Územní plán z roku 1999 pro území Prahy-Suchdola s koridorem SOKP. Zdroj: https://praha-suchdol.cz/okruh/

Silniční okruh kolem Prahy (SOKP 518) – jak to začalo

Úvod

Milí sousedé,

občas se v Suchdolských listech i na FB objevují komentáře, týkající se plánované stavby Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP/D0), zejména té části, která by měla procházet Suchdolem, tedy stavby SOKP 518.

Vyskytují se názory „pro“ i „proti“, některé komentáře jsou silně emočně podbarvené a některé údaje jsou nepřesné, neúplné nebo i zavádějící, a to na obou stranách. Někdy jsou aktuální informace zamlčovány.

Ráda bych Vám tedy předložila fakta, a pouze fakta, a to takovým způsobem, aby si každý mohl udělat vlastní názor, a nebyl ovlivněn názorem někoho jiného.

 

Silniční okruh kolem Prahy (SOKP 518) – jak to začalo

Doprava ve velkých městech je složitý a obtížně řešitelný problém.

Velká města řeší tuto dopravní situaci podle urbanistického uspořádání, dopravních proudů a dalších individuálních podmínek. Stejným způsobem probíhala i příprava a výběr trasy, kterou dnes známe jako Silniční okruh kolem Prahy (SOKP nebo také D0).

SOKP patří mezi nejvýznamnější dopravní stavby hlavního města Prahy a Středočeského kraje.

Kapacita každé dopravní stavby, která není dostavěna, je limitována právě její nedokončenou částí.

                                            

  • První zmínky o silničním okruhu kolem Prahy lze nalézt již ve 30. letech 20. stol. (v té době měl název Pražský dálnicový okruh). V té době také začíná historie dálnic na území tehdejšího Československa. Hlavním důvodem pro tento koncept bylo vytvoření okružní dálnice kolem Prahy, která měla odvést tranzitní dopravu z centra Prahy.
  • Během 2. světové války a okupace Československa německé úřady převzaly dohled nad výstavbou dálnic a také nad přípravou silničního okruhu kolem Prahy. V té době byly posuzovány dvě varianty, tzv. „česká“, jejíž trasa se stala v pozdějších letech základem pro návrh trasy SOKP tak, jak ji známe dnes, a to zejména v oblasti Suchdola a tzv. „německá“ tangentní z roku 1939. V roce 1941 bylo rozhodnuto o „německé“ variantě a byly zahájeny projekční práce, v úseku u starého Spořilova byly částečně provedeny zemní práce. V úseku přemostění Vltavy u Zlíchova byl navržen patrový most, v horním patře byly navrženy dvě vozovky dálnice, dvě vozovky pro místní automobilovou dopravu, dvě cyklistické stezky, střední dělící pruh a dva metry široká krajnice. Ve spodním patře mostu se měla být železnice, dva chodníky pro pěší a uvažovaná pražská rychlodráha (metro).
  • V dubnu 1942 byly z rozhodnutí německých úřadů zastaveny až do konce války veškeré realizační práce na dálnicích, a to včetně budoucího silničního okruhu kolem Prahy. Práce na projektové dokumentaci byly zastaveny v roce 1943.
  • Po skončení 2. světové války došlo k přepracování projektu silničního okruhu kolem Prahy z varianty „německé“ na variantu „českou“ a stavba byla navržena tak, aby byly minimalizovány náklady zejména u mostních objektů.
  • Po roce 1950 však veškeré projekční a přípravné práce opět utichají. Na našem území zůstává k tomuto roku 188 kilometrů rozestavěných a opuštěných dálnic.
  • V roce 1977 byl název změněn na „vnější okruh“ (byl označován i jako silniční okruh H1),
  • Později se pro vnější okruh začaly objevovat další názvy, například Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) nebo Pražský silniční okruh (PRSO).

Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) je součástí sítě dálnic a silnic České republiky. Tato skutečnost vychází z Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, schváleného usnesením vlády ČR č. 741 ze dne 21. 7. 1999.

Hlavním účelem stavby SOKP je realizace dostatečně kapacitní komunikace, která umožní převedení tranzitní dopravy mimo centrum a zároveň umožní tangenciální dopravní vztahy v okrajových částech města. Tím dojde ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na komunikační síti hlavního města Prahy a ke zlepšení životního prostředí ve městě. 

Stavba celého SOKP je rozdělena do 11 úseků, z nichž 7 je již v provozu. Jedná se o úseky 510 Satalice – Běchovice I. etapa (od 1984), 510 Satalice – Běchovice II. etapa (od 1993), 512 D1 – Vestec (od 2010), 513 Vestec – Lahovice (od 2010), 514 Lahovice – Slivenec (od 2010), 515 Slivenec – Třebonice (1983), 516 Třebonice – Řepy (od 2000), 517 Řepy -. Ruzyně (od 2001),

Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, a to 511 Běchovice – D1, 518 Ruzyně – Suchdol, 519 – Suchdol – Březiněves, 520 Březiněves – Satalice. (Zdroj: www.okruhprahy.cz)

 

Protože téma SOKP je velice rozsáhlé, brzy budou, vážení čtenáři, uveřejněny další články.

 

Červenec 2022                                                                 Autor: doc. Ing. Helena Bínová, Ph.D.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna