Lásku jí vzali nacisté, tak před nimi ukryla odbojáře

Za heydrichiády přišla o manžela a zůstala sama s dětmi. Aniž by je znala, ubytovala tři odbojáře. V úterý Boženě Kropáčkové politici v Praze 6 odhalili pamětní desku.

Překonala smrt prvního dítěte i nucené odloučení od milovaného manžela. Náhle přinucená k životu matky samoživitelky nepodlehla pochopitelnému strachu ani atmosféře protektorátu, naopak měla odvahu riskovat nejen svůj život, ale velmi pravděpodobně i životy svých dvou dětí.
Božena Kropáčková – manželka plukovníka generálního štábu a příslušníka domácího protinacistického odboje Václava Kropáčka – ukryla v roce 1942 parašutisty Josefa Bublíka a Jana Hrubého a později i velitele paravýsadku Out Distance Adolfa Opálku. Toho dokonce opakovaně. Československý národ se jí po komunistickém převratu v únoru 1948 kromě několika medailí za zásluhy odvděčil obviněním ze zrady a rozvracení republiky. Toho ji nakonec zprostil a Kropáčková v čtyřiasedmdesáti zemřela u dcery v Havířově.

 

Na krutý osud obdivuhodně statečné ženy od včerejška upomíná pamětní deska v Buzulucké ulici v Dejvicích, kde Kropáčkovi žili. Radnice ji odhalila pětasedmdesát let po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Datum 6. června je navíc dnem, kdy Opálka z bytu Kropáčkových definitivně odešel.

„Návrh jsem dal Praze 6 před pár lety. Jsem rád, že se ho podařilo zrealizovat k tomuto krásnému výročí,“ uvedl historik a iniciátor desky Lukáš Kopecký. Ten pro časopis Paměť a dějiny napsal článek Božena Kropáčková – neobyčejný osud obyčejné ženy.

 

     

VZKAZY V PRÁDLE

Chůva a telegrafistka Československých drah Kropáčková se narodila v roce 1901 v Čeladné a se svou životní láskou se seznámila v Košicích.

 

„Kropáček byl statečný, nesmírně cílevědomý a zodpovědný. Byl ideál vzdělaného a statečného chlapa, který se zároveň staral o rodinu. Museli být fantastický harmonický pár,“ říká Kopecký. Měli spolu tři děti, prvorozený Václav však tragicky zemřel poté, co se ve dvou letech opařil. Další syn Jiří a dcera Hana se svou matkou prožili nelehké dětství. Odbojáře Kropáčka deset dní před Vánocemi 1939 zatklo gestapo a uvěznilo na Pankráci.

O čtyři roky později byl odbojář popraven a podle Kopeckého nejspíš vůbec netušil, co se děje doma.

 

„Komunikace mezi manželi probíhala přes vzkazy ukryté v prádle, ale spíš z jeho strany. Říkal jí třeba, aby zničila jisté dokumenty,“ popisuje historik. Kropáčková i tajní hosté museli být opatrní, naproti sídlil wehrmacht. Protektorát byl navíc dobou potravinových lístků. Aby na sebe matka samoživitelka nepoutala pozornost, tak jí příbuzní vozili vlastní jídlo.
Tehdy osmiletá Hana si myslela, že je Opálka strýček Balcárek ze Slezska, dvanáctiletému Jiřímu svou identitu Opálka prozradil. U rodiny se totiž skrýval i po atentátu na Heydricha.

 

„Byt navštívili četníci s fotografiemi předmětů z atentátů, ale na skrytého Opálku nepřišli,“ píše Kopecký. „Karel Čurda (parašutista a konfident, pozn. red.) sice nic nevěděl, ale kdykoliv mohl někdo promluvit. Kropáčková až z novin zjistila, že všichni ubytovaní padli 18. června v Resslově ulici,“ dodává historik a připomíná boj parašutistů proti nacistům v kostele svatého Cyrila a Metoděje.
„Něco muselo být v ní, ale život vedle styčného důstojníka ji určitě něco naučil. Z pohledu dnešní bezstarostné doby je to neuvěřitelná statečnost ženy a matky. Vlastenectví bylo pojmem, který tehdy v lidech zakořenil, a oni ho v klíčových momentech správně využili,“ podotýká Kopecký.

 

Zdroj: Mladá fronta Dnes, foto: ČRo

 

Více: http://toulky.vojenstvi.cz/166-odhaleni-pametni-desky.html

 

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna