Suchdolské noviny

Bez komentáře: Oslava osvobození po pražsku, nebo po česku?

5 Komentářů
PhDr. František Cinger

„Ten, který nikdy nevystřelil,“ napsal rudou barvou v noci na 8. května na pomník maršála I. S. Koněva domnělý historik a zřejmě i samozvaný obhájce lidských práv a práva národů na sebeurčení, protože vše „opět“ doprovodil daty 1956, 1961 a 1968.

 

Lze se domnívat, že chce připomenout Koněvovu roli při potlačení maďarské občanské války a při přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jeho podíl na osvobození Československa a vůbec Evropy proti fašismu a nacismu, kdy na území jenom ČSR zemřelo více než 100 tisíc vojáků Rudé armády, mu zřejmě nepřijde natolik důležité.

 

Podle mluvčí policie Andrey Zoulové „pravděpodobně někdo sochu potřísnil mezi pondělní sedmou večer a úterní čtvrtou ráno. Policisté vyhodnocují dostupné kamerové záznamy z nejbližšího okolí,“ sdělila mluvčí. 

 

Radnice Prahy 6, které socha patří, nechá maršála Koněva vyčistit.

 

   

 

„Za radnici konstatuju, že ho zase vyčistíme a dáme k němu během letošního června tři bronzové desky s českým, ruským a anglickým textem, jak to bylo doopravdy, aby to na něj stále dokola nesprejovali,“ uvedl na Facebooku místostarosta městské části Jan Lacina.

 

Má zřejmě na mysli konečně uskutečnit „tabulkovou“ revoluci, která dokáže „politicky korektně“ oznámit světu, kdo co kdy dělal. Předpokládám, že vedení radnice Prahy 6 navrhne radnici Prahy 3 doplnit sochu W. Churchilla o tabulkovou informaci o jeho podílu na vyvražďování afrického obyvatelstva. Aby slovy Jana Laciny i tam lidé získali fakta, „jak to doopravdy bylo“.

 

I v Čechách se tak daří hnutí „politické korektnosti“, které například dokázalo, že město Baltimore v Marylandu v naprosté tichosti a utajení, v noci a bez jakéhokoliv povyku nebo diskuse s občany, odstranilo z města všechny čtyři sochy a sousoší konfederačních generálů Roberta E. Leeho a jeho pravé ruky a zástupce Thomase Stonewalla Jacksona.

 

Pomník generála Lee

 

Důvodem bylo, že nebyli součástí „budoucího“ výkladu historie.

 

Lze jen doufat, že vedení radnice po prosazení svých představ výkladu historie, kdy většina z jejích představitelů ani nežila, nebude v této smutné aktivitě pokračovat.

 

Více:

 

http://www.suchdolskenoviny.cz/wps/wp-admin/post.php?post=7109&action=edit

http://www.suchdolskenoviny.cz/wps/wp-admin/post.php?post=7525&action=edit

 

cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Stěpanovič_Koněv

cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Edward_Lee

cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Jonathan_Jackson

 

Kategorie: Dění v Praze 6 Informace

Komentářů ( 5 )

  1. / OdpovědětIvan Vavřík
    Mě se to líbí, že je to rudé. Udělal bych to taky. Tento pomník je jenom symbol ruské rozpínavosti, šovinismu a expanze do střední Evropy. Tento generál je v historii znám jako hajzl, který hnal své vojáky beohledně na smrt kvůli svým "vojenským úspěchům". Měl největší procentuální ztráty vojáků z ruských generálú za 2. Sv. války. Kdyby tam byl pomník ruskému vojákovi, co přežil tažení do Berlína a do Prahy ani bych necekl. Ať si ho odvezou do Moskvy jako dárek carovi Putinovi k doživotnímu "zvolení". A bude pokoj.
    • / Odpovědětwiki
      Vím z vlastní zkušenosti, jak nesnadné je někdy udržet emoce v mantinelech starého moudrého českého přísloví "o dvojím měření před říznutím“… To, čeho jsem si v SN mj. vážila, bylo, že komentáře pod články nevyznívaly v duchu některých zapšklých a nenávistných projevů "taky diskutujících", které lze číst na mnohých jiných webech. Nesouhlasný názor snad lze vyjádřit slušnou formou, ne? :-)
  2. / OdpovědětJméno / přezdívka (povinné)
    Praha 6 plánuje u Koněvovy sochy umístit informační tabule se stručným životopisem, který by připomínal i negativní pohled na maršálovu historickou roli po konci druhé světové války. Tedy třeba při krvavém potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956, při berlínské krizi v rocě 1961 nebo při okupaci Československa v roce 1968. Podle informací Pražského deníku by tabulka měla nést tento text: „Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky se zúčastnily závěrečného útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V létě 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“ Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/marsal-konev-a-invaze-v-roce-1968-kdepak-tvrdi-ruska-ambasada-20180531.html
  3. / OdpovědětJméno / přezdívka (povinné)
    „Koněv byl v roce 1968 povolán sovětskými vůdci. Jeho funkce byla symbolická,“ popsal pro Lidovky.cz historik Jan Adamec. „Byl využíván pro politické a manifestační akce, takže nebylo nutné, aby aktivně velel tankům či armádě,“ upřesnil. „V roce 1968 byl maršál Koněv povolán, aby se zúčastnil návštěvy vysokých sovětských důstojníků v Československu. Přijela k nám delegace 20 maršálů v čele s Koněvem a spolu s nimi i vojenští špioni, kteří měli za úkol zmapovat situaci v Československu. Koněv byl zvolen záměrně, protože byl vnímán jako maršál osvoboditel z roku 1945,“ rozvedl historik. Po válce byl podle Adamce Koněv takto využit dvakrát. V roce 1956, kdy aktivně velel vojskům a potlačil maďarské povstání. O šest let později byl povolán do Německa, při příležitosti stavby Berlínské zdi. “Rusko tím chtělo říct, že pokud se povolá Koněva, nejsou s nimi žádné žerty a jsou ochotni použít vojenskou sílu,“ upřesnil Adamec. Pomník ruského maršála Koněva. Vyjádření ruské ambasády tak podle Adamce není přesné. „Omezit se pouze na rok 1945 není úplné. Máme důkazy, že se Koněv podílel na přípravách srpnové invaze do Československa v roce 1968,“ dodal Adamec. Podle historika Daniela Povolného sovětská strana odůvodňovala Koněvovu návštěvu Československa v roce 1968 jednak oslavami 9. května, ale také nutností poblahopřát Ludvíku Svobodovi ke zvolení prezidentem, přestože byl zvolen o měsíc dříve. Angažmá Koněva v přípravách invaze do Československa potvrzuje také historik Petr Blažek. Zdroj: https://www.lidovky.cz/srpnovy-okupant-konev-ruska-ambasada-roli-marsala-popira-historici-nesouhlasi-gc9-/zpravy-domov.aspx?c=A180531_172217_ln_domov_ele
  4. / OdpovědětJméno / přezdívka (povinné)
    Maršál kryl průzkum Historici mají jasno. Ivan Stěpanovič Koněv navštívil Prahu mimořádně v květnu 1968. Účastnil se oslav osvobození, ale poblahopřál i kamarádovi z války generálu Ludvíku Svobodovi k čerstvému zvolení prezidentem. jeho návštěva Prahy měla ještě jiný účel – kryla tajnou inspekci sovětské vojenské rozvědky, která prováděla průzkum pro invazi okupačních armád o tři měsíce později. „Koněv o tom věděl. Tehdy nebyl žádný penzista, byl členem ústředního výboru strany a generálním inspektorem armády,“ potvrzuje historik Jan Adamec. Podle VHÚ současné desky odpovídají době vzniku pomníku z roku 1980. „Jde o doklad devótnosti vůči tehdejší okupační mocnosti. V nápisech je zcela potlačen popis reálného průběhu událostí,“ uvádí posudek. Ten doporučuje současné desky přesto neodstraňovat a staví se za plán radnice doplnit je novým textem uvedeným v češtině, angličtině a ruštině. Posudek upozorňuje i na nepřesnost v původních nápisech na pomníku. Tam se uvádí, že Koněv jako velitel vojsk 1. ukrajinského frontu zachránil 9. května 1945 Prahu před zničením. To je podle posudku VHÚ závažná nepřesnost. Německá armáda v Praze kapitulovala už 8 .května. „Praha se svých Němců dokázala zbavit sama a sovětští tankisté přijeli 9. května 1945 do města již svobodného,“ říká posudek, který zároveň připomíná zásluhy bojovníků Pražského povstání a vlasovců. Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/pomnik-koneva-invaze-osvobozeni-1968-rusove-protestuji-praha-6-pts-/domaci.aspx?c=A180531_221409_domaci_lre

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna