Plné znění rozsudku zamítajícího žalobu Suchdola a spol. proti letišti
Suchdolským novinám se podařilo získat plné znění rozsudku Městského soudu v Praze, který 75stránkovým rozborem zamítl žalobu MČ Praha-Suchdol, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice, Praha-Lysolaje i Praha-Nebušice, dále Geologického ústavu, Ústavu experimentální botaniky i Ústavu chemických procesů AV ČR a dvou fyzických osob na nezákonnost přijetí opatření veřejné povahy v případě aktualizace Zásad územního rozvoje (AZÚR) zastupitelstvem Hlavního města Prahy v roce 2014 ohledně plánované výstavby další dráhy Letiště Václava Havla Praha. Soud o tom rozhodl 12. února 2016.
Suchdolské noviny o rozsudku informovaly aktuálně zprávou, 12. února:
http://www.suchdolskenoviny.cz/2016/02/12/suchdol-a-spol-proti-praze-a-letisti-prohrali/.
Podle závěrečné kapitoly rozsudku se soud zabýval návrhem žalobců v rozsahu, kterým navrhovatelé opatření obecné povahy napadali, a dospěl k závěru, že žádný z návrhových bodů nebyl opodstatněný.
Městské části měly uplatnit připomínky během přípravy AZÚR
Na přezkum napadeného opatření obecné povahy (OOP) nahlížel jinou optikou, než se tomu děje u jiných rozhodnutí správních orgánů, neboť předmětem přezkumu byly zásady územního rozvoje, tedy akt, který je dílem aktem právním, dílem odborným, ale současně do značné míry ovlivněný politikou státu, respektive obce.
Přistoupil k jeho přezkumu s vědomím, že je v hierarchii aktů územního plánování druhým nejvyšším po politice územního rozvoje, jako vrcholného aktu plánování území státu, který přijímá vláda.
Jak Suchdolské noviny už napsali, soud je názoru, že ZÚR jsou tak dalšími krokem ke konkretizaci záměru, který vláda v dané věci vytyčila. Zásady nemají být tak podrobné, aby omezovaly rozsah působnosti nižších aktů územně plánovací dokumentace, zároveň ale mají být konkrétnější než politika územního rozvoje.
Nelze přehlédnout, že zásady vychází z politické vůle zastupitelstva obce a jsou výkonem její samosprávy. Podstatná část navrhovatelů byly městské části na území hlavního města Prahy nebo jimi byli jeho občané či zde působící instituce. Bylo proto na nich, aby v případě, že s navrhovaným záměrem nesouhlasili, uplatnili v procesu, který jejich schválení předcházel, svá vyjádření, stanoviska či připomínky.
Soud neshledal, že ZÚR byly vydány v rozporu se zákonem
Již Ústavní soud ve vztahu k rozsudkům Nejvyššího správního soudu, do jehož působnosti náležel přezkum ZÚR před novelou s.ř.s., tyto korigoval a přistoupil k jejich zrušení v případě, že byly zásady soudem přezkoumávány příliš konkrétně a judikoval, že tím dochází k zásahu do samosprávy obcí.
Proto byl soud poté, kdy věcná příslušnost přezkumu OOP přešla na krajské soudy, vázán tímto úhlem pohledu a vědomím, že do zásad územního rozvoje může zasahovat jenom v případě, že byly vydány v rozporu se zákonem a pokud v průběhu procesu jejich přijímání došlo k podstatným vadám, které způsobí, že zásady nadále neobstojí. Soud ale takové hrubé vady neshledal.
Je třeba si uvědomit, že soudu nepřísluší přezkoumávat nadřazený nástroj ZÚR, jímž je politika územního rozvoje, a ZÚR pak jen v tom rozsahu, zda byl dodržen proces jejich přijímání, námitky zúčastněných byly řádně a v souladu se zákonem vypořádány a zda věcně odpovídají záměrům, které stát a obec pro dané území vytyčili.
Promítnutí zamýšlených záměrů územního plánování na této úrovni, je promítnutím i politických zájmů těch, kdo byli nadáni mandátem vzešlým z voleb politiku na daném území a v daném čase vykonávat. Takové záměry proto není možné s odstupem času a s ohledem na jiné politické uskupení zpochybňovat s tím, že by snad současné Zastupitelstvo hlavního města Prahy postupovalo jinak. Zákon soudu ostatně ani jiný prostor nedává, neboť soud je povinen při jejich přezkoumání vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jejich vydání (§101b odst. 3 s.ř.s.). Pokud by poté došlo ke změně postoje jejich pořizovatele, je třeba, aby se tato skutečnost promítla do nového právního dokumentu.
Zájmy celku mohou stát v určitém rozsahu proti zájmům jednotlivců
V projednávané věci soud vnímal, že značná část veřejnosti se záměrem rozšíření letiště nesouhlasila a snažila se proti tomu brojit. Přitom je ale třeba si uvědomit, že jsou zájmy celku, které se mohou stát v určitém rozsahu protichůdnými se zájmy jednotlivců. Namítané zásady územního rozvoje jenom podrobněji konkretizují závěr politiky územního rozvoje, přijatý vládou a tím je zájem na rozšíření letiště.
Zásady vymezovaly a hledaly varianty takového rozšíření. Soud přezkoumával jejich zákonnost a proces, který jejich vznik provázel a není nadán k tomu, aby vyslovil, která z nabízených variant je správná a zda se vůbec má letiště rozšiřovat. V tom byl soud se shora uvedených důvodů omezen a ochranu veřejným subjektivním právům navrhovatelům poskytnout nemohl. Jeho úkolem bylo přezkoumat zákonnost vlastních zásad a procesu jejich přijímání. Podstatné vady ale neshledal.
K tomu soud zdůrazňuje, že byl podle judikatury NSS a Ústavního soudu při přezkumu zákonnosti ZÚR vázán předběžnou opatrností, přiměřeností, dostatečným odstupem a zdrženlivostí k jejich zrušení. Žádný z návrhových bodů soud k tomu však nevedl.
Na základě všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že napadené OOP bylo vydáno v souladu se zákonem a zákonem stanoveným způsobem, proto návrh na jeho zrušení podle ust. § 101d odst. 2 s.ř.s. zamítl.
Přesto bude zřejmě následovat kasační stížnost
Senát Městského soudu po vynesení rozsudku konstatoval, že je možné se proti němu odvolat formou kasační stížnosti. Podle rozhodnutí MŠ Praha Suchdol a dalších žalujících stran ve věci údajně nezákonného přijetí AZÚR ohledně trasování okruhu lze předpokládat, že se tak stane.
Již po vynesení rozsudku starosty MČ Praha – Suchdol ing. Petr Heja (STAN/SOS) konstatoval, že městské části budou zvažovat podání kasační stížnosti a že ji nejspíš podají.