Pomníky kolem nás: Benedikt Roezl, sběratel orchidejí

K významným, přesto málo připomínaným osobnostem celosvětového významu patří horoměřický rodák Benedikt Roezl (1824 – 1885). Velký český botanik, spisovatel a zahradník náleží k nejznámějším sběratelům orchidejí své doby. Osobně objevil více než 800 druhů kvetoucích rostlin a stromů. Na koni nebo pěšky procestoval celou Ameriku. Byl to tak významný člověk pro historii, že se jeho pohřbu zúčastnil i sám císař.

Přinášíme proto jeho portrét, který charakterizuje osobnost a dílo muže, jehož připomíná důstojný památník před Obecním úřadem Horoměřice. Odhalen byl 13. srpna 2014.

Benedikt Roezl se narodil 13. srpna 1824 nedaleko Prahy, ve vesnici Horoměřice. Zde jeho otec pracoval jako zahradník na panství kláštera premonstrátů. Když byl Benedikt malý, přestěhoval se s rodinou na jiné premonstrátské panství, do Pátku nad Ohří. V zahradnictví, které bylo svěřeno jeho otci, se seznamoval s rostlinami a prací na zahradě, která se později stala jeho životním smyslem.

V místní obecní škole získal základní vzdělání. Za dalším vzděláním odjel v roce 1836 do Děčína. Po vzoru otce se chtěl stát zahradníkem, a proto v Děčíně nastoupil do učení v zahradách hraběte F. A. Thuna. Po tři roky zde pracoval a je pravděpodobné, že se zde poprvé setkal s orchidejemi, ty se mu staly jeho láskou a vášní po celý jeho život.

Po vyučení v roce 1840 pracoval v několika zahradách nejen v Čechách, ale i po celé Evropě a to až do roku 1846, kdy byl přijat na místo zahradníka v obchodním zahradnictví Louise van Houtte v belgickém Gentu. Zde díky svým znalostem a nekonečné píli se po krátké době stal vrchním zahradníkem tropických skleníků a později, když se van Houtteho zahradnictví stalo státním ústavem, byl zde jmenován vrchním zahradníkem. Což byla pro Benedikta pochopitelně veliká pocta.

Cesta do Ameriky

Mladého Roezla to však neuspokojovalo. Jeho ambice byly čím dál tím větší a větší. Jeho snem bylo podívat se do Ameriky, původní vlasti rostlin, které znal a tolik miloval. A svůj sen si uskutečnil.

Dne 1. března 1855 odplul z holandského přístavu Vlissing. První zastávkou ve vytoužené Americe mu byl New Orleans. Odtud po několika dnech odplul do Mexika. Nejdříve se zastavil ve městě Córdoba. Zde poprvé na americkém kontinentu sbíral rostliny, a poté celou zásilku poslal do již zmíněného belgického Gentu. Z Córdoby se vydal do hlavního města Mexika.

V mexickém Sontekomapánu

se stal majitelem

obrovských plantáží,

celníkem a velitelem

místního přístavu

Na okraji města, společně se svým francouzským přítelem L. Chabém, zakoupil hostinec, jak jinak, než se zahradou. Po necelém roce podnikání společně opustili Mexico a přesunuli svou živnost do vesnice jižně od města Veracruz, do Sontekomapánu.

Již po příjezdu do Ameriky sebou B. Roezl přivezl sazenice rostlin, jejichž pěstováním a prodejem chtěl vydělávat peníze, kterými by zaštítil své cestování a poznávací výpravu. Bohužel dlouhá cesta a špatné počasí v New Orleansu většinu rostlin zničilo. Jediné, které se podařilo zachránit, byly sazenice ramie, přadatelné rostliny, původem z Asie.

Po mnoha pokusech se Roezlovi podařilo tuto rostlinu vypěstovat i v podmínkách Mexika. To již bylo v době, kdy v Sontekomapánu nezahálel a stal majitelem obrovských plantáží, celníkem a velitelem místního přístavu. Nejen, že ramii vypěstoval, ale zkonstruoval i stroj na její zpracování. Ten se však mu však později stal osudným.

Agave americana

Neštěstí v Mexiku:

V roce 1868 na Kubě v Havaně při jeho předvánění byl požádán o pokus zpracovat list rostliny Agave americana. Bohužel společně s listem byla do stroje vtažena i jeho levá ruka. Zranění bylo obrovské a tak mu byla celá ruka amputována. Po této události se po několik týdnů zotavoval v Havaně, tehdy opět zauvažoval o návratu do rodných Čech. Nakonec se rozhodl jinak, vrátil se do Sontekomapánu.

Ztráta paže znamenala v životě Roezla obrovský zlom, od té doby až do roku 1875 procestoval značnou část Ameriky a zajímal se jen o sběr rostlin.

Na svých cestách objevil do té doby neznámý druh lilie a tak jej pojmenoval Lilium humboldtii. Po čtyři měsíce zde hledal rostliny, především svou lásku, orchideje. Za zmínku například stojí to, že orchidejí Telipogon roezlii nasbíral 800 kusů a Odontoglossum 300 kusů.

Později odplul zpět do Kalifornie, kde sbíral semena jehličnatých stromů. Roezl vždy podnikal své expedice na vlastní náklady a sebrané rostliny, semena a sazenice prodával různým firmám a zahradnictvím tak, jak uznal za vhodné. Na konci roku 1871 však přijal smlouvu od majitele zahradnictví v Gentu a Bruselu Jeana Lindena. Smlouva ho zavazovala sbírat v Kolumbii po dobu půl roku. Za tu dobu nashromáždil tak velké množství rostlin, že vše odvážel na 80 mezcích.

Roezl podnikal expedice

na vlastní náklady

a sebrané rostliny, semena a sazenice

prodával firmám a zahradnictvím,

jak uznal za vhodné

Poté se vrátil zpět do Evropy. V Evropě byl Roezl od dubna do srpna 1874. Za tu dobu navštívil některé přátele, obchodní společníky a také své rodiče a příbuzné v Panenském Týnci. Zajímavé je také, že navštívil zámek v Libochovicích, kde do sbírky tropických rostlin daroval několik orchidejí ze svých sběrů. Zpět do Ameriky doplul v červenci 1874, doprovázel ho další z jeho synovců Bohumil Houda.

Z Mexika v polovině roku 1875 odplul přes San Francisko zpět do Evropy.

Po návratu do Čech se usadil v Praze, ale na rostliny a orchideje nezapomněl. Synovci, kteří zůstali v Americe, pro něj sbírali rostliny a on v Praze založil podnik, zabývající se jejich distribucí, nejen v Čechách, ale po celé Evropě.

Prasynovec Ivan Benda na odhalení pomníku v Horoměřicích.
Foto Kronika OÚ Horoměřice

Spolek Flora a další cesty:

Jméno Roezl je také spojeno se založením prvního českého odborného zahradnického spolku, Flora. Ten byl založen v Praze v roce 1880 a B. Roezl se stal jeho prvním předsedou. Spolek také zaštítil vydávání odborného zahradnického časopisu, Flora. Roezl časopis podporoval a to nejen finančně, ale také v něm uveřejnil své jediné česky psané cestopisné črty. Byly to dva velké články.

První se jmenoval „Poslední má cesta na západní pobřeží Mexické“ a druhý „Rostliny mnou v severní a jižní Americe objevené“. V obou popisuje své cesty a události, které ho v Americe potkaly. Nebylo to tehdy jednoduché cestovat po Americe, vždyť Roezl byl několikrát okraden, hrozilo mu také, že bude oběšen.

Roezlův pomník na pražském Karlově náměstí, který mu věnovali jeho            příznivci                                                    

Pocty:

Na sklonku života, roku 1884, se mu také dostalo uznání jeho celoživotního snažení. Byl dekorován řádem sv. Stanislava, ten mu udělil ruský car.

Řád sv. Stanislava

Z té doby se zachovala zpráva, že o podobném odměnění uvažovala i belgická vláda, toho se však již Benedikt Roezl nedožil.

Zemřel v Praze 14. října 1885. Pohřeb se konal v kostele na Smíchově, odtud putovala rakev se zesnulým do Panenského Týnce a zde byl pohřben, dle svého přání, do hrobu svého milovaného otce.

Zdroj: foto a text www.praguecityline.cz + foto František Cinger