V neděli si budeme moci o hodinku déle přispat, čas se vrací do svých správných kolejí

V noci ze soboty na neděli nás čeká konec letního času. V praxi to znamená, že se v neděli 29. října 2017 ve 03:00 hod. (SELČ) změní čas na 02:00 hod. (SEČ). Hodiny se tak v podstatě posunou o hodinu zpět.

Pokud tedy nechcete v neděli někam přijít o hodinku dříve, tak doporučujeme si ručičky hodinek před ulehnutím do postele posunout o hodinu zpět a probouzet se budete již podle správného času. Kdo na to zapomene, může tak učinit až v neděli po probuzení, ale nezapomínat! Jinak na vás ve škole či v práci budou v pondělí koukat jak na zjevení, které místo pozdního příchodu dorazilo s hodinovou. U většiny počítačů a mobilů změna času probíhá (pokud jste to dovolili) automaticky, popřípadě se vás zařízení optá, co s tím.

֎        ֎        ֎       

Zimní čas, který je ale normální středoevropský, bude platit dalších pět měsíců, přesně do 25. března 2018.

Změna času byla v Česku zavedena v roce 1979. Nejdříve letní i zimní čas trval vždy šest měsíců. Od roku 1996 trvá letní čas sedm měsíců a pět měsíců je tzv. zimní čas.
Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, a proto k ní přistoupila i ČR.

PROTI STŘÍDÁNÍ PECKA I ŠILAR

Dvacet osm let bojoval za jeden čas po celý rok pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Ale jako by hrách na stěnu házel. Pecka v roce 2009 zemřel ve věku 60 let a pomyslné žezlo bojovníka za odstranění střídání času po něm převzal současný senátor Petr Šilar (KDU-ČSL). I ten bojuje, ale zdá se, že zatím také marně.

Na otázku Práva, zda a proč mu vadí střídání letního a zimního času, už dříve řekl: „Těch důvodů je víc. Především dlouhodobě je známo, že je toto střídání zbytečné, protože k žádným úsporám energií nedochází, tak jak bylo původně uváděno. Navíc jsou zde prokázané zdravotní a psychosomatické vlivy na nemocné, děti, ale i na seniory. Prostě je to hloupost a zvyk, který je podporován i směrnicí EU.“

LÉKAŘI TAKÉ PROTI

Některé státy, jako například Polsko, ale už uvažují o návratu k jednomu času. V Česku zatím nic takového není.

Klinický psycholog doktor Martin Kořán z pražské Nemocnice Na Homolce tvrdí, že někteří lidé se střídáním času mohou mít určité psychické problémy. „Jsou biologicky nastaveni na něco a pak se to musí předělat. Ono se řekne jedna hodina sem, jedna hodina tam, ale určitá zátěž pro organismus to je. Střídání času ekonomicky nic nepřináší. Je to zavedený zvyk, který je možné opustit.“

Stejného názoru je i dětská lékařka Hana Cabrnochová z Prahy: „Při změně času se malé děti musí několik dní adaptovat. Potíže mají školáci, zejména prvňáci a druháci. Jsou unavenější, protože musí, v případě letního času, o hodinu dřív vstávat, než je obvyklé. Určitě by bylo pozitivní mít jeden čas po celý rok.“

A co změně času říká Pavel Suchan, mluvčí Astronomické společnosti Akademie věd: „Astronomie nezná a nepotřebuje střídání času. Tak proč to nezrušit?“

ZMĚNA ČASU SE VE SPOTŘEBĚ ELEKTŘINY UŽ NEPROJEVUJE, UPOZORŇUJÍ DISTRIBUTOŘI

O nadcházející neděli se opět bude měnit letní čas za zimní. Úspora elektrické energie, kvůli které byl v minulosti letní čas zaveden, je již delší dobu pro ekonomiku zcela zanedbatelná. Právu to potvrdili zástupci českých distribučních společností.

„Podle našich měření se změna času na zatížení distribuční sítě prakticky vůbec neprojevuje. Platí to pro jarní i podzimní posun času už řadu let,“ uvedl šéf dispečinku energetické společnosti E. ON Distribuce Petr Vaculík.

Mnohem výraznější vliv na odběr elektrické energie v tocích distribuční sítě má například počasí. „Na srovnání denních diagramů odběrů elektrické energie vidíme, že větší vliv než změna času při přechodu na letní nebo zimní čas má například slunečné počasí a zvýšená výroba ve fotovoltaických elektrárnách,“ poukázal Vaculík s tím, že to vyvrací i další z argumentů pro letní čas, podle něhož se tak zmírňují některé energetické špičky.

Také podle Romana Gazdíka ze společnosti ČEZ se rozdíl ve spotřebě v zimě a v létě postupně snižuje. S tím také mizí možné úspory, které střídání letního a zimního času přináší. „Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech, například v domácnostech se konstantně zvyšuje množství spotřebičů. Tím pádem se také snižuje úspora vyvolaná změnami letního a zimního času, protože tyto změny byly zdůvodňovány právě úsporami při svícení,“ uvedl Gazdík.

Již několik let se podle něj vliv zavedení letního času na úsporu elektřiny nedá prokázat. „Velmi pravděpodobně však není žádný. Před rokem 1989 odborníci uváděli úsporu zhruba 0,4 procenta,“ dodal Gazdík.

ZAČÁTEK PRACOVNÍ DOBY JE RŮZNÝ

Podobná měření jako E. ON provedla několika lety i společnost Pražská energetika. Přechod na zimní čas a obráceně také podle ní už nehraje v úsporách energie žádnou roli.

„Platí to od 90. let minulého století, kdy došlo zejména na území hlavního města Prahy k zásadní změně charakteru spotřeby elektřiny. Postupně zanikly všechny velké továrny a charakter spotřeby se rozmělnil do delší časové doby. Obchody, služby, kanceláře již nezačínají svoji činnost najednou v šest hodin ráno, jako tomu bylo v případě továren, ale lidé vstávají a začínají pracovat v širším časovém rozmezí,“ poukázal mluvčí PRE Petr Holubec.

Změna ve spotřebě energie se tak projevuje méně než v jednom procentu. „Mnohem větší vliv na spotřebu energií mají klimatické podmínky, a tak záleží především na tom, zda bude mrznout, či zda bude relativně teplo. Snížení teploty vzduchu, byť o jediný stupeň, znamená o procento vyšší spotřebu elektřiny. Změna času z hlediska úspor energie je tedy zbytečná, v případě letního času jsou jedinou výhodou delší večery za světla,“ dodal.

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. Že jsou energetické úspory letního času v současnosti minimální, přiznala Evropská komise i české ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle Komise je však vhodné ve střídání zimního a letního času pokračovat z důvodu zachování harmonizace kalendáře pro fungování vnitřního trhu, ale i proto, že je v létě déle světlo, čímž se podporují různé volnočasové aktivity.

Zdroj: Právo