Nechte na Pražanech, jak má socha Koněva vypadat, vzkázal Stropnický postsovětským státům

Pětice velvyslanců z postsovětských zemí před Vánoci zaslala Stropnickému otevřený dopis, ve kterém se ohradila před záměrem doplnit pomník maršála Koněva informační tabulkou.

Ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) se ohradil proti otevřenému dopisu pěti postsovětských velvyslanců, kteří v otevřeném dopisu vyjádřili nesouhlas se záměrem doplnit památník maršála Ivana Koněva v Praze 6 informační tabulkou.

Stropnický odmítl, že by se Koněvova socha stala předmětem politické hry, jak velvyslanci uvedli, a zdůraznil, že to, jak má Koněvova socha vypadat, záleží na Pražanech. Zveřejnění dopisu velvyslanců označil za „zbytečné gesto“.

„Jestliže píšete, že je socha I. S. Koněva symbolem vděčnosti Pražanů, vidím jako jediné možné řešení ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat,“ napsal Stropnický.

Ministr zahraničí zároveň připomněl, že Koněvova socha není a nikdy nebyla válečným hrobem, a proto se na ni nevztahuje mezivládní dohoda o vzájemném udržování válečných hrobů. „Socha I. S. Koněva je v majetku této městské části a ta také sama rozhoduje o jejím osudu,“ dodal.

Stropnický velvyslance Ruska, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska a Kazachstánu ujistil, že Česko si váží všech bojovníků proti nacistům, včetně vojáků Rudé armády, kteří položili životy při osvobozování Prahy. „Jak jistě víte, o místa jejich posledního odpočinku je ze strany státu příkladně pečováno,“ dodal.

Spor, který se týká úpravy pomníku sovětského vojevůdce, trvá již delší dobu. Socha byla několikrát poškozena a v minulosti vznikla i iniciativa požadující její odstranění. Loni v listopadu zastupitelstvo Prahy 6 schválilo umístění krátkého životopisu Ivana Koněva na podstavec sochy s cílem dodat pomníku historický kontext. Moskva se proti tomu vzápětí ohradila diplomatickou nótou. Na konci prosince proti tomu protestovali v otevřeném dopise i velvyslanci.

Maršál Koněv (1897-1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961. V roce 1968 pak zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.

Zdroj: Aktualne.cz

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna