ČZU zve 29. března na diskusi k Transatlantické úmluvě

Na České zemědělské univerzitě proběhne v úterý 29. března diskuse Transatlantická úmluva (TTIP) a české zemědělství a potraviny – příležitost, nebo špatný vtip?

Svá stanoviska ke kontroverzní chystané úmluvě EU a USA představí poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc, předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, zástupce České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jiří Lehejček, zástupce spotřebitelského sdružení Test Šárka Bittenglová, právnička IuRe Helena Svatošová a náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. V rámci celé akce bude bohatý prostor na dotazy a diskusi.

Poprvé by se tak měly prezentovat a vzájemně probrat pohledy zemědělců, spotřebitelů, ekologických producentů, volených zástupců a exekutivy. K debatě jistě budou rizika pro normy bezpečnosti potravin (pravidla pro GMO produkci, výrobu masa z klonovaných zvířat, používání v EU zakázaných nebezpečných pesticidů), role nadnárodního agrobyznysu ve vyjednání, očekávání přínosů TTIP  a sesterské úmluvy CETA i plánované atypické prvky úmluvy (regulatorní spolupráce, arbitrážní mechanismus apod.).

Debatu organizuje ČZU v rámci cyklu Fórum ČZU spolu s IuRe vzhledem k zásadním dopadům a minimální veřejné diskusi k TTIP a sesterské smlouvě s Kanadou CETA, která by měla v druhé polovině roku 2016 hlasována v Evropském parlamentu.

Diskuse proběhne v Kruhové hale TF v areálu České zemědělské univerzity v Praze – Suchdole od 16:00 hod. (do cca 18:30 hod.)

ČZU je třetí největší univerzitou v Praze. Spojuje v sobě více než stoletou tradici s nejmodernějšími technologiemi, progresivní vědou a výzkumem v oblasti zemědělství a lesnictví, ekologie a životního prostředí, technologií a techniky, ekonomie a managementu. Moderně vybavené laboratoře se špičkovým zázemím, včetně školních podniků, umožňují vynikající vzdělávání s možností osobního růstu, včetně zapojení do vědeckých projektů doma i v zahraničí. ČZU zajišťuje kompletní vysokoškolské studium, letní školy, speciální kurzy, univerzitu třetího věku. V roce 2015 ČZU po druhé uspěla v soutěži Českých 100 nejlepších.

Kontakt pro novináře:
Mgr. Josef Beránek, tiskový mluvčí ČZU, +420 774 557 699; tiskove@czu.cz; www.czu.cz
JUDr. Ing. Helena Svatošová, IuRe, tel. 776890170; svatosova@iure.org

Jak je to s Transatlantickou dohodou

Jan Doležal, Agrární komora ČR

Odstranění netarifních překážek obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy by podle COPA/COGECA mělo patřit mezi hlavní priority vyjednávání o Transatlantické dohodě o investicích a partnerství. Podle Evropské komise bude pro sektor zemědělství klíčové především uzavření dohody pro sektory produkce ovoce a zeleniny a také pro živočišnou výrobu.
Podle COPA/COGECA jsou přitom exportéři ovoce a zeleniny nuceni při dovozu do USA čelit takovému množství netarifních překážek obchodu, které má podobný dopad, jako by mělo uvalení desetiprocentního cla. Netarifními překážkami je ohrožen také vývoz některých živočišných komodit, hlavně másla, smetany a sýrů.
Podle Arnauda Petita, ředitele odboru pro komodity a obchod COPA/COGECA, bylo již od začátku rozhovorů o Transatlantické dohodě o investicích a partnerství (TTIP) odstranění netarifních bariér při vývozu ovoce a zeleniny do Spojených států jednou z priorit.
Velký nepoměr
Podle COPA/COGECA je evropské ovoce a zelenina na americkém trhu vůči tamnímu zboží ve značné nevýhodě. Přitom roční objem amerického exportu ovoce a zeleniny do Evropské unie překračuje 2,5 miliardy eur, zatímco unijní export do Spojených států minulý rok nepřekročil 0,9 miliardy eur.
Podle Petita není vinou tohoto nepoměru pouze rozdíl v základní ceně evropských výpěstků. Obchodníci s ovocem a zeleninou ze zemí Evropské unie podle něj čelí při exportu řadě technických bariér, které je připraví až o 75 % možných zisků.
Jediný vstupní přístav
Veškeré ovoce a zelenina z členských států Evropské unie navíc musí podle tamních zákonů projít kontrolou Filadelfského regionálního přístavního úřadu, což pro unijní producenty a obchodníky představuje další faktické omezení obchodu. Jedinou destinací je tak pouze jeden přístav s omezenou kapacitou, čímž se uměle snižuje objem dovezeného zboží.
Naproti tomu může dovoz amerického ovoce a zeleniny probíhat zcela volně, rychle a dorazit na libovolný přístup v rámci osmadvacítky, čímž se americkým producentům otevírá trh čítající více než 500 milionů spotřebitelů.
Podmínka průchodu evropského zboží přes jediný vstupní přístav nemusí být podle Petita explicitní, ale může být uplatněna také implicitně jako v případě dodatečného požadavku na chlazení španělských citrusů dovážených do Spojených států. Tamní producenti tak mohou dovážet jen do přístavů, které mají dostatečné chladicí kapacity a jediným takovým ve Spojených státech je přístav ve Filadelfii. Využití vlastních chladicích kapacit přímo na lodi je přitom velmi nákladné a nepraktické při převážení většího množství zboží.
O této záležitosti se hovořilo také během vyjednávání o TTIP, ale Podle Petita k nelibosti COPA/ COGECA ještě americká strana nenabídla do této doby uspokojivé řešení. Pokud se jednotlivé „drobné“ požadavky sečtou, odpovídají podobná netarifní opatření zhruba desetiprocentnímu clu na ovoce a zeleninu.
Bezpečnost potravin
Podle Petita je nutné především sblížit požadavky na bezpečnost potravin tak, aby byly na jedné straně odstraněny netarifní opatření, ale zároveň nedošlo k snížení standardů kvality a bezpečnosti potravin, kterými jsou evropští producenti známí. Stále však není jasné, jak toho obě strany chtějí dosáhnout.
Obavy přetrvávají, hlavně v živočišných komoditách
Vzhledem k uvalení embarga na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace v srpnu 2014 jsou evropští zemědělci a zpracovatelé v tíživé situaci. Olej do ohně přililo také ukončení režimu mléčných kvót a s tím související propad cen mléka. Transatlantická dohoda o investicích a partnerství je tak vnímána jako příležitost pro nalezení nových odbytišť pro evropskou produkci a nahrazení ztracených trhů.
Ozývají se hlasy, které optimisticky předpokládají, že si evropská produkce na amerických pultech najde díky své kvalitě a pověsti své místo. Na druhou stranu ovšem roste počet těch, kteří upozorňují, že uzavření dohody s sebou může přinést velkou řadu výzev a nebezpečí. Vrcholní politici se předhánějí ve sloganech o vzájemné prospěšnosti pro obě strany v duchu logiky hry s nenulovým součtem. Realita však může být úplně jiná. Pokud bude platit klasické pravidlo reálpolitiky, tedy že když jeden získá, druhý musí zákonitě ztratit, Washington určitě nebude chtít být tím, kdo ztrácí. Ukázal to každopádně již v září roku 2015, kdy Spojené státy uvalily zvláštní clo na dovoz másla a smetany z Evropské unie.
Podle Martina Merrilda, prezidenta organizace COPA, tento krok jde naprosto proti americkému závazku podporovat volný obchod mezi oběma ekonomickými uskupeními a vzhledem k objemu dováženého másla a smetany navíc postrádá větší praktický význam.
Problém mají evropští producenti také s vydáváním certifikací pro dovoz některých sýrů. Proces, při kterém se zkoumá například vhodný formát etiket, může trvat někdy až 60 dní.
Podle Eleni Giannkakiové, mluvčí FooddrinkEurope, klesl podíl zboží ze zemí z Evropské unie od roku 2001 o 3 % (z 26 na 23 %), uzavření dohody TTIP by tento negativní trend podle ní mohlo zvrátit. FooddrinkEurope si po dle ní přeje ambiciózní dohodu mezi USA a EU, která evropským producentům a zpracovatelům umožní snazší přístup na americký trh, přičemž podle ní nemůže být diskuse o tom, že by tím zároveň pro evropského zákazníka došlo ke snižování standardů kvality a ochrany zákazníka, zdraví a životního prostředí.
Pohled Agrární komory ČR
Agrární komora ČR společně s Potravinářskou komorou ČR dlouhodobě upozorňují na rizika plynoucí ze snahy překotně uzavírat kapitoly TTIP týkající se zemědělství. Dohoda TTIP podle názoru komory nedostává v médiích adekvátní prostor, který by odpovídal jejímu potenciálnímu dopadu. V České republice spočívá hlavní penzum pozornosti v kapitolách spadajících pod resort ministerstva průmyslu a obchodu, přičemž zemědělství je v tomto ohledu značně v pozadí. K podobné situaci potom dochází přeneseně v celoevropském měřítku.
Agrární komora ČR by proto uvítala daleko širší debatu s odpovědnými orgány státní správy, podpořenou o analýzu potenciálních přínosů a hrozeb. Dohoda může mít potenciálně dalekosáhlý dopad do podnikatelského prostředí členských zemí EU a také do běžného života spotřebitelů a zaměstnanců. Většina obyvatel České republiky přitom o obchodní dohodě mezi EU a USA nic neví. Podle listopadového průzkumu CVVM 54 % občanů o dohodě TTIP neslyšelo. Zájem o informace týkající se TTIP má pouze 20 % Čechů, 76 % lidí TTIP vůbec nezajímá.
Vyjednávání o TTIP jsou neveřejná, při studování záznamů o vyjednávání jsou i europoslanci časově limitováni, takže si nemohou vytvořit ucelený obraz o věci. Přitom se rozhoduje o 800 milionech lidí v Evropě a USA. U problematiky pracovních míst se nabízí analogie s jinou obchodní úmluvou – NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu), jejímž cílem bylo hospodářsky integrovat prostor Kanady, USA a Mexika odstraněním obchodních překážet mezi jednotlivými signatáři dohody. NAFTA přitom znamenala ztrátu více než devíti set tisíc pracovních míst, především v Mexiku – „nejslabší hráč“). Velké americké zemědělské společnosti dohnaly lokální zemědělce v Mexiku k bankrotu. Analogickému scénáři v případě dohody TTIP, ve kterém by Česká republika sehrála roli Mexika, je nutné zabránit. (Zdroj: Euractiv)

Přetištěno z časopisu Zemědělec, 11. 1. 2016.

Střežené studovny a cenzura. Tak se vyjednává obchodní úmluva TTIP!

Tomáš Vovsík

Největší obchodní úmluva všech dob. Tak se často označuje Transatlantická obchodní a investiční úmluva TTIP.
Možná jste o ní příliš neslyšeli, protože je vyjednávána přísně tajně.
TTIP se může dotknout bezmála miliardy lidí a ovlivnit polovinu světové ekonomiky, přesto o ní víme příliš málo informací. Úniky utajovaných textů nebo zkušenosti s obdobnými úmluvami však naznačují, že hrozí snížení potravinových standardů, zamoření životního prostředí, ztráta pracovních míst nebo posílení vlivu korporací na úkor demokracie.
Hlídací mechanismy jsou v případě TTIP okleštěné. K textům úmluvy nemá veřejnost přístup, a to včetně novinářů, odborníků a většiny politiků. V úmluvě si mohou jakožto zástupci veřejnosti počíst pouze europoslanci, navíc jen ve střežené čítárně v Bruselu, kterou si musí dopředu zarezervovat.
Europoslanci v roli zvědů
Když už se europoslanci do studovny dostanou, mají na analýzu textů limitovaný čas a jsou pod ustavičným dohledem. “Zacházejí s námi jako se zvědy,“ postěžoval si španělský europoslanec Ernest Urtasun. Za takových podmínek je nemožné porozumět všem odborným formulacím a zorientovat se ve stozích těžké právničtiny. A jak už to přitom bývá, ďábel se skrývá v detailu.
Aby toho nebylo málo, Komise EU nově zrušila vládám dálkový přístup k dokumentům o TTIP přes zabezpečenou síť. Obává se úniků. Samotné vlády členských států, které daly Komisi EU mandát k vyjednávání úmluvy, teď mají k textům TTIP horší přístup, než je obvyklé u jiných mezinárodních obchodních úmluv.
Cenzura jako za Orwella
Velmi těžce se dohlíží také na aktivity lobbistů, kteří do vyjednávání TTIP prokazatelně vstupují se svými obchodními zájmy. Když si organizace Corporate Europe Observatory vyžádala podrobnosti o působení lobbistů z tabákového byznysu ve vyjednávání TTIP, obdržela šokující odpověď. Všechny důležité informace byly v dokumentech začerněny, jen 5 % z celého textu zůstalo viditelných.
Netransparentnost TTIP dlouhodobě kritizuje odborná veřejnost, ale i evropská ombudsmanka Emily O’Reilly. Odtajnění úmluvy se stalo také cílem hactivistického webu WikiLeaks v čele s Julianem Assangem, podle kterého se TTIP dotkne každého Evropana, a proto je čas skoncovat s tajnostmi. WikiLeaks nabídlo 100.000 euro za zveřejnění textů úmluvy.
Výzva k transparentnosti
TTIP se v případě schválení dotkne života nás všech. K ohlídání zájmů veřejnosti je tedy potřeba, aby byla úmluva projednávána otevřeně, demokraticky a s informovaným souhlasem občanů. Dále je důležité, aby mohla být TTIP následně schválena nebo odmítnuta také národními parlamenty, nejen institucemi Evropské unie.
Přetištěno blog.ihned.cz, ze dne 23. 11. 2015.