Rok s Blankou: tunel průjezd Prahou usnadnil, to se ale může změnit
Tunel Blanka za čtyřicet miliard funguje rok. Průjezd Prahou usnadnil. Ulevil zejména centru, naopak problémy způsobila zejména u výjezdu na Prašném mostě a na Vítězném náměstí v Praze 6. Slabinou je nedostavěný obchvat Prahy i vnitřní okruh, jehož je Blanka součástí.
Nejdelší, nejmodernější, ale také nejdražší stavba svého druhu v historii Česka. To je tunel Blanka – šest a půl kilometru městské podzemní dálnice v Praze, na niž bez pár dní přesně před rokem vjela první auta.
Co přinesla řidičům stavba za astronomických čtyřicet miliard? Byl to úspěch, nebo naopak fiasko?
Dopravní experti, které MF DNES oslovila, hovoří o úspěchu. Během ročního provozu se ukázalo, že Blanka mimořádně ulevila zejména centru Prahy. Ovšem zároveň se stala lákavým „řečištěm“ pro řidiče přijíždějící jako velká voda do metropole zejména ze severu a jihu.
Blankou dnes projíždí tisíce aut směřujících k Ústí nad Labem či do Saska ze západu a jihu Čech. A samozřejmě i opačně. Jde o výpadovky na Roztoky, Kladno, Karlovy Vary, Plzeň či Strakonice.
Dopravní peklo na okraji
Potvrdily se předpoklady, že především příjezdy ze severu – tedy z Roztok a dálnice D8 – budou nejvíce problematické.
Počet aut v ulici V Holešovičkách, která je přirozeným prodloužením dálnice D8 a do Blanky de facto ústí, skokově narostl. Vloni v červnu – ještě před otevřením tunelu – tu za den projelo 68 tisíc aut. Letos před prázdninami to bylo již 92 tisíc aut denně.
„Na vině je chybějící severní část obchvatu Prahy. Dokud nebude hotová, tak pro mimopražské řidiče bude tím průjezdným koridorem v oblasti Prahy Blanka. To je velmi negativní jev, a bude-li dostavba obchvatu i nadále blokována, tak to může být pro Pražany v této části města peklo,“ říká profesor Fakulty dopravní ČVUT Petr Moos.
Foto: www.praha.eu
Jak tunel Blanka změnil dopravu v Praze
Na druhou stranu se experti obávali, že právě ulice V Holešovičkách absolutně zkolabuje, což se naštěstí nepotvrdilo.
„Nebezpečí, které tam hrozilo, nenastalo, řekl bych díkybohu. Ta situace tam byla špatná před Blankou a je špatná i teď,“ doplňuje expert František Lehovec. Negativa škrtících bodů, tedy napojení výpadovek na komplex tunelů vnitřního okruhu Prahy, podle něj vysoce přebil fakt, že když už je řidiči překonají, ze severního okraje města se na ten jižní dostanou za pár minut.
Praha je trychtýřem Čech
Praha má oproti jiným českým městům tu nevýhodu, že je fakticky dálniční křižovatkou Čech. Je trychtýřem pro statisíce aut, která po dálnicích přijíždějí ze všech stran. Velkou slabinou je nedostavěný obchvat Prahy i vnitřní okruh, jehož je Blanka součástí.
To vyvolává otázku, jak moderní stavba obstojí za pár let, až se dobuduje prodloužení plzeňské D5 (tzv. Radlická radiála) blíže středu města, jež přivede tisíce řidičů ze západu také přímo k pražským tunelům. Podle magistrátu bude totiž právě toto prodloužení dostavěno nejdříve.
„Mohl by vyvstat podobný problém, jaký je dnes na severu Prahy u prodloužení D8,“ varuje exministr dopravy Moos.
Blanka by se totiž jistě stala lákavým koridorem i pro motoristy směřující například z Plzně do Ústí nad Labem. A opět je na vině neexistující severní část obchvatu metropole. Tento projekt se přitom nehnul z místa již dvacet let.
Nicméně profesor Lehovec věří, že i tak kapacita Blanky – jíž v současnosti projede na 80 tisíc aut za den – tento nápor ustojí.
„Ale na to se nemůžeme spoléhat. Musí být dostavěn jak obchvat, tak vnitřní okruh. Správně to bude fungovat až jako celek,“ dodává.
Provoz Blanky a zajímavosti
Provoz tunelového komplexu Blanka vyjde Prahu měsíčně asi na 20 milionů korun.
„Náklady na provoz tunelu bez energií jsou 16 milionů korun měsíčně. V ostrém provozu poklesnou, protože již nebude třeba vykonávat některé činnosti,“ řekl náměstek primátorky Petr Dolínek. Náklady na energie jsou ročně asi 50 milionů korun, tedy zhruba čtyři miliony měsíčně.
Celkem má Praha v rozpočtu na letošek na provoz Blanky 394 milionů korun.
Náklady na stavbu byly 43 miliard korun.
Dosud tunelem projelo 30 milionů automobilů.
Rekordní počet aut v jeden den padl 12. července 2016, kdy Technická správa komunikací (TSK) napočítala v Brusnickém tunelu 94 500 vozů.
Podle údajů TSK je v tunelovém komplexu o 72 procent nižší nehodovost, než bývala ve stejných úsecích na povrchu.
Zdroj: ČTK
Zdroj: praha.iDnes.cz
ROK ZKUŠEBNÍHO PROVOZU TUNELOVÉHO KOMPLEXU BLANKA
Celospolečenské přínosy
POUZE SROVNÁNÍ TRASY PRAHA 8 – PRAHA 5 PŘED A PO UVEDENÍ STAVBY DO ZKUŠEBNÍHO PROVOZU
- 30,1 mil. vozidel v tunelu místo na povrchových komunikacích.
- Nejméně 290 let za rok ušetřili celkem řidiči po roce provozu.
- Až 44 hodin ušetřil za rok každý, kdo tunel používá 2x denně.
- Až o 15% méně imisí NO2 v ulici V Holešovičkách.
- Úspora až 7 200 l pohonných hmot denně.
- Až 10x snížení ztrát v případě nehodovosti (povrch x trasa v tunelu).
- Úspora 7,24 t NOx / rok oproti stavu před zprovozněním TKB.
- Úspora 15,1 t CO / rok oproti stavu před zprovozněním TKB.
- Cca 1.000.000,- Kč / den v rámci celospolečenských přínosů (úspora PHM, úspora času, snížení nehodovosti, snížení imisí).
Roční shrnutí
ZKUŠENOSTI A ZÁVĚRY PO ROCE ZKUŠEBNÍHO PROVOZU TUNELOVÉHO KOMPLEXU BLANKA
Zkušenosti z dosavadního období zkušebního provozu prokazují, že dílo je po stavební i technologické stránce navrženo a provedeno řádně, nebyly zaznamenány žádné významnější komplikace, byly potvrzeny předpoklady projektu.
Zprovoznění TKB nemělo za následek zvýšení celkového objemu automobilové dopravy v Praze, neboť dopravní výkony (ujeté vozokilometry) na celé pražské komunikační síti zůstaly prakticky beze změny.
Přesměrováním části cest do souvislé tunelové trasy Mrázovka – Strahovský tunel – TKB se významně snížil počet vozidel vjíždějících do širší oblasti centra, kde podle sčítání na centrálním kordonu poklesl počet vjíždějících vozidel o 13 000 za den, tj. o 4,5 % méně ve srovnání s předcházejícím rokem.
K nárůstu provozu došlo i v navazujících sběrných komunikacích: na ulicích Patočkova, V Holešovičkách a Povltavská – komplikace v dopravě se řeší.
Naopak výrazněji se snížil provoz na ulicích, odkud se část dopravy přesunula do tunelu: na ulicích Milady Horákové, Veletržní, Chotkova, nábřeží Kapitána Jaroše, Argentinská, na průjezdu Malou Stranou, Hlávkově mostu, na Wilsonově u Hlavního nádraží.
Podrobné vyhodnocení celého roku zkušebního provozu bude provedeno v průběhu 4. čtvrtletí 2016.
Základní data
VYBRANÉ ÚDAJE O ZKUŠEBNÍM PROVOZU TKB K 31.8.2016
- Počet dní zkušebního provozu 348
- Počet vozidel, která použila tunely 28,6 mil. (k 19. 9. 2016 předpoklad 30,1 mil. Kč)
- První milion vozidel 3. 10. 2015
- Prvních 10 mil. vozidel 28. 1. 2016
- Prvních 20 mil. vozidel 25. 5. 2016
- Maximální denní intenzita 94,5 tis. (Brusnický tunel 12. 7. 2016)
- Minimální denní intenzita 21 tis. (Bubenečský tunel 1. 1. 2016)
- Dopravní nehody se zraněním 4 (1. 10. 2015, 1. 11. 2015, 4. 3. 2016 a 2. 8. 2016)
- Zastavení vozidla pro poruchu 333
- Překračování max. povolené rychlosti cca 2400 vozidel / měsíc (řešeno v přestupkovém řízení)
- Kuriózní zastavení vozidla: 19 .11. 2015 řidič zjistil, že mu v tunelu nefunguje navigace a telefonoval výrobci o radu
- Trestuhodné chování: 21. 12. 2015 vstoupily do prostoru Brusnického tunelu 2 chodkyně s kočárkem
- Celkový počet dopravních nehod 62 (až 4x méně oproti povrchové komunikační síti)
- Zastavení vozidel pro nedostatek PHM 53
- Zvířata na komunikaci v tunelu: zajíc, liška, lasička (Bubenečský tunel)
Foto: tunelblanka.info
Zdroj: