Klamavá reklama v Suchdolský listech
Vždy existovaly a existovat budou témata, které spolehlivě rozhýbou společnost a rozdělí ji na dvě nesmiřitelné skupiny. Tato témata, bývají velmi oblíbená politiky, kteří zpravidla nemají svůj vlastní zajímavý program a tak svou politickou existenci staví právě na postojích „pro“ nebo „proti“. Tam kde nic není je potřeba pořádně rozmáznout správné téma. A jak se zdá můžete u toho lhát, překrucovat fakta, namlouvat lidem nesmysly. Hlavně že výsledná pseudoargumentace koresponduje s politickým postojem.
Jedno z velkých a na Suchdole spolehlivých témat, má jméno SEVEROVÝCHODNÍ MAGISTRÁLA, byť se jedná o část Pražského okruhu. Tento projekt je obklopen množstvím mýtů, nepravd a fám, které se šíří šeptandou mezi lidmi. Tak už to bývá. Tak Vás ani nepřekvapí obdobná snůška dezinformací, vytištěná v placené inzerci Suchdolských listů v předvolebním období za kterou stojí kandidátka hnutí SOS paní Lněničková.
Pojďme se tedy podívat na její inzerát očima odborníka, Ing. Martina Höflera z Fakulty dopravní, ČVUT v Praze:
Smyslem článku, který je uveden jako „inzerce“ (a byl tedy redakcí přijat za úplatu?) je informovat veřejnost, že o trase Silničního okruhu kolem Prahy (dále jen SOKP) v severním segmentu ještě není rozhodnuto, a že existuje lepší a vhodnější poloha SOKP, která je navíc výhodnější, levnější a bude připravena a postavena rychleji. Jinými slovy se článek snaží odvést pozornost o přípravy trasy SOKP dle územně plánovací dokumentace na území MČ Prahy-Suchdol jinam.
Rozebereme-li uvedený text po odstavcích, lze komentovat následovně:
1. odstavec „Podána nová žaloba na podzim 2017“
Uvádí se, že „stavba se projektuje více než 20 let a nikdy nebyla řádně projednána s dotčenou veřejností“. Toto se nezakládá na pravdě, neboť stavba byla projednávána opakovaně. V době před podáním žaloby na ZÚR hl. m. Prahy probíhalo územní řízení na úseky 518 i 519, kde byla, resp. mohla být dotčená veřejnost přítomna (jaro 2008). Zhruba od roku 2008 se příprava stavby nenacházela ve fázi, kdy nastávají konzultace s dotčenou veřejností, tj. třeba na úrovni procesu EIA nebo v rámci různých správních aktů, protože v posledních letech neprobíhaly. Nyní, v roce 2018, je připravena aktualizovaná technická studie staveb 518 i 519, reflektující mj. nové požadavky na technické parametry, a tato studie se letos projednávala se zástupci obcí a městských částí. Bude rovněž podkladem pro tzv. oznámení EIA dle zákona 100/2001 Sb., kde je veřejnost, pokud chce, také významně účastna. Přesto byli zástupci investora a projektanta například přítomni na besedě s občany v Praze-Suchdole ve čtvrtek dne 30.5.2018.
Dále se uvádí, že „závažné námitky byly odmítány, což mělo za následek silný odpor místních obyvatel…“ Domnívám se, že odpor místních obyvatel je způsoben spíše silným projevem NIMBY efektu, současně s faktem, že příprava stavby v posledních letech zcela stagnovala (z důvodu neplatnosti částí ZÚR hl.m. Prahy), což mohlo vytvořit dojem „nepřekonatelného patu“ v přípravě stavby.
2. odstavec „Přípravy varianty J přes Suchdol jsou na začátku“
Uvedeny jsou informace, že „v roce 2010 MMR zrušilo ÚR“, „Nejvyšší správní soud zrušil ZÚR“, „zpracovává se nová studie vedení trasy“ a „stanovisko EIA z roku 2002 je již neplatné“. Tyto skutečnosti se zakládají na pravdě a investor s nimi pracuje.
Dále jsou uvedeny informace k tzv. severní variantě Silničního okruhu kolem Prahy, nebo také k tzv. regionální variantě. Informace, že „je vypracována studie vedení trasy a studie proveditelnosti z let 2014-2015“ je pravdivá. Na objednávku ŘSD ČR, generální ředitelství, byly v uvedeném období zpracovány dva materiály:
- Vyhledávací studie trasy dokončení SOKP; 07/2014, autor „Sdružení Ing. Milan Strnad & NÝDRLE – projektová kancelář s.r.o.“ a
- Studie proveditelnosti a účelnosti trasy dokončení SOKP (dopracovaná verze); 12/2015, autor „Sdružení Ing. Milan Strnad & NÝDRLE – projektová kancelář s.r.o.“
Oba tyto materiály byly následně posouzeny na ČVUT v Praze, fakulta dopravní6. Z tohoto posouzení, které je kompletně zveřejněno na webových stránkách Ministerstva dopravy ČR, mj. vyplynulo, že alternativní trasa nerespektuje v celé délce územně plánovací dokumentaci (i přesto, že z části využívá polohy tzv. aglomeračního okruhu, tj. silnice II/101 resp. II/240), není nijak územně projednaná ani s obcemi, ani se Středočeským krajem (natož s veřejností), či že má polohové střety se zastavěnými (!) i zastavitelnými plochami obcí a měst.
Článek uvádí, že „z hlediska technické připravenosti je varianta Ss (alternativní) v pokročilejší fázi než J a lze ji díky nižší technické náročnosti realizovat v kratším časovém horizontu“. Ze zmíněného akademického posouzení ČVUT FD vyplývá, a lze tedy konstatovat, že se tyto uvedené skutečnosti nezakládají na pravdě, neboť technická úroveň studií pana ing. Strnada a kol. neprokazuje územní umístitelnost a technickou realizovatelnost alternativní trasy, neprokazuje její nižší ekonomické náklady, neboť není vyprojektovaná v odpovídající podrobnosti, a vykazuje prostorové kolize s nutností demolic soukromých objektů pro bydlení a průmysl, jak bylo výše uvedeno. Jelikož současně s tímto není ani souladná s územně plánovací dokumentací krajské i obecní úrovně, není reálné, že její příprava a realizace by mohla nastat dříve než jakákoliv jiná varianta, tedy i varianta J.
3. odstavec (trasa „J“) „Je v rozporu s evropskou legislativou TEN-T“
Uvádí se, že „K zásadám rozvoje sítí TEN-T patří … oddělení městské a tranzitní dopravy“ a že „varianta J je v rozporu s nařízením EK č. 1315/2013 neboť vede zastavěným územím a umožňuje nebezpečné mísení městské a tranzitní dopravy“. K tomu uvádím, že každá silniční stavba nadregionálního významu mísí dálkovou i místní dopravu, toto se děje na okruzích a obchvatech všech velkých měst (např. Mnichov, Berlín, Londýn, Vídeň), kde je místní doprava s ohledem na počet obyvatel významná. Veškeré silniční okruhy kolem velkých měst a jejich aglomerací mají významný podíl městské (nebo regionální) dopravy, tranzitní doprava je menšinová. SOKP bude v jakékoliv poloze fungovat pro městské vztahy, zejména tzv. tangenciální dopravní proudy (tangenta vůči městu), bude spojovat okrajové části Prahy např. s letištěm a bude sloužit jako distributor cílové dopravy do Prahy po jejím obvodě tak, aby nebyly těmito cestami zatěžovány zbytečně vnitroměstské komunikace. Čím dále bude Silniční okruh kolem Prahy od Prahy umístěn, tím méně bude pro vnitroměstské tangenciální vztahy používán, a o to více budou zatíženy místní komunikace.
Pokud by se hodnotilo citované ustanovení z nařízení č. 1315/2013 dogmaticky, pak by nemohly fungovat např. dálnice A6 přes rakouský Linec, dálnice A4, A22 nebo A23 ve Vídni, dálnice A93 v Řezně (Regensburg) apod. Toto ustanovení má dle některých výkladů především obecný smysl („mělo by se, pokud to jde“).
4. odstavec „Ekologicky sporný, neekonomický a urbanisticky nevhodný“ (projekt)
Zde článek rekapituluje proběhlý proces EIA z roku 2002, vč. jeho hlavního stanoviska k tehdy posuzovaným variantám Ss a J (obě se od dnes hodnocených tras liší!). Tato rekapitulace je i přes značné zobecnění korektní. Je však nutné opakovaně zdůraznit, že tehdy uvažovaná varianta Ss je dnes již nerealizovatelná, a to z důvodu nezajištěné územní ochrany. Trasa již není průchozí v silně urbanizovaném území Středočeského kraje.
Dále se uvádí, že „stavební náklady varianty J jsou 33 mld. zatímco varianta Ss jsou … mnohem levnější“ a hrubě se také srovnávají provozní náklady varianty Ss oproti J. Toto srovnání není možné provést, neboť modifikovali-li bychom trasu Ss dle studií Ing. Strnada z let 2014-2015, museli bychom provést výrazné technické zpodrobnění trasování tak, aby bylo srovnatelné s variantou J. Potom by varianta Ss (modifikovaná, alternativní) zajisté také obsahovala tunelové úseky, dlouhé mostní estakády a velké dálniční útvarové křižovatky, což by stavbu zdražilo. Toto bylo ve studiích Ing. Strnada bagatelizováno. Trasa alternativní je díky vzdálenosti od Prahy také významně delší.
Konstatovat, že stavební náklady alternativní trasy „jsou mnohem levnější“ tak není možné, protože to není doložitelné. Ze stejného důvodu, tj. s ohledem na technickou úroveň zpracování alternativní varianty a varianty J, nelze souměřit provozní náklady. Tomuto tématu se podrobněji věnuje zmíněné posouzení ČVUT FD (kapitola 1.3.1).
Odstavec také uvádí, že „vést transevropskou dálnici skrz rezidenční zástavbu a chráněné přírodní památky pouhých 5 km od Pražského hradu je … nevhodné z hlediska územního rozvoje“. Tato otázka je předmětem problematiky územního plánování a jeho schvalovacích procesů. Pomineme-li, že trasa nevede skrz, ale pod rezidenční zástavbou Prahy-Suchdola (SOKP je zde veden tunelem), pak lze připustit, že trasování není z dnešního pohledu optimální, ale lepší trasování SOKP v současné době objektivně neexistuje.
5. odstavec „Šance na rozumné řešení stále existuje“
Článek v tomto odstavci konstatuje, že „z dlouhodobého hlediska je přínosnější vzdálenější okruh, což si uvědomuje čím dál tím víc politiků“. Toto tvrzení není nijak ověřitelné a doložitelné, naopak politická reprezentace tlačí na co nejrychlejší dokončení SOKP. Závěrem je čtenář informován, že v rámci pořizování tzv. Metropolitního plánu (nově pořizovaný územní plán hl. m. Prahy) může uplatnit námitky a připomínky k SOKP8, a že veřejnost může vyzvat své zastupitele, aby iniciovali objektivní posouzení variant současně s jednáním s MD a Středočeským krajem; a je vyjádřen názor, že alternativní řešení trasy, tj. v poloze dále od Prahy, je projednatelné.
Domnívám se, že názor autora na kladnou projednatelnost jiné polohy SOKP, než je zanesena v současně platné územně-plánovací dokumentaci, je velmi silně subjektivní. Reakce starostů na takovou alternativní trasu byla při představení posouzení ČVUT FD v roce 2016 negativní. Připustíme-li hypoteticky tuto možnost, pak je nezbytným předpokladem, že technicky realizovatelná, umístitelná a projednatelná lternativní trasa skutečně existuje. To však v současné době prokázáno není.
Ing. Martin Höfler
PUDIS a.s. a
ČVUT v Praze, Fakulta dopravní
V Praze, dne 10.9.2018
Komplexní posouzení alternativního návrhu Silničního okruhu kolem Prahy, 10/2016, ČVUT v Praze, Fakulta dopravní, zveřejněno zde: http://www.mdcr.cz/Dokumenty/Silnicni-doprava/Pozemni-komunikace/Komplexni-posouzeni-alternativniho-navrhu-Prazskeh
Komentářů ( 14 )