Betlémy, tentokrát ze Slezska

Srdečně Vás zveme do zámeckého areálu Středočeského muzea v Roztokách. Nenechte si ujít novou výstavu „Betlémy, tentokrát ze Slezska„, která se v Malé výstavní síni zámku otevírá ve čtvrtek 30. listopadu.

Advent přivítáme společně s Vámi v neděli 10. prosince od 13 do 18 hodin. Ochutnáte postní jídla, ve výtvarné dílně si můžete zhotovit anděla, neziskové organizace nabídnou k prodeji drobné dárky, čekají Vás komentované prohlídky výstavy Betlémy, tentokrát ze Slezska a sváteční čas obohatí vystoupení pěveckého sdružení Rosa. Pozvánku na Adventní neděli s přesným programem Vám zašleme v nejbližších dnech.

Pozornosti malých i velkých návštěvníků se stále těší výstava Zámecké imaginárium Divadla bratří Formanů a jejich přátel (do 11. února 2018).

Dovolujeme si připomenout, že dveře stálých expozic v zámku (Vrchnostenská správa panství aneb jak bydlel a úřadoval pan správce a Život v letovisku aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt) zůstávají otevřené i v zimním období a zveme Vás na komentované prohlídky s průvodcem.

Přijďte si užít vánoční náladu! Těšíme se na Vás!

Daniela Kupsová 
programové odd. SM

V ZÁVĚRU ROKU STŘEDOČESKÉ MUZEUM PRAVIDELNĚ PŘEDSTAVUJE TÉMATA SPJATÁ S VÁNOČNÍM ČASEM. K nim patří zcela neodmyslitelně také betlémy, jež jsou prezentovány v rámci výstavního cyklu, který postupně přibližuje tvorbu významných betlémářských center nebo betlémy zajímavé svou typologií. Veřejnost se tak mohla v minulých letech seznámit s produkcí z oblasti Ústí nad Orlicí (2005), Třebíče (2007) a Králíků (2008), nebo s betlémy skříňkovými (2009), skleněnými (2010) a tištěnými na papíru (2014).

V letošním roce bude představen výběr ze slezských betlémů, které jinak nebývají v Čechách příliš často k vidění. České Slezsko tvoří rozsáhlá oblast s velice komplikovaným historicko-politickým vývojem. Vymezit ji lze velmi zhruba jako území táhnoucí se od města Javorník na západě až po Mosty u Jablunkova na východě, s významnými centry Jeseníkem, Krnovem, Bruntálem, Opavou, Ostravou, Frýdkem a Českým Těšínem. Až do druhé světové války se zde mísily vlivy německé, polské, české a židovské. Stejně tak, jako nebylo toto území homogenní národnostně, nebylo jednotné ani z hlediska lidové kultury, která se zde utvářela v závislosti na etnických, ekonomických a přírodních poměrech.

Obdobná charakteristika platí i pro tvorbu betlémů. Přestože se betlémy zhotovovaly prakticky na celém území Slezska (včetně Slezska polského), v určitých střediscích převážily rysy typické pro danou oblast. Tak např. pro Opavsko byly charakteristické – zvláště v době krystalizace lidového betlemářství v první polovině 19. století – betlémy s plochými figurkami ručně malovanými na kartonu. V západní části, na Jesenicku a Bruntálsku, zcela jednoznačně převažovaly figurky vyřezávané a barevně lakované.

Výstavu tvoří především kolekce zapůjčená z Muzea v Bruntále, které uchovává jednu z nejucelenějších sbírek dokladujících řezbářství a tvorbu betlémů v západní části tzv. českého Slezska.

Betlémy skříňkové s pevnou kompozicí, betlémy stavěcí, jež se každoročně stavěly znovu, i řada jednotlivých figurek ukazují práci slezských řezbářů od konce 18. století až po období před 2. světovou válkou. Bruntálská sbírka betlémů je cenná především tím, že vznikala již od počátku 20. století a spolu s jejím budováním byly zachyceny záznamy o některých autorech – řezbářích, kteří v oblasti působili. Tento seriózní dokumentační přístup nejenže zachoval informace o tvůrcích, ale svědčil o živosti tamější betlémářské tradice a o úctě k řemeslným dovednostem přinejmenším tří řezbářských generací. Další poznatky přinesla novodobá badatelská práce muzejních pracovníků: hledání v matrikách a archivech i srovnávací studium ve sbírkách jiných institucí, kde je – byť méně početně – slezské lidové řezbářství zastoupeno. To je důvodem, proč je u celé řady betlémů nebo i jen u jednotlivých figurek známý jejich autor. 

Vyřezávání betlémových figurek bylo v oblasti Jeseníků obvykle doplňkovou prací k jinému civilnímu povolání, často se také jednalo o zručnou amatérskou tvorbu vyplňující volné chvíle. Doložené je však intenzivní řezání figurek v několika obcích: Bruntále, Andělské Hoře, Vrbně pod Pradědem a Zlatých Horách. K nejvýraznějším osobnostem patřil bezesporu Josef Partsch (1813-1886) z Andělské Hory. Pocházel z prosté rolnické rodiny, a ačkoliv se mu nedostalo formálního uměleckého vzdělání, jako talentovaný řezbář se prosadil. Vyřezával nejen betlémové figurky, ale dodával také nábytkové řezby pro truhláře a pracoval i na některých církevních zakázkách (např. sochy pro kostel sv. Mořice v Olomouci). Jeho figurky bývají kvalitně propracované a nepostrádají výraz.

V Bruntále působila od 1. poloviny 19. století řezbářská rodina Böhmů, jejíž nejmladší práce pocházejí z 20. – 30. let 20. století. V dalším betlémářském centru – Vrbně pod Pradědem – působili Johann Jielg (1835-1903), povoláním malíř a pozlacovač, a Anton Müller (1810-1885) a jeho syn, u něhož nejsou kupodivu životopisná data známá. Ze Zlatých Hor pochází typ betlémových figurek, který byl v minulosti velmi oblíben, ale do současnosti se jich dochovalo poměrně málo. Kolem roku 1830 je zde doložena činnost řezbáře J. Scholze (bližší data však nejsou známá), od něhož pocházejí figurky z postního betlému určeného pro poutní kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor.

Samozřejmě se dochovala i řada betlémů, jejichž původ a tvůrce nelze pro nedostatek údajů ztotožnit s uvedenými lokalitami, anebo prostě vznikly – ostatně jako většina lidových betlémů – jako anonymní práce mimo tato betlémářská střediska. Vystavené soubory doplňují i práce z východní části Slezska, jež pro výstavu zapůjčilo Ostravské muzeum: především rozměrný betlém (šířka 3 metry) neznámého tvůrce, který vznikl ve 40. letech 20. století v obci Dolní Marklovice poblíž Karviné, a ukázky masivních, značně rustikálních betlémových dřevořezeb Pawla Kufy (nar. 1959) z Mostů u Jablunkova.

Ivana Kubečková