Pár poznámek: „Ztráty a nálezy“
Vážení čtenáři Suchdolských novin, dovolím si předložit příběh z uplynulého víkendu, a to jednak pro zamyšlení, ale zároveň i jako možné poučení jak správně postupovat, včetně možných následků.
V sobotu večer nastupuji na Kulaťáku do tramvaje směr Letná, kam chodíme s kamarády do klubu na šipky a na podlaze uvidím ležet peněženku. Zvednu ji, letmým náhledem do peněženky vidím zřejmě dost peněz a také doklady, včetně karty ISIC. Na mobile vytáčím linku 156 a informuji pražskou městkou polici o nálezu se žádostí, nechť se hlídka zastaví ve jmenovaném klubu, kde ji peněženku předám. Mezitím musím odmítnout požadavek spolucestujícího bezdomovce, který ke mne přichází se slovy „to je moje“
Hlídka městské policie se do klubu skutečně následně dostavila, kde jsem ji protokolárně za účasti pobaveného „šipkařského“ klubu peněženku předal. Po půlnoci mi volala přítelkyně studenta (jednalo se o zahraničního studenta UK) s poděkováním. P.S. V peněžence byly platební karty, doklady a cca 10 tisíc Kč v hotovosti.
Tak a ještě slibované poučení, co může nastat při zatajení nálezu (pomíjím stránku morální).
Trestní zákoník se s tímto problémem vypořádvá v ustanovení § 219 pod pojmem „Zatajení věci“ s tím, že ten kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty (tedy 5.000,00 Kč a více), kterou nalezl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti; při nálezu nižší částky se jedná o přestupek. Pokud si někdo ponechá věc značné hodnoty, je trestní sazba ještě vyšší.
Vážení čtenáři Suchdolských novin, tento příspěvek píši jako příběh k zamyšlení, ale i možné poučení před následky nesprávného (nemorálního) postupu.
Martin Šíp