o vůbec první letecké lince, která zahájila provoz na ruzyňském letišti. Dne 5. dubna 2017 v časných ranních hodinách proto odstartuje z pražského letiště Airbus A319 Českých aerolinií s imatrikulací OK-NEP na speciální let OK 80 směr Piešťany. Jako OK 1937 a OK 2017, bude dále pokračovat po trase prvního letu, který 5. dubna 1937 přistál v Praze-Ruzyni; tj. z Piešťan do Brna a zpět do Prahy.

 

Návštěvníci letiště se mohou těšit také na interaktivní výstavu, která bude dokumentovat vývoj letiště od jeho založení až po vizi do budoucnosti. Tu si budou moci prohlédnout a vyzkoušet v přízemí veřejné části Terminálu 2 již na konci jara 2017.

 

Červnový víkend otevřených dveří

Pro širokou veřejnost i milovníky letadel chystá letiště víkend otevřených dveří kombinovaný s přehlídkou letištní techniky, letadel a bohatým programem pro děti. Ve dnech 10.–11. června se tak na Letiště Václava Havla Praha slétne i řada zajímavých a historických letounů. V místě statické přehlídky, na prahu bývalé dráhy 22, by se měl objevit kupříkladu veterán Lisunov Li-2. 

 

Další zajímavé informace k historii, současnosti a postupně také k vizi budoucnosti letiště najdete na speciální webové stránce www.letisteslavi80.cz, kterou letiště spustilo právě u příležitosti oslav 80. výročí. Zde budou průběžně k dispozici i informace k aktuálně chystaným akcím.

 

Marika Janoušková, manažerka externí komunikace a tisková mluvčí Českého aeroholdingu

 

HISTORIE RUZYŇSKÉHO LETIŠTĚ

 

První pražské letiště zahájilo provoz v září 1920 ve Kbelích. Nicméně už koncem 20. let bylo jasné, že zdejší plocha rostoucímu zájmu o leteckou přepravu nebude stačit. Vláda ČSR proto v březnu 1929 přijala návrh na vybudování nového samostatného civilního letiště a stát vykoupil pozemek o rozloze 108 ha. V červenci 1931 byla vypsána veřejná soutěž na vybudování letiště.

 

Doba předválečná: 1929-39

V roce 1930 se na místě tehdy zvaném Dlouhá míle začalo s terénními úpravami a v červenci 1932 začala samotná výstavba. Během ní bylo bez mechanizace přesunuto 570 tisíc m3 zeminy a oseto 90 ha ploch. Využití mechanizace bylo omezeno, aby práce na budování nového letiště přispěly ke snížení nezaměstnanosti v době krize.

Letiště v roce 1938

Letiště v roce 1938

Výstavba byla ukončena 1. března 1937 a první letadlo přistálo na novém letišti 5. dubna 1937. Letiště také za odbavovací budovu získalo zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 a nadčasová hala se na mnoho dalších let stala vzorem pro výstavbu letištních odbavovacích budov po celé Evropě.

 

Letiště začínalo se třemi nezpevněnými travnatými vzletovými a přistávacími drahami, betonové se teprve začínaly budovat. Hned během prvního necelého roku prošlo letištěm 13 462 cestujících. Celková kapacita letiště byla tehdy zhruba 250 tisíc cestujících ročně. Do vojenské okupace v březnu 1939 byl vybudován základní dráhový systém ve tvaru trojúhelníku a upraven terén celé letištní plochy.

 

Před osmdesáti lety
Ruzyně odbavila něco málo 
přes 13 tisíc pasažérů za rok. 
V roce 2016 
bylo na letišti odbaveno 
přes 13 milionů cestujících

 

Při zahájení provozu letiště byla nejdelší z pěti travnatých přistávacích ploch dlouhá 1 200 metrů (tehdy unikátní délka).

Dnešní hlavní dráha letiště s označením 06/24 měří 3 715 metrů a vedlejší dráha 12/30 je dlouhá 3 250 metrů.

Letušky ČSA ve 30. letech

Letušky ČSA ve 30. letech

 

Období války: 1940-45

Během okupace a 2. světové války spravovala letiště vojenská Fliegerhorst. Němci zrušili veškerou československou leteckou dopravu, převzali letadla a využívali je především pro potřeby armády. Na letadlech byly znaky OK přemalovány na D-A. V provozu zůstala jediná linka: Berlín – Praha – Vídeň, kterou jednou denně zajišťovala Deutsche Lufthansa letadly Junkers Ju 52.

