Přečetli jsme: Jak se slaví Velikonoce ve světě

Velikonoce u nás v Česku zná dobře každý z nás. Tradiční beránek nebo mazanec se ocitne snad na každém svátečně ozdobeném stole. Obarvená vajíčka nebo jinak načančaná, čekají na koledníky. Kluci si upletou pomlázku a chodí mrskat děvčata. Ale jak se tento svátek slaví v zahraničí? Probíhají Velikonoce všude stejně, nebo je to v každém státě jinak? Čtěte dál a vše se dozvíte.

 

Začneme u našich sousedů v Německu. Tam se tradičně zdobí velikonoční strom. Ozdobený může být kraslicemi a různými dekoracemi, které nesou tématiku Velikonoc. Zapojené jsou i děti, které vyrábějí nejčastěji slaměná hnízda, ta si pak vezmou od nich jejich rodiče a schovají je doma nebo na zahradě.

V pondělí ráno, když se děti probudí do nového dne, vezmou do ruky košík a hledají je. Velikonoční zajíček, než se děti vzbudí, do těchto hnízd snese různobarevná vajíčka a další cukrovinky. Další naši sousedé v Rakousku takzvaně koulí vajíčka. Cílem této hry je rozbít co největší počet vajíček od protihráčů. V oblasti Alp můžete na Bílou sobotu spatřit velké velikonoční ohně, které mají podle tradice spálit a odehnat zimu. Také tam věří na sněžné vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek. Toto speciální vajíčko má přinést štěstí a zdraví.

V Rusku jako u nás barví a zdobí vajíčka. Jenom si je navzájem dávají přátelé mezi sebou na důkaz vzkříšení a třikrát se u toho políbí na tvář. Nejčastěji uvidíte v Rusku obarvená vejce na červeno. Je to symbol připomenutí Kristova ukřižování a jeho krve. Lidé nosí často takto nabarvená vajíčka do kostela, kde si je nechají požehnat a poté je uvařená sní.

Nejvýznamnější oslavou je sváteční oběd, kde by se měla sejít celá rodina. Tento oběd je natolik pro ně důležitý, že stůl se prohýbá přepychem. Snad ve všech domácnostech se peče domácí kulič. Je to chléb, politý vyšlehaným sněhem z bílků.

Vůně pečeného masa, šunky, klobásek nebo uzenin se o Velikonocích nese po celém Polsku. Velikonoce přicházejí po čtyřicetidenním půstu, masitá jídla proto k jejich oslavám neodmyslitelně patří. V Polsku je většina lidí silně věřících, a proto si nechávají veškeré jídlo na svátky posvětit v kostele. Jídlo do kostela přinášejí v košíku, ozdobeném zelenými větvičkami, které jsou nejčastěji z vrby nebo břízy. Také jako v Rusku nechávají posvětit i ozdobené vajíčko, které si doma členové rodiny rozdělí.

Velikonoce v Anglii a Americe jsou velice podobná. Nejtradičnějším zvykem je hledání velikonočních vajíček. Tato tradice je především zaměřená na děti. Proto se o těchto svátcích pořádají různé dětské večírky, slavnosti, párty a oslavy. Během svátků se scházejí rodiny a společně chodí do kostela.

 V Anglii se o Velikonocích otevírají muzea, historické památky, zámky, hrady a zahrady. Velikonoce v těchto zemích začínají takzvaným palačinkovým dnem, kdy se připravuje velké množství palačinek. Ty se následně polévají javorovým sirupem, sypou se cukrem nebo se natřou nutelou.

V Bulharsku se zdobí vajíčka červenou barvou a peče se tradiční velikonoční chleba. Věřící křesťanské rodiny posílají před Velikonocemi bochník chleba a červená vejce svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. V Bulharsku můžete vidět, jak vařená vajíčka klepají jedno o druhé. Podle pověsti ten, komu vajíčko nepraskne, bude mít velmi šťastný rok.

Ve Francii Velikonoce začínají Škaredou středou. Lidé vyjdou na ulice a pálí loutky. Jako u nás v České republice neuslyšíte ve Francii na Velký pátek znít zvony. Velikonoční pondělí je jako v mnoha státech věnováno dětem. I zde hledají především čokoládové dobroty ve formě vajíček, slepiček, kuřátek, zajíčků nebo zvonečků.

Velmi nábožensky založená země je také Itálie, proto zde Velikonoce berou lidé oslavy velmi vážně a silně. I zde se tradičně nesou vajíčka do kostelů, kde jsou požehnaná knězem. Toto vajíčko se však nejí, ale umístí se doprostřed slavnostního stolu a obklopí se obloženými talíři s jídlem. Hospodyňky připravují pro svoji rodinu slaný koláč, který dělají se zeleninou s vaječnou náplní. Na svátečním stole také uvidíte často do zlatova pečené jehně nebo holubici z kynutého těsta.

 

Zdroj: Horácké noviny, foto: novinky.cz

 

Více:

https://www.info.cz/magazin/proc-rikame-hody-hody-doprovody-a-jak-se-take-rika-pomlazce-velikonoce-a-co-o-nich-nevite-26997.html

 

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna