Přečetli jsme: Tunel Blanka z pohledu archeologů
Rozsáhlý záchranný archeologický výzkum při budování tunelu Blanka v západní části hlavního města, vedený Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i. a v některých úsecích též firmou Archaia, trval od října 2008 do května 2014.
Stavba tunelu, jejímž investorem je Magistrát hl. m. Prahy, prochází oblastí mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. Od počátku byla akce prezentována jako komplexní archeologický výzkum mapující přírodní a kulturní dědictví v časové škále od paleolitu až po 20. století. V jejím průběhu byly díky několika významným nálezům obohaceny dějiny středověké a raně novověké Prahy.
Výzkum raně středověkého pohřebiště na tř. Milady Horákové
Výzkum v trase tunelu dosahujícího délky téměř 2,5 km probíhal na území Prahy 6, od Špejcharu až po oblast výjezdu ze Strahovského tunelu. Díky odkryvům mocným až 15 m byly získány poznatky o vývoji severního a západního předpolí Pražského hradu a jeho proměně v geologické i historické minulosti. Mezi nejvýznamnější pravěké nálezy můžeme zařadit kosti pleistocénních velkých savců z oblasti Dejvic nebo skupinu zahloubených objektů odkrytých ve Střešovicích v Patočkově ulici, datovaných do doby bronzové a železné.
Raně středověkého kostrového pohřebiště ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století¨
Zcela nečekaným byl objev raně středověkého kostrového pohřebiště ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století v blízkosti křižovatky ulic Milady Horákové a Svatovítská. Celkově bylo prozkoumáno 84 hrobů s bohatou a rozmanitou výbavou tvořenou nádobami, náušnicemi ze stříbra či slitin barevných kovů, pozlacenými gombíky či korálky. Nález tohoto pohřebiště otevírá otázku existence raně středověké sídelní aglomerace severně Pražského hradu.
Novověké pohřebiště v Patočkově ulici ve Střešovicích. Hrob se zbytky dřevěné, prejzy vypodložené rakve
Dalším překvapivým objevem bylo nevelké pohřebiště s 59 hroby v Patočkově ulici, které může být spojováno s událostmi z období válek o habsburské dědictví v 18. století.
Nález kostry koně v příkopu vojenského ležení v Dejvicích u stanice Hradčanská
V průběhu archeologického výzkumu se potvrdil potenciál studia barokních hradeb, tvořených věncem bastionů a kurtin. Poprvé od doby jejich výstavby v průběhu 17. století tak bylo možné nahlédnout do základů bastionů XIII (sv. Benedikta) a XIV (sv. Václava) severně Pražského hradu a upřesnit dosavadní představy o jejich výstavbě a konstrukci základových zdiv. Zcela nové poznatky byly zjištěny o předpolí bastionů. Západně bastionu XI bylo při odtěžování pozůstatků činnosti strahovské cihelny objeveno neznámé zdivo, které lze s největší pravděpodobností ztotožnit s retranchementem (fortifikačním prvkem vně bastionu) budovaným Francouzi v rámci nástupnických válek v r. 1742. V této době se v prostoru severně Písecké brány v širším okolí stanice metra Hradčanská rozkládalo vojenské ležení, s nímž je spojováno objevené torzo liniového objektu s nálezem kostry koně a řada objektů svědčících o práci s ohněm.
Pozůstatky vojenského ležení z r. 1742 s příkopem v Dejvicích u stanice Hradčanská
K přínosu výzkumu patří též dochované části komunikací a technické památky 19. až 20. století. V prostoru Dejvického nádraží a jeho nejbližším okolí byl mj. odkryt neznámý opakovaně využívaný kanalizační systém vložený do bývalého úvozu jedné z cest směřujících od Písecké brány k severu či objekty související s provozem nádraží, ve Střešovicích pak např. zbytky zaniklého můstku přes Brusnici. Západně bastionu XI byly obnaženy relikty převážně zděných objektů náležících provozům strahovské cihelny, která vznikla na sklonku 18. století a v následujícím století se přeměnila na octárnu.
Po skončení terénní části výzkumu probíhá odborné vyhodnocení získaných poznatků, které mohou přispět k rekonstrukci přírodního prostředí a paleoklimatu, k poznání raně středověkých a novověkých populací a hmotné kultury studovaných období. Nálezy konzervované v laboratoři Archeologického ústavu v Praze se připravují pro budoucí expoziční využití. Výsledky výzkumu nepředstavují pouze základ pro další vědecké bádání, ale mají též praktický dosah v oblasti památkové péče. Získaná data byla využita při přípravě projektu rekonstrukce bastionů XIII a XIV a budou sloužit při prezentacích této významné památky pro veřejnost.
Čepel dýky ze starší doby bronzové (2200 – 1600 př. Kr.) nalezená v objektu v Patočkově ulici
Zdroj: http://www.arup.cas.cz/