Stát začne stavět dálnice i na pozemcích, které mu nepatří. Výstavba by měla zrychlit o několik let
Vláda schválila novelu, která má urychlit výstavbu důležitých dopravních staveb. Návrh má podporu všech stran v Poslanecké sněmovně a počítá se zavedením takzvané předběžné držby, která by státu umožnila začít stavět dálnici nebo železnici i na pozemku, který mu nepatří. Podobný zákon funguje v Německu a od loňského roku i na Slovensku.
Stát již nebude muset čekat na výsledek odvolání proti vyvlastnění a může začít stavět i na pozemku, který mu ještě nepatří. Výrazně se tak zrychlí výstavba důležitých dálnic a železnic. Počítá s tím novela, kterou schválila vláda.
Návrh, pod nímž je kromě ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) podepsáno dalších šestnáct poslanců ze všech sněmovních stran, nyní projedná Poslanecká sněmovna.
„Nejde o kosmetickou úpravu nebo dočasné řešení, ale o zcela zásadní zjednodušení povolování klíčových dopravních staveb,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
ZRYCHLENÍ AŽ O NĚKOLIK LET
Novela zákona „o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury“ zavádí institut takzvané předběžné držby. Ta by u vybraných dopravních staveb umožnila státu stavět ještě před rozhodnutím soudu o odvolání proti vyvlastnění pozemku. Celý proces výstavby tak může zrychlit i o několik let.
Dosud platí, že pokud se stát s majitelem pozemku nedohodne na finanční kompenzaci a pozemek se rozhodne vyvlastnit, musí čekat, než soud spor vyřeší.
Pokud novela projde, odpadly by tak obstrukce některých majitelů pozemků. Zřejmě nejznámějším příkladem je dvacetiletý spor farmářky Ludmily Havránkové se státem, který zablokoval dostavbu dálnice z Prahy do Hradce Králové.
Na seznam důležitých staveb zařadilo ministerstvo dopravy všechny plánované dostavby dálnic, dále železniční spojení mezi Prahou a Kladnem včetně možného napojení Letiště Václava Havla nebo čtyři plánované tratě pro rychlovlaky.
INSPIRACE V NĚMECKU A NA SLOVENSKU
Předběžná držba je již řadu let běžná v Německu, od loňského roku ji používají také na Slovensku. U našich východních sousedů vedly k jejímu zavedení zejména problémy s dostavbou obchvatu Bratislavy. Projekt za téměř dvě miliardy eur brzdili spekulanti s půdou. Zavedení předběžné držby nyní posuzuje na podnět opozičních stran slovenský Ústavní soud.
Podle právníka Jana Labského z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners je český návrh zákona velmi podobný tomu slovenskému. Labský si však myslí, že slovenský zákon lépe chrání majitele pozemku, na který je uvalena předběžná držba.
„Na Slovensku lze na takovém pozemku provádět jen stavební práce, u kterých je možné dotčenou nemovitost navrátit do původního stavu. V české novele se povinnost navrácení do původního stavu týká jen provádění průzkumných prací během přípravy stavby,“ uvádí Labský.
Majitel pozemku v předběžné držbě navíc na Slovensku dostává od státu finanční náhradu ve výši obvyklé hodnoty nájmu. V Česku získá kompenzaci pouze majitel pozemku, kterému vznikne škoda tím, že pozemek nemůže nadále používat.
V Německu pro změnu získají majitelé pozemků v předběžné držbě speciální status. Tamní soudy mají například lhůty, během nichž musí jejich spor se státem rozhodnout. Nehrozí tak, že by soudní proces trval řadu let.
Na přípravě novely se podíleli zástupci všech sněmovních stran – je pod ním podepsán například Zbyněk Stanjura (ODS) společně se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM). Je tedy pravděpodobné, že novela ve sněmovně většinovou podporu získá.
Dálnice by se tak mohly stavět rychleji už letos na podzim. „Jsme rádi, že si zákonodárci napříč politickým spektrem uvědomují, že pomalý rozvoj klíčové infrastruktury je významnou brzdou české ekonomiky,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
K návrhu se ale pravděpodobně objeví řada pozměňovacích návrhů. Poslanci mají rozdílné názory třeba na to, jaké stavby by měly být na seznamu významných dálnic a železnic. Například místopředseda ČSSD Petr Dolínek považuje za zásadní, aby v seznamu byla i trasa pražského metra D, která tam nyní chybí.
Zdroj: aktuálně.cz