Co vyřešil Pražský okruh?

Přepis Otázek V. Moravce  se šéfem Ředitelství sinic a dálnic Janem Kroupou.

• Václav MORAVEC, moderátor: 
  Pražský obchvat, osmdesátikilometrová dálnice kolem Prahy. Je rozdělená na 11 úseků, z nichž po sedmi se už jezdí. První kilometry slouží řidičům od roku 1984. Poslední měly být původně hotové v roce 2015. Dnes o rok později ale jezdíme za tím jen po polovině plánovaného okruhu. A nic dalšího se nestaví. Naposledy před víc než pěti lety otevírali politici jihozápadní část. Díky tomu je možné Českem projet po dálnici z Německa až na Slovensko.

Vít BÁRTA, tehdejší ministr dopravy /VV/ /ukázka ze dne 20. 9. 2010/
Je jednoznačné, že tato stavba je velmi významná pro celou dopravní infrastrukturu v České republice a já jsem velmi rád, že jsme ji dokončili.Pavel BÉM, tehdejší primátor Prahy /ODS/ /ukázka ze dne 20. 9. 2010/
Pro Prahu to znamená, že se o polovinu sníží zátěže na Jižní spojce. Kamionová doprava konečně bude významnou měrou vytěsněna z centra vlastně města a Praha se tak stává z hlediska dopravní infrastruktury a dopravních zátěží civilizovanějším městem.

• Václav MORAVEC, moderátor
  23 kilometrů za 20 miliard korun. Ministr dopravy Vít Bárta považuje jihozápadní úsek obchvatu za předražený. Úsek byl rozdělen na tři části, první dvě se díky soutěži postavili dokonce za méně než se plánovalo a ta třetí se poněkud prodražila. Podle reportérů České televize stála Prahu víc minimálně o 1,5 miliardy korun.

Vít BÁRTA, tehdejší ministr dopravy /VV/ /ukázka ze dne 20. 9. 2010/
Pevně doufám, že se nám podaří i na tuto otázku najít určitý systémový lék, jak bránit tomu, aby do budoucna docházelo k tomu, že potom se zničehonic objeví okolnosti, které vedou k tou, že ta stavba je dražší.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Představu o rychlém minutí Prahy však narušují časté zácpy, havárie, či třeba nutná údržba tunelu. Metropole má novou tepnu půl roku části Prahy se zřetelně ulevilo. Na druhé straně jsou tu ale stížnosti řidičů. Nefunkční informační tabule nebo časté uzavírky tunelů.

Dan ŤOK, ministr dopravy /ANO/ /ukázka 21. 8. 2015/
Chci, abychom neobtěžovali řidiče, abychom ty opravy, které musíme udělat, dělali tak, aby se využívaly i noční časy.Martin ŠPRYŇAR, tajemník, ČESMAD Bohemia
Když jede například kamion a zafouká vítr a malinko se mu zvedne plachta, tak ta čidla to vyhodnotí, že tam jede kamion příliš vysoký a zavřou vlastně celý tunel.

•  Václav MORAVEC, moderátor
  Pražský okruh pomáhá nejen řidičům, ale i vydělává. Jihozápadní část se stala jedním z nejvýnosnějších míst v zemi. Každý den na něm stát vybere zhruba milion korun. Slabší jsou jen víkendy.

Karel FEIX, generální ředitel Kapsch
Denně se pohybuje po tomto obchvatu víc než 25 tisíc vozidel, které mají povinnost platit, čili vozidla nad 3,5 tuny.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Jihozápadní úsek slouží už víc než pět let. Prahu ale ještě čeká dokončení obchvatu v Běchovicích, což má ulevit Jižní spojce a poté také přemostění Suchdola, které bude s největší pravděpodobností největší v České republice. Celkové náklady na stavbu mají přesáhnout 106 miliard korun. Radnice dotčených obcí ale protestuje. S žalobou na hlavní město ale u soudu neuspěly. 

Norbert HLAVÁČEK, starosta Jenštejna /ukázka 26. 2. 2016/
Dálnice povede tady tudy v polích, velmi se bude dotýkat zástavby Jenštejna. My už dneska máme a víme, že nejsou splněny hlukové a emisní limity v současné době bez dálnice.

•  Václav MORAVEC, moderátor
  Začít stavět v Suchdole a v Ruzyni by se tak podle ministerstva dopravy mohlo během let 2020 až 2025. Na běchovické části se teď nepracuje. Pokračovat by se mohlo někdy kolem roku 2019. V takovém případě by plánovaný úsek mezi D1 a Běchovicemi mohl sloužit motoristům v roce 2022. Netřeba snad připomínat, že nedokončený pražský obchvat činí hlavní město České republiky jednou z nejhorších dopravních křižovatek v srdci Evropy. Dalším hostem Otázek, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa, vítám vás po čase v Otázkách, hezké dobré poledne. 

Jan KROUPA, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
Dobrý den a děkuji za pozvání.

•  Václav MORAVEC, moderátor
  Pane řediteli, platí harmonogram ŘSD z loňského roku, že po východní části Pražského okruhu se projedeme v roce 2023?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Ten harmonogram Ředitelství sinic a dálnic budeme muset trošku upravit a to v návaznosti na záležitosti, který se teď dějí kolem legislativy a především potom ten zákon 39 z roku 2015, kdy pořád probíhá ještě diskuse nad tímto zákonem a nad vydáváním nutných ověřovacích stanovisek a koherenc tempu na EU.

•  Václav MORAVEC, moderátor
  Jak vás tak poslouchám, tak 2023 už je mrtvý termín.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Já nechci říct, že je mrtvý termín, ono samozřejmě dá se spousta věcí se dá udělat a ve spoustě věcí máme rizika. Teď to největší riziko, který vnímáme, tak je vlastně ten postup podle toho, že máme tady nový zákon, novou EIA, budeme muset některé ty stanoviska, které jsme měli, tak budeme muset přehodnotit. Výsledkem toho je, že vlastně už dneska přes rok máme požádáno o vydání územního rozhodnutí. To co nám chybí, tak je vlastně právě to ověřovací stanovisko a ten koherenc temp a asi bychom mohli otevřít i tu diskusi, která je veskrze složitá právě s tou evropskou komisí o tom, jestli uznají nebo neuznají stanoviska EIA ještě vydaný podle starýho zákona.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Když teď vezmeme dva extrémy, když 2023, chápu-li to správně, je svým způsobem mrtvý časový plán, tak optimistická varianta, že budeme jezdit po Pražském okruhu jako celku hotovém Pražském okruhu, optimistická varianta je který rok a úplně pesimistická varianta je který rok?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Víte, já z pohledu investora, vy to víte a já už jsem vám to říkal i minule. Já nechci říkat optimistická a pesimistická. Já mohu říct, který kroky musíme překonat. Můžu říct z jakých předpokladů a z toho může stanovit nějaký termín.

•  Václav MORAVEC, moderátor
  Protože vy jste měli ten rok 2023 jste považovali za termín optimistický, ale dodávali jste, že nerozestavěné čtyři úseky okruhu mohou ohrozit případná odvolání a žaloby. Před měsícem jsme se dozvěděli, že soud odmítl žalobu některých městských částí a obcí na hlavní město kvůli vymezení trasy pražského okruhu a náměstek primátorky pro Prahu, tedy pro dopravu v Praze Petr Dolínek ČTK řekl, cituji. Je to dobrá zpráva, protože by ohrozilo zdržení této mimořádně důležité stavby, která má již dnes výrazné zpoždění. Musíme udělat všechno pro to, abychom dobudování okruhu, který staví stát, co nejvíce urychlili. Jako daňový poplatník a občan jsem byl uklidněn rozhodnutím soudu, že 2023 je vlastně stále ještě realistický termín. Na základě rozhodnutí soudu. Je to tak nebo ne?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Co se týká toho rozsudku soudu, tak to je skutečně obrovský úspěch. Obrovský úspěch především Prahy, protože Praha měla ty aktualizace zásad územního rozvoje žalovány. Ředitelství silnic a dálnic tam bylo pouze jako osoba zúčastněná a dodávali jsme ty podklady z pohledu nás, tak jak si myslíme a tak jak je jakoby cítíme. To znamená, určitě gratulace směrem k Praze. Co je možná trošku smutný je, že už samozřejmě oproti tomu je kasační stížnost, to znamená, teď to bude rozhodovat Nejvyšší správní soud, pokud bych měl zpětně, ale odpovědět, tak to není jediné, co se nám změnilo za ten rok, co jsme třeba spolu neviděli, ale je to právě i ten zákon 39 z roku 2015, který investorovi ukládá povinnost, že musí získat takzvané ověřovací stanovisko a koherenc temp. O to už jsme požádali.

•  Václav MORAVEC, moderátor
  Česky řečeno, aby tomu rozuměl divák, protože snažím se z těch vašich odpovědí tedy vyčíst to, o čem referovaly páteční Lidové noviny, že nové silnice jsou u ledu, protože stát nezajistil povolení? To se týká i Pražského okruhu?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Já bych neřekl, že jsou u ledu. Já bych řekl, že probíhá poměrně intenzivní diskuse, co se týká ministerstva životního prostředí s tím, že do toho samozřejmě zasahuje ministerstvo dopravy po té stránce věcné, kterými doplňuje spoustu těch záležitostí právě s Evropskou komisí. Důvodem, proč tyhle diskuse probíhají a proč vznikla i ta novela z toho zákona 39 z roku 2015, je pochybnost Evropské komise o tom, jestli veškeré směrnice, které jdou směrem od Evropské unie, máme správně implementovány. Výsledkem je, že vznikla jakási novela, která říká, že oproti tomu, že ten zákon 244 z roku 1992 a teď to vezmu velmi zjednodušeně, to byly nezávazné podmínky, dneska je máme zazávazněný. Říká, že proti tomu nebylo možné podat jakékoliv odvolání. Dneska je to závazné stanovisko, takže tam ten přezkum je, byť samostatně přezkoumatelné je to opět v rámci správního rozhodnutí, to znamená v tom územním rozhodnutí. Z tohohle pohledu.

•  Václav MORAVEC, moderátorJá vím, že to je složité, a zase se omlouvám, že vám skočím do řeči, ale abych tomu úplně jako laik rozuměl, tak ta povolení a papíry, která vy máte k dispozici na ŘSD, které se týkají nedostavěných čtyř úseků Pražského okruhu, tak se teď musí znovu posoudit, jestli na základě nich budete moci začít vykupovat stavět. Je to laicky správný popis? 

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Velmi jednoduše řečeno. Všechny ty naše povolení a ta naše žádost o územní rozhodnutí se teď vlastně zastavuje, a my budeme muset znovu podle těch informací, které máme, předposoudit tu stavbu s procesem EU.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Když tedy se počítalo s tím, že by v letošním roce kvůli Pražskému okruhu se mohla rozjet získávání stavebních povolení, respektive výkup pozemků, pak je to nerealistické, že byste letos začali vykupovat pozemky kvůli Pražskému okruhu té dostavěné části? 

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Teď v tuhle chvíli se diskutuje o rozsahu, co všechno budeme potřebovat předělávat a jestli budou stačit ty biologické průzkumy tak jak je máme. My máme relativně aktuálně, co se týká u staveb 511. Nicméně, pokud se půjde novým procesem EIA, tak to znamená i zpracování projektové dokumentace, znamená to zpracování posudků, znamená to otevření diskuse s veřejností, a na základě toho vznikne nové stanovisko závazné. Já si osobně myslím, že to je záležitost, kdy jeden rok je velmi optimistický, proto pokud se ptáte na termíny,tak ten jeden rok je úplné minimum, kdy se to dá stihnout.

• Václav MORAVEC, moderátor
  To znamená, že pokud se ukáže, že všechno to se musí udělat znovu, ty papíry, tak jsme dva roky oproti tomu loňskému plánu.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Pokud by se to všechno dělalo znovu, tak samozřejmě nevíme, co z toho nového ještě vznikne. My předpokládáme, že snad nic, protože tak jak aktuálně i ta stavba byla posuzována, tak ono se pokaždý reagovalo znovu na změny zákonů, změny vyhlášek, znovu jsme to doposoudili. I ty podklady v rámci toho územního řízení byly zaktualizovány a daný nově. Co ale vznikne z té veřejné diskuse a kterým směrem vlastně ten orgán bude posuzovat tu celou trasu a tu projektovou dokumentaci, to samozřejmě určit předem nejde.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Ale už dnes je jisté, že se to bude muset posuzovat znovu, že to martýrium, které jste si prošli v uplynulých letech pak po té novele, která teď vstoupila nebo která je v platnosti, tak si to budete muset jako ŘSD podstoupit znovu to martýrium?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Už v tuhle chvíli je jasné, že k nějakému posouzení musí prostě dojít.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Takže nejméně rok zpoždění oproti loňskému harmonogramu.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
A i když existuje vládní usnesení, které vlastně ministerstvo dopravy předkládá u vlády, tak bohužel u té stavby 511 nám to neumožňuje postupovat ve výkupech pozemků, protože nebudeme mít pravomocné územní rozhodnutí.

• Václav MORAVEC, moderátor
  To je smutná zpráva. To jste poslem špatných zpráv, ale Petr Dolínek před tím měsícem a půl v citovaném rozhovoru pro ČTK na základě toho rozsudku prohlásil, že Praha chce usilovat o vznik samostatného zákona o Pražském okruhu a znovu cituji: „V zákoně by mělo být jasně stanoveno, jakým způsobem bude dostavba co nejdříve realizována,“ konec citátu. Probíralo vedení hlavního města s vámi jako s ředitelem ŘSD, ten záměr, že by tady vznikl samostatný zákon o Pražském okruhu?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Tak my aktuálně, co se týká s Prahou, komunikujeme poměrně hodně a poměrně intenzivně, za což jsem rád. Objevilo se to ve spoustě záležitostí, kdy se dokonce snažíme napravit historické křivdy z pohledu pozemků, z pohledu vlastnictví komunikací, stavebních objektů a tak dále. Jedním z těch bodů je i právě takovýhle speciální zákon, kdy se musím přiznat, že z naší strany jsme trošku skeptičtí a držíme samozřejmě pěsti Praze. On podobný zákon vznikl kdysi na dálnici D5, kde jsme překonávali záležitost tunelu Valík a ty soudní rozhodnutí, který tím vznikly, tak nedávaly úplně za pravdu tomu, že by se ta moc zákonodárná měla vmíšet do moci výkonné. Proto určitě držíme pěsti Praze. Cokoliv bude potřebovat, tak od nás ty informace bude dostávat a sami trošku jsme zvědaví, kterým do toho půjdou po těch zkušenostech, který máme.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Vy teď tedy říkáte, že zbrzdění, dokončení celého obchvatu hlavního města Prahy teď přinese nový způsob tedy posuzování těch staveb podle zmiňované novely novely zákona. Uvažovali jste, že 15 miliard korun by mělo stát dokončení Pražského okruhu, když se v čase celá věc bude prodlužovat, je jasné, že se to i prodraží.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Může to tak být. Já samozřejmě opět neznám záležitosti, jaké podmínky nám z toho samozřejmě vystoupí. My na ně budeme muset reagovat a budeme je muset zapracovávat. Obecně se dá říct, že valorizace by měla stoupat, ale na druhou stranu, pokud se podíváme zpětně a díváme se na valorizaci ve stavebních pracech, tak byly období, kdy dokonce šla jakoby níž, to znamená, že predikovat dopředu jestli ano nebo ne, obecně já si myslím, že je logické, aby ty stavební náklady stoupaly v čase, ale nemusí to tak být.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Když se bavíme a omlouvám se, že teď odskočím od pražského okruhu k dalším dopravním stavbám, protože ta novela zákona způsobuje to, že budete mít problém s posuzováním těch staveb i u jiných infrastrukturních staveb. Kolik krom Pražského okruhu jich tedy celkově je?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Tak dohromady my samozřejmě a dnes jsem si to možná vzal i v nějakém mapovém podkladu, aby to bylo vidět, my dohromady máme 98 staveb, který jsou samozřejmě zatížený tím, že na ně je vydaný stanovisko ještě podle tehdy platného zákona a do dneška platné stanovisko podle zákona 244 z roku 1992. Ten problém je, že shodou okolností v tomhle sítě jsou právě ty stavby, který pro tu republiku jsou zásadní a které jsou důležité.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Když mi tu mapu pošlete, tak ji můžeme ukázat na kameru. Podíváme se na mapu České republiky, takže u zhruba 90 staveb budete muset.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Je to 98 staveb, teď ještě musíme rozdělit zvlášť stavby, které jsou významné, které jsou možná méně významné, které mají územní rozhodnutí, které mají stavební povolení, u kterých tomu tak není. Nicméně takový ty zásadní stavby, který tam vidíte, ony jsou označeny žlutým kolečkem tak to jsou stavby třeba dálnice D6, kde máme stanovisko podle 244ky, D11 kolem Hradce směrem na Smiřice, vyjma tedy toho úseku kolem Jaroměře, tam máme ještě podle stovkové. Máme tam záležitost D3, to znamená obchvaty kolem Českých Budějovic a vlastně celá D3 směrem na hranici.

• Václav MORAVEC, moderátor
  To jsou ta žlutá kolečka, to jsou všechno ty ohrožené stavby tím, že tam máte staré nebo podle dříve platného zákona stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Jenom z pohledu třeba moravských staveb je tam i velký městský okruh, je tam v Žabovřeskách, Tomkovo náměstí, Rokytova. Můžu se bavit o dokončení D1, kdy sice jsme zahájili u Přerova v Lipníku, ale i to napojení vlastně, které tam je, tak je opět podle, má stanovisko nebo ta stavba má stanovisko podle zákona 244 z roku 1992.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Takže vy teď těch 90 staveb musíte rozdělit zase na prioritní v rámci těch, na které se teď vrhnete a budete získávat nové doklady o posuzování vlivu u těch staveb na životní prostředí.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Tak my teď uděláme jednoduchou věc, první záležitost je, všechny stavby, které mají vydaný územní rozhodnutí, tak tam jsme rozhodnutí, že znovu projdeme tím procesem EIA. Jedinou výjimku asi tvoří stavba 511, protože z našeho pohledu to je nejprioritnější stavba.

• Václav MORAVEC, moderátor
  To je která?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
To je právě ta stavba D silničního okruhu kolem Prahy, kde spojujeme D1 směrem nahoru s těma navazujícíma na D10 a D11. Potom nám zbývají ty stavby, které již dnes máme v územním rozhodnutí a které mají majetkoprávní přípravu. Tam bychom pořád ještě chtěli diskutovat i směrem k Evropské unii. Co je vlastně za ten problém a co jsme udělali špatně z pohledu jejich tedy výkladu těch evropských směrnic, nejsme schopni teď v tuhle chvíli úplně uznat, že by to všechno bylo špatně, co se do téhle chvíle dělo. A pokud je to nějakým dílčím posouzení, tak bychom to dílčí posouzení chtěli dodělat, ale samozřejmě se připravujeme i na opakování procesu EIA, což znamená, že v daných místech, kde už jsou zastaralejší biologické průzkumy, tak opětovně ty biologické průzkumy znovu prozkoumáváme, jestli od té doby co jsme tam byli naposledy v tom území, se něco nestalo.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Kdo zaspal? Kdo zaspal? Jak je možné, že teď vy máte dostatek peněz nebo relativní dostatek peněz na dopravní stavby, ale na značné množství z nich nemáte dokumenty, abyste začali stavět?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Ten problém je ten, že se nám to táhne trošku už historicky, ta Evropská unie nebyla úplně spokojená s tím, jak implementujeme jejich samozřejmě jejich předpisy do naší legislativy a svým způsobem bohužel to teď vyústilo v tu situaci, ve kterou to vyústilo. Můžeme samozřejmě diskutovat, že se tomu dalo předcházet, viz například Slovenská republika a podobně. Nicméně ten stav pro toho investora je takový jaký je a nemyslím si úplně, že já jsem v tý pozici, abych dokázal posoudit, kde se stala chyba. Já jsem příjemcem těch zákonů a bohužel v tuhle chvíli z pohledu nás jakoby investora ŘSD, si myslím, že jsme na tom úplně nejhůř v rámci celé té republiky.

