Liberecký simulátor letadla DC-9 nabízí své služby

V polovině tohoto týdne byly spuštěny nové webové stránky www.dc-9.eu s informacemi o provozu simulátoru letadla DC-9. Suchdolské noviny o projektu informovaly 21. prosince 2016. Duše tohoto projektu Petr Bílý nás zpravil o novém webu, z něhož jsme vybrali podstatné informace.

V čem jsme jedineční

Ovládli jsme originální přístroje jako nikdo na světě. Díky světovému unikátu se můžeme pochlubit nejrealističtějším simulátorem DC-9 na světě. Pro dokonalý pocit jsme vybudovali největší projekci v Evropě. Pozorovací úhel 270 stupňů, 5 projektorů v HD rozlišení najdete nejblíže na Novém Zélandu.

Pro autentický vjem jsme simulátor postavili z opravdového letadla, které létalo v USA od roku 1969 až do roku 2010. Neprodáváme čtvrthodinové ani půlhodinové lety. Za tuto dobu nemáte šanci vstřebat to, co máte šanci si vyzkoušet.

Všechny simulátory (vyjma profesionálních simulátorů, které jsou několikanásobně dražší) jsou vyrobené z plastu. Tím nemůžete nikdy získat pocit z pilotáže opravdového dopravního letounu.

Náš simulátor má největší zobrazovací plochu v Evropě. Válec o průměru 6 m s pěti výkonnými projektory a zobrazovacím úhlem 270 stupňů (takový nemá ani profesionální simulátor na Ruzyni). Tím získáte nejen pocit dokonalého 3D vjemu, ale zároveň nikde neuvidíte konec plochy.

Náš simulátor má plně funkční audio systémy. Máte možnost odposlechnout VOR, ILS, řídící letového provozu, promluvit s vedoucím kabiny nebo požádat letušku o šálek výborné kávy.

Náš simulátor je zapojen do celosvětové sítě VATSIM a IVAO. Tím máte možnost vidět ostatní piloty a slyšet příkazy řídících letového provozu.

Letoun DC-9 nebyl nikdy vybaven obrazovkami, proto očekávejte dokonalé originální instrumenty.

Vzhledem k unikátnosti našeho letounu jsme se rozhodli nepronajímat simulátor na kratší dobu, než je jedna hodina. Jedna hodina je však pro dokonalý zážitek a vstřebání informací tristně málo. Vřele doporučujeme nás navštívit jako skupina kamarádů, kde si každý zaplatí jednu hodinu letu. Ostatní mohou po celou dobu letu sedět v kabině, ptát se nebo radit. Z vlastní zkušenosti doporučuji minimálně 3 hodiny letu.

Co dále umíme nabídnout

• VFR let (let 300m – 2 km nad zemí za pěkného počasí) nad Vaším městem. Poznáte Váš dům?
• Let z a na jakékoliv letiště na světě.
• Simulaci technických potíží letounu včetně požáru motorů nebo požáru v kabině (s použitím kyslíkových masek a brýlí)
• Trénink IFR letů
• Zážitkový dovoz ke kokpitu a odvoz zpět do místa ubytování v proslulém elektromobilu Tesla model S
• Posezení ve VIP Lounge s občerstvením
• Přípravu rautových stolů
• Zážitková jízda v elektromobilu Tesla Model S (max. 4 lidé)

Historie vzniku

Historie kokpitu DC-9

McDonnell Douglas DC-9 je americké dvoumotorové dopravní letadlo určené pro krátké tratě. Jde o první model z rodiny letounů podle návrhu firmy McDonnell Douglas, kterou později získala společnost Boeing. První let prototypu letadla DC-9 se uskutečnil dne 25. února 1965. První společností, která letoun zavedla do provozu byla americká Delta Air Lines. Letouny DC-9 byly vyráběné v několika verzích.

Náš kokpit pochází z letounu DC-9-31, který před vyřazením nesl imatrikulaci N1332U. Letoun byl vyroben v roce 1969, výrobní číslo 47404. Byl dodán společnosti Hawaiian Airlines, a v roce 1986 prodán Northwest Airlines, kde dostal číslo flotily 9935. V roce 2010 byl letoun dne 23. 6. vyřazen z provozu s celkovým náletem 88 708 hodin a počtem letů 94 044, přelétnut na šrotiště na Floridě a sešrotován. V té době koupil jeho odříznutý kokpit předchozí majitel z Kanady, který jej uchovával doma jako nefunkční repliku a od něhož jsme kokpit v červenci 2013 zakoupili.

Všechny tři přístrojové panely pochází z druhého letounu DC-9, který byl vyroben rovněž roku 1969 létal z počátku pro aerolinky North Central Airlines, které byly později pohlceny společností Northwest. Jde rovněž o stroj typu -31 s imatrikulací N962N, výrobní číslo 47406, číslo flotily v Northwest 9912. Letoun byl z provozu vyřazen 2. září 2005.

Zajímavostí budiž výrobní čísla obou letadel. Dělí je od sebe jen dvě číslice, což znamená, že oba letouny byly vyrobeny ve stejný rok. Dá se tedy s největší pravděpodobností konstatovat, že jde o dvě sestry, které se naposledy viděly v hangáru firmy Douglas před cca 45 lety, potom nalétaly miliony kilometrů, aby se nakonec spojily v jeden celek, který máte i vy možnost vyzkoušet.

Jsme velmi rádi, že k desetitisícům rukou, které se obou letadel dotýkaly, se mohou přidat i dlaně a prsty členů našeho týmu a dnes i dlaně Vaše. Věříme, že se nám podaří oběma sestřičkám dopřát dlouhé a zábavné staří.

O projektu DC-9

Kdyby mi někdo před 7 lety řekl, že se pokusím v oblasti letectví o světový unikát, těžko bych mu uvěřil. Jak se taková výzva v životě obyčejného člověka přihodí? Příběh je poměrně dlouhý. V roce 2005 jsem uviděl u kamaráda na stěně jeho pokoje obrovskou mapu plnou čar, čísel a znaků. Protože jsem věděl o jeho zálibě v simulované létání, pochopil jsem, že se bude jednat o leteckou mapu. Ale co je na ní, mi bylo záhadou.

Za týden jsem měl již koupený FS 2004 a začal jsem se učit létat. Lekce ve FS 2004 mi přišly srozumitelné a prošel jsem je všechny od začátku do konce. V roce 2006 jsem se odhodlal k registraci na VATSIM. Chvíli jsem poslouchal, snažil si instalovat různé softwary a nakonec jsem s bušícím srdcem zakoktal do mikrofonu. Netrpělivě jsem čekal, kdo se ozve. Věty, které jsem přeříkával, jsem četl z vytištěného manuálu pro začátečníky.

Uskutečnil jsem svůj první let. Několikrát se mi dostalo upozornění a několikrát jsem nevěděl, na co se mě vlastně řídící ptá. Ale časem jsem se zdokonalil a na VATSIMu poznal partu skvělých lidí, kteří mě naučili, jak se řídí letový provoz. V roce 2007 jsem se rozhodl, udělat si PPL a zkusit si to v opravdovém letadle. V roce 2008 jsem uskutečnil svůj první let do oblak a věřte, že mi srdce bušilo úplně stejně jako tehdy na VATSIMu.

Protože se mi narodil druhý syn a já neměl dostatek času na létání, začal jsem létat více a více doma na simulátoru.

Vybudoval jsem si pěkný kousek doma v kotelně, ale pořád to byla jen směska budíků, které jsem různě nakupoval a skládal podle prostoru, nikoli podle reálného letadla. Pak mě napadla myšlenka, pořídit si simulátor Boeingu 737, protože s tím letadlem jsem létal nejraději. Domluvil jsem se s kamarády na VATSIMU (konkrétně s Pavlem Brodským a Radomírem Jedličkou) a vyrazili jsme se podívat na jeden takový simulátor do Berlína.

Byl moc pěkný. Propracovaný, funkční, prostě ten, co bych chtěl. Ale po obdržení nabídky jsem pochopil, že je to opravdu drahá sranda a budu muset ještě chvilku šetřit. Asi po roce a půl jsme s Pavlem Brodským začali pracovat na myšlence vlastního podobného simulátoru.

Něco takového, jako mají někteří v Klášterci nebo v Praze v panelákovém bytě. Cíl naší cesty však nebylo komerční využití, ale propagace VATSIMu, vlastní potěšení a zábava. Prohledali jsme mnoho webů a vytušili, že stavba bude poměrně náročná.

Tak jsme si řekli, zda by nebylo lepší koupit si starý kokpit a ten postupně doplnit nakoupeným simulátorovým vybavením. Prohledali jsme stovky webů a hledali Boeing 737. Jenže věc zprvu snadná se ukázala býti nerealizovatelnou. Jednoho dne mi zavolal Pavel. Úplně nadšený, že něco objevil a já to musím hned vidět. Jeden kanadský nadšenec Perry prodával starý uříznutý kokpit DC-9 kompletně vybavený avionikou, která byla pravděpodobně fukční.

Pavel mě přesvědčil, že toto je ta správná volba. Já byl zprvu skeptický, mám raději glass cockpit, než zastaralé budíky s ručičkou, ale něco mi říkalo, přemýšlej nad tím. S B737 dnes umí létat “každý”, dokonce i já (samozřejmě na simulátoru), ale při pohledu na DC-9 jsem nevěděl, k čemu polovina budíků a přepínačů vlastně slouží. Byla to výzva. Když mi Pavel řekl, že nenašel nikoho, kdo by podobný projekt realizoval, řekl jsem ano. Jdeme do toho a to naplno.

Dne 27.4.2013 ve 14:38 jsem napsal Perrymu:

“I am very interested in purchasing cockpit of DC-9. Is it still available? Can you please send me some more detailed photos?”

To byl právě ten den, kdy obyčejný člověk začal doufat ve světový unikát. Byl to den, kdy jsem se opět přesvědčil, že i malá skupinka chytrých lidí plných optimismu a nadšení v malé České republice může dokázat něco velkého.

Smlouvy, nakládka, transport, … nebylo to úplně snadné, ale 9.8.2013 jsem se DC-9 prvně dotkl. Při prvním posazení do kokpitu mi tlouklo srdce úplně stejně jako tenkrát prvně na VATSIMU, či tenkrát prvně sám v Z142. Dne 10.8.2013 jsme s naším malým týmem začali naplno pracovat. Začátkem roku 2017 jsme Czech DC-9 Project prohlásili za hotový. Dnes máte i vy šanci vidět v Liberci simulátor, který nikde ve světě nenajdete.

Petr Bílý, www.dc-9.eu