Starý zvyk – pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic je velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. V noci z 30. dubna na 1. máj se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka

Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat, a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně oslava plodnosti.

Mimo lidové zvyky se také jedná o druhý největší Satanský svátek. Na tuto noc připadala největší sabat Satanských kultů.

ČARODĚJNICE NA HRANICI

Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně.

Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti. V Německu se čarodějnice slétávají na čarodějnický sabat do Brockenu.

Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo). Různé země označují tento svátek různými jmény.

V Česku svátku nadchází První máj, svátek zamilovaných. I svátek práce.

Zdroj: Babynet.cz, foto: www.praguecityline.cz