Prázdné domy zaplavují Prahu. Projděte se po nejhorších běsech

21.8.2016

0 Komentářů

redakce

Prázdné domy jsou velký problém. Opuštěné budovy přitahují nekalé živly, snižují hodnotu okolních nemovitostí a vyhání z okolí slušné obyvatele i podniky. V centru Prahy jsou takové domy na každém rohu. Poznáte je snadno, většinou mají vchody a zdi počmárané graffiti. (Náhledový obrázek bývalý statek V Sedlci 7, Praha 6.)

„Zastavují se nové a nové plochy a přitom v centrech měst čekají na využití prázdné nemovitosti. Nikdo netuší, kolik chátrajících domů se ve městech nachází, protože žádná databáze nevyužívaných objektů dosud neexistovala. Proto jsme vytvořili mapu prázdných domů,“ vysvětluje Petr Zeman, zakladatel webu Prázdné Domy.

Portál Prázdné Domy si vzal za cíl zmapovat opuštěné stavby v celé České republice. Autor interaktivní mapy a jeho kolegové s pomocí veřejnosti sbírají data a informace o opuštěných budovách, které do mapy zaznamenávají.

Domy zející prázdnotou nemají vždy jednoduchý osud, většinou jsou opuštěné kvůli nekonečným majetkovým tahanicím, kdy o nemovitost bojují pozůstalí, či další majitelé.

Lannův palác. Foto: maxima.cz

Některé legendární domy, které lidem doslova padaly na hlavu, se dočkaly a buď jsou již zachráněné, jako například Lannův palác na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice, nebo právě prochází rekonstrukcí viz. dům Na Kocandě v Křížovnické ulici, stavební ruch se vrátil na Panský dvůr v Troji a pracovat se začíná i na Barrandovských terasách.

Kolik je v Praze přesně prázdných domů nikdo neví. Každý chodec, který se prochází starobylými uličkami si ale po chvilce všimne, že jsou některé domy posprejované a téměř vždy jde o opuštěné budovy. Zřejmě jde o záměr, jak upozornit na problematické stavby.

Mottlův dům z počátku 20. století a současná podoba vchodu.

Foto: www.prahaneznama.cz

Jako například na výstavní Mottlův dům s krásným secesním vstupem, který stojí na nároží ulic Jungmannova a 28. října. Jeho zmalovaný vchod je vidět již z dálky.

Vycházka 26. srpna po prázdných a chátrajících objektech v centru Prahy

Kdo chce zjistit, proč jsou historické domy v takovém stavu a případně zjistit, co se dá pro některé stavby udělat, může se v pátek 26. srpna od 17 hodin do 19 hodin zúčastnit vycházky po prázdných a chátrajících objektech v centru Prahy. Sraz je na Florenci pod hodinami.

„Cílem vycházky je upozornit na problematiku prázdných domů, na jejich negativní působení v struktuře města. Budeme mluvit o historii objektu a také o poslední historii a důvodech, proč je objekt prázdný, popřípadě o možné budoucnosti. Vybrali jsme trasu, na které jsou k vidění objekty rozsáhlé, běžné, postavené slavnými architekty, soukromé a také v držení státu,“ uvádí spoluautor webu Radomír Kočí.

K vidění budou tyto stavby:

(Vycházka bude dvouhodinová, některé z uvedených objektů se zřejmě nepodaří navštívit.)

Kasárna Karlín, Křižíkova 20

Činžovní dům, Za Poříčskou bránou, 375/22

Činžovní dům, Za Poříčskou bránou 284/7

Palác Desfours, Na Florenci 1023

Činžovní dům, Petrská 1166

Sociální ústav pro okresní nemocenskou pokladnu, Lannova 1235

Kláštěr irských františkánů, náměstí Republiky 1037

Činžovní dům, Hybernská 997

Činžovní dům, Senovážná 997

Palác Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického, Senovážné náměstí 976

Dům U tří sedláků, Provaznická 394

Palác Hrobčičkých, dům U Tobolky, Rytířská 401

Wimmerův palác, U zlatého kola, Rytířská 402

Mottlův dům, 28. října 761

Dům uměleckého průmyslu, Národní 38

Vladislavova 52

Jungmannova 30

Palackého 721

Zdroj: iDnes.cz

Pohled po okolí

Web Prázdné domy registruje řadu staveb či domů v Praze 6, kde upozorňuje i na objekt

V Sedlci 7, 16000 Praha, nemovitá kulturní památka. Kdysi statek, který už více než dvacet let chátrá. Když se tudy nosily pytle s pískem proti povodním, prý uvnitř byla možnost spatřit vymalované stěny od Mikoláše Alše. Podle webu majitel ALFA PRAHA s.r.o., Praha.

Dejvická 184/4 160 00 Praha, památkově chráněné území, budova, pozemek v památkové zóně, majitel Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha 1.

Bytový dům má projít v roce 2017 rozsáhlou rekonstrukcí s plánovaným termínem dokončení v roce 2018. Letos by městská společnost SNEO, a. s. ráda dokončila změnu územního rozhodnutí a následně získala stavební povolení.