Letadla z meziválečné doby

Letadla z meziválečné doby

Letištní hangáry využívala německá armáda pro opravy vojenských letadel. Na letišti působila i letecká škola, kde se připravovali piloti bombardovacích letadel. I během války pokračovala výstavba dráhového systému, takže v roce 1945 mělo letiště čtyři dráhy o délkách od 950 do 1 800 metrů.

Díky květnovému povstání se podařilo letiště získat s téměř nepoškozenými dráhami, které tak bylo možné ihned využívat.

 

Doba poválečná: 1946-59

Po osvobození Československa v květnu 1945 byl na letišti rychle obnoven civilní provoz.  V roce 1946 byl také schválen návrh výstavby nové dráhy a dalšího rozvoje letiště. Letiště bylo postupně modernizováno, vzletové a přistávací dráhy byly prodlouženy, byl doplněn systém pojezdových drah a světelné zabezpečovací zařízení na noční provoz. V letech 1947–1948 byla také zahájena výstavba paralelní dráhy směrem na SV a JZ.

Plocha jih 1957, dnes Terminál 4 pro VIP a státní delegace

Plocha jih 1957, dnes Terminál 4 pro VIP a státní delegace

 

Doba normalizační: 1960-89

V roce 1960 rozhodla vláda o výstavbě nového terminálu severně od dosavadního – dostal proto název Sever (dnes Terminál 1). Samotná stavba začala o čtyři roky později a nová odbavovací budova s kapacitou až 2,3 milionu cestujících ročně byla slavnostně otevřena v červnu 1968. Systém vzletových drah byl dále rozšířen a samotné dráhy byly prodloužené až na délku 4,3 km.

Už v srpnu téhož roku prošlo letiště neobvyklou zatěžkávací zkouškou, když na něm přistávala letadla okupačních armád Varšavské smlouvy.

V letech 1961 až 1968 se stavělo nové letiště

V letech 1961 až 1968 se stavělo nové letiště

V 80. letech se výrazně omezila vnitrostátní letecká přeprava, a to jednak díky otevření dálnice Praha–Brno–Bratislava a také kvůli zrušení leteckého spojení na vnitrostátních linkách na krátké vzdálenosti z důvodu snah o úspory pohonných hmot.

V roce 1986 byla dokončena rekonstrukce původní odbavovací budovy z roku 1937, která ctila její funkcionalistickou architekturu. Dnes stará budova s názvem Terminál T4 slouží zejména VIP letům a státním návštěvám.

 

Přelom století: 1990-2011

Už na začátku 90. let bylo jasné, že počet leteckých cestujících v Česku rychle poroste. Proto byl v červnu 1995 položen základní kámen nového odbavovacího komplexu a parkoviště. V červnu 1997 byl zprovozněn vlastní terminál s kapacitou 4,8 milionu cestujících za rok a ve stejném roce vznikl také terminál Jih (dnes Terminál T3), který obsluhuje zejména soukromé lety. O rok později byl zprovozněn moderní cargo terminál, rozmrazovací stojánka a byla modernizována letištní věž.

Zatímco v roce 1995 prošly letištěm více než tři miliony cestujících, dvojnásobku, tedy přes šest milionů dosáhlo letiště v roce 2001.

Parking C

Parking C

V roce 2002 byl otevřen Parking C, tehdy největší poschoďové parkoviště ve střední Evropě. Začal se také využívat prodloužený prst B s nástupními prosklenými mosty a pohyblivým chodníkem a skončila rekonstrukce odbavovací budovy. V roce 2005 už počet odbavených cestujících přesáhl hranici 10 milionů.

 

V září 2005 byla oficiálně otevřena veřejná část terminálu Sever 2 (dnes Terminál 2), který se využívá pro lety v rámci Schengenského prostoru. Po jeho úplném dokončení v lednu 2006 měli cestující k dispozici 27 nástupních mostů a kapacita odbavených pasažérů se zvedla zhruba o 30 procent.

 

Doba nedávno minulá: 2012-2016

V květnu 2012 byla zahájena generální oprava hlavní dráhy RWY 06/24, která sloužila od roku 1963. Rekonstrukce probíhala v několika etapách a byla dokončena v roce 2014.

V roce 2012 došlo ke změně názvu z Letiště Praha na Letiště Václava Havla Praha. Stalo se tak 5. října 2012, v den výročí narozenin bývalého prezidenta České republiky Václava Havla.

Letiště shora

Letiště také v roce 2015 zpřehlednilo a zjednodušilo systém parkování na letišti, které zastřešilo značkou Aeroparking.

 

Zdroj i foto: Český aeroholding

Komentářů ( 12 )

  1. / OdpovědětVáclav
    80 let je věk tak akorát na to předat žezlo mladším. To už mnohde pochopili, jako třeba v Paříži, kdy stařičké letiště v Orly předalo vládu novému letišti dál od centra, v 25 km od centra vzálenému Roissy. Dnes je toto letiště 2. nejvytíženější letiště v Evropě. Ano to je příklad jak se to má správně dělat. Poučí se Češi vůbec někdy?
  2. / OdpovědětIvan Vavřík
    Když jste tak chytrej anonyme Václave, tak si to letiště v polích 30 km od Prahy u Velvar bez infrastruktury a dopravního napojení do Prahy prosaďte. Pochopte, že tady blábolíte o tom, že chcete být princ z pohádky a mít zámek, ale realita je jinde. Naštěstí poučení Češi jsou imunní vůči ekoteroristům jako jste vy. Ó Velvary ó Velvary,kde jsou mé tólary jak se zpívá o Velvarech… S pozdravem zpracovatel územního plánu Velvar ing. arch. Vavřík
  3. / OdpovědětVáclav
    Územní plán Velvar v současné době vyhotovuje firma Prisvich, asi jste se neosvědčil. Nu, to se stává, alepoň vím na koho se neobracet v případě mé obce. Ale to je jedno. Ono místo je však v katastru jiných obcí. Nebudu reagovat na vaše invektivy, ale v již vaše první věta ukazuje, že ani pořádně nečtete co jsem napsal.
  4. / OdpovědětIvan Vavřík
    Pane anonyme, ani bych pro vás nic nedělal. Práce mám dost a Velvary jsme odevzdal před 10 lety s kolegou Bartoškem a dále se o to nezajímal. Se zelenými mozky, jako jste vy, se nedá diskutovat. Viz Vaše nereálnost nějakého nového letiště v polích 30 km od Prahy. Paříž má 2,2 mil obyvatel a tradiční mezinárodní instituce, tak nelze vůbec srovnávat letecký pohyb tam a v Praze.
  5. / OdpovědětVáclav
    Pane Vavřík, kdyby byli spokojeni, určitě by vás znova kontaktovali. Tak to většinou chodí. Je úsměvné, když mi vyhrožujete, že byste naší případnou zakázku odmítl. Jednak mě neznáte a pak jste asi hodně špatný podnikatel. Což dokazují i vaše omezené vize. Jinak Prahu nemusíme srovnávat s Paříží, ale třeba s podobně velkým Mnichovem. Nakonec pohyb letadel mnohdy ani nesouvisí s lidnatostí země či regionu, ale s byznys plánem managementu letiště, např. letiště sloužící jako transferový hub jak pro cestující tak pro náklad (např. Atlanta, Amsterdam, Dubaj, Lipsko-Halle, zmíněný Mnichov a do značné míry i Paříž) a též s tím co si obyvatelstvo v okolí nechá líbit. Ono je reálné nebezpečí, že lobby rozšiřování pražského letiště toto právě prosadí i v případě ruzyňského letiště např. pro noční přelety z Asie, kdy je většina velkých letišť v okolních státech v noci uzavřena (Mnichov, Frankfurt). A odnesl by to právě Suchdol a jeho obyvatelé. Tady lze jen poznamenat, že jako zastupitel městské části Suchdol velmi špatně hájíte její zájmy.
  6. / OdpovědětIvan Vavřík
    Za prvé: naučte se česky skloňovat. Za druhé: když se změní politické prostředí, tak se někdy osloví na nové zpravování jiní. Až vypadne Hejl z radnice a to bude brzy, tak také skončí veškeré jeho zelené aktivity a komunitní zahrady, které si hýčká. Za třetí: pracuji jako svobodné povolání - autorizovaný architekt od roku 1990, nejsem podnikatel a jak vidíte, tak jsem nezkrachoval. Vaše nabídky mohu v klidu přehlédnout a navíc si vážím své práce, kterou dělám svobodně. Klienty si vybírám a pro pitomé anonymy nepracuji. Za čtvrté: hájím zájmy Suchdola a Prahy proti ekoterosismu Hejla, který zavedl Suchdol do izolace ekonomické i politické. Za páté: vzhledem k tomu, že jste ani nepřestavil, tak si polibte konec zad. Za šesté: přečtěte si povídku Gustava Meyringa "Vypařený mozek" - to je o vás a vašich snech o letišti. Za sedmé: se zeleným dogmatikem se nebudu dále bavit. Je to pro mě ztráta času.
