Zdroj: ŘSD ČR

Od otevřeného zářezu k tunelu (historie SOKP 518, tedy úseku v Suchdole).

Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) je jednou z významných dopravních staveb, která má význam zejména pro zajištění dopravní obslužnosti v Praze. Jedná se o vnější okruh, na rozdíl od vnitřního, tedy městského okruhu.

Ještě v 90-tých letech byla stavba navržena jako „otevřený zářez“, který měl být vyhlouben z povrchu, a následně ponechán v trase Suchdolem jako otevřený. Z toho zřejmě pramení i stále publikované tvrzení některých odpůrců okruhu, že se bude jednat o dálnici, po které bude vedena osobní i nákladní doprava přímo středem Suchdola.

Otevřený zářez – ilustrační foto. Zdroj: www.okruhprahy.cz

Po jednáních tehdejších představitelů MČ Suchdol v čele se starostou panem Václavem Slabým, bylo dohodnuto, že stavba bude provedena jako vyhloubený zářez, který bude následně překryt železobetonovou konstrukcí tak, aby mohl být povrch trasy tunelu pokryt zelení.

Ilustrační foto. Zdroj: www.okruhprahy.cz

Dalším cílem bylo zajistit co nejnižší zatížení Suchdola při realizaci stavby, a proto byla změněna technologie stavby na hloubený tunel.  Tento progresivní způsob byl investorem zpracován v technicko-ekonomické studii a investorem předložen zástupcům MČ Suchdol již v roce 2018, bohužel ze strany MČ Suchdol nebyli obyvatelé Suchdola s tímto řešením seznámeni, ačkoliv se jedná o řešení, které je pro Suchdol velmi zajímavé.

 

Současné řešení –tunel

V současné době je zpracována technicko-ekonomická studie, která bude sloužit jako podklad pro zpracování dokumentaci EIA.

Projektant navrhuje pro oba tunely (Suchdol a Rybářka) použití progresivní stavební technologie výstavby pomocí podzemních stěn. U tunelu Suchdol se jedná o 2 x třípruhovou dálniční komunikaci se středním dělícím pásem.

Tato metoda umožní výrazné zkrácení přímého vlivu na obyvatelstvo. Na povrchu terénu proběhnou pouze přípravné práce. V nadloží tunelu se nachází pole, silnice, zahrádkářské kolonie a zahrada RD v Suchdolské ulici 682/49. Budova stojí těsně vedle ochranného pásma tunelu.

Jedná se o progresivní řešení, kdy výstavba tunelů bude probíhat po částech speciální technologií tj. hloubených tunelů systémem „cut and cover“. Jedná se o konstrukci budovanou pomocí konstrukčních podzemních stěn, rozpínaných stropní deskou, pod kterou bude následně probíhat těžba, a budou vytvořeny budoucí tunelové tubusy.

Výkop bude proveden pouze do úrovně stropu budoucího tunelu, realizace podzemních stěn, betonáž stropní desky, zásypy a konečné úpravy terénu. Veškeré další stavební práce včetně montáže technologického vybavení tunelů budou následně probíhat pod již hotovou stropní deskou a budou vidět („obtěžovat okolí“) pouze v místě přístupu na staveniště.

V tunelu Suchdol jsou navrženy v každém směru 3 průběžné jízdní pruhy + 1 průběžný / odbočovací/připojovací pruh.

Řez tunelem Suchdol. Zdroj: ŘSD ČR

Nejvyšší nadvýšení tunelové konstrukce nad stávajícím terénem je cca 7,5 m, a to v blízkosti Brandejsova statku. Dorovnání terénu nad zásypem tunelu bude rozvolněno do přilehlého terénu ve sklonu do 10%. Tato skutečnost byla kladně projednána se zástupci IPR Praha, kteří zpracovávají urbanistickou studii v předmětném území.

V tunelu Rybářka jsou navrženy v každém směru 2 jízdní pruhy

Řez tunelem Rybářka. Zdroj: ŘSD ČR

Důležitou informací pro všechny obyvatele Suchdola je samozřejmě koncepce hospodaření s vytěženou zeminou: Po jednotlivých úsecích stavby je uvažována takto:

  • D0 518, úsek MÚK Horoměřice – MÚK Suchdol: vytěžená zemina může být i zde částečně ukládána přímo do zemních valů navržených v tomto úseku. Přebytečná zemina bude buď průběžně rovnou odvážena v trase stavby a dále s využitím dálnice D7 (resp. silnice I/7) nebo je možno využít lodní dopravu po Vltavě (viz níže).
  • D0 518, úsek MÚK Suchdol – MÚK Rybářka: klíčovým objektem v tomto úseku je hloubený tunel Suchdol. Trasu pro odvoz přebytečné zeminy je možno stejně jako u předchozího úseku vést v trase stavby k dálnici D7 (resp. silnice I/7). Jako mnohem vhodnější se však jeví využít pro dopravu přebytečného materiálu odvodňovací štolu, kterou by se zemina dopravila přímo na nákladní lodě, zakotvené u provizorního mola na levém břehu Vltavy, a dále po řece s využitím lodní dopravy.

D0 518, přivaděč Rybářka: je řešen jako hloubený tunel. Přebytečná zemina činí cca 230.000 m3 a její odvoz bude řešen stejně jako u předchozího úseku.

Při zpracování poslední technicko-ekonomické studie (05/2022) došlo k dalším úpravám, tedy: úpravě tvaru MÚK Horoměřice; úpravě tvaru MÚK Suchdol; – napojení přivaděče Rybářka na ul. Kamýcká v souladu se záměrem urbanistické studii místní části Suchdol IPR Praha.

Na dalším obrázku je návrh úpravy prostoru nad tunely Suchdol a Rybářka včetně jejich ochranného pásma. Návrh využití tohoto území by měl podléhat rozhodnutí obyvatel Suchdola, protože by zde měla být veřejně přístupná zeleň v parkové úpravě.

Návrh úpravy území nad tunelem Suchdol a tunelem Rybářka.
Zdroj, autorka, s použitím podkladu ŘSD ČR

Z hlediska průchodnosti území, zanesení do územně plánovacích podkladů a celkového pozitivního přínosu snížení zatížení komunikační sítě v Praze je doporučeno pokračovat v přípravě této varianty.(Zdroj: www.okruhprahy.cz; ŘSD ČR)

 

 

 Červenec 2022                                                                Autor: doc. Ing. Helena Bínová, Ph.D.

 

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna