Zase letní čas. Začne ze soboty na neděli

V noci ze soboty 25. na neděli 26. března začne platit letní čas a hodinové ručičky se z 2:00 posunou o hodinu dopředu na 3:00. Česko přejde ze zimního času na letní. Opačná změna nastane na konci října.

Přechod na letní čas probíhá ve většině evropských zemí. Výjimkou je jen Island, Rusko, Bělorusko, části Grónska, norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky. V moment změny se autobusové a vlakové linky na hodinu zastaví, nebo budou pokračovat a přijedou o hodinu dříve. Záleží na dopravci.

Na rozdíl od zimního času, jenž je astronomický, je letní čas výmysl, který byl zaveden za účelem úspory energie. Už na přelomu 19. a 20. století lidi napadlo, že pokud by chodili spát o hodinu dříve, ušetřili by energii. Realitou se nápad stal během první světové války. Česko jako součást Rakouska-Uherska bylo mezi prvními zeměmi, které přechod na letní čas zavedly.

Změna času škodí trávení, energie se uspoří jen málo, míní experti
Se změnou času může tělu pomoci zdravější strava. Tma lidské tělo „mate“ v trávení.

Změny času byly několikrát měněny a upravovány. V roce 1919 jej například v USA zrušili, jelikož lidem vadilo, že vstávali a chodili spát dříve. V Rusku se zas ručička hodin posouvala o celé tři hodiny. Mezi lety 1940 a 1942 pak platil letní čas v českých zemích nepřetržitě.

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech fungování bylo stanoveno pravidlo, podle kterého se zaváděl poslední březnový víkend v noci ze soboty na neděli. Tehdy letní čas platil jen do září. Do října začal platit až od roku 1996. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii a Česko se jí přizpůsobilo.

Změna času je dlouhodobě terčem kritiky
Letní čas řada odborníků kritizuje. Energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je údajně diskutabilní. Podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento. V ostatních měsících není žádná!

Podobnou věc tvrdí rakouský svaz podnikatelů v energetice, podle kterých zavedení letního času několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot. Navíc venkovní aktivity, jak pracovní, tak odpočinkové, lze dělat déle. A to podle studie amerického státu Indiana vede ke zvýšení energetických nákladů – na osvětlení a klimatizaci.

 
Dalším argumentem proti jsou zdravotní potíže. Lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod. Nepříznivý vliv změn času na biorytmus člověka uznala i studie Evropské unie.

 
Za zrušení letního času brojí lidovci
Kvůli možným problémům a sporné úspoře energie je rušení a zavádění změn času dlouhodobě předmětem diskuze politiků. Pro zrušení používání letního času vznikla iniciativa „Pouze jeden čas“ soustředěná kolem senátora za KDU-ČSL Petra Šilara. Na půdě Evropského parlamentu se věc snaží řešit Tomáš Zdechovský, rovněž z KDU-ČSL.

V říjnu minulého roku vláda schválila, že letní čas bude v zemi používán minimálně dalších pět let. Stalo se tak i přes připomínky předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, jenž chtěl, aby Česko iniciovalo jednání o zrušení letního času v Evropské komisi.

Zdroj: blesk.cz