Původně se předpokládalo, že rekonstrukce bude zahrnovat také výstavbu podzemních garáží, od které se nakonec upustilo. Výstavba podzemních garáží by byla extrémně náročná, velmi drahá a v návaznosti na geologické podmínky lokality by mohla ohrozit sousední objekty.

V přízemí rekonstruovaného objektu by měla vzniknout nová velká restaurace, v patrech pak ordinace ambulantních lékařů, kanceláře a dvě nejvyšší patra a půdní prostory zaberou byty.

Milady Horákové 260, 179 160 00 Praha – Bubeneč, památkově chráněné území, budova, pozemek v památkové zóně.

Vpravo vila čp. 260/100 Jiřího Kočího, která byla postavena ve stylu neorenesance v roce 1906 s nárožním arkýřem. Jejím autorem byl architekt a stavitel Josef Vaňha.

Vlevo vila čp. 179/102 postavena podle plánů architekta Karla Hübschmanna po roce 1900 (stavební povolení bylo vydáno 21. listopadu 1900). V letech 1927–1928 byla výrazně přestavěna v puristickém stylu podle plánů architekta Kamila Roškota, který tam v té době bydlel. Přestavbou byl původně přízemní dům zvýšen o dvě patra. Architekt, kterému se přezdívalo český Le Corbusier, byl žákem Jana Kotěry.

Majitel Business Park Centrum a.s., Perlová 371/5, Staré Město, 11000 Praha 1. Developerská společnost Lordship nechala vily zchátrat a nechala si vypracovat odborný posudek, že Kočího a sousední Roškotova vila jsou neudržovatelné a není možná ani jejich rekonstrukce, a v březnu 2014 oznámila stavebnímu úřadu záměr vily odstranit. Na místě zdejších 6 vil chce postavit administrativní kancelářskou budovu s názvem Letná Office Park. V ní by mělo být k dispozici 62 000 m2 kancelářských ploch a 480 míst k parkování v podzemních garážích, což se nelíbilo lidem z okolí, ale i odborníkům. Podle zprávy dubna 2016 probíhají a jednou z variant je i to, že některé vily budou do projektu zakomponované. Podle historika umění a předsedy Komise rozvoje urbanismu v sousední městské části Praha 7 Richarda Biegla je nemyslitelné, aby v místě vznikla jiná než vilová zástavba.

Foto: www.lordship.eu

Kromě Lordshipu chce na Letné stavět také majitel fotbalového klubu AC Sparta Praha Daniel Křetínský, který plánoval zrušit tréninkové hřiště a na jeho místě postavit velkou trojúhelníkovou multifunkční budovu s názvem Galerie Sparta. Uvnitř měla být nákupní galerie, multikino, fitnesscentrum, ale například i služební byty klubu. Záměr se nelíbil Praze 6 ani Praze 7, na jejichž pomezí měla stavba stát, a tak Křetinského firma ACS Properties od původního záměru upustila. Nyní vypracovává ve spolupráci s radnicemi nový projekt, který by měl být hotový během letošního roku.

Bachmačské náměstí 328 160 00 Praha – Dejvice, Bachmačské náměstí 328 160 00 Praha – Dejvice, památkově chráněné území, budova, pozemek v památkové zóně, majitel Ing. Pavel Chrz.

Mezi „prázdné domy“ patří i Dvorská 1 165 00 Praha-Suchdol. Brandejsův statek, majitel Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha 1, správce objektu Liga Servis, Nárdoní 43, 110 00 Praha 1, dnes součást Školního zemědělského podniku ČZU Lány, Hospodářství Suchdol.

Panský dvůr, na jehož základech současný statek stojí, byl založen pravděpodobně v letech 950 až 970. Vznikl jako dvorec při „přemyslovské“ stezce, která spojovala Levý Hradec s nově vznikajícím střediskem na Pražském hradě. První písemná zmínka pochází z roku 1045.

„Zámeček“ Brandejsova statku na pohlednici z roku 1926. Publikováno s laskavým svolením webu historiesuchdola.cz. Dnešní stav.

Současná podoba pochází z let 1822 – 1824, kdy byl statek po ničivém požáru obnoven. Nad střechou byla vystavěna malá zvonička. Autorem klasicistní přestavby byl architekt Karel Pollak. Statek je pojmenován po Alexandru Brandejsovi, který zde jako nájemce v letech 1874 – 1899 žil a hospodařil. V letech 1877 – 1879 zde žil a Mikoláš Aleš, který tu vytvořil cyklus 12 lunet Vlast pro Národní divadlo. V Brandejsově stáje byl také hřebec Ardo, podle nějž vytvořil J. V. Myslbek koně sv. Václava pro sousoší na Václavském náměstí.

Vchod do dvora statku, datum nezjištěno, vpravo pohled na vstupní budovu zevnitř statku. Vstupní dveře do tohoto objektu. „Zámeček“ a v pozadí rekonstruované stavby statku.

Statenická 1 252 62 Statenice okres Praha-západ, majitel ALFA PRAHA s.r.o., Olivova 1398/7, Nové Město, 11000 Praha.

Nemovitá kulturní památka zámek Statenice. Kdysi chlouba této vesničky s bohatou historií. Zámek je ve vlastnictví italské společnosti, která už léta slibuje rekonstrukci.