  7. / OdpovědětFrantišek Cinger
    Redakce diskusní příspěvek smazala, protože neodpovídal zásadám slušně vedené diskuse.
    • / OdpovědětVáclav
      Ohrazuji se proti smazání mého příspěvku, který byl slušný a bez invektiv, na rozdíl od příspěvků pana Vavříka.
  8. / OdpovědětFrantišek Cinger
    Vážený pane či paní, podepisující se jako Václav. Chápu, že se Vám razantně vyjadřované názory pana Vavříka nelíbí. Komu by se taky líbilo okřikování, že nejste schopen podle 5. pádu oslovovat, a tím pádem se "máte naučit česky", například. Nicméně osobní útoky na kvalitu odborné práce či údajného "lhaní" podle názoru redakce nepatří na naše stránky. Nemáme v úmyslu cenzorovat názory, často velmi osobní a týkající se např. podmínek financování aktivit na Suchdole, nicméně nemáme v úmyslu spouštět stavidla neúměrného způsobu vyjadřování. V diskusích vedených na stránkách mnoha serverů se lidé urážejí, ale to my nechceme připustit. Zároveň jsme po určitých zkušenostech zrušili "povolování" publikace dikusních příspěvků s vírou, že čtenáři jsou schopni a ochotni respektovat sami sebe. Víte, dlouhodobá suchdolská aktivita dělit se na "slušné" lidi, kteří nechtějí okruh a rozvoj letiště, a na ty druhé, je smutná minulost. Tedy snad. Podobně jako vzájemné obviňování, kdo lže a tak dále. Kdyby to nebylo tak dětské, tak by to bylo snad i k úsměvu, ale odtud je jen malý kousek k dalším až opravdu nepřátelským vyjadřováním zbytečně zjitřujícím společenskou atmosféru. Je to pravda složitější věc, protože internetové Suchdolské noviny vznikly proto, aby se k Suchdolákům dostaly informace zamlčované, přehlížené těmi, kdo jsou majiteli "jediné správné pravdy". Jenomže tak to v životě nechodí a svoboda vyjadřování je důležitá pro všechny. Nicméně nikoho z nás nezmocňuje k urážkám druhých. Jakkoliv může kdokoliv v sobě zvláště z doby dřívější chovat averzi ke konkrétním lidem. Snad se ocitáme řekněme v dubnu roku 2017 a chceme se spolu bavit, vzájemně informovat, diskutovat. Máte-li nadále snahu jako "Václav" přispívat na naše stránky, budeme jen rádi, jen bez urážek. A vnímejte naši ostražitost jako snahu ochránit i Vás od razantních vyjádření, která by se Vám jistě nelíbila. Není žádný problém zrušit jakékoliv hranice dikuse a publikovat urážky, nařkávání ze lží atd. To se ale na stránkách SN nestane. I proto nejen Vás žádám o uměřenost a vnitřní disciplínu, byť že vím, že to není tak úplně jednoduché, zvlášť v zápalu diskuse s nesmlouvaným partnerem. Zdraví a nejen spokojené velikonoční svátky přeje František Cinger, vedoucí redaktor SN
  9. / OdpovědětF.Pytlík
    Dovolím si malou poznámku. "Jedinou správnou pravdu" hlásá pouze pan Vavřík. . A urážet ostatní a jitřit atmosféru smí také jen on. To se přece ví.. Tolik na vysvětlenou pro Václava, aby neplýtval svým časem.
    • / OdpovědětVáclav
      Ano asi to tu opravdu nemá cenu. Navíc pan redaktor ani nezastírá k čemu toto medium slouží - zřejmě poskytovat "alternativní fakta". Tlak od letištní a dálniční lobby je velký, ale snad se lidé nenechají zlomit.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna