ČERTOVINY KOLEM OKRUHU

Přiznám se, že nevím kdo je autorem níže uvedené tiskoviny (lze se domýšlet). Ale bezpečně vím, že jeho obsahem je LEŽ!  O tom se  můžete  sami na vlastní oči přesvědčit. Tento leták visel před mnoha lety měsíc v samoobsluze na Jugoslávských partyzánů. Když ho ani 14 dní po avizované akci nikdo nesundal, provedl jsem to já. Uložil jsem jej do obálky – jsou na něm otisky pachatelů. Ba dokonce se objevilo ve zprávách jednoho OS, že o kácení stromů radnice již rozhodla (lež na lež).

Na ohlášené demonstraci jsem byl a z blízkého domu vyfotil hlouček odpůrců. To je to tvrdé jádro, které drží v šachu téměř celou Prahu a zaštiťuje se životním prostředím všech! Moc jich nepřišlo, ale objednání novináři byli přítomni.

Takže stromy stále stojí, auta také parkují, když však přecházím  tuto ulici, vidím v pomalu sunoucích se kolonách od 2 do 5 smrdících dieselových autobusů na a ze Suchdola. Pro studenty a suchdolské je to pohodlné – autobus  každých 4 -5 minut, ale dýcháme to my v Dejvicích. Celkem za pracovní den  projede po ulici Jugoslávských partyzánů jen na Suchdol a zpět  těžko uvěřitelných 523  autobusů (107,147,160)!! PĚTSETDVACETTŘI!! DENNĚ!! Roztocké a další busy nepočítám.  Pokud by byl most, minimálně čtvrtina busů by plynule jezdila přes řeku a nikoho neotravovala. Takže strašení s nárůstem dopravy je trochu mimo mísu, horší než je to teď, to těžko bude. V ročence TSK je navíc uvedena jako ulice s abnormálním počtem úrazů chodců!

 A co dělá Platforma za kvalitní dopravní infrastrukturu když má v náplni „maximální ochranu zdraví obyvatel dotčených oblastí“?  BLOKACÍ VAR. J SE SNAŽÍ TENTO, PRO ZDRAVÍ PRAŽANŮ, KATASTROFICKÝ STAV UDRŽET !!  Platforma vznikla účelově právě k blokaci  jižní varianty SOKP (viz. bydliště dvou členů rady).

Lněničková varuje před zhoršením životního prostředí při výstavbě tunelu a nutnosti lidí se odstěhovat. V článku v Suchdolských listech č.3 /2017 na str. 11 vyhrožuje, dle mých informací nepravdivě, bouráním několika domů. Že ovšem bydlí, shodou okolností, v jediném domě, který se měl bourat, neprezentuje.  Okolo jejího bydliště jsou všechny pozemky v minulém projektu zařazeny do trvalého záboru (viz.přílohy, označeno žlutě). Podle nového projektu se dům bourat nebude, vystaví se opěrná zeď.  Takže tato bezpochyby inteligentní paní, bohužel asi s pokřivenou morálkou, si jako spoluzakladatelka Platformy bojem za severní variantu okruhu řeší svůj soukromý problém, bez ohledu na desetitisíce postižených lidí.

  

Pokud jde této organizaci o čistotu ovzduší v místě bydliště ať se zaměří např. na leteckou nákladní dopravu. V loňském roce bylo na Ruzyň dopraveno 81 379 tun zboží! Tento náklad musely odvézt kamiony, jejichž redukce by měla být cílem organizace. Nebo tomu tak není?  Napovím  –  poplatky!

Na závěr doporučuji článek z červnového hornopočernického Zpravodaje s odpovědmi starostky Prahy 20. Ta byla před 4 lety také účastníkem žaloby a tam, na rozdíl od Suchdola, jsem se vůbec nedivil, protože na východě jsou podmínky daleko tvrdší. Končím posledními větami pí starostky: „ Nestačí totiž být jen proti něčemu, ale je důležité něco konkretního také navrhnout a umět to získat. To je však podstatně těžší a často nepopulární. „

Paní starostka Moravcová ví , na rozdíl od p. Hejla, co je ODPOVĚDNOST!

 

Ing. L. Martínek (VŠ dopravní)

 

Komentářů ( 10 )

  1. / OdpovědětIng. arch. Ivan Vavřík
    Přitom se paní Lněničková stále ohání tím že o kruhu se vědělo již od první republiky. Tak proč si tam postavili barák? Proč Hejl se dnes "tzv diví" že výstavbu hasičské zbrojnice, kterou naschvál dal do stavební uzávěry obchvatu (přesto že jsem mu osobně v roce 2016 dával mapu uzávěr) nikdo neschválí? Proč Hejl staví tzv "komunitní zahradu" v ose okruhu a zoufalí dezorientovaní aktivisté tam brigádničí? Aby byli rukojmí, až přijedou bagry a rozhořčené maminky budou protestovat proti likvidaci jejich brigádnických hodin a stromů? To je hra na rukojmího, kterou hraje Hejl. Poměrně podlá...jenom aby ho občané Suchdola vystrašení okruhem zase zvolili starostou, protože těch 62 000,- Kč, které měsíčně bere, by si při své neschopnosti nikde nevydělal.
  2. / OdpovědětMichal Budínský
    Dobrý den pane Martínku, nerozumím Vám a nerozumím ani pointě tohoto článku. Přišla okurková sezóna, nemáte o čem psát, tak jste vytáhl z šuplíku léta starý leták, starou fotografii, ukázal jste nám, že to myslíte dobře se všemi, tedy možná až na ty Suchdolské a kdo si myslí něco jiného je pitomec. Jste pašák! Žijeme v demokracii, takže Vy i já máme nárok na svůj názor. Já Vám Váš názor brát nebudu, ale nenuťte ho těm kdo o něj nemají zájem. Zkuste ve svých článcích zaujímat více neutrální postoj. Vaše články vzývají jen jednu jedinou a neomylnou pravdu, ale je opravdu jediná a neomylná? Není možné, že celá myšlenka okruhu Suchdolem, která vznikla před desítkami let je již zastaralá a nevyhovující. Nemyslím technicky, technika v projektech se aktualizuje snadno. Myslím svým vlivem na přírodu, život a způsob užívání městské dopravní infrastruktury. To se za ta léta opravdu hodně změnilo a napasovat to do nového projektu jen tím, že trasu okruhu zakopeme pod Suchdol se mi nezdá být adekvátní. Nikdo nechce bydlet vedle věcí, které čoudí, práší a hlučí. A ani zde neobstojí to, že "to" bude v tunelu. Ten tunel bude mít přece odvětrávací šachty. Co řekneme těm do jejichž oken bude vát "vzdoušek" z ventilace? Možná bychom jim mohli nabídnout slova, která jsem v listech Suchdolských novin již četl a to z pera některého z redaktorů. "Odstěhujte se." Možná bychom stejná slova mohli nabídnout i obyvatelům Dejvic, okolí Evropské ulice a nebo třeba i těm co bydlí u magistrály. Pojďme si říct, komu nevadí být u dálnic a jiných velkokapacitních silnic. Jsou to všechna logistická centra a další průmyslové objekty. Na Suchdole jich ale asi moc nevznikne. Jsou a budou nové někde dál a k okruhu budou dojíždět přes všechny ty vesničky jako Horoměřice, Velké Přílepy atd. Možná jste si všiml, že ty části okruhu které již vznikly, snad nikdy nebyly realizovány přesně v těch místech kde se původně, před dlouhými lety, plánovaly. Téměř vždy se posunuly dále od města. Bydlím na Suchdole nad vltavskou skálou zhruba 170m od budoucího ústí tunelu pod Suchdol na místě, které naší rodině pořídil můj praděda dříve, než tudy někoho napadlo vest pražský okruh. Stěhovat se nebudu. A ani nebudu souhlasit s jakoukoliv variantou vedení okruhu Suchdolem. Dejme tomu, že se přenesu přes příšerné období stavby, kdy budou kolem jezdit náklaďáky a pracovat bagry od šesti ráno do desíti do večera, budou hučet, pípat a smrdět. Nejvíc mi na okruhu Suchdolem vadí hluk od každé nápravy na dilatacích mostu, přivaděč od ulice Na Rybářce, který má být těsně před napojením do tunelu povrchový a výdechy vzduchotechniky z tunelu uprostřed Suchdola. S pozdravem a v dokonalé neúctě Michal Budínský
    • / OdpovědětLumar