• Václav MORAVEC, moderátor
  V rámci celé republiky, to znamená, že peníze, které jsou alokovány na ty dopravní stavby, které vy máte v letošním roce k dispozici, tak jak velká část nemusí být vyčerpána pro to, že se v čase oddálí zahájení stavebních prací, protože nejdřív musíte získat nové dokumenty v rámci posuzování těch staveb a jejich vlivu na životní prostředí.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Tak ten současný rozpočet je 36,5 miliardy korun, se kterým pracuje Ředitelství silnic a dálnic a to je rozpočet, kde už jsme si dávali pozor na to, abychom dokázali postihnout tady tyhle problémy. To co mě spíš mrzí, vysloveně mrzí, je to, že jsou tam stavby, který tahle republika prostě potřebuje a o kterých nám ti lidé volají a o kterých tady jakoby diskutujeme. A můžeme samozřejmě mluvit o tom, že budeme dělat další smysluplný stavby, které máme naplánovány, jako jsou obchvaty, například na prvních třídách a podobných záležitostí, ale pořád nám trošku stagnuje ten rozvoj té dálniční sítě, proto my máme chuť a ambici a jsem strašně rád, že padlo aspoň teď to konečné rozhodnutí, kterým se půjde, byť pro nás to znamená ne úplně akceptovatelnou variantu v dodělávání vlastně veškerých dokumentací a jakoby novou EIA. Je otázka, jestli je to skutečně takhle úplně v pořádku,jestli se z toho neztrácí ta věcná podstata a jestli možná jako neděláme zbytečný proces a neměli jsme se zaměřit právě na to, co nejvíc mrzí, to znamená, jaký jsou vlastně dopady z pohledu těch staveb na to životní prostředí. To je snad jediná poznámka.

• Václav MORAVEC, moderátor
  To vidíme u toho Pražského okruhu, když se k němu vrátím. Po desítkách let výstavby Pražského okruhu je v provozu pouze polovina plánovaného 81 kilometrů dlouhého úseku. Teď se můžeme podívat na to, v jakém stavu jsou podle údajů ŘSD využívány ty některé části okruhu, které dnes jsou v provozu. Nejméně řidičů využívá úsek Jesenice-Vestec. Tudy projede denně průměrně kolem 40 tisíc aut. Skoro 50 tisíc řidičů denně využívá úsek Lochkov-Slivenec a nejvíc aut zaznamenaly loni automatické sčítače dopravy v úsecích Slivenec-Ořech a Ořech-Jinočany. Vytíženost oproti roku 2010, kdy se jihozápadní část Pražského okruhu otevřela, je vyšší přibližně o 7 až 12 tisíc aut denně v závislosti na konkrétním úseku R1, jak je ve zkratce pojmenován Pražský okruh. Celý okruh je projektován na kapacitu až 90 tisíc aut za 24 hodin denně. Podle dat z automatického sčítání dopravy loni nejvíc aut za den projelo v úseku Ořech-Jinočany a to 79 tisíc, to jsou data vaše, Ředitelství silnic a dálnic, pane řediteli. Splňuje ta vytíženost současných částí Pražského okruhu ty vaše původní představy jako ŘSD?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Já si dokonce myslím, že v některých místech už je dneska za hranicí i toho, co jsme si kdysi malovali. A potom je samozřejmě na místě ta diskuse, kdy neustále mluvíme o tom, kdy přijde vlastně k saturaci toho, že už všichni budou mít automobily a už nám doprava nebude stoupat a že už budeme v uvozovkách.

• Václav MORAVEC, moderátor
  To mi mluvíte z duše, protože téměř předcházíte další otázku, že když už nejsme schopni v této zemi postavit dálnice, protože se zaspí se zákony, takže vy teď budete znovu posuzovat ty stavby a jejich vliv na životní prostředí, tak jestli někdo, když se staví, dělá analýzu, jak to bude vypadat za 20, 30 let s dopravou. Protože, když jsem viděl infrastrukturní stavby ve Spojených státech, například v Číně, tak tam to projektují tak, že to vypadá, že ta dálnice je téměř pro nikoho vyrobená, má čtyři proudy, ale oni počítají s tím, jak velká bude intenzita dopravy za 20, 30 let. Počítáte s tím u těch nových úseků, které budete stavět, že se jenom nezkrátí fronty a zácpy na deset let, ale pak ta doprava bude stejně kolabovat?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Tak samozřejmě, že se s tím počítá. Nepočítá se s tím, že by se zkrátily fronty a zácpy, od toho zase máme nějaký stupně dopravy, který jmenujeme v těch normách A až E. Tam asi ten technický exkurz tady nechci dělat. Nicméně tak jak ta republika staví, to je ovlivněno nejen tím, jak se dívá do budoucnosti a jak ten dopravní model ji dává a modeluje i podle územně plánovací dokumentace ale podle potenciálního rozvoje těch jednotlivých sídelních útvarů, ale i podle toho, jaké má finanční možnosti. V tuhle chvíli každá dopravní stavba prochází takzvaným HDM4, což je ekonomické posouzení v rámci kterého určíte jakousi optimální variantu, optimální mezi tím, jaký ty intenzity tam budou a jaký předpokládáte z pohledu růstových koeficientů a tam samozřejmě můžeme diskutovat, jestli ty růstové koeficienty máme dobře nebo špatně nastavený z pohledu do té budoucnosti.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Neukazuje právě Pražský okruh, že je máme nastavené nízko, že by bylo dobré, když už se do toho ty peníze dají, budou se předělávat nějaká stavební povolení, že by ta kapacita měla být nastavena na větší automobilový provoz do budoucna?

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Tohle je vždycky otázka shodou okolností vy jste ten silniční okruh kolem Prahy vytáhl jako jedno téma. Je pravda, že i Praha má svůj rozvoj a svoje predikce dopravy a shodou okolností tady se třeba vede velká diskuse mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a Prahou jakoby z pohledu budoucnosti toho, kolik vlastně mám po tom okruhu bude jezdit a nebude. Proč se to vede? Protože ten výhled je postaven a ty dopravní modely na nějaké stavby, o kterých určujeme, jestli budou nebo nebudou. Kdybychom věděli za těch dvacet let, co skutečně bude stát, tak víme, co nám tam bude jezdit. Silniční okruh kolem Prahy dnes už měl být dávno hotov. Tím pádem ty intenzity, o kterých se dneska bavíme a který tam v některých místech je třeba směrem k tomu Spořilovu jsou přes sto tisíc vozidel.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Na to se ostatně můžeme podívat. Máme další k dispozici statistiku jihozápadní část Pražského okruhu, poslední úsek měl ulevit dopravě v Praze a kolem Prahy, to se nepovedlo. Podívejte se na ta data.

redaktorka
Zatímco v roce 2009 projelo přes pražský Chodov denně přes 100 tisíc aut, o rok později to bylo jen necelých 89 tisíc. Podobně méně vozidel v tomto období zaznamenaly automatické sčítače i v Průhonicích a Čestlicích. Za poslední rok se ale auta na D1 před Prahu vracejí. Přes Chodov loni denně projelo přibližně stejně aut jak právě v roce 2009. Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že západní okruh přinesl na tahu Chodov Modletice snížení intenzity dopravy o 13 %. O stejnou míru pak ale vzrostla intenzita na tomto úseku za poslední čtyři roky. Nejvyšší meziroční nárůst byl přitom právě v loňském roce.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Takže v současnosti po D1 do Prahy míří tolik auto jako krátce po otevření Pražského okruhu.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
Všechno hraje se vším. V tuhle chvíli musíme do toho samozřejmě započítat i rozvoj ekonomiky. Co bylo hrozně zajímavý, tak bylo zajímavý, že my vycházíme z nějakých dopravních modelů a z nějakého sčítání, které tam máme. Ale nesčítají se všechny ulice, nesčítají se všechny dvojky a trojky, sčítají se pouze vybraný dvojky a trojky, a bylo třeba hodně zajímavý, když k Barrandovskýmu mostu se řeklo: Nebudou tam jezdit kamiony, zavřeli jsme to pro kamiony. Najednou tam vyskočilo obrovské množství osobních automobilů, o kterých nikdo nikde netušil, kde se vzaly. Je to jednoduchý, vzaly se z těch ulic, kde ty řidiči objížděli vlastně tady tyhle trasy, které byly pořád zatíženy těma kongescema. Najednou dostali kapacitu.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Jaké je z toho poučení pro budoucnost pro vás jako šéfa ŘSD.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
No, z pohledu Ředitelství silnic a dálnic si myslím, že to poučení je jednoduchý, to co děláme. Tak má smysl. Má smysl budovat kapacitní stavby, protože soustřeďujeme ten tok dopravy a máme tím pádem šanci nejen ho usměrňovat, ale především ty negativní vlivy dávat dohromady a tím je omezovat například výstavbou protihlukových stěn a podobně. To, že si říkáme, že tam možná takový intenzity nebudou, nebo že ten stav aktuální možná není tak strašný. On je strašný. My akorát těm lidem neříkáme pravdu. Říkáme, to když se tam postaví ta dálnice, tak to bude ještě horší. Ono nebude. Ty auta se dostanou pryč z těch ulic a toho zatížení, který tam dnes máme, a to je případ nejen silničního okruhu kolem Prahy, ale dneska už je to i případ velkého městského okruhu kolem Brna. Pokud budeme akceptovat to, že máme krajská města a Praha, Brno je další záležitost, podíváme se do těch intenzit a budeme akceptovat to, že nám roste tady ekonomika a že tohle jsou přesně cíle a zdroje, to už se nebavíme o nějakých tranzitech. My zase nejsme tak velkou tranzitní zemí, ale tohle jsou cíle a zdroje, kam ty lidi jezdí. Dneska spousta těch lidí si postavila levněji svoje domy někde za Prahou a dojíždí do tý práce. A pokud si budeme říkat, že je dostaneme do hromadný dopravy, já nevím jak, pokud ty pobídky nebudou takový, aby si ty lidi sami neřekli: Já chci jezdit hromadnou dopravou, tak musíme počítat s tím, že těma autama budou jezdit a ty auta nám budou stát. Zatím se ukazuje, že ty lidi preferují tu osobní automobilovou dopravu. A můžeme diskutovat z jakýhokoliv důvodu oproti té hromadné dopravě a říkat, že jim to zakážeme, ať si jezdí hromadnou dopravu, je otázka, jestli je to správná politika, z mého pohledu jako Ředitele silnic a dálnic si myslím, že ne. Že bychom se k té dopravě měli postavit čelem a měli bychom umožnit ten rozvoj, který tady vždycky historicky byl.

• Václav MORAVEC, moderátor
  Konstatuje Jan Kroupa, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky, děkuji za rozhovor a těším se na další.

Jan KROUPA, generální ředitel Ředitelství silnici a dálnic
I já děkuji.