Polemika: Relace České televize o okruhu. Co všechno se zamlčelo? (2)

Diskuse o trase Silničního okruhu kolem Prahy mají pro MČ Praha-Suchdol mimořádný význam. Týká se totiž jak dneška, tak především budoucnosti naší obce. Redakce Suchdolských novin si vytkla za cíl informovat o současných i chystaných projektech a plánech, a proto považuje za potřebné komentovat konkrétní mediální výstup k tomuto tématu. Proto uvádí fakta zamlčená v rozhovoru starosty ing. Petra Hejla v České televizi.

 

Konkrétně jde o pořad ČT Události v regionech ze dne 23. 3. 2017, kdy moderátor Bohumil Klepetko připravil relaci s titulkem Obce chtějí změnu plánů Pražského okruhu. Vzhledem k tomu, že se veřejnosti dostalo jen vybraných informací od vybraných osobností, po konzultacích s kolektivem odborných pracovníků uvádíme jak text této relace, tak další, zamlčená fakta a údaje, které by veřejnost měla znát.

 

CO BYLO OPRAVDU ZAMLČENO?

 

  1. Jaký je vůbec smysl Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP)?

Cílem SOKP je samozřejmě převzetí veškeré tranzitní dopravy, a proto musí být především vedena tudy, kde bude okruh pro vozidla atraktivní a řidiči si tak svou cestu nebudou zkracovat jinudy. Což by v případě varianty Ss bezesporu hrozilo. Navíc služba tranzitní dopravě není jediným smyslem. Okruh musí zajistit prostupnost pro vozidla, která míří z prostoru mimo Prahu do hlavního města, stejně jako pro ty, které směřují z Prahy do Středočeského kraje. A v neposlední řadě i pro vozidla mající cestu z Prahy do Prahy. Představa, že jde hlavně o transevropskou dálnici Berlín – Istanbul, které se musíme obávat, je mylná a zavádějící.

Přitom nejde „jen“ o množství vozidel. V úvahu se musejí vzít další aspekty. Spotřeba času stráveného při dopravě po okruhu. Počet tzv. vozokilometrů, což je dopravní výkon představující celkovou vzdálenost ujetou všemi vozidly na určité části komunikační sítě. Studie Dopravní fakulty ČVUT a Ústavu dopravních systémů dokazuje, že větší vzdálenost od Prahy bude mít za následek vyšší dopravní výkony ve vozokilometrech i větší spotřebu času. Navíc způsobí přesuny všech výkonů z páteřní sítě na místní komunikace na území Prahy.

Viz: https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Silnicni-doprava/Pozemni-komunikace/Komplexni-posouzeni-alternativniho-navrhu-Prazskeh?returl=/Dokumenty?tag=Pra%C5%BEsk%C3%BD%20okruh%26aliaspath=/Dokumenty

Citovaná studie vypracovaná kolektivem pod vedením prof. ing. Pavla Přibyla, CSc., konstatuje, že uskutečnění SOKP trpí absencí celospolečenského konsenzu, což se projevuje selháváním obecně platných nástrojů územního plánování a nemožností dokončit správní akty, související s umístěním stavby dle stavebního zákona. Výhodou alespoň je, že panuje většinová shoda nad jeho celkovou nezbytností a funkčním opodstatněním.

Studie čítající na 140 stran se vyjadřuje ke Studii proveditelnosti a účelnosti trasy dokončení SOKP 06/2015 Sdružením ing. Milan Strnad & Nýdrle – projektová kancelář s.r.o., dopracovaná verze nese datum 12/2015, propagující variantu Ss. Fragmenty ze studie: http://www.starostoveprookruh.cz/d-25-navrh-regionalni-trasy-pro-2-aktualizaci-zur-stredoceskeho-kraje.html

 

  1. Projekt J údajně vede zastavěným územím, oproti variantě Ss…

Už od meziválečných let se počítalo k okruhem přes území Suchdola. Odtud i později postavené vysoké napětí, které mělo garantovat nedotknutelnost pozemků plánovaných pro stavbu. Je tendenční říkat, že jde o zastaralý projekt. Snad ze 60. let. Přes všechny proměny plánování trasy se opravdu od roku 1971 s malými modifikacemi počítá s projektovanou trasou J. Nicméně rozhodnutí hlavního města Prahy z let 1994, 1995, 1996, 1997, nemluvě o konkrétním projektu ŘSD předpokládajícího stavbu na počátku 21. století tento směr podporovaly. Původní myšlenka silnice vedoucí po povrchu se změnila na tunel, pravda, budovaný svrchu. A podle zjištění SN zástupci ŘSD marně čekají na partnery ze strany vedení MČ Praha-Suchdola, s nimiž by mohli diskutovat např. o prodloužení tunelu daleko za prostor benzinové pumpy, aby tak vyšlo vstříc pochopitelným požadavkům obyvatel obce. Kteří se samozřejmě obávají negativních dopadů na životní prostředí.

 

Jak upozornil ing. Luboš Martínek v příspěvku na stránkách SN:

http://www.suchdolskenoviny.cz/2017/03/12/nechat-prazany-20-let-umirat-je-spatne/

i odpovědní funkcionáři naší obce nechali vyjmout z pozemku určeného pro výstavbu okruhu (pole) parcely pro výstavbu rodinných domů. Tato praxe se zřejmě netýká pouze Suchdola. Nicméně je to argument pro odsunutí trasy mimo území Prahy?

 

Pro úplnost, objízdná trasa by měla vést od Dlouhé Míle ke Kněževsi, dále kolem Tuchoměřic, Lichocevsi, Svrkyně, Velkých Přílep, jižně od Turska k přechodu údolí Vltavy v obci Letky, což je část Libčic nad Vltavou. Návrh trasy regionální alternativy fy ing. Milan Strnad & Nýdrle – projektová kancelář s.r.o. předpokládá délku mostu 605 metrů ve výšce 80 m nad hladinou, oproti suchdolskému mostu – vítězný návrh kolektivu pod vedením prof. ing. Jiřího Studničky, DrSc., vedoucího katedry ocelových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT počítá s délkou 470 m a vzepětím 68,1 m! Na pravém břehu by měla trasa vést mezi Ústavem jaderného výzkumu v Rěži a Národní památkovou rezervací Větrušické skály. Dále severně od Klecan ke křížení D8 u obce Sedlec. Ovšem v prostorech, s nimiž úvaha o této variantě kalkuluje, probíhá normální výstavba, protože tam neexistuje žádná stavební uzávěra.

 

 

Vítězný návrh z architektonicko-konstrukční soutěže na přemostění Vltavy u Suchdola z roku 1998. Kolektiv autorů vypracoval v roce 2003 pro tento most dokumentaci pro územní rozhodnutí.

 

  1. Starostové pro okruh (resp. proti okruhu) prosazují, aby se severní část okruhu posunula dál za město. Jak uvedl ing. Hejl: „Tak, samozřejmě šanci máme. Aby se připravil řádně ten projekt, tak musí splňovat stavební zákon.“

Zapomněl dodat, že toto sdružení, resp. dvanáct MČ a obcí i čtyři občané pohnali k soudu Hlavní město Prahu a ŘSD ohledně zákonné platnosti aktualizace Zásad územního rozvoje z roku 2014, který počítá s variantou J. Podle rozhodnutí prvoinstančního Městského soudu v Praze ze dne 26. února 2016 námitky žalující strany, která požaduje zrušení AZÚR z důvodů nezákonného přijetí a zvláště pro nedostatečné posouzení varianty Ss, tak městský soud konstatoval, že požadavek žalujících nemá oporu právě ve stavebním zákoně. Ti se kasační stížností obrátili k Nejvyššímu správnímu soudu. Proč o těchto aktivitách ing. Hejl nemluvil?

 

HOROMĚŘICE I JINÍ STAROSTOVÉ JEDNOZNAČNĚ PRO VARINATU J!

Proč zamlčel fakt, že zastupitelstvo obce Horoměřice, které se trasa J rovněž bezprostředně týká, dne 19. září 2016 přijalo usnesení, že odmítá otevření debaty o změně již schváleného trasování severozápadního okruhu Prahy? Zastupitelstvo opětovně zdůraznilo, že nesouhlasí s variantou Ss a vyjadřilo podporu výstavbě ve variantě J. Navíc usoudilo, že varianta Ss neodvede tranzitní dopravu, nebude využívána a představuje nehospodárné nakládání s veřejným majetkem, protože se její využití bude překrývat s budoucím obchvatem Kralup, tedy přeložkou silnice 240. Naproti tomu varianta J odvede tranzitní dopravu a jako jediná se vhodně doplňuje právě s plánovaným obchvatem Kralup, přeložkou silnice 240.

 

Proč televizní novináři neuvedli, že se dne 12. prosince 2016 sešli starostové Tuchoměřic, Svrkyně, Větrušic, Husince, Bořanovic, Hovorčovic, Baště, Zlonína, Líbeznic, Měšic, Mratína, Kostelce nad Labem, Polerad, Brázdimi a Nové Vsi a jednoznačně se postavili za trasu J? Proč tento fakt zamlčel i ing. Hejl? Podpořili jednoznačně stabilizovanou trasu Pražského okruhu, označenou jako stavby 518, 519 a 520, která vede od dálnice D7 k napojení na dálnici D10.

„Jsem přesvědčen, že v hustě zastavěném území kolem Prahy není možné najít jinou trasu než tu, která je ve stávajících územních plánech zakotvená. Jediný možný a dobrý směr je hledat v rámci této trasy co nejlepší technické řešení. Cokoli jiného bude znamenat další nekonečné odklady stavby,“ řekl při té příležitosti starosta Líbeznic a krajský radní Martin Kupka. SN o tom informovaly 14. prosince 2016.

„Rozhodně odmítáme snahu znovu otevřít dávno uzavřenou debatu o trasování severního dálničního obchvatu Prahy,“ uvedl svůj názor Jiří Sochor, zastupitel Libčic nad Vltavou.

Proč tato stanoviska neuvedla či nepřipomněla relace ČT?

 

  1. Stane se ze Suchdola obrovská křižovatka?

S okruhem souvisí tolik chybějící most přes Vltavu. Je pochopitelné, že by se obyvatelé hornosedleckých ulic dívali na most, jehož vozovka by vstupovala do podzemí. Jistě by se mohlo najít řešení, aby se kvalita života v těchto ulicích katastroficky nezhoršila. Nicméně v obci by se žádná „křižovatka“ nekonala. Naopak v případě prosazení varianty Ss by se z ulice Kamýcké, která se už dnes každodenně dusí pod náporem tisíců vozidel, stal přivaděč. A hrůza, kterou neprávem předpokládá ing. Hejl u varianty J, by se stala nevratnou skutečností a navěky by rozdělila obec na dvě části.

 

Uložení vozovky pod povrch by v perspektivě umožnila kultivaci mnoha území na Suchdole. Předpokládanou skutečností, ovšem při realizaci varianty J, by se stala například výstavba nového velkého fotbalového stadionu Slavoje Suchdol, spolu s menším tréninkovým stadionem sloužícím dětem a mládeži. Jak o tom v rozhovoru pro SN dne 20. ledna 2016 hovořil předseda oddílu Ladislav Laška: Jak by mohl vypadat suchdolský stadion: http://www.suchdolskenoviny.cz/wps/wp-admin/post.php?post=1102&action=edit

 

„Osobně si myslím, že most přes Vltavu je potřeba. Auta, která chtějí jet přes ni, tak musejí dolů sem k nám, nebo to objíždět Blankou…,“ řekl SN 3. září 2016 starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. O nezbytnosti mostu přes Vltavu nepochybuje ani radnice MČ Praha-Suchdol, ovšem ve variantě s přenesením provozu Kamýcké ulice pod Lysolajemi a následně „menším“ mostem směrem do Bohnic. Praha a vůbec Česká republika však potřebuje most na území, kdy je do Kralup hodně daleko.

 

  1. Jaký byl názor premiéra?

Pravda je, že zástupci MČ Praha-Suchdol se stížnostmi na projekt okruhu byli u představitelů EU. „Jednali jsme třeba s panem premiérem,“ uvedl ing. Hejl v rozhovoru, ovšem bez uvedení výsledku. Lze si ho odvodit od stanoviska k připravované části Pražského okruhu mezi brněnskou dálnicí D 1 a královéhradeckou D11, která by se podle vyjádření Bohuslava Sobotky měla začít stavět do konce roku 2019.

„Plnění harmonogramu stavby (úseku 511 – pozn. SN), kterou nedávno ministerstvo dopravy vyřadilo z prioritních projektů, pro které nebude nutné opakovat proces EIA, pohlídá nově založená pracovní skupina. Měli by ji tvořit zástupci dotčených ministerstev a hlavního města, sdělil novinářům premiér Sobotka a dodal: „Stavba je klíčová nejen pro Prahu a Středočeský kraj, ale je prioritní a strategická pro celou Českou republiku, protože na ni postupně navazuje většina českých dálnic.“

Proč relace uvedla matoucí informaci, kterou novináři mohli a měli z vlastních zdrojů uvést?

 

Téma okruhu a Suchdola není nekonfliktní, ideální řešení zjevně těžko existuje. Nicméně se ukazuje, že se o něm vypouštějí na veřejnost polopravdy, ba přímo zavádějící informace. Což je škoda. Těžko si lze učinit vlastní názor, když se k tomu propůjčuje nejen vedení radnice, ale i veřejnoprávní ČT.

 

Redakce Suchdolských novin

 

 

Váš komentář ( 1 )

  1. / OdpovědětJammy
    Vzhledem k tomu ze je snaha o okruh uz hodne dlouho (a zatim nic) je treba se nesnazit se za kazdou cenu prosadit podtunelovani Suchdola (a vykup dannych pozemku) ale kompromisni variantu. Think!

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna