Termiti jsou prostě nejlepší, tvrdí Jan Šobotník z ČZU

Ne, termiti nejsou příbuzní mravenců; to je jedna z věcí, jež musí entomolog Jan Šobotník vysvětlovat nejčastěji. „Jsou to nezávislé skupiny. Termiti jsou vnitřní skupina švábů, zatímco mravenci patří mezi blanokřídlý hmyz. Nemají spolu společného nic kromě faktu, že mravenci jsou nejvýznamnějšími predátory termitů,“ řekl Jan Šobotník, přední expert na termity, jenž působí na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity (ČZU).

Termiti jsou opravdu „žraví“: konzumují rostlinná pletiva, většinou odumřelá, nicméně rozsah zdrojů potravy sahá od obilí a lišejníků přes odumřelé dřevo či listový opad až ke zbytkům organické hmoty v půdě. Těla rostlin obsahují mnoho energie, která je vázána v lignocelulózové matrici, již většina živočichů nedokáže narušit. I termiti, česky všekazi, kteří v rozkladných schopnostech vynikají, jsou odkázáni na pomoc symbiotických mikroorganismů.

Stopy po „prototermitech“ nalézají entomologové jak v otiscích, tak v jantaru – ty nejstarší doklady jsou staré 135 milionů let, pocházejí tedy z doby, kdy začala klesat produkce uhlí. Zdrojové dřevo už jimi bylo nejspíše zpracováno. „Termiti jsou užiteční, dokážou vracet živiny vázané v mrtvých pletivech rostlin do oběhu. Z odumřelé rostlinné hmoty využijí dostupnou energii a živiny uvolňují pro další využití rostlinami,“ dodává. S tezí o jejich prospěšnosti by však asi nesouhlasili obyvatelé měst v USA.

„Třeba staré New Orleans je celé postavené ze dřeva a introdukce druhu Coptotermes formosanus, který se tam po 2. světové válce dostal z Tchaj-wanu, způsobuje obrovské škody,“ upozorňuje docent.

DŘEVOKAZNÝ I EXPLOZIVNÍ HMYZ

Coby dřevokazce si termity představuje většina veřejnosti, ovšem stvoření jsou to daleko zajímavější. Jejich obrannou strategií je nebýt viděn. Termiti, občas označovaní i jako bílí mravenci, žijí ve dřevě či v hlíně a mimo potravní substrát se pohybují v krytých chodbičkách. Jejich ekologickou funkcí je i provzdušňování půdy.

Před pěti lety Šobotníkův tým, který dnes čítá asi deset lidí, vzbudil pozornost publikací v elitním časopise Science. Článek měl na vědecký magazín nebývale atraktivní titulek: „Explozivní batůžky u starších dělníků“. Jisté druhy termitů totiž v ohrožení sebevražedně vybuchují, aby jedem potřísnily útočníky.

„V článku byla dvě hlavní sdělení: jednak dvojsložkový způsob, jímž si dělníci v granulích skladují nejedovaté prekurzory, které se roztržením vytlačí z těla, načež je mimotělní enzymkonvertuje v jedovatou sekreci. Druhou věcí byl popis, jak se charakteristiky dělníků mění v čase: s přibývajícím věkem klesá efektivita získávání potravy a zároveň stoupá jedovatost, agresivita i ochota položit život při obraně domovské kolonie,“ říká Šobotník. Hlavním spoluautorem klíčové studie byl Yves Roisin z Bruselu, u nějž biolog strávil v roce 2006 postdoktorskou stáž.

„Pojímat termity

jako škůdce

je překonané klišé,

jsou to především fascinující organismy.

V říjnu bude mít premiéru „termití“ film

Už předtím Šobotník vystudoval biologii a entomologii na Jihočeské, respektive na Karlově univerzitě. Na radu svého školitele profesora Pavla Štyse zamířil k doktorskému studiu do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Tam začal studovat feromonovou komunikaci termitů, které se věnoval sedmnáct let. Termiti používají stopovací feromony, jimiž si označují cestičky včetně orientačního faktoru určujícího směr do centra kolonie, dále feromony označující potravní zdroje či poplašné feromony. Své druhy ale umí varovat i klepáním do podkladu, bubnováním.

