Přečetli jsme: Zelený čtvrtek
V křesťanském kalendáři je Zelený čtvrtek čtvrtkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Co s týká Velikonc, nejstarším svědectvím o jejich slavení může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Velikonoční svátky patří k nejstarší duchovní a kulturní tradici.
Evangelická bohoslužba Zeleného čtvrtka je bohoslužbou Poslední večeře. V katolickém pojetí k ní přistupuje církevní tradice svěcení olejů v biskupských chrámech (olej křestní, biřmovací, při nemoci a posledním pomazání), kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání.
Na Zelený čtvrtek má zvláštní postavení volba pokrmů i forma jejich požívání, neboť je to den postní, den nejdelšího (čtyřicetidenního) i nejpřísnějšího půstu v roce, který vyvrcholí na Velký pátek.
Strava Pašijového týdne je proto skromná, prostá masa teplokrevných zvířat a živočišných tuků. S připomínkou zelených pokrmů se na Zelený čtvrtek konzumovalo zelí a hrách, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky. Zvláštní význam si uchoval také med jako starý prostředek lidového léčení a obřadní pokrm velkých svátků. V českých zemích všeobecně a dodnes místy doma pečené jidáše jsou obřadní velikonoční pečivo z kynutého těsta mnoha rozlišných tvarů (bochánky, preclíky, podkovy, točenice, v některých krajích pletené jako napodobení Jidášova osudového provazu).
Naposledy před Velikonocemi při Gloria večerní mše zazní zvony („odlétají do Říma“). Zvuk zvonů až do Gloria Veliké noci nahrazují různé klapačky a řehtačky. Velikonoční hrkání se rozvíjí v prostředí venkova i malého města, a v některých krajích přijalo motiv honění Jidáše.
ČEŠI PŘED SVÁTKY NEJČASTĚJI NAKUPUJÍ NA ZELENÝ ČTVRTEK A VELKÝ PÁTEK
Foto: www.novinyvm.cz/
Během velikonočního týdne Češi nakupují o pětinu více než během průměrného týdne v roce. Velké žně zažívají nejenom obchody s potravinami, ale i firmy dodávající čisticí prostředky.
Češi před svátky nejčastěji nakupují na Zelený čtvrtek a Velký pátek. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK v letech 2015 a 2016 mezi 2000 českých domácností.
Velikonoční sladkosti si jen loni v březnu zakoupily více než tři pětiny domácností. Každý kupující v průměru utratil přes 140 korun a v průměru za měsíc stihnul nakoupit tento sortiment více než dvakrát. „Pro obchodníky to představuje takřka 6,3 milionu nákupních příležitostí, při kterých mohou kupující oslovit svou nabídkou,“ uvedla mluvčí GfK Andrea Patočková.
Nejvíce za cukrovinky před Velikonocemi utrácejí lidé v Moravskoslezském kraji. Nejvíc se proti průměru zvyšují útraty obyvatel menších měst, naopak Pražané utrácejí méně. Velikonoce jsou po Vánocích druhým hlavním vrcholem prodejů potravinářských řetězců.
Nejvíce v průměru utratí rodiny s malými dětmi. Naopak nejnižší částku za velikonoční cukrovinky vydají domácnosti s teenagery.
„Nejhlouběji do peněženky sáhnou v Moravskoslezském regionu a naopak nejméně v průměru utratí kupující ze severu Čech. Intenzita nakupování je nadprůměrná v malých i velkých sídlech,“ řekla Patočková. V březnu 2016 připadly na akční nákupy velikonočních sladkostí zhruba dvě pětiny výdajů, dodala.
Zdroj: foto i text www.web4trader.cz