Pomníky kolem nás: Hudebník Václav Vačkář

Ve Školské ulici v Roztokách najdete bustu Václava Vačkáře (1881–1954), zvaného „táta českých muzikantů“. Vytvořila ji akademická sochařka Hedvika Zaorálková (1900–1982). Připomíná nedlouhý čas z počátku 20. století, kdy po narození první dcery Anny pracoval Vačkář ve zdejší, v Rakousku ojedinělé Felklově firmě na výrobu globusů.

Proslavil se jako hudebník i skladatel. K nejpopulárnějším jeho skladbám patřily pochody Šohaj, Odboj, Riviera, Jubilant nebo Pochod myslivců, polky Radvanická, Láska pastevcova, valčík Koupím ti pejska, Píseň lásky nebo serenáda Vzpomínka na Zbiroh.

S uměleckým působením rodáka z Dobřejovic u Prahy souvisí známá divadelní společnost Josefa Faltyse, s níž leta hrál. Z existenčních důvodů se rozhodl přijmout nabídku kapelničit v Dalmácii. Po roce v Šibeniku se stal v roce 1904 nejmladším městským kapelníkem v Korčule a po prvním koncertě zahájeném vlastní „Ouverturou“ jej studenstvo odneslo na ramenou.

V letech 1908 až 1912 působil jako městský kapelník v Boskovicích. Důvěrně se seznámil s moravskou hudbou a písničkou. Jako sólista působil v České filhamornii, v roce 1919 na výzvu Otakara Ostrčila přešel do orchestru Vinohradského divadla.

Busta v Roztokách.                          Hrob Václava Vačkáře na pražských Vinohradech. Foto: www.dechovka.eu

Byl pak kapelníkem v pražských biografech Alma a Minuta. Tam dokázal vytvořit vynikající hudební těleso, které ovládalo ten nejnáročnější repertoár. Proto mnozí Pražané chodili do kin převážně za Vačkářovou kapelou. S nástupem zvukového filmu v roce 1930 končilo jeho hudební působení. Nadále se věnoval jen činnosti skladatelské a organizační.

Byl jmenován čestným občanem rodných Dobřejovic, Roztok u Prahy a města Zbiroha, kde se koná festival mající jeho jméno, byl oceněn i cenou města Prahy.

Více:

http://www.vackaruvzbiroh.cz/vav.php