„Termiti jsou prostě nejlepší, to už vědí všichni,“ směje se Šobotník v tričku Termit Teamu.

Mastotermes darwiniensis (Mastotermitidae), laboratorní kolonie.

Glossotermes oculatus (Serritermitidae), Francouzská Guyana.

„Veškerý sociální hmyz je velmi zajímavý, má své strategie a dokáže spoustu věcí, které solitérní hmyz neumí. Kvanta vědců pracují na mravencích, na včelách, ale termity studuje na globální úrovni pouze řekněme sto profesionálů,“ dodává vědec.

Termiti jsou zajímaví pro svůj sociální způsob života. Mají rozličné kasty: dělníky, vojáky, okřídlené dospělce – šiřitele rodu a funkční krále i královny.

„Nejdéle žijící královny se dožívají třiceti i více let,“ vysvětluje Šobotník s tím, že u některých druhů královna snáší v průměru jedno vejce za vteřinu, a to pár dekád svého života. To znamená, že za život snese až miliardu vajíček! Největší královny mívají až patnácticentimetrovou délku.

NOVÝ FILM: ZE ŽIVOTA TERMITŮ

Termiti nemusejí lidem připadat krásní, nicméně pro Zemi jsou mimořádně významní, jak ukazuje i nový film České televize, jenž bude mít premiéru v říjnu na Life Sciences Film Festivalu. „Měřeno na váhu je na planetě termitů více než lidí a mravenců dohromady,“ zazní ve snímku, který představuje hmyz odpovědný za značnou produkci skleníkových plynů.

Film představuje i Šobotníkovy výzkumy ve Francouzské Guyaně, Kamerunu, Číně nebo Nové Guineji. Česku nejbližší termiti žijí na Istrijském poloostrově.

„Termitů jsou na světě platně popsané zhruba tři tisíce, z čehož odhadem pětina jsou repetice, především z Číny. Odhaduje se, že dalších pět set až tisíc druhů zůstává nepopsaných,“ říká Šobotník.

Z Kamerunu teď Češi přivezli nový rod, který pojmenovali po slavném belgickém termitologovi – jako Roisinitermes. V pražském Suchdole mají Češi v chovu i pár desítek druhů termitů. Poznatky z často již rutinního studia symbiontů chtějí využít na tuzemský dřevokazný hmyz – tesaříky, krasce, listorohé brouky či pilořitky. Aco Šobotníkově výzkumu říká jeho žena? „Zvykla si, nicméně práci si domů nenosím. Resty dodělávám jenom na počítači.“

TERMITÍ ZAJÍMAVOSTI ֎ Existuje asi 3000 popsaných druhů a odhadem asi 500 až 1000 nepopsaných

֎ Termiti mimo jiné žerou i korkové obložení (v Praze, doloženo z Akademie věd), jedoucí vlakové vagony (v Indii), kabely (v Číně, Austrálii), plantáže chilli (v Indii) anebo lidské kosti (Austrálie)

֎Vědci stojí před několikametrovým hnízdem termita Nasutitermes triodiae v australském národním parku Lichfield (vlevo) * Královny mívají délku klidně až 15 cm a žijí i přes 30 let (na snímku vpravo v pinzetě)

֎ Termití vojáci nejsou schopni se sami nažrat, proto jsou otevření evoluci a vykazují různé bizarní adaptace: drticí, řezací, propichovací, luskací či ztracená kusadla, špuntovitou hlavu, existují i vybuchující vojáci
 

Doc. Mgr. JAN ŠOBOTNÍK, PhD (43) ● Biolog, přední světový specialista na termity a jejich život ● Vystudoval zoologii a entomologii na Univerzitě Karlově ● Doktorské studium absolvoval v Akademii věd (Ph. D. 2003) ● Od roku 2016 je docentem České zemědělské univerzity, kde učí ● Byl na desítkách expedic na všech tropických kontinentech ●  Autor 64 impaktovaných článků s takřka 800 citacemi ● Žije s herečkou Eliškou Vavříkovou, vychovávají dvě dcery