      Dobrý den, pane Budínský. Nejsem redaktorem a nemám okurkovou sezonu, pouze vymetám pavučiny starých lží. A asi právem - opakuji, ani jeden z mých argumentů nebyl zpochybněn! Raději bych se věnoval něčemu příjemnějšímu. Jsem členem volného sdružení občanských spolků P6 a jedním z našich hlavních témat je kvalita ovzduší. Ta je odvislá od dopravy, která ovšem závisí na okruhu a z toho vyplývá má zainteresovanost. Plně chápu Váš protest - protest starousedlíka, máte na něj plné právo. Myslíte si, že stejné právo má bývalý místostarosta Čížek, který v roce 1985 nechal vyjmout 6 parcel z územní rezervy, kdy už se vědělo, že téměř jistou variantou na sz. Prahy je vedení Suchdolem? Jak jsem psal už v 1. příspěvku příbuzného jsem před stavbou varoval. Odpověď: "30 let na to komouši neměli prachy, dalších 30 mít nebudou a co bude potom mě nezajímá." K ostatním Vašim tvrzením se vyjádřím v příštím příspěvku. Zdravím s tím, že nepovažuji ostatní za pitomce, vůči tomuto Vašemu tvrzení se ohrazuji. L. Martínek
  3. / OdpovědětIng. arch. Ivan Vavřík
    A ty výdechy vzduchotechniky uprostřed Suchdola jste vzal kde? Ukažte mi je laskavě v projektu. A tak podobně je to i s Vašimi dalšími "tvrzeními"...... Též v dokonalé neúctě!
  4. / OdpovědětGabriela Lněničková
    Vážený pane Martínku, dovoluji se vyjádřit ke své „pokřivené morálce“ a k tvrzení, že si „řeším svůj soukromý problém, bez ohledu na desetitisíce postižených lidí". Pokud by skutečně šlo pouze o naše bydlení a byla bych přesvědčena, že projekt skutečně pomůže desetitisícům lidem, nemovitost bychom prodali a odstěhovali se. Pražský okruh se však netýká jen naší rodiny a obyvatel Suchdola, ale dalších desítek tisíc obyvatel městských částí a některých středočeských obcí na severu a východě Prahy. Tito lidé by byli vystaveni negativním dopadům realizace dnes již dálničního průtahu, který by na sebe natáhl zejména kamionový tranzit z ČR i střední Evropy a generoval by další dopravní zátěž v důsledku dopravní indukce a pravděpodobné výstavby logistických, komerčních a průmyslových objektů podél dálnice. Přitom existují mnohem šetrnější, levnější a ze stavebně-technického hlediska jednodušší řešení, ale chybí zde politická vůle se tím zabývat. A co se týká „postižených Pražanů“, je velmi zavádějící tvrdit, že jejich problémy vyřeší výstavba další velkokapacitní komunikace. Velmi dobře to vystihl jeden zástupce spolků na Praze 6, který se zabývá dopravní problematikou: „Dostavba severozápadní části mezi D7 a D8 bude mít malý nebo žádný pozitivní dopad na dopravní situaci Prahy 6, protože Praha 6 trpí DOJÍŽDĚNÍM do Prahy…Před lety se otvíralo propojení D1 a D5/7 s tím, jak se uleví Barandovu a Jižní spojce. Podle ročenky jde o nejvytíženější komunikace s průjezdem významně vyšším, než před otevřením spojky.“ Řešení dopravních problémů Prahy, resp. Prahy 6 nelze redukovat na dostavbu „okruhu“, nýbrž vyžaduje komplexní přístup, především nabídnout alternativy IAD např. dostavbou rychlodráhy na letiště, P+R, MHD spojení mezi Prahou 6 a Prahou 8, carpooling, atd. A na závěr uvádím citát, jehož věrohodnost potvrzují nejen odborné studie, ale i praxe: „Nové silnice budou stimulovat nárůst poptávky po dopravě, a tím nárůst objemu silniční dopravy. Problém tedy nejenže nebude vyřešen, ale bude se dále zhoršovat.“ (zdroj: Řízení poptávky po dopravě, Petr Kurfürst, Centrum pro dopravu a energetiku 2002) S úctou, Gabriela Lněničková
    • / OdpovědětLumar
      Vážená paní Lněničková, na Vaše tvrzení budu reagovat v dalším příspěvku a současně dám vaší Platformě námět k zlepšení ovzduší. Jen si momentálně dovoluji vyjádřit pochybnost nad prodejností Vaší nemovitosti v současné situaci. Zdravím L. Martínek
  5. / OdpovědětIng. arch. Ivan Vavřík
    Vážená paní Lněničková, k Praze patří doprava, jako k Šumavě lesy a bystřiny. Nežijete na Šumavě, ale v Praze. A na Suchdole v podzemí je stabilizována trasa J. to je zakotveno jak v Zásadách územního rozvoje Prahy, kde jste prohráli všechny soudy včetně Nejvyššího správního soudu ( rozsudek je konečný a není možné odvolání). V platných Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje je stabilizována varianta J. Nikde nikdo se nezmiňuje o čáře zvané Ss na kterou se odvoláváte jako na „variantu“. Stejně tak je v Metropolitním plánu Prahy nakreslené dopravní řešení J pod Suchdolem. To jsou fakta, a ne Vaše matení že někdo někde něco povídal. Vy zveřejňujete dezinformace, já zveřejňuji fakta. Vyvraťte mi je!
  6. / OdpovědětGabriela Lněničková
    Vážený pane Vavříku, já nepopírám a nikdy jsem nepopírala skutečnost, že varianta J je v ZÚR. To však neznamená, že je to správně a že to nelze v budoucnu změnit. Trasa SOKP se v průběhu let také měnila a městským částem na jihu Prahy se podařilo v 90. letech posunout okruh do Středočeského kraje. Obsáhlejší vyjádření naší Platformy k ZÚR a návrhu Metropolitního plánu naleznete zde: http://www.rozumnadoprava.cz/2018/05/16/plan-transevropske-dalnice-5-km-od-prazskeho-hradu-neodpovida-potrebam-rozvoje-moderni-evropske-metropole/
  7. / OdpovědětIng. arch. Ivan Vavřík
    Vážená paní Lněničková, předpokládáme, že již nikdo nebude opakovat strategickou chybu na jihu Prahy. Na tom se poučili všichni, kteří mají co do činění s dopravou v Praze. Snahy o odsouvání Pražského okruhu hlouběji na území Středočeského kraje jsou systémově chybné a argumentačně zavádějící. Směřují k zopakování strategické chyby realizované koncepce v příměstské oblasti na jihu Prahy. Zde je vidět že všechny komunikace mezi oddáleným okruhem a Prahou jsou přetížené, neboť nikdo nejezdí ven na okruh, ale přímo do Prahy. Řešení dopravního obslužnosti Prahy spočívá v urychlené dostavbě Pražského okruhu v severozápadní oblasti Prah přes Suchdol. Zásadním problémem je trvalý spor o jeho situování vůči hranici Prahy a podceňování významu a dopravní výkonnosti trasy okruhu v závislosti na jeho poloze. Jakkoli oddálená poloha okruhu, počínaje nešťastnou čárou SS, která je plná systémových chyb, až po vzdálenou trasu aglomeračního okruhu rychle snižuje v porovnání s prověřenou, oficiálně navrhovanou trasou jeho účinnost pro řešení příměstské a vnitroměstské dopravy pražské metropole ve prospěch výrazně menšinového podílu regionální tranzitní silniční dopravy. Současně je třeba uvést, že byl vzat v potaz i negativní postoj obcí ve Středočeském kraji, které několikrát deklarativně a společně projevily svůj zásadní nesouhlas vůči alternativnímu vedení okruhu přes svá území. Nelze tedy přijmout často uváděný argument, že z důvodu sporů, které provází stabilizované řešení Pražského okruhu (Silničního okruhu kolem Prahy), by byla časově bližší jeho realizace na území Středočeského kraje, když ani kraj, ani obce tuto variantu nemají v platné ÚPD, a navíc deklarují svůj nesouhlas s takovým řešením. V této souvislosti je třeba uvést, že ani případná jiná varianta vedená po území Středočeského kraje nepovede neosídleným územím. Naopak, v posledních dvaceti letech s ohledem na intenzivní urbanizaci pásu kolem Prahy a rozvoji obcí v něm, které nepočítaly s vedením kapacitní komunikace na svých územích, došlo k výraznému plošnému rozvoji, který ještě není zcela uzavřen. Z výstupů zpracovaných dokumentů vyplývá skutečnost, že v kontextu hodnocených kritérií je pro realizaci vhodnější varianta „J“ a to z následujících důvodů: • výrazně lepší účinnost trasy • efektivnější distribuce dopravy na vnějším silničním okruhu Prahy v přiměřeně vzdálené poloze od vnitřní kompaktně zastavěné oblasti metropole • vyšší přínos pro ochranu území hlavního města před vnější cílovou dopravou • příznivější rozdělení dopravních intenzit mezi Pražským a Městským okruhem • kvalitnější zajištění dopravní obslužnosti dotčeného území • realizace chybějícího propojení městských částí Prahy 6 a Prahy 8 • výrazně nižší rizika zpoždění projektové přípravy staveb • vyšší ekonomická efektivita Znovu tedy připomínám, že Vaše teoretické úvahy jsou zcela zavádějící a nesmyslné a legislativně ve všech územně plánovacích dokumentacích a soudních rozhodnutích je již pevně zakotvena varianta J pod Suchdolem
  8. / OdpovědětJan Hitzger
    Rád bych přispěl názorem, který jsem získal během více než 20 letého pobytu v zahraničí. Nejdůležitějším kritériem pro výběr trasy obchvatu musí logicky být předpokládaný vývoj dopravních směrů s ohledem na vývoj metropolí, které již mají či uvažují o obchvatu svého města. Když plánovali obchvat Berlína celkem logicky ho postavili za hranicí města nejen kvůli předpokládanému rozvoji metropole, zajištění kvality ŽP a ovzduší jeho obyvatel, ale také proto, aby se nemíchala vnitroměstská doprava s dopravou tranzitní, která po přesunu ze železnice na silnice svým objemem stačí zahustit šesti i osmiproudové dálnice tvořící obchvat. Ano Praha není Berlín či Paříž, ale je srovnatelná např. s Mnichovem, Vídní či Budapeští. A je samozřejmé, že v těchto a dalších městech se neuvažuje o tom, že by městský okruh, určený pro tranzitní dopravu, vedl a byl plánován na území rozvíjejících se měst. A tam kde se to stalo jako např. ve Vídni na Südosttangente a několik čtvrtí zůstalo za obchvatem, byl dodatečně postaven další obchvat cca 5 km vzdálen od původního obchvatu, protože míchání městské a tranzitní dopravy se stalo neúnosným. Při stavbě severní části obchvatu se Rakušané již poučili a postavili ho jednoznačně mimo metropoli. Podobně tomu bylo i v Miláně, kde tzv. tangenziale est, vzdálená 7 km od centra a oddělující letiště Linate, podobně jako pražský obchvat letiště Ruzyně, byla nahrazena dalším obchvatem, vzdáleným od tangenziale ost cca 9 km na východ. A samozřejmě se k tomu přihlíží i v dalších velkoměstech. Němci po r. 1989 rychle postavili vícero obchvatů v býv. NDR. Na základě předchozích zkušeností, prozíravě s výhledem na budoucí provoz i rozvoj měst - viz např. Erfurt, Lipsko, do značné míry i Drážďany. Vesměs, až na vyjímky, mimo město, nikoli na jeho území. Myslím, že se máme kde poučit, když si doma nevíme rady a řešíme věci velmi namáhavě s logickými připomínkami až protesty dotčených městských částí a jejích obyvatel. Plány a myšlenky na obchvat Prahy, zrozené před 50 lety dokonce potvrzené našimi soudy /!/, která tehdy vypadala úplně jinak než bude vypadat až obchvat bude dostavěn a v dalších desetiletích po dostavbě, se proto jeví jako naprosto vadné uvažování mimo mísu, vč. části přes Suchdol a mezi sídlišti na severu a východě Prahy. Asi by bylo vhodné postavit pro městskou dopravu část D1-Běchovice, ale obchvat Prahy pro tranzit perspektivně musí být mimo Prahu, třeba až za Úvaly, a dále nejlépe navazovat na uvažovanou spojku mezi D8 a D7, protože jinak teprve v budoucnu pochopíme, že bude nutné stavět stavět severní, východní i severzápadní část obchvatu znovu, podobně jako se to stalo např. ve Vídni či Miláně.

Napsat komentář: Jan Hitzger Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna