Kolony aut zmizí až po dostavbě okruhu

Začátek nového školního roku znamená návrat většího počtu aut do ulic nejen Městské části Praha 6. Lze tak opět očekávat kolony ve Svatovítské, kolem Vítězného náměstí a na dalších obvyklých místech. Odborníci se shodují: dokud nebude zprovozněný vnější okruh kolem hlavního města, šance na výrazné zlepšení je jen minimální.

„Dokud se nepostaví a nezprovozní severozápadní část pražského okruhu, bude Praha 6 i nadále sloužit jako páteřní komunikace pro celé hlavní město. Dopravu do městské čísti přivedl tunel Blanka.„Od jeho zprovoznění se například na Patočkové ulici zvedl počet projíždějících aut z 30 na 45 tisíc denně,“ uvádí Roman Mejstřík (ANO), radní pro dopravu.  

Tunel, který denně využívá až 90 tisíc řidičů, čímž je jeho kapacita vyčerpaná, je stále nezkolaudovaný a ve zkušebním provozu. „Takových staveb je i v hlavním městě více, zpravidla například kvůli tomu, že nejsou vyřešeny majetkové poměry k částem pozemků a podobně. Jejich uzavření však nepřipadá v úvahu,“ říká Jan Špilar z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a zároveň člen Komise strategického rozvoje Prahy 6. Uzavření Blanky by Prahu 6 kolon nezbavilo. Jen by se přesunuly do míst, kde byly před čtyřmi roky, tedy na ulici Milady Horákové nebo do ulice Pod Kaštany, která je nyní plynule průjezdná.

Zlepšení přinese pouze dostavba okruhu, která se nyní stává prioritním tématem radnice.

Komise expertů

„Vzhledem k tomu, že Ředitelství silnic a dálnic už pracuje na technicko-ekonomické studii pro EIA, kontaktovala jsem uznávané odborníky za jednotlivé stavby – tunely, dopravní stavby, mosty, životní prostředí – a ustanovili jsme vlastní Pracovní expertní skupinu, zkráceně PES,“ říká místostarostka Eva Smutná (TOP 09), zodpovědná za strategický rozvoj a památkovou péči. Do skupiny budou volně přizváni další znalci v gescích, které budou pro Prahu 6 významné. Zápisy budou mít k dispozici i občané, a to na stránkách radnice. Úkolem této skupiny je včasné a odborné posuzování zpracovávané dokumentace. Její členové by měli upozorňovat a signalizovat, zda navrhované řešení je či není v souladu s všeobecným očekáváním.  

První diskuse se vedly o mostech a kapacitě navržených komunikací. Praha 6 také požádala o obnovu nutné stavební uzávěry podél celé trasy, aby zajistila ochranu trasy okruhu a očekává kladné vyřízení této žádosti. 

Dostavba okruhu je prioritou

„Musím konstatovat, že před lety se Praha 6 zachovala vůči městu velmi profesionálně, když souhlasila s otevřením velkokapacitní křižovatky na Malovance, aby nebrzdila dopravu ve městě a nekonečnými průtahy a soudními spory neprotahovala stavbu tunelu. Myslím to jako apel na všechny, kteří blokují všechna jednání spojená s výstavbou okruhu a stále obtěžují obyvatele Prahy 6 hledáním pseudovariant, kterými jen brzdí dlouhodobou koncepci města,“ říká Eva Smutná a dodává, že stavba okruhu v krátké variantě je dnes prioritou a je nutno již jen dotáhnout řešení, které bude co nejcitlivější pro obyvatele v dotčených územích. Posouvání okruhu přes území Středočeského kraje považuje pouze za zdržování schvalovacího procesu a odsouváním problému do regionu, který nemá ve svých územních plánech pro takovouto stavbu podmínky ani prostor. Podle místostarostky jde jen o politikaření a účelové nahrazování dlouhodobé koncepce antikoncepcí.

Koalice má v dostavbě silničního okruhu podporu i o opozice: „Nedokončený silniční okruh je jedním z klíčových problémů pražské dopravy. Jeho trasování přes Suchdol, které je v oblasti severozápadního sektoru v souladu s územním plánem, zásadami územního rozvoje hlavního města i rozhodnutími soudů, je potřeba skutečně intenzivně připravovat k urychlené realizaci,“ říká René Pekárek (ČSSD), předseda Kontrolního výboru. A také odmítá jakékoli hledání náhradních variant a i vypracovávání dalších studií. „Pokud jde o Suchdol, je zde silniční okruh veden tunelem. Jen drobná poznámka – kdo z běžných návštěvníků Stromovky či Strahova ví, že v podzemí pod parkem i Strahovským stadionem je veden tunel Blanka či Strahovský tunel? Úvahy o jeho posunu dále do středočeského regionu se po zkušenostech v jihovýchodním sektoru města prokázaly mírně řečeno nesprávnými, většina aut tam využívá Jižní spojku, která je blíže k centru, prakticky nikdo nejede na silniční okruh. Občané nechtějí chiméry, ale řešení. Je proto třeba přinutit ministerstvo dopravy i vládu k urychlenému vyřešení,“ dodává.

Co může pomoci ke zlepšení

I když by se s přípravou okruhu začalo okamžitě, jeho dokončení lze očekávat v horizontu patnácti až dvaceti let. Do té doby lze dělat jen dílčí opatření pro zlepšení situace.  Doprava v hlavním však patří především do kompetencí magistrátu, možnosti městských částí jsou omezené.

Odlehčit dopravě kolem Kulaťáku má Komunikace Evropská – Svatovítská (KES). Na základě upraveného návrhu byla v loňském roce vypracována technická studie, která sloužila jako podklad pro zjišťovací řízení. „O to jsme požádali v říjnu 2016. Jeho závěr z února 2017 ovšem poslal jednoznačně KES do posuzování vlivů na životní prostředí, tedy musí zde probíhat EIA, a uložil dopracování podkladu dle připomínek magistrátu, IPRu a dalších vyjádření,“ říká místostarosta pro územní rozvoj Martin Polách (ANO). Nyní se zadala aktualizace technické studie, která by měla být hotova do konce letošního roku. V roce 2018 bude probíhat EIA, další rok naváže územní řízení a stavební povolení, takže začátek realizace se posouvá nejdříve k roku 2020.

Budování nových kapacitních komunikací je řešením i podle Davida Rovenského z Krajské ředitelství policie hlavního města a člena Dopravní komise Prahy 6: „Ovšem trend ve městech je spíš opačný.  Komunikace se zužují, po jejich okrajích vznikají cyklistické stezky, vysazují se pásy zeleně a ulice se tak stávají nepropustné. Řidiči si proto hledají trasy jinudy a zajíždějí i do obytných zón, které na to nejsou připraven, vznikají zde kolony a zhoršují životní podmínky lidí.“ 

Praha 6 má při tom málo významných kapacitních komunikací, které by byly schopné pojmout současnou dopravu. Zařadit lze mezi ně ulici Patočkovu, Dejvickou a Jugoslávských Partyzánů.
Dalším místem, kde lidí stojí v kolonách, je křižovatka Na Vypichu. „Praha 6 si zadala zpracování studie, jejímž účelem je najít řešení, které by vedlo ke zkapacitnění křižovatky, a to i s možností víceúrovňového řešení. Ovšem analýza vyšla tak, že by to nebylo přínosné, proto dojde k dílčím úpravám, které by mělo vést k lepšímu zprůjezdnění v tomto místě,“ vysvětluje Roman Mejstřík.

Alespoň zpříjemnit prostředí, omezit prašnost, znečištění ovzduší a hlučnost by mělo ozelenění výjezdu z tunelu na Malovance. „Jde ale jen o provizorní řešení, běžným evropským standardem z pohledu pravidel pro udržitelný rozvoj by mělo být jednak zakrytí již nefunkčního protipožárního otvoru na severním portálu Strahovského tunelu, který má rozlohu tři tisíce metrů čtverečních, a   také maximální překrytí prostoru křižovatky, která je uprostřed obytné zástavby. V současné době proto Praha 6 s ČVUT připravuje podmínky pro odborný workshop, který by měl za účasti místních obyvatel navrhnout možná řešení,“ říká místostarostka Eva Smutná.

Bez aut v centru bude nejlépe

Existuje však řešení, které může výrazněji zlepšit dopravu jak v Praze 6, tak v centru hlavního města ještě před zprovozněním vnějšího okruhu: vytvořit takové podmínky, aby sem lidé auty vůbec nejezdili.

„Aktuálně se povedlo magistrátu dotáhnout integraci pražské veřejné dopravy a Kladenska, což  Praze 6 velmi pomůže, dále jednáme s Českými drahami o možnosti vzniku dočasného parkoviště na Veleslavíně,“ říká za hlavní město Petr Dolínek (ČSSD), náměstek primátorky pro dopravu.

Právě stavba parkovišť P+R by omezila počet aut ve městě. Je třeba, aby byla u příjezdu do města a v dosahu městské hromadné dopravy, ideálně metra či tramvají. Praze 6 by pomohlo takové parkoviště v Ruzyni na Dlouhé Míli, kde je dlouhodobě plánováno a rovněž s ním počítá i připravovaný Metropolitní plán. „Vhodná lokalita je také v Suchdole, kam má být prodloužená tramvajová trať a další by mohla být kolem Patočkovy a Karlovarské ulice, opět v návaznosti na tramvaj,“ vyjmenovává Jan Špilar. Do té doby bude parkovištěm celé město, podobně jako Praha 6 před zavedením zón.

Právě o parkovišti na Dlouhá Míli se nyní velmi diskutuje. „Jde o nejdůležitější dopravní uzel Prahy 6, kde se kříží trasa železnice, tramvajové trati a jediného kapacitního P+R a našem území, které by mělo odchytit nápor aut ze severozápadního regionu. Zadaná kapacita parkovacích míst do 1200 byla z mého pohledu zásadně nedostatečná,“ říká místostarostka Eva Smutná. V současné době projektant společně s hlavním městem prověřuje možnosti území a jeho celkovou koncepci, tak aby nedošlo k promarnění šance na jeho využití. Záleží také na výkupu pozemků v tomto území, který by mohl veškeré práce zásadně brzdit či dokonce blokovat.

Odlehčit Praze 6 může i železničního spojení do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla

Lanovka přes Vltavu?

Pokud bude v hlavním městě dobře organizovaná městská hromadná doprava, je pravděpodobné, že ji lidé upřednostní před auty. V současnosti komfortně obsluhují Prahu 6 tramvajové trati, tedy kromě propojení na Suchdol a Strahov. „Propojení Strahova je nyní naše priorita a jediná možnost, jak ulevit centru Prahy 6 od autobusové dopravy. Aktuálně u obou tramvajových tras probíhají změny územního plánu,“ říká Eva Smutná.

Ovšem veřejná doprava může mít i mnohem atraktivnější podobu. Další ekologickou dopravní možností je lanovka, která by mohla propojit oba břehy Vltavy a komfortně spojit Prahu 6 s Prahou – Troja. „Bohužel novinky se v našich krajích vždy rodí ve velkých bolestech, ovšem zrovna tato trakce by mohla mít rychlou cestu k cíli,“ dodává místostarostka.

Šestka časopis Mč Praha 6