Slovo Suchdolských novin ke 2. adventu

Václav Cílek: Suchdol je standardní okraj hlavního města

Na samém kraji Suchdola, už na katastru lysolajského souseda, v areálu Akademie vědy ČR, působí v Geologickém ústavu RNDr. Václav Cílek, vědecký pracovník, geolog, klimatolog, filozof, spisovatel, hlásící se i ke krajinologii, byť že tento vědecký obor není ještě uznán a respektován. Redakce se za ním vypravila, aby veřejnosti zprostředkovala jeho názory na minulost, dnešek i budoucnost naší městské části a širšího okolí.

■ Jak vnímáte krajinu na sever od Prahy v oblasti mezi Suchdolem, Ruzyní, Kladnem, Slaným, Velvary a Kralupami nad Vltavou? S původním osídlením známým jako Únětická kultura, Knovízská kultura, s přemyslovským sídlem na Levém Hradci, se starobylou obcí Holubice-Kozinec…

Jako hrozně zastavěnou, proměňující se ve velké širší pásmo Prahy. To je neustálý problém Středočeského kraje, kdy největším faktorem, který ho ovlivňuje, je hlavní město Praha, ale ta leží mimo jeho území.

Vezmeme-li si popisy z 19. a ze začátku 20. století, možná až do roku 1950, tak jsou tu poměrně malé až středně velké vesnice nebo městečka ve velmi harmonické, úrodné, krásné krajině zahradního typu. Osídlené od dávné doby, protože, vezměme si třeba Přezletice, tam jsou buližníkové nástroje velmi hrubotvaré, mohou být staré tak mezi půlmiliónem až miliónem let. Možná spíš míň.

A tady na několika místech, konkrétně pod Holým vrchem, máte mladší paleolit, tj. nějakých dvacet, třicet tisíc let, ale tu a tam máte archaicky vyhlížející nález, u něhož se dá uvažovat stáří dvě stě, tři sta tisíc let. A jsou tu nálezy valounové industrie, která vzniká tak, že vezmete na poli valoun, pěti údery ho upravíte, použijete ho, a pak ho zahodíte, těch je tu poměrně hodně.

V cihelnách, které fungovaly hned za naším ústavem, tak to bylo vázáno na půdní komplex pět až šest, což jsou ve žluté spraši vložené půdy. A pětka a šestka je zhruba čtvrt miliónu let i víc stará. Takže je to doopravdy krajina člověkem odpradávna neustále využívaná. Dneska bych řekl, že je to krajina zneužívaná Prahou.

■ My architekti tomu říkáme sídelní kaše…

Ten termín jsme zavedli s profesorem Miroslavem Bašem. Teprve potom ho použil pan architekt Pavel Hnilička…

Holý vrch v Úněticích.

■ A jaký byl vůbec význam vody, všech možných toků a zejména Vltavy při formování oblasti, o níž mluvíme? Bez ní se přece nedá žít.

Velká řeka má vždycky naprosto zásadní vliv. To je ovšem zase otázka, v jakém čase bychom se pohybovali. Řeky tudy přes ty plošiny tečou alespoň dvacet, možná pětadvacet miliónů let. Ale kaňon Vltavy je starý necelý jeden milión let.

Byly dělané výkopy, kterých jsem se také účastnil, pod Holým vrchem. Tam jsou vápnité sedimenty plochých, asi možná odstavených ramen, poměrně teplých. Je to tam nabité šneky, okolo třiceti druhů různých měkkýšů. Doopravdy velkého množství, které pochází z doby, kdy kaňon ještě neexistoval. Datace je udělaná na základě magnetických měření. Čas od času se zemské pole zvrásní, otočí a vytváří tak určité hranice. O tomto místě víme, že rameno tu bylo o málo starší než osm set tisíc let.

Potom je tu další role vody, o které dneska už skoro nikdo nic neví. To jsou malé mokřady, jezerní mísy. Pro severní oblast od Prahy byla typická slaniska. Dnes z nich nezbylo skoro nic, možná dvě, tři malé lokality. Všechno v průběhu staletí zaniklo. To znamená, že krajina tu byla hodně členitá.

Typický únětický koflík z pohřebiště na Holým vrchu. Reprofoto: Václav Matoušek, Vladimír Dvořák, Vladimír Vytiska, Jan Pohribný a Petr Fuksa: Únětická kultura. Spolek pro obnovu únětické kultury, Únětice 2002.

■ Únětická kultura, spojená právě s nálezy kolem Holého vrchu, přece musela souviset s existencí vody.

Únětická kultura je kultura doby bronzové, která byla poprvé popsána u nás, proto se tak jmenuje i na dalších evropských lokalitách. Kromě Čech a Moravy zaujímala značnou část Německa, Rakouska, Polska, zasáhla i na Slovensko. Právě ve středních Čechách se našly doklady o kontaktech mezi jednotlivými lokalitami únětické kultury, například mezi Saskem a Moravou. Je to označení mezinárodní kultury na oblasti srovnatelné s velikostí Francie…

■ Původně jsem si myslel, že průrva mezi Kozími hřbety na tom místě souvisela s Únětickou kulturou. Ale podle toho, co říkáte, musí být daleko mladší.

Nálezy té kultury jsou z pohřebiště na Holém vrchu. Kde bylo sídliště, to přesně nevíme, ale můžeme se domnívat, že částečně bylo dole, v údolí potoka. Ale mohlo existovat i nahoře na polích, to nemohl být zas takový problém.

Ale v údolí potoka byly profily, které mají za posledních deset tisíc let mocnost kolem deseti, jedenácti metrů. Takže únětická kultura by měla být zhruba dva, tři metry pod dnešní úrovní.

Vzhledem k existenci mokřadů, pramenišť a jímek si klidně umíme představit život nahoře na pláni, kde jsou dnešní Únětice. Ta musí mít také starý historický podklad.

Hrob únětické kultury. Hrobová komora je vyložena kameny, přeházené kosti lidského skeletu svědčí o tom, že hrob byl vyloupen. Reprofoto: Marie Bláhová, Jan Frolík a Naďa Profanová: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. do roku 1197. Paseka, Praha 1999.

■ A jak vidíte Suchdol jako původní zemědělskou obec a dnes i jako sídlo univerzitního kampusu a to ve vztahu ku Praze?

To je obrovská změna, o níž nevím, zda se s ní dá něco dělat. To souvisí s evropským poválečným trendem, kdy lidé z venkova odcházeli do měst. Ono to existovalo už dřív, ale po válce ten proces zintenzivnil. Už dřív se chodilo do menších měst, jako bylo Kladno nebo Příbram, a lidé odtud zase odcházeli do Prahy.

Kupodivu ve středních Čechách máte celé části vesnic, kde není ani jeden původní obyvatel. Je tu hrozně málo původních obyvatel. Migrace tady byla obrovská a není divu, že když jdete dál směrem k Budči, najdete vesnice, nechci se nikoho dotknout, které vypadají zanedbaně. Což je typické právě pro střední Čechy nebo České středohoří, ale je zajímavé, že podobně zanedbané vesnice nenajdete v jižních Čechách nebo na jižní Moravě.

Je to dáno vlastním průmyslem, hutní výrobou, že tady převažovali kovorolníci. A to už začíná od poloviny 19. století a na jeho konci, třeba v roce 1920, kdy se na Kladensku, Slánsku stavěly malé domky, vznikaly takové ty polodělnické kolonie s lidmi s dílnou, s jedním hektarem půdy, s kozou či krávou a slepicemi. Osídlení tady má specifický charakter.

Bohužel zkušenost ukazuje, že tohle přesně jsou místa, kde bude dál docházet k zahušťování obyvatelstva. Od měst vzdálený venkov vypuzuje lidi, ten pak stárne, a pokud se něco nezmění, což se klidně může stát, tak to může pokračovat. Ale třeba taky ne.

■ Proč by měl poklesnout přesun lidí do větších center?

Město se může stát do budoucna nebezpečné třeba kvůli výskytu rezistentních kmenů bakterií. Tento trend, který vypadá jednoznačně, se může zvrátit. Jestli znáte Itálii, Apeniny, tam se dneska natáhli vlci a nemají tam skoro žádné lidi. Podobné je to v podhorských oblastech Francie, odkud všichni odcházejí do center…

■ …a na polské pomezí se také vrátili vlci…

To souvisí s evropskou divočinou, ale ve střední Itálii nebyly vlci dlouho, naproti tomu v Polsku žili téměř stále. To není zas taková změna.

■ A co si myslíte, že jsou klady Suchdola i jeho zápory z hlediska místa, kde se rozkládá?

První klad je klimatický. Což znamená, že v Čechách převládají severozápadní větry. A Suchdol chytá čerstvější vzduch. Já bydlím na Proseku a cítím rozdíl zejména v horkých letních měsících mezi středem Prahy, které pomalu začíná být už nebezpečné, třeba s množstvím atmosférického ozónu, oxidu dusíku a drobných částic. Je to zdravotně velmi citelný rozdíl.

To je jedna výhoda. Druhá je taková, že ve vlnách tepla, kdy jsem všude chodil s teploměrem, nechci si vymýšlet, tak oproti centru, které je níž a je ještě kamenitější, tak rozdíl byl mezi 1 až 2 stupni Celsia.

Nevýhodou pochopitelně je letiště, ale to je jiná záležitost.

Další výhoda je, že je Suchdol docela dobře spojený se středem Prahy. Pochopitelně slabé místo je v ulici Jugoslávských partyzánů. O tom se už také několik let jedná, že se něco změní. Dva jízdní pruhy by pomohly.

■ A co dál ona výhoda i nevýhoda Suchdola?

To je vliv nedokončeného vnějšího okruhu kolem Prahy, ale já na to nemám vyhraněný názor. Vím, že se říkalo, že dodělání pražského vnějšího okruhu je důležitější, než celý tunel Blanka.

Pohled z Holého vrchu na stráň svažující se ze Suchdola.

Z hlediska obce jako takové by se musely hodně zvážit klady a zápory. Já si myslím, že je to 1:1. Má to své výhody a nevýhody. Dobře udělaný okruh by nemusel zas až tak vadit, jak si lidé myslí. Ale záleží na tom, co to znamená: dobře udělaný okruh.

Na Suchdole se mi ale hrozně líbí stráně svažující se k Vltavě, které jsou velice příjemné. Divočina, skalnatina. To je moc pěkný. Líbí se mi pěší propojení s Roztoky, například. Je to velmi hezká vycházka.

Nevýhodou je, že Suchdol nevypadá jako jedna obec. Že to je území decentralizované, asi jako když máte Brno, tak pokud nejste starousedlík z centra, tak nemáte pocit jednolitého celku. Takže Suchdol je na obec příliš velký a roztahaný všemi směry. A centra má minimálně dvě, kdy hlavní je Česká zemědělská univerzita, kde je maximum lidí i jejich pohybu, a druhé je Suchdolské náměstí s místním úřadem, poštou a hotelem. Ale zároveň nevím, jestli není vlastně centrem Suchdola Dejvická ulice. To bych si nebyl tak jistý.

■ Tady se ale stále říká: Jedeme do Prahy…

Trošku mě mrzí, že došlo k úpadku, možná je to jen pocit, k úpadku prostoru okolo hotelu International. Dřív to bylo výraznější, tramvajová smyčka tam fungovala jako srdce náměstíčka. A Suchdol byl víc provázaný i s touto oblastí, přes kterou se teď jenom přejíždí. Každý, kdo jel autobusem do Roztok i na Suchdol, na Levý Hradec, tak se tam mihnul. I ten hotel byl dlouhou dobu nejmodernější, výrazná dominanta toho místa, zatímco dneska je to něco, co jen míjíte.

Ale s tím se nedá moc nadělat. To záleží na struktuře obchodů a nevím, na čem ještě. Když jdete nakupovat, už málokdy jedete naproti Internationalu, ale buď dolů k nádraží Podbaba, nebo pak až dál do Dejvic nebo do středu města.

Mám pocit, že okraje Prahy zešedly. A přemýšlím dál. Co se mi na Suchdole líbí, to je nízká zástavba, což je podstatná věc. Poměrně velké množství zeleně, stromů i plošné zeleně. Nevýhoda, možná, je nedodělaná doprava, ale když to řeknu, tak vlastně neříkám vůbec nic, protože není dodělaná nikde. To není nic, co by se zas tak moc mělo vytahovat… Nevím, jak je to s hospodama, protože naši lidé chodili na náměstí a já, když si dělám takový procházkový okruh, tak někdy zasednu do hospody V ráji. Netuším, kolik jich tu bylo a kde dneska vlastně jsou…

■ Tak podle údajů stránek Historie Suchdola.cz bývalo jen na Suchdole šestnáct hospod a dvě prodejny lahvového piva. A v Sedlci jich bylo sedm. Ale dneska s vařením existuje u nás restaurace snad jen V ráji, Na farmě v areálu ČZU, v hotelech JaS a Galaxie. Potom žije několik pivních výčepů na území ČZU, pak Bar sever a kavárna Crêperie Café Girafe na Brandejsově náměstí a Sportbar a kavárna Kravál na větvi…na náměstí Suchdolském.

Tak vidíte. A jestliže se vrátím k poslední myšlence, tak si myslím, že o Suchdole se nedá říct nic výrazně negativního ani výrazně pozitivního. Je to standardní okraj hlavního města, který se chová podobně jako všude jinde. Přijde mi ale o něco lepší, že sem nevlítli devolopeři s velkými projekty, což mi přijde jako klad. Že se třeba v důsledku nějaké velké výstavby nezdvojnásobil počet obyvatel. Třeba v Odolena Vodě si lidí stěžovali, že v krátké době se počet lidí v obci zdvojnásobil.

To bych viděl i do budoucna jako dobrou politiku radnice, pomalé zastavování volných ploch. Důležitá věc, kterou říkáme starostům, že když si je zastaví teď, tak do budoucna nebudou mít prostor pro další rozvoj obce. Nebo přijde nějaká alternativa, malá továrnička, co se může hodit, a nebude kde to postavit.

■ Když upřímně mluvíme o podobě obce, tak nízká zástavba je podmíněna právě existencí letiště. A obec třeba kdysi odmítla nabídku jednoho řetězce, který ovšem podmiňoval stavbu snad tisícem parkovacích míst, což vlastně rozhodlo. Nebyl zájem udělat z části Suchdola veřejné parkoviště a vůbec i v této nelehké situaci zhutnit už tak četnou dopravu.

To je rozumné. Měřítko Suchdola je totiž příjemné.

Unifikované domy ve Velkých Přílepech s auty podmiňujícími dopravu kamkoli.

■ A jak vnímáte stavby tzv. podnikatelského baroka v jeho okolí? Máme na mysli nové stavební centra ve Velkých Přílepech nebo v Nebušicích? Developeři míří i jinam.

K  tomu musíte mít stejné stanovisko jako v roce 1995, kdy to začalo růst. To je nekontrolovatelná výstavba, mizerný energetický audit. Většinou špatné členění domu, protože prodáváte sen. Není to dvougenerační dům, s tím je další problém. Je tam velká uniformita bez originality. Průměrná plocha kolem 800 m2. Domky posazené většinou uprostřed. Kdyby byl čas na větší urbanismus, tak si dokážu představit čtyři domky, přisazené k sobě. Mluvili jsme o to už tolikrát,

Já jsem s prof. Bašem vydal přílohu pro časopis Státním správa v květnu 2006, kdy se na nás obrátili kupodivu lidé z ODS, a chtěli, abychom sepsali analýzu stávající situace. Právě starostové z ODS první šli do těchto velkých projektů a jako první zplakali. Nešlo jen o sociální vybavení, o silnici širokou šest metrů a strom se nikam nevešel. Ono jim to podseklo obchod.

Suburbie ve Velkých Přílepech. Developerský záměr nemovitostí bez spojení s centrem obce, bez obchodu a dalších veřejných prostor.

Česká ves měla dejme tomu osídlenost osmdesát, sto dvacet lidí na hektar. Nové uměle vytvořené suburbie mají pětadvacet až čtyřicet. Už kdy jede autobus, tak jednou za dvě hodiny, protože těch lidí je málo, aby se tam vešly. Lidí je málo na vinárnu, na obchod a oni jsou nuceni utrácet peníze jinam. Takže nevydávají peníze tam, kde žijou.

Navíc firmy mají adresu nejraději na Praze 1, protože na ně nedojde daňová kontrola, takže co tam je? Dělali jsme výzkum a obyvatelnost byla na úrovni 0,8 nebo 1,4 na barák. Někdo z rodiny byl opsaný jinde. Takže místní daně platil třeba na té Praze 1 nebo jinde. Takže moc peněz nezbývalo.

■ Společenská možnost kontaktu skoro žádná. Publicistika mluví o „zelených vdovách“, kdy manželky, milenky podnikatelských partnerů jsou bez větší společenského volby ve směru k obchodu, k dalším centrům, kde by se s někým setkaly, protože nic takového neexistuje.

Také musíte mít dvě auta. Muž jede do práce a žena rozváží děti do školky a do školy.

■ To také mění podobu okolní dopravy. Jak tedy vidíte perspektivu dopravního provozu, který se řítí každý den a zpátky každý večer přes Kamýckou ulici, od Velkých Přílep tudy či do Horoměřic, přibudou ještě Roztoky, kde se také začíná na kraji směrem k Přčílepům stavět?

To je případ měst a obcí, které propásly svoji šanci. A připustily vznik suburbií, Poměrně nahodile vzniklých „seskupení nemovitostí“ bez obchodu, hospod a veřejného prostoru. Lidé odtud autem jezdí s dětmi i sami do vzdálenějších míst, takže nejsou zárukou, že své tržby realizují v místě bydliště. A nejsou ani schopni vytvořit takovou tu místní soudržnou komunitu ochotnou se starat společně o okolní prostředí.

Před deseti lety promeškaly Roztoky svoji šanci, kdy byla naděje na takové rekreační městečko typu Jílového. To se nestalo.

Nevím, jestli to někomu pomůže, že je to někde horší. Ale co s tím?

Kdyby fungovaly věci normálně, tak si obec vytvoří nějaký generální plán, který bude držet bez ohledu na to, jak dopadnou volby. Neboť to přijmou lidé jako dlouhodobou perspektivu.

V případě Suchdola je to stejné jako všude jinde: Stavět pomalu. A doopravdy se bránit velkým projektům. A když máte generel, jak by měla ta obec nebo malé městečko vypadat, tak to už ani nemá jméno – není to kaše. Ta je chaotická. Tady přece jen čtvrtě máte. Organizovaná plocha? Nevím, jak to nazývat.

Je to městská čtvrť, a když víte, jak by to mělo vypadat do budoucna, tak s vědomím, kde je jaký majetek, trvalé stavby, tak naplánovat dopravní obslužnost. Nevýhodou je skutečnost, že někdo bude vždycky křičet a jinému se zase uleví. Vzhledem k tomu, že blízkost dopravy má vliv na cenu nemovitosti, tak je třeba se tím zabývat i z tohoto hlediska.

■ O tom s námi mluvil starosta Únětic ing. Vladimír Vytiska, že zamýšlený okruh kolem Statenic, Černého vola není řešením, které by někoho nebolelo. Jak se říká dnes módním slovem, celý projekt je kontroverzní. To je nesporná skutečnost. Dneska jakékoli řešení bude pokaždé někomu vadit.

Ale vzhledem k tomu, že lidí přibývá, tak to řešení bude vadit čím dál většímu množství lidí. A zároveň čím dál větší množství lidí bude na tom řešení závislých.

■ Názor můj jako architekta je, že by se doprava z oné sídelní kaše či sídlení mlhoviny měla zastavit před Suchdolem a rozdělit se směrem na východ a na západ, a pak něco zamířit do Dejvic. Jistě je to názor, s kterým lze polemizovat. Ale když sleduju obchvat u Jesenice, tak vidím, že směrem na Libuš a dál je to plné. V Praze měl být obchvat přes Křeslice a oddálilo se to k Jesenici. Takže celá doprava v této oblasti radiálami proudí do Prahy. Není na místě vytvořit hradby? Je to ale řešení?

Trochu se bojím bariér na straně jedné, na straně druhé auta jsou pro Suchdol a Dejvice vlastně vetřelci. Podle mně by bylo ideální rozdělit provoz před Suchdolem směrem na Bohnice a na Ruzyň. Dřív se jezdilo s povozem, ale my dnes jezdíme auty, to je fakt. Proto si vše žádá řešení na úrovni doby.

Víte, my máme zvyk extrapolovat, tzn. srovnávat, co bylo dřív a co je dneska, jakoby život tak mohl probíhat i v dalších řekněme deseti letech. Ale nyní jsou ceny ropy na minimu. Vypadá to tak, že státy jí potřebovaly hodně a tím si ty ceny podtrhly. Dopad bude ten, že laciná ropa dojde dřív.

V určitém okamžiku musí dojít k cenovému skoku. Pokud bude trvat stagnace platů, tak dobře. Dneska německá ekonomika roste a my jsme nějaká suburbie, takže se bude také dařit. Ale věci se ve světě vyvíjejícím dynamicky, a mohou se hodně rychle změnit.

Je otázka, jak to s provozem půjde dál. I s tou touhou stavět tak daleko od center, abyste musel do města dojíždět. To tak úplně nemusí být navěky.

■ Možná je na místě připomenout zkušenost ze stavby Maginotovy linie, kterou dělali Francouzi podle zkušeností 1. světové války a ta budoucí světová válka ji obešla. My stavíme stále něco na vlastních zkušenostech, ale vývoj jde dál často mimo naše přání a představy. Navíc si připomínám citát Alberta Einsteina: Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila…

Tak to prostě je. Co je na Suchdole ještě nepřehlédnutelné, to je Česká zemědělská univerzita. Přes dvaadvacet tisíc studentů, několik tisíc pedagogů. Je to mladá energie. Bez studentů by byl Suchdol taková opuštěná čtvrť, kterou se jen projíždí. Díky jim víc žije.

■ A jak se jako člověk s historickou zkušeností díváte na dopravní spojení Suchdola? O cestě do Prahy jsme mluvili, vy jste se vyjádřil i o svých rozpacích o vhodnosti obchvatu.

Mám na mysli rozhodování mezi variantou J, která je vypracovaná a prakticky schválená, nyní rozporovaná. Mostní šestiproudá silnice by vedla ve skále pod obcí a vyšla by do zářezu, jehož linii prakticky kopíruje tzv. Alej do Horoměřic, organizovaná suchdolskou radnicí, takže si veřejnost nyní může prohlédnout směr, kudy by onen výřez mezi Suchdolem a Kozími hřbety vedl.

Nebo variantou SS, která zatím žije jen v představě a uvažuje o možnosti vést severní obchvat Prahy převážně lesy až za Roztoky? Jejich starosta Jan Jakob nám řekl, že je mu prakticky jedno, kudy povede, ale aby už byl v provozu – včetně mostu přes Vltavu.

Myslím si, že cena ropy se zase dostane na 150, 180 dolarů za barel. Na rozdíl od nějakých 45 dolarů, co se platí dneska. Během pěti, sedmi, desíti let. Dnešní ceny nejsou dlouhodobě udržitelné. Tehdy lidi začnou šetřit opravdu zoufale. Budou volit nejrychlejší varianty objezdu. Nebude-li objezd, vydají se silničkami, uličkami, kde to je půjde. To je zhruba všechno, co k tomu říci.

■ Když téma extrapoluji, což správně říkáte, že je to nešvar našeho dnešního života, tak co si z toho mám vybrat? Kudy by měl obchvat vézt?

Blíž ku Praze, samozřejmě.

■ Už jste odpověď na tuto otázku naznačil, ale zeptám se znova: Na co by si dlouhodobě měla suchdolská společnost dávat pozor, nebo se soustředila. Stavět pomalu, neničit si možnosti dalšího rozvoje v delší budoucnosti. Co dál?

Víte, co by se mně líbilo, ale nevím, zda je to úplně reálné? Kdyby se sešli okolní starostové a každý by si řekl: Máme takovou a takovou představu a společně na to téma začali přemýšlet. Protože nemůžete dneska řešit problémy Suchdola bez znalostí a ohledů na to, co chtějí okolní obce. A vůbec první je Praha 6. Jenže vytvořit protiváhu proti Praze, tak to by chtělo vytvořit něco jako mikroregion, který by nějakým způsobem formuloval společnou vizi.

Vím, jak je to u nás všechno od voleb k volbám, ale na komunální politice je snad ta linie domluvy udržitelná po delší dobu. To znamená udělat si perspektivní představu, jak dál s celým regionem. Počítat do toho všechno od sociálních věcí, demografie, vlivu klimatických změn, drahé ropy, co to bude znamenat, možnost rekreace v místě, otázka využití Vltavy pro rekreaci. Ono by se toho našlo víc.

■ Jenomže starostové chtějí málokdy vnímat delší perspektivu. Vidí do dalších voleb, nebo zjistí, že „to“ stojí peníze a skončí se zájmem o prognózu. Navíc doba je velmi rychlá a bezděčně vyžaduje okamžitá řešení. Vytvořit projekt hned teď, okamžitě stavět…

Když si vezmu doporučení Světové banky, tak jako jedno z největších rizik během následujících deseti, patnácti let vidí neuvážený urbanismus. Který vytvoří problémy, s nimiž se pak už nedá nic dělat.

František Cinger, Ivan Vavřík
Foto: František Cinger

Životopis : Cílek Václav
Geologický ústav AV ČR, v. v. i.